Rodíme ONLINE: Září/2 – dula, srdeční ozvy plodu

Co v tomto týdnu těhotenství maminky prožily? 
  • Lenižurka - se rozhodla, že by u porodu měla být i dula, má s ní již domluvenou schůzku
  • Amálie - byla na pravidelné kontrole u lékařky, která zjistila, že porod se zatím nechystá

 

LinolaSponzorem ONLINE projektu Rodíme společně s BOL je
Linolaznačka 
Linola, která každé z pěti rodiček věnuje kufříky s produkty pro miminka.  
 

 Společnost Hipp maminkám věnuje kosmetické taštičky. 

Hipp

 

Rodičky rovněž obdrží publikaci vydavatelství Babyonline Zdravé těhotenství.        

 

Společnost GS věnuje maminkám těhotenské vitamíny s vysokým obsahem kyseliny listové GS Mamavit a přípravek proti nadýmání v těhotenství NoballNoball

mamavit

 

Lenižurka (26 let, 34. týden těhotenství, druhorodička, termín porodu říjen 2014) 

Ahoj :-)

Tento týden těhotenství byl převážně ve znamení nějaké rodinné virózy.

S malou jsem v úterý po jejím víkendovém zaléčení zašla k dětské doktorce, aby ji prohlédla a ta shledala, že dýchá čistě a nemá zarudlý ani krk, tak večer putovala na hlídání k babičce, kde pobyla až do pátku, protože mě to skolilo docela silně, bez kapesníku se neobejdu ještě teď a kašel mě ještě taky nehodlá opustit. I manžel si se mnou v týdnu dva dny poležel.

V pátek přijela po delší době domů k mamce moje drahá sestra, a jelikož mi slíbila focení bříška, odhodila jsem smrkací starosti na druhé místo a udělaly jsme nějaké fotky v budově špejcharu starého kláštereckého pivovaru.

Rodíme ONLINE

V sobotu jsme se vyfotili společně i jako rodina v zámeckém parku, počasí nám bylo příjemně nakloněno a i přes moje těhotenské blbnutí (na místě jsem po vystoupení z auta zjistila, že jsem si pro jistotu nechala na nohách přezůvky, takže jsem se jela domů přezout), jsme si to náramně užili.

Rodíme ONLINE

Bála jsem se, že takovéhle focení snad už nestihneme, tak jsem byla spokojená dvojitou měrou.

Rodíme ONLINE

Těhotenské pocity

Protože jen ležet v posteli nemocná samozřejmě neumím, musela jsem se aspoň ležíc věnovat čtení aktualit ze světa, studiu válečného stavu na Ukrajině, či toho, co prostě normálně číst nestíhám.

Ale především jsem si četla moře zajímavostí o porodu, od kamarádky mi poštou přišla homeopatická příručka a zkusila jsem vyhledat v okolí našeho města dulu. Jako vždy řeším vše na poslední chvíli, v tomhle jsem asi nepoučitelná. Byla jsem docela udivena nízkým počtem aktivních dul v rámci střední a západní části naší republiky. Jejich služby asi nejsou stále moc vyhledávány. Já jsem však po vzpomínce na děje před, během a po předchozím porodu zatoužila po tom mít někoho takového při sobě, až to přijde. Co si od toho slibuji? Že bude vedle mě a mého muže v té nejtěžší a zároveň nejkrásnější chvílí – chvíli zrození člověka – někdo s chladnou hlavou, kdo se postará o naši celkovou pohodu, někdo, kdo poradí a pomůže tomu, aby byl příchod na svět našeho chlapečka pro nás krásným emocionálním zážitkem. A navíc... nedovedu si představit, že budu korigovat v rámci podání homeopatik a používání aromaterapie během první doby porodní svého muže já. Navíc jsem ho při předchozím porodu dostala pokyn zavolat do nemocnice až po tom, co jsem si prožila devět ne úplně příjemných hodin kontrakcí o samotě. Takhle tam případně také nebude muset být celou dobu a se mnou bude někdo „povolanější“. No a mít se na koho obrátit během šestinedělí také není k zahození :-). Jsou to stejně jenom představy. Jak to celé bude nakonec vypadat, je ve hvězdách...:-))) S dulou Janou jsme se prozatím dohodly na tříhodinovém předporodním sezení.

Přeji vám krásný týden
Lena

Amálie (30 let, 36. týden těhotenství, prvorodička, termín porodu září 2014) 

Ahoj BOLky,

tak co u mě nového, řekla bych vlastně ani nic, vše při starém, stále pupek jako balón. Ale tak zkusím to zase nějak sesumírovat, přeci jenom se porod blíží.

Kontrola u lékařky - porod se ještě nechystá

Dnes jsem byla na kontrole a paní doktorka říkala, že podle ní to asi tenhle týden taky nebude. Ale už jsem si na život lenochoda zvykla, takže mě ani neznepokojuje, že mi to říká. Je to opravdu paradox, protože čím víc se porod blíží, tím víc jsem já v klidu a okolí ve stresu a na čekané. Takže stále čelím dotazům rodiny a přátel, jestli už? A ať hned napíšeme, hned dáme vědět atd. Oni prostě nechápou, že nezapomenu, ale myslím, že budu mít svých starostí dost, tak asi těžko budu psát online z porodnice, v jaké fázi jsem! 

Na ozvách se malá rozhodla, že dneska ukáže, co umí, takže začátek byl fotbalový zápas, že jsem ani nestíhala mačkat, kdy mě kopne, ona vlastně kopala a bušila celých 20 minut, byla to fakt legrace, sestřička už se těch zvuků signalizující kopance začala sama bát. :-D No a ve finále ještě dostala škytavku, což nám tento týden začalo a musím říct, že mě to docela rozčiluje, jak to tepe, ale asi nejsem sama, malou asi taky. Paní, co šla na ozvy po nás, byla unešená a říkala, že oni to ještě neznají, protože jsou o 3 týdny pozadu. A úplně se rozplývala.

Občas už mám taky pocit, že všichni chtějí informace i na facebooku, ale nejradši bych tam napsala vzkaz právě svojí dceři: Milá dcero, já vím, že tam máš málo místa a už bys chtěla ven, ale necháme to na přírodě a až ona si sama řekne, užiješ si to tady s námi dosyta. Ale věř mi, že to neznamená, že mi máš to břicho teď rozkopat :-D! Taky fotky se mnou jsou žádané. Nechápu proč, jsem tlustá, zpocená a funím a zájem o mě je jak o Karla Gotta. No a to, že mi chce každý sahat na břicho, to už mě taky začíná rozčilovat, copak nemají svoje břicha?

O víkendu jsme měli výročí rok od svatby, tak to bylo takové hezké zavzpomínat, skoro nám to miminko vyjde do roka a do dne. ;-) Byli jsme se asi naposledy ukázat u rodičů, protože cestování už mi nedělá dobře, i když je to jenom 50 km. Hlavně jsem čím dál víc unavená, tak už jsem řekla, opravdu naposledy, je toho už moc a válím se doma a užívám si poslední chvilky, kdy nebudu muset každou chvilku vyskočit a krmit a přebalovat a krmit a přebalovat a krmit a přebalovat atd. No každopádně je to první vnouče do rodiny na obě strany, takž naši blázní, že musí vyrobit houpačky, skluzavky a prolézačky, tchýně zase soupeří s babičkou, kdo si první zamlouval koupení prvních náušnic. Prostě cirkus. Takže jsem vždycky docela ráda, když pak můžeme zalézt domů a nikdo neotravuje.

Takže čekáme dál a dcerunka kope a kope.

Mějte se fajn Amálka

Diskuze » Poradna »
Sdílejte článek
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek

Související články

Září/2 - dula, srdeční ozvy plodu - diskuze

  • Leni,
    nejprve gratuluju ke krásným fotečkám! Opravdu se povedly!! Já se bojím, jak to s tím naším šídlem zvládneme, abychom měli něco společného.. Uvidíme..
    A taky si myslím, že tvé rozhodnutí mít u porodu dulu je super!
    Mně strašně vždy mrzí, když čtu o porodech v ČR, o volání tatínků na druhou dobu porodní - vypuzovací, kdy to je ženské už srdečně jedno. Když ho potřebovala, tak tam nebyl..:-( A jiných věcech, se kterými nesouhlasím.. A myslím, že dula je člověk, který se bude snažit hájit tvé zájmy a tak trochu bojovat s někdy nesmyslnými a né úplně prospěšnými zvyklostmi porodnic..
    Já nerodit tam, kde rodím, tak bych bez duly s ostrými lokty rodit do většiny českých nemocnic nešla.. Najdou se i dobré, ale je jich pomálu..:-(
    spinisek   | 11.09.2014 11:46:28
    Reagovat | URL příspěvku
  • Amalko, lezim zrovna na ozvach a ted jsem se ctenim Tveho deniku fakt pobavila a zasmala, to budou zajimave cary na tom papire:D A citim s tebou. Asi mam taky v brise fotbalistu:D
    Lenižurka   | 09.09.2014 09:24:14
    Reagovat | URL příspěvku
Vložit příspěvekVšechny diskuze

Poradna

Dobrý den, som v 9. tyzdni už od nejakeho 5. týždna tehotenstva krvacam moj gyn.ma poslal do nemocnice na kyretaz lebo, na ultrazvuku neukazovalo nič že by to bolo žive no v nemocnice zistily že, to žije a aj ked to je nechcene tehotenstvo tam sa interupcia nerobi. Tak som sla spet za mojim lekarom a on že aby som teda sla do rakuska na interupciu lebo na slovensku mi nespravia nakolko som bola v auguste na interupcii. Ale ze v Rakusku by mi to spravily no od predvcerajska som zacala velmy silno krvacat a padaju zo mna velmz velke kusi zrazeniny(mäsa). Bola som vecer na pohotovosti a bez vysetrenia ma poslali domov stým, že tam nerobia tu interupciu a ze ak chcem mozem tam 2-3 hod. cakat na vysetrenie na ultrazvuk a nakonec ma aj tak poslu domov alebo mam ist domov hned tak som sla domov doma som sla hned do sprchy lebo som bola cela od krvi a v sprche mi znovu vypadol taky velkz kus a vela krvi do rana som este krvacala. No od rana krvacam omnoho menej no vsetci mi nadavaju ze si mam zavolat sanitku no momentalne nekrvacam tak silno a nemam ani bolesti ako vcera ked som bola na tej pohotovosti a poslali ma domov tak neviem co mam robit...

Dobrý den, nevím, na co přesně chcete znát odpověd. Je možné, že silné krvácení je příznakem samovolného potratu, ale to se samozřejmě nedá potvrdit jinak než ultrazvukem. Pokud by jste nadále silně krvácela, jděte na pohotovost (sanitku volat ale nemusíte). Pokud by krvácení ustalo, i tak bych doporučila ultrazvuk, abyste veděla, zda je těhotenství v pořádku či se jedná o kompletní potrat a dle toho se mohla rozhodnout, co a jak.

MUDr. Veronika Ťápalová | Babyonline | dnes, 19:11
Položit dotaz Všechny dotazy a odpovědi
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. V pořádku Další informace
Inzerce