Červen/5 - Amálie vypráví o nemocnici

Dvě zbývající maminky už jsou v druhé polovině těhotenství a tak jim bříška rostou, což s sebou přináší i drobné těhotenské potíže jako je horší spánek v noci. 
  • Lenižurka - miminko je v noci poměrně dost aktivní a tak toho Lenka moc nenaspí
  • Amálie -  popisuje své zdravotní problémy, kvůli kterým byla v nemocnici

 

LinolaSponzorem ONLINE projektu Rodíme společně s BOL je
Linolaznačka 
Linola, která každé z pěti rodiček věnuje kufříky s produkty pro miminka.  
 

 Společnost Hipp maminkám věnuje kosmetické taštičky. 

Hipp

 

Rodičky rovněž obdrží publikaci vydavatelství Babyonline Zdravé těhotenství.        

 

Společnost GS věnuje maminkám těhotenské vitamíny s vysokým obsahem kyseliny listové GS Mamavit a přípravek proti nadýmání v těhotenství NoballNoball

mamavit

 

Lenižurka (26 let, 24. týden, druhorodička) 

Ahoj všichni, moc vás zdravím.

Říkám si, jak moc mi to dnešní psaní půjde, když vedle mě pořád něco píská a fandí. U nás se běžně televize kvůli sportu nezapíná, ale prý je to mistrovství ve fotbale jednou za čtyři roky, tak dobře no. :-)

Rodíme ONLINE

Takže každý večer posledního týdne měl zhruba stejný průběh. Většinou s námi fotbalisti usínali v posteli skrze tablet, který usnuvší pozorovatel nezvládl vypnout.:D

Dále jsem si předsevzala, že budu chodit spát brzy. Asi si budu ale muset stanovit čas, který znamená to „brzy“, jelikož dřív, jak v půl dvanácté, se prostě do postele dostat neumím, protože volný čas po tom, co usne Sára (21.15 apod.), je prostě krátký a já jsem většinou už unavená a zpomalená, tak mi všechno trvá děsně dlouho.

Začíná se ze mě stávat malý hrošík, funím do schodů a za ten jeden týden se mi znatelně zvětšilo břicho, přes které, když se chci ohnout, už těžce vidím na některé části svého těla (na to, jak si zas neuvidím na pipku a nedosáhnu na nehty u nohou, jsem se fakt netěšila). Vnitřnosti už se mi těžce tlačí vzhůru pod žaludek, takže si pořád připadám, jako bych snědla nejmíň celého krocana a měla permanentně skříplá žebra.

Rodíme ONLINE

Mimčo je dost živelné a hýbe se tam, jako bych ho měla s chobotnicí. Budí mě i v noci, takže tak dvakrát vstanu z postele, dojdu si čůrnout, napít a zkontrolovat Sisi, jestli je přikrytá (většinou je odkopaná, takže v tom buzení vidím pozitivum). A navíc si říkám, že aspoň trénuju na noční šichty po narození broučka. Jen to vstávání z lehu mi začíná jít velmi pomalu a ještě se kolikrát neubráním nějakému tomu hlasitému „eeeeech“ (no co, tenisti to dělaj taky a jak jim to kolikrát pomůže…:D). Každonoční křeče do obou nohou jsou běžnou záležitostí. Když si přes den nezapomenu dát magnesium, tak mě berou jen do jedné nohy. ;)

Taky musím říct, že se děsím toho, jak se mi povolí a protáhnou v předchozím těhotenství již vzniklé strie. Mažu kůži břicha nejméně dvakrát denně. Střídám teď krém od SebaMedu a Vichy. Než jsem si ho zapomněla u známé v Litoměřicích, používala jsem na doporučení dermatoložky jen Bepanthen na strie. Nečekám žádné zázraky, jen bych ráda, aby bylo to poškození kůže minimální. Holt mám toto dáno geneticky.

Když už jsem u toho používání přípravků na různé těhu obtíže, bolavé nohy mažu Antistaxem nebo Varixinal gelem, pak si je hodim hore a vždycky se mi po chvíli uleví.

V braní volitelných doplňků výživy jsem nepečlivá. Občas si vezmu B – komplex, občas Antistax na žíly, občas něco jiného, co mi padne do ruky, a všechno najednou si vezmu tak maximálně jednou za 14 dnů.

Co se u nás v týdnu dělo

Objevila jsem konečně krásu toho moci si kamkoliv sama dojet tam, kam potřebuju i nepotřebuju, autem a ač mám kolikrát před každou jízdou trochu křeče v břiše, jako bych šla na zkoušku, sedám si za volant ráda a přesvědčená o tom, že se se Sárou či kýmkoliv dalším hezky projedeme a už se nebojím své řidičské neschopnosti a nezkušenosti. Jupí. Asi budu co nejdříve muset už vyzkoušet zajímavější provoz a delší cestu např. do Prahy.

Po asi dvou měsících jsem konečně zas viděla svého mladšího brášku, který měl dovolenou a přijel za námi na tři dny z Plzně, kde žije a pracuje. Sice jsme se fotili, ale jeho foťákem na černobílý film, tak vám ho ani nemůžu zatím ukázat, než to vyvolá.

Zajela jsem konečně do Kadaně na úřad vyřídit Sárince pas, abychom mohli za humna do Němec. Teď jsem sama sebe dost pobavila. Představila jsem si, jak jedu s měsíčním mimčem na úřad nechat ho vyfotit na občanku a pas. Třeba fotí i spící či ječící jedince. :D Pro Sáru jsem nechávala pas dělat až v jejích devíti měsících.

Ve čtvrtek jsem byla na odpolední hodině hathajógy v Chomutově. U nás ve městě jsem žádné cvičení vhodné pro těhule nenašla a v na dojezd bližší Kadani se prostě o prázdninách necvičí. Těhotenství se holt musí plánovat, jinak to pak takhle dopadá. :)) V pondělí jedu dopoledne do toho samého studia v Chomutově na cvičení pro maminy. Už se těším.

Ve čtvrtek jsme šly se Sár na 18. měsíční prohlídku k paní doktorce. Živě se mi vybavilo, jak tam na tom samém místě ještě nedávno přede mnou leželo malé uplakané miminko, které jsem čekala, že se nejlépe každou chvíli poblinká nebo pokaká. Teď tam stála velká holčička, která pojmenovávala všechna zvířátka kolem sebe, pouštěla si hudbu z natahovacího zvířátka, na rozloučenou řekla „pápá“ a odcházela z ordinace po svých. Zatlačila jsem slzu.

Rodíme ONLINE

Pátek až neděli jsme zase byli na chalupě.

Rodíme ONLINE

Rodíme ONLINE

Sobota byla herní s lítáním venku a upršenou neděli jsme trávili vevnitř spaním, vařením a koukáním na pohádky. S kočárkem jsem vylezla ven jen asi na čtvrt hodiny, byl fakt ceďák, ale bylo mi líto Sáry, která chodila ťukat na dveře a hlasitě se dožadovala jejich otevření. Šli jsme teda pozdravit krávy vedle k sousedovi a domů.

Večer jsem místo večeře vypila asi půl litru banánového koktejlu ze čtyř banánů, ňamka. Zatím mi je dobře, snad to tak zůstane...:D

Tak za týden zas ahoj,
Léňa

Amálie (30 let, 26. týden těhotenství, prvorodička)

Ahoj BOLky,

tak tenhle týden nezačal dobře, jak už jsem avizovala, v neděli večer jsem skončila na pohotovosti v nemocnici.

To se u mě nestává, už mi bylo opravdu hodně zle a měla jsem strach o malou, jinak bych asi vydržela. Paní doktorka mě prohlídla a po gynekologické stránce naznala, že by mělo vše být tak, jak má. Ještě mi ale pro jistotu nechala udělat krevní testy, které ač byla půlnoc, byly i s prohlídkou tak do půl hodiny, to jsem koukala. No a tam byla zvýšená zánětlivost překročena stonásobně, což nevěstilo nic dobrého!!!
K tomu mi bolest vystřelovala do zad a třísel a problémy mi dělalo i zatlačit při malé na wc, a vlastně samotná chůze, už jsem chodila takřka v předklonu a kašlala jak silný kuřák.

Vypadalo to na zánět slepého střeva, ale protože už jsem v pokročilém stádiu těhotenství, nepodařilo se ani na specializovaném UTZ slepé střevo najít. Kromě toho mi našli nějakou cystu v tříslech, která se teda po těch pár dnů neměnila, tak tam je doteď. Když jsem si vyseděla frontu v ambulantní čekárně pro negynekologické pacienty, tak bylo 5 ráno a na zavolání lékaře jsem už skoro ani nereagovala, jak jsem schoulená na židli polospala, no zažila jsem si docela peklo! Přijali mě na lůžkové oddělení a vzhledem k tomu, že nemocniční život mezi 5. a 6. vlastně začíná, začal kolotoč odběrů, vyšetření a všeho možného i nemožného, aby se zjistilo, kde ten zánět vlastně v těle mám.

Co mě nejvíc překvapilo, byl RTG plic! Kašel jsem měla hrozný, ale na každém RTG se přeci ptají: "Nejste těhotná?" No tak jsem to u dveří hlásila dobrovolně a dost nahlas! Pán, který obsluhoval tu mašinu se divil, že to se mnou neprobral lékař a snažil se mi situaci a úkon vysvětlit, ale bylo mi tak bídně, že jsem podepsala a křečovitě držela vestu a modlila se, aby to, co říkal, byla pravda...

Stejně jsem prožila bezesnou noc, zánětlivost ráno byla vyšší, a tak se chirurgové rozhodli, že začnou konat, naštěstí mě paní na gynekologii zachránila, když po prohlídce a UTZ nesouhlasila s řezáním a otvíráním, protože plod už má sice lehce přes kilo, ale ještě nejsou vyvinuté plíce, a tak doporučila v nouzi nejprve píchat kortikoidy a čekat dva dny, než plíce dozrají, protože hrozil porod, případně potrat, což nikdo nechtěl!!! Bezesná noc a váhání pokračovalo a to vše stále o hladu, pít už jsem po douškách mohla a pokračovaly kapačky a injekce na ředění krve.

Rodíme ONLINE

Nejprve mi nasadili antibiotika, která díkybohu zabrala, poté se našel nález v moči a hned nato další a UTZ ledviny odhalil zánět ledvinových pánviček, ledviny a zároveň byl nakažen i močový měchýř. Díky Bohu se tedy porod odkládá, doufám, že bude až v září, jak je v plánu. Taky jsem dostala jídlo, no jídlo, jestli se tak té břečce v misce dá říct jídlo, ale prý je to dieta.

Rodíme ONLINE

Zánětlivost v krvi začala klesat, a tak mi dali pár injekcí, předepsali antibiotika a pustili mě domů. Zbytek týdne polehávám, snažím se více pít a každých dvanáct hodin si dám jednu tabletu a píchnu injekci.

No nebyl to veselý týden, ale už je mi lépe, snad ten další bude veselejší.

Mějte se fajn a snad budou příště nějaké lepší zážitky.

Pa Amálka :-)

Diskuze » Poradna »
Sdílejte článek
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek

Související články

Červen/5 - Amálie vypráví o nemocnici - diskuze

  • Amálko, to teda byla kovbojka!
    Hlavně, že všechno dobře dopadlo a malá zůstala tam, kde má být!
    Přeju hodně zdraví a držím pěsti    
    Renie   | 03.07.2014 16:14:00
    Reagovat | URL příspěvku
  • ježíš, to bylo drama! Jak to teď čtu v poporodních hormonech, chce se mi brečet, tak hlavně, aŤ jsi zdravotně co nejdřív v pořádku!!!
    Myšice   | 01.07.2014 20:11:23
    Reagovat | URL příspěvku
  • Ahojda holky s napětím jsem čekala, co že nám přinese tento týden.
    Lenižurko - focení na pas máme za sebou a jestli ti bude mimi spát, tak ti řeknou, ať ho probudíš a nebo přijedeš třeba za půl hodiny znovu :oD. Mě naštěstí oba chlapáci nespali. Když jsem před skoro dvouma rokama dělala Márovi pas, tak jsem ho měla na klíně, přese mě přehodili bílé prostěradlo a tak ho fotili, protože ještě neudržel hlavičku. Když jsem teď asik před 14 dny byla s Lukym, ten už hlavičku udrží logicky, dyk mu bude půl rok, tak jsem ho dostala jen na klín, já byla zboku a on za sebou měl to jejich klasické bílé pozadí. Byla to legrace, paní se nelíbilo, že přivřel oči a tak jsem fotili, fotili a fotili ... ale nakonec tam byla jedna zdařilá fotka, takže pas bude. Si představ, že Martin mi tvrdil, že za hranice může bez pasu, byly u nás kvůli tomu i hádky, já prostě prohlašovala, že to tak není a že by nám mohli udělat hezké nepříjemnosti. Chlap, mno, co budeme říkat.

    Amálie - tak na tebe jsem opravdu furt myslela a nemohla se dočkat dalšího dílu povídání. Jsem ráda, že to šlo bez řezání, bez předčasného porodu, bez extra velkých potíží. I když ty potíže určitě stály za to. Tak koukej hodně odpočívat, hodně pít a přeju aby vše bylo už jen lepší a lepší!!!!
    Buik   | 01.07.2014 14:19:51
    Reagovat | URL příspěvku
Vložit příspěvekVšechny diskuze

Poradna

Dobry den, paní doktorko, moc bych Vás prosila o radu, dnes ráno jsem byla na očkování břišního tyfu kvůli plánované cestě do zahraničí a za chvíli poté jsem si dělala těhotenský test a vyšel pozitivně. Velmi mě to vyděsilo, bojím se, aby vakcína nějak neublížila těhotenství. Menstruaci mám dostat až za 5 dní, ale čárka už je hezky vidět. Prodělala jsem již dva aborty a strašneěse bojím, aby to tentokrat bylo vše v pořádku. Myslíte, že očkování takhle na začátku může nějak poškodit budoucí plod? Moc děkuji za případnou odpověď.

Dobrý den, v tak ranné fázi těhotenství by toto očkování na vývoj plodu mít nemělo. Teď už s tím každopádně nelze nic dělat, ale myslím, že velké obavy nejsou na místě.

MUDr. Veronika Ťápalová | Babyonline | dnes, 09:51
Položit dotaz Všechny dotazy a odpovědi
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. V pořádku Další informace
Inzerce