Porodnice Praha Podolí, Ústav pro péči o matku a dítě

Jedním slovem PERFEKTNÍ. Jak porod, tak následná péče. Milý personál od lékařů, přes sestřičky až po technické služby. Příště volíme stejnou porodnici!

Spokojenost
Vybrala jsem podolí dle hodnocení kamarádek.A to nebydlíme v Praze.Při jedné z kontrol si mě tam už nechali, měla jsem strašně vysoký tlak. Asi tři dny jsem byla na rizikovce, kde to nebylo špatné,je to pěkně zrekonstruované, dvě těhu na pokoji s vlastním záchodem a sprchou. Sestřičky milé a jídlo dobré. S porodního sálu jsem byla nadšená, v podstatě je to takový malý byteček jen pro vás. Sprcha, záchod a porodní křeslo. Ani miminko mi nikam neodnesli. Všechno proběhlo v soukromí v jedné místnosti. Všechny doktorky, asistentky, sestřičky mi moc pomáhaly. Jsou to opravdová sluníčka, poradí, podpoří. Po porodu nám dali věčeři - i manželovi a mohli jsme si malou odnést na pokoj. Vyšlo to tak, že jsem první noc byla na pokoji sama. To mi taky hodně pomohlo. Ale stejně jsem do rána na to naše malinkaté miminečko koukala. Sestřičky tam byly absolotně úžasné. Chodily si i popovídat, poradit. Všechno ukázali, pomohli jak jen to šlo. Často sme se i dost nasmáli.Celkem jsem v Podolí byla 10 dní. Nechtěli mě kvůli tomu vysokému tlaku pustit. Strašně jsem se těšila domů, ale sestřičky byli opravdu zlaté. Prostě skvělé ženské, pomáhaly a radily nad rámec povinností.S Podolím jsem byla maxxximálně spokojená a odnesla jsem si z toho dobrý pocit.Markétka se nám narodila 28.01.2012 

Spokojenost...
Mě se miminko v Podolí narodilo v srpnu 2010. Absolvovala jsem s manželem i předporodní kurz. Ten byl moc fajn. Poradny od 36 týdne byly také bez problémů. Netrávila jsem tam mládí, jak je v některých porodnicích normální. Měla jsem plánovaný císařský řez, ke kterému měl být přizván i manžel a měla jsem být pouze v částečné anestezii. Bohužel jsem začala rodit spontáně a tak nakonec došlo k akutnímu císaři. Netušila jsem, že už rodím, paní na příjmu mě dala na monitor, byl mi udělán kontrolní ultrazvuk, 2x mě prohlídli a bylo sděleno, že se tedy opravdu rodí. Všichni byli tak příjemní, že přestože jsem se klepala jako ratlík, tak jsem se vůbec nebála. Bylo mi sděleno přesně, co se bude dít. Jen jak to šlo rychle, tak manžel to nestihla nikdo se mě už neptal, zda bude částečná či celková anestezie. Nakonec mi dali celkovou a já byla i ráda, jelikož po stálých prohlídká, zda porod nepostupuje spontáně mě už tak vše bolelo, že jsem byla, že spím. Manžel přiběhl snad v tom okamžiku, kdy malého vyndali, viděl ho a odnesli ho ohřát se. Pak vyvezli i mě a šla jsem na normální pokoj s dohledem sestry. Ta tam chodila co pár minut. Po celou dobu pobytu se o mě starali dobře, na dotazy odpovídali, nebo ke mě poslali doktorku. Rodila mě docentka Měchurová a ta byla jako sluníčko. Vůbec jsem se nebála, byla úžasná. O malého se starali taky báječně... Jediné, co mohu vytknout, tak byla péče o kojení. Ze stran sester to byl takový šílený tlak, že jsem byla až zoufalá. Sice byly trpělivé, vše ukazovaly, snažili se pomoct, ale stálé zapisování, nakázáno i v noci miminko budit atd... To už fakt ne. Jako prvorodička jsem to nesla hodně špatně... Pro příště vím, že odsávačku s sebou do porodnice a vše bude fajn... Pomalu začínáme přemýslet nad dalším mimčem a přemýšlím i nad porodnicí... Asi opět vyhraje Podolí...

Zklamani
Podoli jsme s manzelem vybirali na zaklade mnoha doporuceni jako tu nejlepsi a nejkvalitnejsi moznost.
Manzel je cizinec a proto jedno z nasich kriterii bylo, aby personal alespon trochu komunikoval v anglictine. Bohuzel, jiz na predporodnim kurzu, ktery byl jinak skvely jsem cely obsah prekladala ostatnim trem parum osobne, protoze jinak by z toho nemeli naprosto nic.
Porod trval 23 hodin.. za celou dobu mi ultrazvuk udelali az cca po 18 hodinach a trech epiduralech, .. pak zjistili ze maly ma vetsi hlavicku nez moje panev. Porod nepostupoval a tak jsme nakonec skoncili na akutnim cisari v celkove narkoze..ztratila jsem hodne krve a vzbudila jsem se az na Jipce. S manzelem se vubec nikdo nebavil, takze tesne predtim nez me vzali pod nuz jsem mu jeste stihla prelozit, ze bude cisar.. Nakonec mu jenom oznamili, ze uvazuji o transfuzi a ze maly je ok. Maleho mu prinesli na chvilinku ukazat,
Pak dodatecne rekli, ze malinky byl vysoko v porodnich cestach, nechali me otevrit se na 10 cm a teprve tehdy mlada pani doktorka zavolala pomoc, protoze to si uz sama zrejme nevedela rady...
Celkove mam z toho jeden otresny zazitek, zpracovavam ho doted. Mimi se nam narodilo zacatkem rijna.Jedine co muzu vyzvednout jako vysoke pozitivum jsou sestry na detskem oddeleni. Skvele profesionalky, poradi, pomuzou.. ochotne a mile.
Jinak me Podoli zklamalo pristupem k pacientovi a v mem pripade i profesnim.

porovnání s Krčí
Mám 18 měsíců od sebe děti, první rozené v Podolí(04/2010), druhé v Krči(10/2011) a musím říct, že každá porodnice má své přednosti někde jinde, ale celkově neplatí, že tam kde jsou peníze, že by se člověk cítil lépe:-(
Podolí je určitě finančně na tom lépe. Personál nebyl zcela vstřícný řešit bolestivé bradavky - prostě kojení holt bolí! A bolelo celých 15. měsíců, co jsem statečně kojila. Teď mám 14denní miminko narozené v Krči a bradavky nebolí. Možná proto, že tam jsou nejen sestry přesvědčené, že kojení nebolí, ale i doktorky a při každé vizitě byl prostě čas udělat klidně novou instruktáž.
V Krči sídlí Laktační liga a myslím, že personál se snaží, aby byla i jejich porodnice Baby Friendly:)
I po dalších stránkách to bylo super - ženské sestry byli vždy usměvavé a vstřícné. Nebály se zavolat doktora, když člověk řekl, že se mu přitížilo. V Podolí to řešili práškem na bolest.
Jediné co se mi víc líbilo v Podolí bylo to, že na porodním sále mají opravdu komfortní vybavení - v Krči vám přes žaluzie svítí do obličeje sluníčko a ty rodící křesla jsou o dost pohodlnější v Podolí a mají tam krásněj vymalováno a líp tam vaří. A návštěvy mohou až na pokoj - což v Krči nebyla nevýhoda, že v návštěvních hodinách nebyli aspoň spolubydlící rušeny;)
Jinak je to opravdu masovka a doporučuji rodinný přístup Krčské porodnice:)

Spokojenost
Kvůli nečekané komplikaci jsem místo přirozeného porodu podstoupila císařský řez. Po operaci jsem měla bolesti, ovšem sestřičky na JIPce byly skvělé, kdykoli jsem je požádala, pomohly (donesly mi čaj, zeptaly se, zda něco nepotřebuji). Miminko jsem si mohla pochovat až třetí den, ale už druhý den jsem se na něj mohla jet podívat, mladá sestřička na praxi mě za ním odvezla na vozíčku, počkala a vůbec mi nedala najevo, že bych ji zdržovala. Nemohla jsem kojit a nepodařilo se mi to bohužel ani doma. Sestřičky na oddělení se ke mně přesto chovaly hezky, mohla jsem se kdykoli přijít poradit, samy vždy navrhly, že pokud si chci odpočinout, osprchovat se, mohu u nich miminko nechat.Oceňuji jejich trpělivost a pečlivost, byly velmi ohleduplné, stejně tak i laktační poradkyně, které nabízejí i konzultace na internetu. K našemu miminku se chovaly moc hezky.

už nikdy víc
DObrý den , rodila jsem 2008 , přdeporodní kurz jsme absolvovali s manželem bylo to super tak jsem se rozhodli tady i rodit ,měla jsem vše v pořádku a měla jsem rodit přirozenou cestou a vše mělo probíhat ok a manžel měl být u porodu.V den termínu mi řekli že ještě nerodím tak jsem chodila každy den na kontrolu po týdnu přenášení jsem přijela do porodnice že mi je moc zle a mám horečky a necítím pohyby, na příjmu byla neochotná sestra řekla že toho mají hodně že je stop stav ani mi nezavolala doktora a řekla at přijedu za hodinu , jelikož jsem tam byla sama a jako prvodrodička mladá tak jsem teda jela domů , ve sprše jsem se doma složila a volala mamželovi ten přijel a hned mě tam vezl, to už jsem měla 40 horečky a strácela jsem vědomí, na příjmu byla ta samá když mě viděla zavolala doktora ten jí jen seřval jak je možné že mě poslala pryč a ona že prý nebylo místo atd. doktor se na nic neptal hned začal obvolávat sály nakdiktoval si kdo mu má přijít pomoc a manželovi hodili moje věci a jen mu řekli at čeká na chodbě že to musí ukončit on chudák vůbec nevěděl co se dějě , hned mě uspali nacevkovali a malej prý do 15 min převáželi na ikubátory a já tam byla ještě asi 5 hod než mě dali do kupy , měla jsem skalenou plodovou vodu a dostala jsem infekci, jen díky tomu že mě včas nazačali rodit , když jsem se probudila na jipu a ptala jsem se jestli se mi něco narodilo tak mi sestra řekla ,,on za váma přijde doktor a vše vám poví,,to jsem začala být hektická že se mi nic nenarodilo ,jelikož když přivezli mimi na kojení tak mě nic nepřivezli , doktor přišel po 5 hodinách a řekl mi že mám zdravého kluka , když jsem je prosila zda mi ho můžou přivést ukázat tak řekli že mají stop stav že mají honičku a nikdo nemá volné ruce , malje byl uplně zdravej jen já měla asi 5 kapaček nemohli mě dat dolu horečky , po třech dnech mě převezli na oddělění po cisařech a cestou jsem poprosila sestru at mě zaveze se koknout na moje mimi až po třech dnech jsem viděla toho malého, na oddělění byli služby super a některé šílené že jsem se bála si říct i o čípek na bolest a u některých to bylo bez problému i mi ho zavedli , jelikož jsem stále byla na kapačkách a vůbec necítila ruce , no čtvrtý den jsem se ptala jestli můžu na oddělení za malim řekli jo a at si tam dojdu šla jsem tam asi 2 hod i s kapačkou tam byla nepřijemná sestra která nechápala že čtvrý ten po porodu nekojím a nechodím za malim ale já byla první den na nohou a ditě jsem držela poprvé. Pátý den mě přeložili na šestinedělí , a dali mi malého k posteli , já nevěděla jak se kojí a nic , malí do té doby byl na příkrmech od sester a ještě ho naučili na dudlíka , takže když mi ho dali já samozřejmě neměla mlíko tak furt brečel měl hlad a sestry po mě jen řvaly že páty den už musím být schopná se postarat když jsem jim ale říkala že jsem první den s dítětem vůbec mě neposlouchali až jedna sestra na noční mi přinesla tajně dudlík a vzala si malého at se vyspím že ví že ho mám první den a že už je naučený na něco jiného , no hruza děs , pak mě při propouštění navštívil doktor který mě rodil a říká no vy jste nám dala zabrat měli jsem strach o vás , tak jsem čekala třeba nějakou omluvu ale nic a do zprávy samozřejmě napsali věci tak aby na jejich bedrech nebyla žádná chyba , i když bych s tím nic nedělala hlavně že je malej zdravej ale já si opravdu zažila peklo jen kvlůli sestře které se nechtělo asi vyšetřit na přijmu rodičku. no všem držím palec snad dopadnete lépe a ne takhle když by mělo probíhat vše ok , ted budu rodit druhé dítě ale asi v plzni jelkož jsme se přestěhovali snad budu mít lepší zkušenost , jinak co se týcče porodnic v praze všme bych doporučila apolináře měla jsem po tomto porodu problém otěhotnět a chodila tam a super:-)

Podolí mohu jedině doporučit
Ahoj maminky, rodila jsem v Podolí začátkem roku 2011. Hned na začátek musím pochválit skvělé předporodní kurzy vedené paní Olgou Mrkvičkovou (které mě, jako prvorodičku, připravily na to, co mě vlastně čeká). Porod, přestože neplánovaně velmi komplikovaný, nakonec dopadl dobře, a to především zásluhou skvělého pordního týmu, který se mě ujal (jmenovitě MUDr. Drahoňovský - velmi příjemný pan doktor, který na mě působil neskutečně pozitivním a uklidňujícím dojmem, MUDr. Martan a velmi milá a trpělivá porodní asistentka Eva Šejnová). Za veškerou podporu a skvělou práci bych jim chtěla moc poděkovat. Kvůli celkové anestezii jsem nakonec skončila na JIP - upřímně jsem první okamžiky po probuzení nevěděla, kde jsem a proč tam jsem. Nicméně i zde byl personál neskutečně ochotný a příjemný. A nakonec musím moc pochválit také personál na oddělení šestinedělí (jak dětské doktory a sestřičky, tak i ty ženské). I na odd. šestinedělí jsem měla poměrně velké komplikace a všichni byli vstřícní, ochotně pomáhali, když jsem se třeba chvíli nemohla starat o miminko a nikdy mi nikdo nedal najevo, že bych jim byla na obtíž. Nevím, jestli je to i v jiných porodnicích samozřejmostí, ale sestřičky nám všem ochotně ukázali, jak o miminko pečovat, jak ho koupat a kdykoli jsme se na ně mohli obrátit s jakýmkoli dotazem. Skvělá byla také každodenní podpora výborné laktační poradkyně paní Richterové a přednášky o kojení. I přes totálně plnou kapacitu porodnice v té době jsem tam od začátku až do konce nepotkala nikoho, kdo by byl protivný nebo neochotný. Právě z tohoto přístupu člověk teprve vidí, jak je práce všech doktorů a sestřiček nedoceněna. Pokud bych měla rodit znovu, tak se určitě rozhodnu pro Podolí a mohu ho opravdu vřele doporučit. Celému personálu ještě jednou moc děkuji.