Krajská zdravotní, a.s. - Nemocnice Děčín, o.z.

Děčínská porodnice
Já rodila poprvé v 6/2008 v Děčíně. Nejsem nijak náročný typ a tak nebudu říkat ani dobrý ani špatný. Ale sama ráda čtu názory a zkušenosti ostatních a tak taky přidám svou zkušenost.
V den termínu jsem večer začala mít mírné (ale opravdu mírné) bolesti bříška. Byla to stáletrvající bolest - žádné kontrakce, nebo něco takového. Nijak mě to neotravovalo, tak jsem si dokoukala večer film, šla spát a spala nerušeně celou noc. Ráno jsem šla na plánovanou kontrolu ke gynekoložce, která říká - rodíš, jeď do nemocnice. Podivila jsem se, protože mi fakt vůbec nic nebylo a vyrazila do porodnice. Tam mě přijal MUDr. Klaban, velice příjemný mladý doktor a řekl mi, že mě bude rodit on. Ubytovali na hekárně. Stále jsem neměla žádné kontrakce, prostě mírňounkou stáletrvající bolest bříška. Sestra za mnou pořád chodila a chtěla vědět po jakém čase mám kontrakce a kdy začaly a kdy se začaly intervaly zkracovat apod. Já stále opakovala, že žádné kontrakce nemám a když přišla na potřetí, tak už jsem si něco vymyslela, abych ji uspokojila  Pak mi píchli vodu - ta ze mě vylítla proudem a začal konečně porod. Takže kontrakce, sprcha - tam začal ten pravý mazec, že jsem těžko se dobelhala zpátky na hekárnu. Manžel zběsile kolem mě poskakoval a nevěděl jak mi má pomoct, protože se nemohl dovolat žádné sestry. Pak konečně někdo přišel a řekl, abych šla na sál. No tak jsem se horko-těžko dobelhala na sál. Když jsem se konečně vysápala na kozu, tak mi řekl pan doktor, abych slezla - chvíli mě vyšetřoval ve stoje, a pak zase nahoru  (malej byl nějak blbě natočenej, tak proto jsem musela dolů, ale moc si toho nepamatuju) Žadonila jsem, aby mi dali nějakej tlumič bolesti, nebo něco, ale marně. Pak rady, abych tlačila a jak. Jenže jsem cítila, jak se trhám a tak jsem v sebezáchově nechtěla, jenže musela. Nakonec nástřih byl (sice trochu pozdě, protože jsem se natrhala asi po 1cm na 3 místech, ale lepší, než vůbec. Moji spolubydlící na šestinedělí - druhorodičku - nechali roztrhnout). Pak už to byl fofr a malej byl hned venku. Tatínek šel fotit čištění, vážení podepisoval a já sbírala síly. Pak přiložení k prsu a dali nám ho vedle mě do postýlečky, takže jsem se mohla celou dobu na sále na něj dívat. To jsem velice ocenila. Mezitím odešel MUDr. Klaban, který mě rodil a který byl jinak velice příjemný, u porodu na mě moc hezky mluvil a příjemně povzbuzoval. Za což mu chci poděkovat. No a přistoupil ke mě MUDr. Farhat. Zašívání. Ze začátku jsem skoro nic necítila a telelila se blahem z krásného miminka, jenže později jsem začala cítit šití a tak jsem to hned hlásila dokotorovi, že to bolí. Opíchnul mi místo šití a pokračoval, jenže za maičkou chvíli bolest přišla zase a tak už to dodělal - cítila jsem to fakt hodně. Tak jsem to zase doktorovi řekla, ale už se to panu doktorovi asi nevyplatilo mi místo opíchat zase a dodělal svou práci tak, jak to bylo za mého sykání bolestí. Pak mi nahlásil počet švů a odešel.
Dvě hodinky jsem byla na sále s mým maličkým a s manželem. Bylo to velice příjemné, že jsem je mohla mít u sebe oba.
Pak miminko sestry odnesly a mě převezly na šestinedělí. Byla jsem vyčerpaná a hned jsem usnula. Večer jsem dostala studenou večeři (dva chleby s nějakou paštikou) a sestry se mě ptaly, jestli si chci ještě odpočinout, nebo chci přinést maličkatýho. Moc jsem si ho chtěla pochovat a tak mi ho přinesly. Pomohly přiložit k prsu a tak jsme začali kojit. Pak ho do rána odnesly, protože jsem ještě byla unavená abych se mohla dobře prospat a načerpat síly. Hned v 6 ráno jsem malýho už dostala "na pořád".
Všechny sestry, jak na šestinedělí, byly příjemné, milé, ochotné poradit, pomoci. Nemůžu si na nic stěžovat.
Na porodním sále byla sestřička od přijetí trošku přísná, ale u porodu super podpora, miloučká. Pan doktor Klaban také super, jak jsem již říkala velice příjemný. Deset palců dolů můžu dát panu doktorovi Farhatovi za šití (naštěstí to bylo jen šití!!!! a vydržela jsem to. Doma po týdnu mi totiž šití začalo hnisat v místě jednoho švu - ačkoliv jsem se sprchovala po jakémkoliv použití toalety. Když jsem si hnisající místo zmáškla, vylítnul s hnisem šev a od té doby byl pokoj a vše už ok)

Za 14 dní mám rodit znovu a tentokrát zkusím Českou Lípu. Chtěla bych epidurál, abych si porod trošku víc pamatovala do detailů a zkusit taky jinou formu porodu. - uvidíme, jak pochodím a jak to zvládnu  

DOKTOR MUDR. FARAT KATASTROFA
Ahojky, chci se s vámi podělit o můj zážitek s děčínskou porodnicí. Rodila jsem 29.5.09, kdy byla děčínská porodnice narvaná k prasknutí, protože v ústecké malovali, takže všechny převáželi sem. V noci po dvanácté hodině jsem dorazila s přítelem, protože mi praskla plodová voda. Přesně na termín. Neměla jsem žádné bolesti. Při příjmu byla sestra docela nepříjemná. Přítele nechala sedět na chodbě, a kdybych jí po skoro hodině nepoprosila, at ho pošle domů, tak ho tam snad nechala sedět až do rána. Ale dobrý. Podle vyšetření neodpovídalo nic porodu, takže mě nechali zatím být. Přišla paní primářka Žáková, která byla super, milý přístup, a řekla mi, že mi plodová voda teče dost velkým proudem, a pokud nebudu mít bolesti do 4 hodin do rána, tak že mi dají injekci na vyvolání. Bolesti se nedostavily, tak mi dali injekci. Nic se nedělo, prim. Žáková měnila v 6 hodin službu s Mudr. Faratem (jestli se mu dá říkat teda doktor). Do 8 hodin jsem ležela bez povšimnutí, voda tekla dost silným proudem. Přišla se na mě kouknout p. žáková a s hrůzou se mě ptala, jak to, že tu ještě ležím, a nic mi nikdo jiného nedal, na ten úkor mi dali prášek na vyvolání. Začaly asi kolem 9. hodiny bolesti v kříži, a zhruba od 12 jsem začala mít bolesti po minutě. Doktor mě všehovšudy zkontroloval asi 2x, koukal přitom kamsi do prázdna, a řekl, že nic, že nic jen tak nebude.Tak jsem to neřešila, vím, je to standartní postup, některé čekají I dva dny. Ležela jsem ještě s jednou slečnou, se kterou jsem nakonec i rodila ve stejnou dobu, o 10 minut déle přišla na svět má dcera (po ní). Ta bolesti měla, ale nepraskla jí voda, takže jí nakonec napichovali, ale že jim to trvalo... Já nakonec zhruba okolo 14 hodiny měla bolesti po půl minutě, říkala jsem to doktorovi, a ten - hm, já se pak na vás podívám.. bylo mi fakt zle, chtěla jsem alespoń do sprchy, řekli mi, ať se jdu projít, to fakt ale nešlo. Do sprchy mě nepustili. Po 4 hodinách mě konečně přišel prohlédnout doktor, a řekl, že nic, seděl u mě se složenýma rukama a koukal na mě. Pak přišla záchrana – VELKÝ DÍK SESTŘIČCE JIŘINCE K., bohužel nevím příjmení,starší, silnější s brýlemi, udělala mi Hamiltona, bylo 17 hod, šla jsem na sál (doktor stále mlel, že ještě není čas), a do hodiny se prcek narodil. 5X jsem zatlačila a bylo, porod byl lehký. Na to, že jsme rodili dvě, byl personál super. Ale - Nebýt Jiřinky, nechali by mě po porodu ležet v krvavé košili, nepřikrytou atd. Ona se o vše postarala. A pak, když mi přikládali po porodu malou k prsu, sestra, která byla ze šestinedělí, s ní jednala jak s kusem hadru. To samé pak na šestinedělí. Prostě šup a šup. A NEJHORŠÍ VĚC – vím, že jsou na tom některý hůř, mají delší bolesti a tak, ale co bylo potom – můj gynekolog mi na začátku těhu zjistil přídatnou placentu – asi okolo 10 cm velkou, nevěděl přesně kolik cm. Přídatnou - tedy placentu navíc, která neohrožuje plod,ale po porodu se musí, pokud nevyjde sama,vyndat, jinak hrozí otrava krve atd. Vše jsem měla zapsáno v těh. Knížce, věděli to I na sále. Nemuseli mě zašívat, bylo to v poho, ale doktor Farat, mě šel zkontrolovat, a jak se do mě podíval, tak mě natrhl, takže šití bylo. Pak mi dělal UTZ, kvůli přídatné placentě a aby zkontroloval, zda vše ok, a prohlásil, že ok, že je děloha až na pár blan čistá. OK. Než mě propouštěl, dělal znovu UTZ, a vše ok. Druhý den po propuštění mě hodně bolel a tlačil podbřišek, myslela jsem, že jsou to ty stehy. Večer jsem šla na záchod, a najednou ze mě něco vyletělo. Bylo to napůl venku, napůl ve mě. Dostala jsem šok, okamžitě jsme jeli do nemocnice, a tam doktor onu věc vyndal, řekl, proboha, kdo vás rodil, asi je to placenta. Poslal mě domů a ráno jsem šla pod narkozu na vyčištění. Vyčistili mi zbytek blan, co byly ve mě. Moje 6denní miminko zůstalo doma, mamka jí krmila odstříkaným mlékem. Bylo mi hrozně. Přišla se na mě kouknout I primářka (divné...) Když jsem pak byla u mého gynekologa na UTZ (ze své vůle), přiznal, že sice u toho nálezu v noci nebyl, ale podle lékařské zprávy (kterou mi ani nedali..), měla ta věc 8 x 15 cm, a že to nejspíš byla přídatná placenta. SUPER. Mudr. Farat nebyl schopný mi ji vyndat, a I přes dva UTZ to neviděl. Ptala jsem se po doktorech, a hrozilo mi vykrvácení nebo otrava krve, a vůbec, doktor v nemocnici, který mě prohlížel, mě prý v noci neměl pouštět domů,ale vyčistit mně hned. Bohužel jsem vše nechala být, ale do dneška, I když je to už 8 měsíců, mě mrzí, že jsem to neřešila. Říkám, určitě to mají některé horší, ale mě to opravdu stačilo. Měla jsem fakt štěstí. Takže když to shrnu – sestry na hekárně a na sále – v pohodě, Jiřince moc moc děkuju za urychlení porodu, sestry na šestinedělí až na jednu super, ochotný, ale doktor FARAT – nikdy víc, je to neprofesionální člověk, kterej mohl způsobit neštěstí. Toť vše. Mějte se. holt to chce mít štěstí na doktory.