Porodnice Praha Motol, Fakultní nemocnice v Motole

Dobrý den,
v červenci 2008 jsem rodila své první dítě v Motole. Docházel jsem sem i do prenatální poradny, péče byla dobrá, jen to dlouhé čekání v přeplněné čekárně bylo trošku nepříjemné. V den, kdy se dcerka rozhodla přijít na svět, mi ráno odtekla plodová voda, dostavily se slabé kontrakce,takže jsme vyrazili s manželem do Motola. Lékařka i sestra na příjmu byly příjemné. Manžela jsem samozřejmě chtěla mít celou dobu u sebe, což mi umožněno nebylo, protože byla přeplněná "hekárna", takže soukromí žádné. Porodní asistentka, která mne občas vyšetřila, byla velice nepříjemná, na vyšetřovací lůžko nelezu dost rychle a sama si můžu za to, že po každém soustu či loknutí si vody zvracím - "blbě dýcháte". Tím to skončilo, takže jsem celou dobu až do samotného narození dcery nic nejedla a nepila (porod trval 14 hodin)a nikoho to nezajímalo. Na hekárnu se občas přišla podívat studentka, která tu byla na praxi (byly tu studentky medicíny a studentky na porodní asistentky), naměřila monitor, zavedla infuzi, a zase dlouhou dobu nic. Po 10 hodinách na hekárně mne přemístili na přípravný pokojík, kde už konečně mohl být i manžel, to už jsem měla kontrakce několik hodin po 3 minutových intervalech. Teprve nyní mi dala opět nějaká studentka klystýr - jenže v té době není možné tekutinu udržet déle než do další kontrakce - takže bohužel efekt klystýru se dostavil až na podoním boxu, což je velice nepříjemné. Po cca hodině na přípravném pokojíku mne odvedli na porodní box, kde jsem strávila další 4 hodiny. Chtěla jsem již od začátku epidurální anestezii - pořád bylo moc brzy a když jsem už poněkolikáté požádala, svolili a během dalších 5 minut jsem se dozvěděla, že je již pozdě a nemůžou už mi ji dát. Opět se občas přišel někdo podívat a natočit monitor, najednou se ale začalo s porodem spěchat, něco se dělo. Už jsem neměla moc síly, ale netrvalo dlouho a mimčo se narodilo - ovšem neplakalo. Sestra ho odnesla pryč a až po delší době jsem uslyšela pláč. Byla jsem ráda, že je v pořádku. Poté přišel dětský lékař, který mi oznámil, že v pořádku to není - malá se ke konci porodu již dusila a může mít do budoucna poškozený mozek. Těžko říct, jestli se tomu dalo předejít, ale říkám si, že to snad z monitoru miminka muselo být poznat. K další péči na oddělení bych ani neočekávala nic extra, ale byla jsem ráda, když jsem šla po 5-ti dnech domů. Sestry byly děsné, chovaly se hrozně a poradily a pomohly až když už nebylo vyhnutí - malá v noci plakala, měla hlad, ale až na jednu výjimku mne vždy sestry odbyly s tím, že je to normální a že dítě není na vypínač. Další mi pak řekla, že mám na kojení "blbý" prsa, takže fakt povzbuzení ke kojení. Nejsem žádná hysterka ani přecitlivělá - pracovala jsem do nedávna také jako zdravotní sestra, takže mne udivilo, jak se "kolgyně" můžou k pacientovi chovat. Jinak lékaři byli všichni skvělí. Už bych tam ale rodit nešla.

Příště opět Motol...
Dobrý den,
rodila jsem v květnu 2007 a pro Motol jsem se rozhodla po mnohých doporučení a také kvůli tomu, že se jedná o špičkovou nemocnici pro případ, když by nastaly nějaké komplikace.Pravda je, že v době, kdy jsem měla rodit ještě nebyla nutná registrace, takže přihlášení k porodu proběhlo bez problémů.Poradna měsíc před porodem probíhala perfektně, měla jsem velmi příjemného a komunikativního lékaře.Jediný problém byl s čekací dobou, jelikož v té době rodila spousta jiných žen, takže bylo relativně "přecpáno".
V den, kdy jsem rodila, mi začaly kontrakce v noci a my se vydali rovnou do Motola.Tam jsem byla okamžitě přijata a rovnou vyšetřena.Lékařka i porodní asistentka byly velmi příjemné.Celou dobu u mě byl manžel.Když mi sdělily, že mám půlku porodu za sebou, odvedly mě rovnou na přípravnu, provedly klystýr a já měla asi hodinu, kdy jsem měla celý pokoj pro sebe a u sebe manžela, k dispozici sprchu a lehátko.Jednalo se o klasický nemocniční pokojík, kde nebyly žádné extra útulné doplňky, ale toto pro mě nikdy nebylo důležité, takže mě ani nenapadlo to nějak řešit.Rovnou ale říkám, že jestli nějaká maminka dbá na to, aby měla útulný pokoj, soukromí a rodinnou atmosféru, tak si nemůže vybrat Motol, protože ten to prostě nenabízí.Ale myslím, že je důležitější perfektní péče a zázemí, než na jaké posteli rodíte...Nicméně ve chvíli, kdy už to bylo k porodu se u mě měnila porodní asistentka opět velmi příjemná, která mě sledovala a poté mě odvedla na porodní box.Celou dobu byl přítomen můj manžel.Nakonec bohužel došlo ke komplikacím a já musela podstoupit akutní císařský řez, který provedl přítomný lékař, ale vše dobře dopadlo.Personál jednal velmi pohotově a troufám si říct, že vše dobře dopadlo právě díky tomuto profesionálnímu motolskému týmu lékařů.Miminko jsem viděla sice až večer (rodila jsem ráno), ale sestry se mi omlouvaly s tím, že byl ten den hrozný fofr a nemohly malého přivézt dříve.Takže toto možná malinko zaváhalo, ale v jádru se nic vážného nestalo.Přes týden, kdy jsem byla částečně na JIP, poté na šestinedělí bez miminka (kvůli císaři) a pak už s miminkem, jsem se nesetkala s jedinou nepříjemnou reakcí lékařů ani sester.Jediný zádrhel byl ve vysokém počtu porodů, takže bylo vidět, že mají sestry i lékaři spoustu práce, ale i přesto vše bylo v pořádku.Někdy byl opravdu spěch, ale co se týče starosti o rodičku a miminko, tak vše, dle mě, probíhalo perfektně.Samozřejmě vím, že je vše o lidech a některé maminky mohly mít smůlu na nepříjemný personál, ale s tím se člověk může setkat všude.Já jsem v Motole pobyla týden, za tu dobu se vystřídala spousta lékařů a sester a skutečně byli všichni super a tímto jim chci poděkovat!Pro mě tedy příště určitě opět Motol...
Přeji štěstí všem nastávajícím maminkám, aby porod proběhl v pořádku a narodilo se zdravé miminko! 

Ahoj mamky,
vím, že porod je pro drtivou většinu žen velmi náročný a stresující, což bych nerada prohlubovala, musím se však podělit se svou velmi negativní zkušeností s porodnicí fakultní nemocnice Praha - Motol!
Jsou to právě tří týdny, co bylo při běžné prohlídce v poradně vyřčeno podezření na srdeční vadu našeho nenarozeného miminka. To celé vyvolalo koloběh pro mne velmi nepříjemných změn, kde hlavní byla ta, že nemohu rodit v porodnici Kladenské nemocnice, kterou jsem s prvním děckem měla vyzkoušenou a moc jsem se tam opět těšila, ale nutnost rodit v Motolské nemocnici, kde je speciální dětská kardiologie. Dva dny poté, když na mne přisly první kontrakce a po shlédnutí internetové prezentace již zmíněné Motolské nemocnice, jsem se smířila s faktem překotné změny místa porodu a spolu s manželem se klidně vydala ve 23:30 do porodnice.
První šok nastal, když se mne sestra-porodní asistentka i přes předchozí doporučení a haldu papírů z Kladna snažila se silnými kontrakcemi vyhnat se slovy: "A proč jedete zrovna k nám ...?". Po mírném nátlaku manžela vše prověřila (my stále stáli na chodbě před příjmem!!!) a vpustila nás dál. Její chování se však nezměnilo. Celý příjem jí trval více jak hodinu, a to i přes to, že ihned po nás přišly další tři rodičky. Byla velmi nepříjemná a její hlavní starostí bylo vyhnat manžela, aby nemohl její hnusnou náladu sledovat a popř. zasáhnout. Příjem byl dokončen po jedné hodině ranní a já, i přes silné kontrakce a začínající porod, byla odvedena bez manžela na pokoj gynekologického oddělení s tím, že mám spát, jelikož podle sestry ještě nerodím. Pouze doplňuji - byl to můj druhý a porod a věřte mi, žena ví, kdy začíná rodit! Manžela poslala domů s tím, že je ještě čas. Dvě hodiny na to jsem opravdu začala rodit, stahy zesílily a já si "troufla" na sestru zazvonit s tím, že opravdu rodím. Nejprve na mne začala křičet, co si to dovoluji a pak teprve mne prohlédla. Výsledkem bylo okamžité přeložení na porodní oddělení, protože jsem opravdu rodila.
Zavolala jsem manžela, který neodjel, jak by se čekalo, ale čekal v autě před nemocnicí (ještě, že tak). Moc jsem si ho však neužila. Ccca 20 minut po jeho příchodu byl tou samou setrou vykázán s tím, že je mnoho rodiček a na čekatelský pokoj (hekárna) je nutné ke mě dát ještě jinou rodičku. Bylo to pro mne šílené - sestry byly nepříjemné, rodila jsem jinde, než jsem chtěla a ještě ke všemu již podruhé vyhnali manžela! Byla jsem opět na vše sama a chtěná podpora seděla na chodbě (myslím manžela). Pár minut poté jsem již opravdu věděla, že miminko chce a jde ven. Celou dobu strávenou na hekárně mne nikdo nepřišel vyšetřit a zkontrolovat. Ve sprše jsem si mezi opravdu silnými kontrakcemi v rozkroku nasahala hlavičku a v tom momentě moje trpělivost a soudnost opravdu vypršela, Hystericky jsem zazvonila na setru a se šílenými bolestmi jsem si sama lehla na lehátko, smířená s tím, že na sál již nedojdu a budu rodit zde. O to větší bylo moje překvapení, když přiběhla opět ta samá furie a začala na mne řvát, ať okamžitě vstanu a přejdu sama po svých na sál. Ať si prý uvědomím, že rodím!!! Nebýt jiné sestry a manžela, asi bych to nezvládla, nicméně nakonec a s hlavičkou v rozkroku jsem překonala nekonečných 10 m chodby a začala rodit. Porod jako takový byl poté velmi rychlý, nicméně nervozita všech kolem nás svědčila o strachu, jak to dopadne! Shrnu-li to, moje zkušenost je následující - přijela jsem do "špičkové" porodnice, kde měli v případě problémů pomoci našemu miminku s podezřením na srdeční vadu. Dvakrát ode mne odehnali manžela, dvakrát na mne řvali, že nerodím a že jsem histerka a nakonec mě nechali málem rodit na chodbě. Ještě štěstí, že se podezření na srdeční vadu nepotvrdilo. Kdyby to tak bylo, nevím, zda by tento šok, přidušení a silné pohmožděniny hlavy a obličeje naše dcerka přežila ... Dámy. cokoliv na světě, jenom né porodnici fakultní nemocnice Motol!!!

Porod v Motole
S předporodní péčí v poradně jsem byla naprosto spokojená s lékařskou i sesterskou péčí / poradna rizikového těhotenství)- tedy až na tu čekací dobu.
Při porodu jsem byla neskutečně nadšená sesterskou péčí na porodním sále - měli jsme jednu porodní asistenku, měli jsme dostatek informací atd. Při porodu jsem ale nebyla spokojená s lékařem, co mě rodil, informace nulové, všechno mi musela říkat ta sestra, syn mě natrhl pochvu, a aniž by mě na to doktor psychicky připravil, protože to fakt dost bolelo , tak se do toho pustil. Takže sesterská péče perfektní, lékařská už míň.
Na šestinedělí ženské sestry perfektní, ty dětské taky až na vyjímku - starší sestra absolutně nepříjmená, bylo vidět, že jí člověk otravuje. Ale vynahradila to jiná dětská sestra, která byla fakt dokonalá, akční, upovídaná, se vším poradila atd...Pediatr perfektní, dostatek informací.
Takže shrnuto, do Motola bych šla klidně zase, byla jsem tam více méně spokojená.

Souhlasím
Já musím jen souhlasit. I když nejsme z Prahy, do Motola jezdíme už dlouhou dobu. Léčila jsem se tam s hormonálními problémy, na Vánoce 2006 se mi po komplikovaném umělém oplodnění na IVF Centru Motol podařilo otěhotnět, celé těhotenství jsme jezdili na kontroly a nakonec tady i v září 2007 rodili. A protože nemůžeme mít nic jednoduché a bez problémů, naše holčička byla hospitalizovaná tři týdny po porodu na novorozenecké JIPce s otevřenou tepennou dučejí a i přes všechnu snahu se musela teďka o Vánocích podrobit operacím - kde jinde než v Kardiocentru Motol. Myslím si, že všechno je o lidech, takže když narazíte na blbce, nepomůže vám ani to, že jste na nejlepší a nejproslavenější klinice pod sluncem. Já ale můžu Motol jen doporučit. Je to trošku továrna na děti a na životy, takže není vždy všechno tak suprové, jak možná očekáváte, ale to podle mě nikde a musí se to brát s rezervou a zdravým rozumem. Smekám před tamními lékaři, sestrami a celým personálem, jsou to machři!!! 

krásný porod
Ráda bych se také podělila o svoje zkušenosti s FN Motol. Velmi negativní zkušenost jsem měla při registraci. Nepříjemná sestra mě hrubě odbyla s tím, že je plno a co tam vůbec lezu. S přímluvou rodinného doktora jsem se nakonec zaregistrovala, ale představa že podobně "příjemná" sestra na mě bude ječet při porodu mě v noci budila ze spaní. Ale opak byl pravdou. Kontrola na prenatálním, překotný porod a 4denní pobyt na oddělení šestinedělí proběhly bez jakéhokoliv konfliktu. Všichni doktoři, doktorky, sestry i uklízečky - všihni byli ochotní, vstřícní, milí. Zvláště jsem vděčná sestrám, které nám nezkušeným prvorodičkám trpělivě a ochotně radily, jak miminko nosit, zvedat, koupat, přebalovat, kojit...všem maminkám Motol doporučuji. 

Porod 1. a 2.
Od začátku jsem byla rozhodnuta,že budu rodit v Motole.Nejen že tam lokalitně patřím,ale líbilo se mně i vše kolem(přístup,vybavení,atd.)Moje první dítko dalo na sebe dlouho čekat.Když už jsem přenášela 10 dní,byla jsem přijalata na rizikové těhostenství do nemocnice,kde se pokoušeli klučíka vyvolat různými metodami.Vůbec se mu nechtělo ven a tak se narodil až 14 den po termínu.Což znamená,že 4 dny se nechával vyvolávat.To bylo v březnu 2002.I u mého druhého porodu jsem byla rozhodnuta opět rodit v Motole.Je pravda,že to bylo zrovna v období,kdy se rodilo velmi mnoho dětí,tudíž byla porodnice zcela přeplněná.Čekalo se v poradně,prostě kam ses podíval,všude byly maminky.Druhé dítko jsem přenášela prozměnu 13 dní.Byla jsem přijala v pátek na předporodní pokoj,opět na vyvolání-a po první zkušenosti se nepředpokládalo,že druhý porod by byl rychlý.Naštěstí ale tomu bylo jinak holčička se narodila asi za tři hodiny,kluka jsem porodila po osmy hodinách.Jediné,co bylo negativní,ale bylo to způsobeno "přemnožením maminek", že jsem neležela na šestinedělí,ale na jiném oddělení a za svojí holčičkou jsem musela docházet.Porodila jsem v pátek v šest hodin večer a už v půl desáté jsem se na ni šla podívat na šestinedělí.Na šestinedělí jsem se dostala až v neděli po obědě,ale už v podnělí odpoledne jsem mohli jít domů.Takže přeji štěstí dalším maminkám.