Osahávání ve škole

Dobrý den, obracím se na Vás s dotazem, který se týká chování našeho 8,5 letého syna. Syn se nám svěřil, že si s kamarády osahávají přirození. Cítí se provinile, potřeboval nám to říct. Neví, proč to dělá. Přiznal se, že on je vždy iniciátorem. Stalo se to opakovaně, se třemi různými chlapci a s jednou dívkou. Vím, že u dětí je normální poznávat své tělo atd., ale nevím, zda v tomto věku a tímto způsobem. Nevím, jak to uchopit a budu ráda za každou radu. Děkuji. 

Odpověď: Dobrý den, je dobře, že syn má potřebu se vám se svým chováním svěřit a je vidět, že vám důvěřuje. Jeho chování může opravdu patřit k fázi experimentů s vlastním tělem a poznávání ostatních a nemusí mít, ale může sexuální podtext. Takové chování se vyskytuje i u dětí již v předškolním věku, také masturbace se často už u předškolních dětí objevuje. Zkuste si  s ním promluvit, nebo zapátrejte, jestli se nestal svědkem nějakého sexuálního chování (v televizi, doma, ve filmu nebo jinde), které by v něm vzbudilo mírně předčasný zájem o sexualitu. Děti ve věku vašeho syna jsou velmi zvídavé, všímavé, experimentují, osahávání pohlavních orgánů v nich vzbuzuje libé pocity.  Na místě by pak byla sexuální osvěta, chlapce netrestat, nevyvolávat v něm pocity viny, ale vysvětlit mu, že doteky na intimních místech jiných dětí nejsou v jeho věku přípustné, jsou dokonce zákonem zakázané, a pokud se týká doteků vlastního těla, pak že se jedná o normální chování (je to důležité pro jeho další zdravý sexuální vývoj), ale že se jedná o intimní činnosti, které se nedělají na veřejnosti ani před jinými dětmi. Veďte ho k tomu, aby si uvědomil cenu svého těla a zároveň respektoval i intimitu ostatních dětí. Vhodné by bylo zakoupit literaturu o sexu, která je pro děti uzpůsobena, např. vyšla kniha s názvem "Moje první knížka o sexu" Ottovo nakl., která je běžně k mání a dá se objednat i přes internet. Postupujte citlivě s ohledem na věk chlapce, velmi oceňte, že se vám svěřil a nezklamte jeho důvěru, situaci řešte rychle, než se svěří rodičům některé jiné zúčastněné dítě a z původně nevinné dětské hry by se mohlo stát velké nedorozumění.  Mgr. Matoušková, psycholog

Diskuze » Poradna »
Sdílejte článek
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek

Související články

Osahávání ve škole - diskuze


Poradna

Adaptace na MŠ

| Pavla30 | 06.12.2016, 13:54
Dobrý den, chtěla bych Vás požádat o radu, jak mám mluvit se synem o sebeobslužných činnostech ve školce. Jsou mu čtyři roky a po třech měsících ve školce stále odmítá chodit na záchod a pokud ho paní učitelka včas "nedotlačí" na záchod, počůrá se. Paní učitelka mu říká, aby šel na wc, ale prý se tam musí dostrkat, jinak nejde. Před paní učitelkou se nevyčůrá, když zůstane na záchodě sám, občas přijde počůraný nebo na procházce se počůrá. Prý nezáleží na tom, zda jsou na toaletě děti nebo ne. Chvilkami mi přijde, že to dělá naschvál. Paní učitelka nedokáže vypozorovat, proč to dělá, já také ne. První dva měsíce jsem o tom se synem mluvila, poslední měsíc jsem o čůrání neřekla ani slovo, to také nepomohlo. Již jednou jsem se na Vás obracela kvůli synovi, že ve školce jen stojí a kouká. Přijde mi, že ho to baví a nevidím v tom nic špatného. Do školky sice chodit nechce, ale jde bez jakýchkoli emocí, hezky se rozloučíme, on odejde do třídy a chce tam dle jeho slov "stát a pozorovat děti". Jako pokrok vidím to, že tam namaloval už i obrázek a začíná nazývat děti jejich jmény, když se spolu bavíme. Bohužel ani motivace na suchý kalhoty v podobě hračky nepomohla. Paní učitelky se ve školce snaží, ale nemohou se synem chodit pokaždé na záchod, když tam mají dalších 27 dětí. Doma chodí syn na záchod sám bez problémů. Chceme s paní učitelkou spolupracovat, ale nevím jak. Již jsem se objednala se synem k paní psycholožce, ale termín máme až za dva měsíce. Budu ráda za jakoukoli radu. Moc děkuji.

Dobrý den, problém vašeho chlapce konzultuje s dětským klinickým psychologem. Zatím využívejte metodu dohledu ze strany pedagožky v MŚ a pozitivní motivaci formou ocenění každého, byť i minimálního úspěchu (nechá se lépe nasměrovat na toaletu, odejde na ni na pokyn apod.). Dohodněte se s paní učitelkou na motivačním systému - oceněním může být například nálepka, smajlík, obrázek, který syn dostane od paní učitelky ihned, bezprostředně po zachycení vhodného chování, pokroku, dílčího úspěchu, ne odměna nárazová, jednorázová. Podobně by paní učitelka měla ocenit i každý pokrok v sociální interakci syna, jeho zapojení do společné práce apod. Doma se zaměřte také na rozebrání a ocenění učiněných pokroků, neúspěchy nezdůrazňujte, do školky syna pro případ nehody vybavte náhradním oblečením.

Mgr. Michaela Matoušková | Babyonline | 07.12.2016, 10:23
Položit dotaz Všechny dotazy a odpovědi
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. V pořádku Další informace
Inzerce