První rok ve škole

Někdy po šestém roce nastává v životě dítěte velká a náhlá změna. Vstup do školy znamená pro většinu dětí značnou zátěž, která se ještě zvětšuje v době stoupajících nároků na vzdělání a pracovní výkonnost.

  1. Nové požadavky v oblasti soustředění
  2. Příprava na požadavky v oblasti grafomotoriky
  3. Některá specifika v chování prvňáčka
  4. Co žádá škola od dítěte v první třídě?
  5. Spolupráce rodiny

1. Nové požadavky v oblasti soustředění

V prvním roce školní docházky jsou na dítě ze všech stran kladeny nové požadavky. Sedět klidně v lavici, dávat pozor a dělat to, co říká paní učitelka, není lehké pro neposedné a hravé šestileté děti. Ještě obtížnější je to pro dítě, které nechodilo do mateřské školy. To se má nyní na delší dobu obejít bez rodičů, zapojit se do poměrně velkého kolektivu stejně starých dětí a podřídit se autoritě cizího dospělého. To dítě, které do mateřské školy chodilo, má v tomto směru situaci snazší, změna v jeho životě není tak velká, ale i pro ně je organizace školní činnosti zcela odlišná. Liší se zejména způsobem práce učitele stojícího čelem vůči kolektivu, který je zapojen do stejné činnosti („dálkové vedení“ na rozdíl od bezprostředního kontaktu a individuálního pobízení).

Od všech dětí se očekává, že se během celé vyučovací hodiny, která trvá 45 minut, budou přiměřeně soustředit, sedět po celou dobu v lavici a zachovávat pravidla školní kázně. Celá hodina je pro šestileté dítě poměrně dlouhá a klade značné nároky na aktivní pozornost a na schopnost utlumení spontánní pohyblivosti a hravé činnosti, která až do této doby naprosto převládala. Poměrně rychle se v současné době začíná na začátku školního roku s výukou, která klade značné nároky na rozumovou vyspělost, ale i na přiměřenou pracovní motivaci.

Vyrovnat se s novými požadavky není pro prvňáčka vždy snadné. Někdy je nových věcí příliš mnoho najednou, některé přicházejí náhle, dítě jimi bývá zmatené, rozčilené, unavené.

2. Příprava na požadavky v oblasti grafomotoriky

Škola klade značné nároky na dovednosti při zacházení s tužkou. Dítě se v ovládání jemné motoriky cvičí dlouho před nástupem do školy, např. při navlékání korálků, při práci se šroubky ve stavebnicích, navlékání nitě do jehly apod. Velký význam na uvolnění ruky a rozvoj jemné motoriky mají v předškolním období kresebné pokusy. Mezi dětmi v první třídě jsou vždy velké rozdíly v obratnosti při práci s tužkou a mnohé děti kvůli nesnázím při psaní nerady chodí do školy.

3. Některá specifika v chování prvňáčka

První třída bývá obdobím nestálosti, extrémů, citového napětí. Dítě se snadno rozpláče nebo rozzlobí, mívá řadu strachů, někdy se mu zdají „strašidelné sny“. Náchylnost k citovému vzrušení vyplývá z nevyspělosti dítěte, z jeho úsilí vyrovnat se s novými životními zkušenostmi. To nové je především škola. Ale i doma se od školáka více žádá a méně se mu dovoluje. Ve všem si musí zvykat na přibývající samostatnost, která se od něho žádá a po které samo touží.

Vznikající napětí se u dítěte může projevovat různým způsobem, nejčastěji v oblasti pohybové: dítě kroutí části oděvu, dělá různé pohyby jazykem, tahá se za vlasy, kouše tužku. Některé děti si stěžují na bolesti hlavy nebo bříška. Někdy se dostaví nechuť k jídlu, zejména ráno před odchodem do školy. Leckteré dítě se nemůže nasnídat z obavy, aby nepřišlo pozdě do školy. Také horší usínání nebo méně klidný spánek někdy doprovází první měsíce ve škole. Pokud souvisejí se školou, mizí tyto potíže během prvních školních prázdnin.

4. Co žádá škola od dítěte v první třídě?

Co se týče požadavků na děti, se jednotlivé základní školy liší. Pokud mají rodiče konkrétní dotazy, je nejlepší se obrátit přímo na danou ZŠ, případně v PPP na psychologa, který má tuto školu na starosti. Vzhledem k tomu, že se od září 2007 ruší centrální osnovy, každá škola si vypracovává vlastní Rámcový vzdělávací program. Požadavky na dítě se také odlišují v závislosti na osobnosti konkrétní paní učitelky.
V obecné rovině je důležitá ochota dítěte odloučit se od rodičů, jeho samostatnost. Zdravou průpravou je mateřská škola. Cenné jsou chvíle, které dítě strávilo v předškolním období samo mezi cizími dětmi.

Učební látka v první třídě klade určité požadavky na vyspělost mluvních, rozumových a pohybových schopností dítěte. Například k úspěchu ve čtení je důležitá správná výslovnost všech hlásek. Dítě se nemůže naučit číst hlásky, které nedokáže vyslovit. Šestileté dítě se obvykle, pokud s ním rodiče doma cvičí, zbaví vad výslovnosti poměrně snadno, svěříme-li je do odborné logopedické péče. K dobrým úspěchům ve čtení potřebuje dítě znát slova, která tvoří obsah jeho čítanky. Těžko by se mu skládala slova, která nezná. Znalosti o přírodě, lidech a jejich práci pak umožňují porozumění celým větám. V tomto směru můžeme prvňáčkům hodně pomoci. Budeme rozšiřovat jejich slovní zásobu trpělivým zodpovídáním otázek, vysvětlíme mu význam slov, která nezná. Obohatíme okruh zkušeností např. společnými výlety do přírody, návštěvou dětského představení v divadle …
Je nutné se však řídit zájmem dítěte, neboť dítě si pamatuje hlavně to, co ho zajímá.

Pro dítě zahajující školní docházku jsou úplnou novinkou požadavky, které klade škola na kázeň a práceschopnost. Dítě mohlo doma libovolně chodit z místa na místo, s papírem a tužkou si mohlo sednout třeba na zem, mohlo kreslit, ale též nemuselo. I v mateřské škole je podstatně volnější kázeň než ve škole, kde dítě musí sedět, ať chce nebo nechce, musí psát, přestože by si raději kreslilo.

Někdy si rodiče kladou otázku, zda žáka první třídy vést doma ke vzorné kázni. V tomto směru by to rodiče doma neměli nijak přehánět. Domov by měl zůstat dítěti místem, kde může uskutečňovat své zájmy a nápady. Chování dítěte ve škole je závislé na jeho vztahu k osobě paní učitelky. A ten se vytváří hlavně podle toho, jaký vztah má dítě k rodičům. Je zřejmé, že dítě, které není zvyklé poslechnout rodiče, bude málo poslouchat paní učitelku.

Pokud jde o pozornost a vytrvalost, všímáme si, jak si dítě doma hraje. Vedeme je nenásilně k tomu, aby své nápady dokončovalo, ukážeme mu, že překážky lze většinou překonat a jakým způsobem to může udělat. Je dobré poskytnou dítěti materiál, který dovoluje cílevědomou tvořivou činnost: plastelínu, papír, dřevo, hadříky apod.

Ve třídě není dítě samo, musí se přizpůsobit kolektivu spolužáků, a to na jiné úrovni než v mateřské škole. Šestileté dítě neuznává vlastní nedostatky, tím houževnatěji hledá chyby ostatních. Děti proto na sebe hodně žalují, posmívají se, vykládají doma o špatných vlastnostech svých spolužáků. Dítě se ve škole musí dělit o pozornost a pochvalu paní učitelky s ostatními. Tím vzniká soutěžení. Také se v první třídě můžeme setkat s dětmi, které princip soutěžení nechápou, je jim lhostejné, že pracují hůř než ostatní. Někdy může být takový „nedostatek ctižádosti“ sebeobranou dítěte, které není ochotno riskovat špatný výsledek soutěžení. Jindy se může jednat o dítě, které je ještě školsky nezralé a nerozlišuje mezi hrou a „pracovní činností“.

5. Spolupráce rodiny

Dítě se snáze přizpůsobí střídavému životu doma a ve škole, když rodina a škola budou od začátku spolupracovat. Dítě je doma špatným zpravodajem o událostech ve škole. Nejspíš nám bude vyprávět, kdo ve třídě nejvíc zlobí a co provádí. Pochlubí se svými úspěchy, ale neřekne nám mnoho o svých nesnázích. Písemná forma styku mezi rodiči a školou je užitečná pro některá sdělení, např. když jde o datum třídní schůzky. Má-li dítě ve škole nějaké potíže, pomůže spíše rozhovor. Ústní formou je možné např. vysvětlit, že dítě má ve škole neodůvodněné strachy a dohodnout se, jak jim předcházet. Rozhovor o prospěchu nás často zbaví zbytečných starostí a dítě nadměrného domácího učení, jindy získáme upozornění, čemu se doma věnovat.

Škola přináší do života dětí tolik změn, že není dobré přidávat doma další. Není účelné zavádět dítěti mimoškolní vyučování. Je dobré mu ponechat dostatek volného času, který by mělo strávit nejlépe pohybem na vzduchu a doma hrou.

Domácí učení šestiletého dítěte by nikdy nemělo trvat dlouho. Pokud do učení započítáme i domácí úkoly, je hodina denně maximum. Nepracujeme s dítětem souvisle déle než asi dvacet minut. Musíme počítat s tím, že dítě je v tomto věku velmi citlivé na sebemenší neúspěch a kritiku, doma ještě více než ve škole. Proto bychom měli kritikou šetřit, chválou nikoli.

Autor: Mgr. Lenka Zárubová – speciální pedagog

Inzerce

PŘEDŠKOLÁKOVY TÝDENÍČKY

představení předškolní přípravy

Předškolákovy týdeníčky jsou první komplexní přípravou dítěte nejen pro školu, ale i pro život. Obsahuje 4 sešity pro 40 týdenní přípravu: Jízda tužkou je věnována grafomotorice, Hlavičkové úkoly dítě rozvíjí mentálně, Praktik pro život se věnuje světu kolem nás, praktickým situacím, se kterými se dítě v životě setká, Pohybovky zdokonalí pohybovou zdatnost dítěte. Nechybí ani motivační prvek – 160 nálepek, které si dítě za splněné úkoly lepí do kosmické mapy. S Předškolákovými týdeníčky pracují i v Centru nadání v Praze – viz recenze pedagožky.

Ucelená řada vzdělávacích knížek Babyonline pro děti 0-7 let s videi.

Po dětské literatuře jsme se zaměřili na 2 důležitá období v životě ženy: těhotenství – kniha Zdravé těhotenství a po 40 – kniha Žena po 40 – sebevědomá a v kondici.

www.prochytrehlavicky.cz

 

Diskuze » Poradna »
Sdílejte článek
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek

Související články

První rok ve škole - diskuze


Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. V pořádku Další informace
Inzerce