Pátá nemoc u dětí (megalerythema infectiosum)

1. Proč ten zvláštní název?
2. Co pátou nemoc způsobuje? Koho postihuje a jak?
3. Inkubační doba páté nemoci a průnik viru do organismu
4. Jak se pátá nemoc projevuje? Pátá nemoc příznaky
5. Které nemoci jsou podobné páté nemoci a jak je rozeznat?
6. Lze pátou nemoc potvrdit laboratorně?
7. Jak pátou nemoc léčíme a lze se chránit předem?
8. Musím navštívit lékaře?
9. Musí pátou nemoc prodělat každý?

1. Proč ten zvláštní název?

Dříve byla nejčastější dětská exantémová onemocnění pojmenována jako první až šestá dětská nemoc, a to v tomto pořadí (v závorkách jsou původci onemocnění):

1) spalničky (virus spalniček),
2) spála (pyogenní streptokok),
3) zarděnky (virus zarděnek),
4) pseudospála (coxackie a echoviry),
5) pátá nemoc (parvovirus B 19),
6) šestá nemoc (herpes virus 6 a 7).

Toto označení se dodnes zachovalo jen u páté a šesté dětské nemoci.

2. Co pátou nemoc způsobuje? Koho postihuje pátá nemoc a jak?

Původcem infekce je Parvovirus B 19. Virus se přenáší vzdušnou cestou od nemocné nebo nakažené osoby. Nejčastěji postihuje děti předškolního a raného školního věku, není však vyloučeno ani onemocnění dospělých. Nejvíce infekční je dítě asi týden před vypuknutím prvních příznaků.

Dalším způsobem je přenos z matky na plod placentou.

Pátá nemoc se šíří v kolektivech v malých epidemiích zejména na jaře.

3. Inkubační doba páté nemoci a průnik viru do organismu

Inkubační doba je 1-2 týdny.

V této době se virus pomnoží v dýchacích cestách a dostává se dále do kostní dřeně, kde působí útlum její činnosti. U zdravých dětí není tento útlum výrazný, ale u dětí s poruchami krvetvorby může dojít v této fázi k vážným komplikacím.

Pak se virus dále šíří do kloubů a kůže. V kloubech způsobí drobný zánět, který se projevuje symetrickými bolestmi především periferních kloubů. Tyto potíže jsou častější u dospělých a odeznívají do jednoho měsíce.

4. Jak se pátá nemoc projevuje? Pátá nemoc příznaky

Pátá nemoc začíná zpravidla bez většího varování náhle vyrážkou, která se objeví nejprve na tvářích a kolem nosu. Na kořeni nosu vyrážka splývá, okolo úst naopak chybí, takže v obličeji vytváří dojem červeného motýla. Záhy se objeví velké nepravidelné splývající červenofialové skvrny nejvíce na zevních stranách končetin a na hýždích. Na trupu je vyrážky méně, na dlaních a ploskách nebývá vůbec. Vyrážka trvá 6-10 dnů, u někoho i déle. Mizí postupně „od centra“, takže po několika dnech hlavně na končetinách připomíná živěji červenou síť. I po úplném vymizení se někdy „připomene“ po podráždění kůže – mechanickém, po koupeli či po oslnění.

U starších dětí či dospělých se připojují chřipkové příznaky, škrábání v krku, lehká rýma, bolesti svalů a kloubů.

Pátá nemoc nebývá spojena s teplotou, nejvýše u velmi citlivých jedinců je teplota jen zvýšená.

Velmi nebezpečné bývá onemocnění těhotných. Virus se přenáší placentou na plod, u kterého způsobí útlum krvetvorby. To má za následek těžké poškození až odumření plodu.

Pátá nemoc může proběhnout i bez vyrážky, připomíná jen lehké virové onemocnění s obrazem kataru horních cest dýchacích, únavou a bolestmi kloubů.

Pátá nemoc se neopakuje, zanechává trvalou imunitu.

5. Které nemoci jsou podobné páté nemoci a jak je rozeznat?

Spalničky a zarděnky pravděpodobně naše děti nedostanou, neboť se proti těmto nemocem v ČR povinně očkuje.

Spála se projevuje na prvním místě vysokou horečkou a bolestmi v krku, angínou. Vyrážka začíná v podbřišku a ve slabinách a šíří se směrem nahoru, na končetinách nebývá. Je drobná, splývající, kůže je „jako spálená“. Mírně svědí a olupuje se.

Ekzantemy při virózách jsou různé, většinou drobné, někdy přechodné, převážně na trupu, u některých viróz též typicky na ploskách nohou a dlaních. Bývají alespoň v úvodu spojené s teplotou či horečkou.

Šestá nemoc postihuje většinou kojence a mladší batolata a je typická vysokými teplotami několik dní nejprve bez vyrážky. Teprve při poklesu teploty dojde k výsevu vyrážky, skvrnité, splývající, nesvědící, především na trupu a horních částech končetin („červené bodýčko“). Po výsevu vyrážky již teploty nebývají.

6. Lze pátou nemoc potvrdit laboratorně?

Onemocnění parvovirem lze potvrdit přítomností zvýšeného množství protilátek proti tomuto viru v krvi. Běžně se však toto vyšetření neprovádí. Protilátky se totiž objeví až v době plně rozvinutého obrazu nemoci, většinou je k diagnóze nepotřebujeme. Výjimkou jsou netypické obrazy nemoci anebo onemocnění dítěte s poruchou krvetvorby, kdy je třeba rychle se rozhodnout o dalším postupu.

7. Jak pátou nemoc léčíme a lze se chránit předem?

Léčba páté nemoci spočívá pouze ve zmírnění příznaků nemoci. Základem léčby je klidový režim. Vyrážku nelze ničím ovlivnit, odezní sama. Nedoporučuje se koupání ani sprchování v příliš horké vodě. Důležitá je i rekonvalescence, neboť v tomto období, i když už se dítě cítí dobře a vyrážka odeznívá, je jeho imunita velmi oslabena a snadno může podlehnout další nemoci. Proto s nemocným dítětem v žádném případě nechoďte do kolektivu a zabraňte kontaktu s těhotnými ženami.

Očkování proti páté nemoci se neprovádí.

8. Musím navštívit lékaře?

Pokud pátá nemoc probíhá bez větších potíží, není nutná návštěva lékaře. Avšak lékař by měl vždy vědět, že Vaše dítě tuto nemoc prodělalo. Tato informace je pro lékaře cenná při vyšetřování dalších exantémových onemocnění, která mohou Vaše dítě postihnout. Pátá nemoc se neopakuje, proto po jejím prodělání již o ní nemusíme více uvažovat.

Tato nemoc také podléhá ze zákona povinnému hlášení hygienickým stanicím.

9. Musí pátou nemoc prodělat každý?

Vzhledem k tomu, že virus se vyskytuje v naší populaci často a šíří se vzdušnou cestou, téměř všichni se s tímto virem setkáme. Ne každý z nás však projde obrazem páté nemoci, u někoho dojde jen k lehkému chřipkovému onemocnění a ti nejzdatnější si bez větších příznaků pouze vytvoří protilátky.