mám doma cholerika a despotu - diskuze

Příspěvek z diskuzí: Ach, Ti chlapi (strana 348).

• mám doma cholerika a despotu
  Ahoj holky,
  jak se mám chovat k cholerikovi a despotovi, aby nedocházelo k hádkám a urážkám?

  petra.blue   | 14.04.2015 07:20:26 | Reakcí: 21, poslední: 23.09.2015 21:03:33
  Reagovat | Skrýt reakce | URL příspěvku
  • 

    RE: mám doma cholerika a despotu
    Můj tatka je cholerik a je to těžké s ním vyjít,ale jde to.
    Já se tomu většinou směju.On řve a já se směju a ho to přejde.Ale pozor nevysmívat.

    Honafa   | 14.04.2015 10:20:29
    Reagovat | URL příspěvku
    • 

      RE: mám doma cholerika a despotu
      Kolikrát se snažím nereagovat na ty jeho výstupy a jen se třeba pousměju, jenže jeho to nasere ještě víc. Nikdy na mě nesáhnul to ne....ale už to od něj beru jako psych.teror.Vždy se rozbrečím a řeknu mu ať mě už nechá být...jeho slova jsou "no jo ty chudinko, nevím na co si hraješ, se zamysli nad sebou jak se chováš"....
      
      Jakmile se doma otevřou dveře, ztuhnu co zase bude :-(. Stále se hádáme kvůli kravinám. je to magor na úklid, takže kvůli úklidu, vidí mě jako línou válejecí se a nic nedělající. A kdyby prý neuklízel on, shnijeme tam.
      
      

      petra.blue   | 14.04.2015 11:02:06
      Reagovat | URL příspěvku
      • 

        RE: mám doma cholerika a despotu
        hodně podobné to bylo u nás  U nás bylo zase jen práce,práce,práce,nic jiného jsme jako děti nepoznaly.Mamka je do dneška na práškách na nervy a není s ní normální řeč  a to jí letos bude 60let.Má doma maminku,která je nemocná,bojuje už druhý rok s leukemií a moje matka tam nechodí,protože jí to prostě manžel nedovolí,že na to není čas.
        Uuf jsem se nějak potřebovala asi taky svěřit  Moc mě mrzí,jak se k tomu matka postavila,ale jak jsem psala nemá cenu to řešit,protože pokud s ním chce žít tak neudělám nic.Mamka byla chytrá,vyučila se s vyznamenáním,chytrá a krásná ženská,ted po 40letech manželství je z ní troska.
        No je to tak 10let,co jsem jí nabídla pomocnou ruku at se odstěhuje,že jí najdeme nějaký byteček,co jí tady bude stačit,ale dopadlo to tak,že táta začal vydírat,že mamky rodinu pozabíjí a tak,opravdu to nikomu nepřeju.Promysli si to,na čem Ti v životě záleží a jestli to má nějaký smysl 

        káččč   | 14.04.2015 11:18:14
        Reagovat | URL příspěvku
        • 

          RE: mám doma cholerika a despotu
          OMG, tak to mě moc mrzí, že až takhle to máte.
          
          5 let jsme to zvládali, ale poslední 4 měsíce je to katastrofa. Je to od té doby horší co mu ten dole přestal fungovat. Sere ho to a snaží se vztek na sebe ventilovat na mě. Když někam jdu s kamarádkama furt mi píše, kde jsem co dělám, kdy přijdu a když jsou 2 ráno už mi píše, kdy jako přitáhnu a když mu neodepisuju začne používal vulgární zprávy.
          Je vzteklej a vulgární když čeká v čekárně někde... nebo když je někde fronta. Nebo když cítí smrad ze sousedů z důchodců v baráku začne na celou chodbu řvát, že to je smrad, že smrděj, a že už aby pochcípali, vždycky bych se v prrdeli viděla. A když mu řeknu ať se ovládá, řekne mi že si může říkat co chce, kdy chce a jak na hlas chce.
          Neustále se hádáme i kvůli dceři...hraje si s ní je to suprovej táta, ale on jí rozdování, pak ho to přestane bavit že sleduje zprávy nebo něco, jenže ona v tom pokračuje a to je pak zle....to se s ním pak hádám jak kůň.
          Jak je despota po dědovi a cholerik po tátovi, tak má v sobě ten dar, že když on něco provede, tak to zahraje tak do autu, že nakonec mám potřebu se omlouvat já jemu. Nevím jak to jinak vysvětlit. Za všechno můžu já dle něho. Začínám se dostávat do stavu, že jsem ráda, když není doma...ještě zničit telefon, abych si nečetla občas ty sms a byl by klid. A co mi dokáže vše říct a vyčíst v opilosti o tom radši ani nemluvím. Jen nevím, jestli jsem vážně tak hrozná nebo ne:-(

          petra.blue   | 14.04.2015 11:28:04
          Reagovat | URL příspěvku
          • 

            RE: mám doma cholerika a despotu
            hm,tak to je fakt na chlup stejné  Mamka chodila k psychiatričce ta jí poradila a mamka přijela domů a jelo se "nanovo" a nastala opět krutá realita!Nikdy se nezměnil a určitě čím bude starší je to horší,přece jen mu je 65let a už za chvilku nebude moc pracovat.Mamka nesměla nikam,nekdy se nikam nepodívala,maximálně tam kam chtěl ON jít,takže žádné kamarádky,spolužáci a ani bohužel její starší a nemohoucí rodiče.Zamysli se nad tím,proč s ním si.Hlavně mamka si vždycky říkala,že přece se nemůže rozvést,to tenkrát nebylo slušnost,byla jiná doba.My jsme byly 4děti a když mamka měla u druhé dítko,tak její matka jí nabízela pomoc,jenže prý vždy říkala,že ho to přejde,že á zase špatný den.Dokonce si pamatuju,když to na tátu přišlo (chut na sex) tak nás zahnali do druhé místnosti a zamkli se a pak po chvilce vylezli a táta byl vždy milej a já jako dítě jsem nechápala,co se tam dělo  pak se semnou bavil o tom,že máma mu nechce dát a takové keci  Opravdu strašnej magor.
            No a ještě když byl tata mladší,tak prý byl celkem v pohodě a mámě nosil růže jako omluvu za zvýšení hlasu a tak.Jenže byli mladí,bylo jin 18 a 23let.To mamka byla opravdu ještě mladounká a naivní a pak se to vezlo.K našim moc nejezdím  S mamkou v kontaktu jsem,přece jen jí to nevyčítám,sama má dost nervů a tak proč jí nervovat ještě víc     

            káččč   | 14.04.2015 11:47:34
            Reagovat | URL příspěvku
            • 

              RE: mám doma cholerika a despotu
              Jemu je 39 a mně 34.
              To se mám na co těšit :-(.
              Umí být milý, pozorný, je to děsný workoholik dělá i práce doma, ale někdy má stav, že mi vše vyčte, vše mu najednou z ničeho nic vadí...nikdy nepřizná pravdu.Když udělám něco podle sebe hrozně se vytočí, že jsem to neudělala nebo neposlechla jak on řekl. Včera na mě takhle vyjel před kamarádama ty na něj koukali jak blázni. Pak se s ním pohádali oni a ve finále jsem za vše mohla já, já jsem před nima z něho udělal čur..a přitom jsem neřekla ani slovo.... unavuje mě to moc a moc. Jenže on chybu vidí ve mně, ve všem, já se chovám jak kráva, já řeším kraviny, já se kvůli všemu furt hroutím....já jsem hrozná ženská, líná atd... už jsem taky přemýšlela o psycholožce, ale nemyslím si, že by mi poradila. Jsem v zapeklitém kruhu a nevím jak z něho ven. Bez něj si život neumím představ, miluju ho

              petra.blue   | 14.04.2015 12:02:06
              Reagovat | URL příspěvku
              • 

                RE: mám doma cholerika a despotu
                to je ono,miluješ ho a on Tebe taky,ale přesto to takhle půjde dál.
                Nevím v čem poradit,na to nedo kážu odpovědět.
                Máma právě tátu taky miluje a táta jí taky miluje.Vlastně jsou na sebe zvyklí a nedokážou si to představit jeden bez druhého.Nevím,jak na takového člověka,ale je fakt,že se s tím asi musíš naučit žít.
                Táta má mámu taky rád,ale tím že máma se neozve a vlastně si to nechá líbit,tak táta si pak dovoluje a máma mlčí.Taky si máma na to postupem času zvykla a vlastně je na něm o to víc závislá.Čím víc chlap deptá,tím větší závislost na něm má.
                Nepochopila jsem do dneška,čím jí táta okouzlil,když je jen řvoun a deptá a i fyzicky napadá  Milý být nikdy neumí.
                V tomhle si musíš udělat sama jasno,jestli mít takový život.Opravdu neporadím,vše jsem asi napsala.
                Promin za upřímnost 
                Měj se a držím palce       

                káččč   | 14.04.2015 12:45:35
                Reagovat | URL příspěvku
                • 

                  RE: mám doma cholerika a despotu
                  A já ti za upřímnost děkuji.
                  

                  petra.blue   | 14.04.2015 12:47:55
                  Reagovat | URL příspěvku
                  • 

                    RE: mám doma cholerika a despotu
                    není za co 

                    káččč   | 14.04.2015 13:00:01
                    Reagovat | URL příspěvku
      • 

        RE: mám doma cholerika a despotu
        proboha až tak? To bych se sebrala a utekla....

        samickasmladyma   | 15.04.2015 19:31:46
        Reagovat | URL příspěvku
      • 

        RE: mám doma cholerika a despotu
        To se necháš takto urážet a ponižovat? Upřímně z takového kurzu snižování sebevědomí bych co nejdříve vystoupila. Držím palce, není to jednoduché, ale zkus se mít trochu více ráda.

        Calamity J.   | 20.09.2015 11:09:54
        Reagovat | URL příspěvku
  • 

    RE: mám doma cholerika a despotu
    můj otec byl taky hrozný cholerik.Vše ho hned vytočilo,at to byla blbost nebo cokoliv,vše nám zakazoval,jednoduše se vytočil a když měl něco po ruce,tak to okamžitě letělo po nás dětech,nebo po mamce  Týral nás jak fyzicky,tak i psychicky 
    Bohužel nemám vůbec dobré vzpomínky na dětství,ale každopádně záleží na každém člověku,jestli to bude celý život trpět,nebo ne.Jinak bohužel naporadím 
    Jedno je jasné,cholerik zůstane vždy cholerikem,ten se nikdy nezmění.Bud se s tím nauč žít,nebo se na to ještě za včas vyprdni.Nevím jestli máš děti,ale myslela bych určitě na budoucnost tvých dětí  Třeba se s tím naučíš žít jako moje matka,která to musela přehlížet,do dneška ,ale jsme jako děti tím hodně poznamenané 
    Neporadila jsem,každopádně držím palce,at už se rozhodneš správně     

    káččč   | 14.04.2015 10:59:44
    Reagovat | URL příspěvku
  • 

    RE: mám doma cholerika a despotu
    každopádně ti tvou situaci nezávidím,já s tímhle doma problémy nemám,mám taky vzteklouna a náfuku a uražlivýho ješitu,ale o proti tobě to je procházka růžovým sadem.Ale co vím ze svého okolí,tak můžu jen potvrdit co už se psalo výše,despota zůstane despotou,lepší už to nebude,bude se to věkem spíš jen zhoršovat    vím že to je těžké si to připupustit,člověk stále doufá že se něco změní...držím ti palce,je to hrozně těžké s takovým člověkem žít a ještě těžší se rozhodnout jestli s ním nadále zůstat nebo ne

    markíla   | 14.04.2015 14:07:41
    Reagovat | URL příspěvku
  • 

    RE: mám doma cholerika a despotu
    tak - dlouho jsi s ním vydržela, takže nějaké kvality mít musí, kdyby to bylo jen tak, jak píšeš, tak to bych já prostě nezvládla, to je fakt hrůza. Jestli má nějaký zdravotní potíže, který to vygradovaly... řeší to? Nebo si to jen vylévá na tobě? Každopádně, takovýhle tlak se dlouho vydržet nedá 

    Myšice   | 14.04.2015 20:33:01
    Reagovat | URL příspěvku
  • 

    RE: mám doma cholerika a despotu
    Cca 5,5 let(odvodila jsem si z toho co je psáno výše) není dlouhá doba  . Celý život máš před sebou...
    
    
    U nás jsem taková já, možná ne tak moc, ale jsem. Naštěstí mám rozumného manžela a ten mně krotí.

    inediam   | 14.04.2015 22:20:42
    Reagovat | URL příspěvku
  • 

    RE: mám doma cholerika a despotu
    To je těžké. Já bych radila reágivat, ale nehádavě. Když se někde zavřeš nebo že nechceš s ním mluvit bude naopak čím budeš tišeji agresivnější a hádavější. Když se spravedlivě osočíš tak také. Takže jen racionální a co nejmín konfliktní argumenty a nejlépe s ním prostě souhlasit.
    Ale netuším jak dlouho se toto dá vydržet,

    samickasmladyma   | 15.04.2015 19:30:43
    Reagovat | URL příspěvku
  • 

    RE: mám doma cholerika a despotu
    pises ze mu dole prestal fungovat a je to s nim od te doby horsi..pokud te ma vazne rad,navrhi nejakou terapii a lecbu...klidne pro oba...neni se za co stydet...v jeho veku jde spis o psychicke problemy nez o fyzicke a pokud se nebude chtit srovnat,ja bych odesla...akorat se dostanete do zacarovaneho kruhu a odneses to ty a deti,ktere budou v tom prostredi vyrustat...laska v sobe obsahuje i slusnost a toleranci, pokud to tam neni,tak je to jen sobectvi a laska jen k sobe...preji at se ti podari to vyresit,je to jen na tpbe,co udelas, hodne sily 

    Liberte   | 16.04.2015 07:49:40
    Reagovat | URL příspěvku
  • 

    RE: mám doma cholerika a despotu
    Narovinu... Pryč od něj. Mám takového nevlastního otce a z celého srdce ho nenávidím a TĚŠÍM se až jednou umře... Jo, až tak...
    Psychický teror celé rodiny...i fyzické napadání...bylo to peklo. Mamka s nim je pořád, o lásce se teda mluvit nedá, spíš je pojí zvyk, děti a společné dluhy a to, že máma nemá kam jít, aby to utáhla se třema dětma, ségra je teda plnoletá, ale ještě studuje a myslim, že při nejbližší příležitosti začne bydlet s přítelem místo, aby šla někam s mámou, aby jí přispěla na bydlení, až bude makat.
    Mladší ségře teď bude 15 a bráchovi v září teprve 7.
    Upřímně doufám, že až tady jednou nebude prababička (té je už 95 let), že máma konečně praští do stolu a pujde bydlet tam po babičce...
    Jestli vás nenapadá fyzicky, asi ještě můžeš být ráda, ale stejně nechápu, jak můžeš milovat člověka, u kterého se bojíš, co bude jakmile vejde do dveří. Máš z něj strach, jsi z něj psychicky na dně a koukám, že dokonce házíš vinu na sebe, což dělá spousta týraných...
    Ten případ s tím jak u vás byli jeho kamarádi a to celé - to přesně vidím mého fotra!! Taky vždycky místo aby si uvědomil, že JE chyba v NĚM, když po něm vyjede kámoš, tak za vše může máma...
    Jestli se chceš nechat úplně zdeptat a ztratit komplet svou osobnost, být jen jeho loutka a nežít, jen přežívat...ve strachu...tak s ním zůstaň.
    Pokud chceš být ještě šťastná, věř mi, že na tebe určitě někde čeká lepší chlap a že tohohle miluješ si jen namlouváš, to není láska, to je zvyk. Je těžké si to připustit...
    Seber se a pryč od něj. Pryč, pryč, pryč  
    Promiň, takhle to vidím já, jelikož to mám z vlastních zkušeností, nebudu ti zkrátka mazat med kolem pusy. Na takových chlapech není NIC pozitivního...a navíc když mu nefunguje spodek, tak už co s ním...    (to jen tak pro "odlehčení")

    CAndy91   | 15.06.2015 11:45:02
    Reagovat | URL příspěvku
  • 

    RE: mám doma cholerika a despotu
    Pripomina mi to meho manzela. Snasela jsem to 5 let. Chvilku se choval vzorne, kdyz se dobre vyspal, i snidani do postele mi donesl, apod. Nicmene vzdycky mi to potom vycetl a dela to doted (uz se rozvadime). Sproste nadavky, ponizovani, nejednou se naprahl, ze mi jednu vrazi (nastesti se nikdy neodvazil). Vzdycky za vsechno muzu ja, jeho slova nejcastejsi byla "podivej se na sebe, jak se chovas, kdyby ses chovala normalne, nemuselas byt tam, kde ses". Kdyz jsem po nem neco chtela, tak vzdycky rekl "a budes se uz chovat hezky??"
    
    Pryc od nej, nebude to nikdy lepsi. Naopak, bude se to zhorsovat a jednou ti fakt strihne. A kdyz nestrihne, bude te psychicky tak tyrat, ze s nim nakonec zustanes do konce zivota jenom proto, se ztratis veskere sebevedomi a sebeuctu. Zustanes s nim jenom proto, ze by te "nikdo jinej nechtel". Ver mi, znam to. Jsem od nej trictvrte roku odstehovana a porad jsem psychicky na tom hodne spatne...

    Gastrica   | 20.09.2015 20:46:57
    Reagovat | URL příspěvku
    • 

      RE: mám doma cholerika a despotu
      Věta: "Chovej se normálně." je pro mě dost silným indikátorem pro NEBRAT :-)  . Jarko, držím palce. Byť teď na tom nejsi psychicky nejlépe, myslím, že si sebe za svou odvahu budeš vážit a vyhoupne Tě to úplně jinam, než bys skončila s terorem.

      Calamity J.   | 23.09.2015 13:15:06
      Reagovat | URL příspěvku
      • 

        RE: mám doma cholerika a despotu
        Dekuji   Myslim si taky, ze casem to vsechno budu brat jako svoje velke plus, i ted uz to tak beru. Ale je fakt, ze te horkosti je ve mne jeste tolik, ze ani 90kg cukru (jinej chlap treba) by to nespravilo :)

        Gastrica   | 23.09.2015 21:03:33
        Reagovat | URL příspěvku

Téma: Ach, Ti chlapi (strana 348)