Maminky měly akční týden - zvládly návštěvu divadla, koncertu, těhotenského cvičení a chystaly věci pro miminko.
-
beruska - byla na kontrole a ona i miminko jsou v pořádku, také zvládla návštěvu divadla
-
Lenižurka - si tento týden velmi užila, zúčastnila se gospelu i koncertu Robbieho Williamse
-
MikeFree - se konečně dostala na hodinu těhotenského cvičení, jak se jí líbilo?
-
Amálie - si užívá prvních "kopanců" od miminka, na které odpovídá škrábáním bříška
-
Renie - už má nachystanou hromadu věcí pro miminko a moc se těší na jeho příchod
Sponzorem ONLINE projektu Rodíme společně s BOL je
značka Linola, která každé z pěti rodiček věnuje kufříky s produkty pro miminka.
Společnost Hipp maminkám věnuje kosmetické taštičky.
Rodičky rovněž obdrží publikaci vydavatelství Babyonline Zdravé těhotenství.
Společnost GS věnuje maminkám těhotenské vitamíny s vysokým obsahem kyseliny listové GS Mamavit a přípravek proti nadýmání v těhotenství Noball.
|
beruska (37. týden, čeká třetí miminko)
Ahojky maminky,
Letí to a hlavně je tak nádherné počasí a všechno kvete a voní, že už ani nevím, co všechno se událo v tomto těhu týdnu.
Velikonoční pondělí si kluci užili báječně. Odpoledne ještě zvládli s tatínkem kino. A já mohla velikonočně odpočívat. Jedna z velkých událostí minulého týdne bylo narození malinkatých křečků. Bylo to velké překvapení. Před nedávnem, když jsme si křečka kupovali nám bylo řečeno, že je to kluk a proto nás opravdu šokovalo, když se po krátkém čase v klícce objevila malilinkatá miminka a rovnou devět. Zatím jsou schovaná a maminka křečková si je hlídá a vzorně se o ně stará. Takže už jen chybí, abych porodila ještě já, jak všichni očekáváme.
Středeční kontrola v nemocnici proběhla v naprostém pořádku. Tentokrát se podařil natočit monitor hned napoprvé a prohlídka u lékaře také proběhla v pořádku. Vše se chystá k porodu a na kontrolu jdeme zase za týden.
Ještě jedna velká událost mi zpříjemnila tenhle týden a to narození miminka mé kamarádky. Bylo to vše plánované a miminko se narodilo ve středu císařem. Je to krásný kluk. Já se tak hrozně těším na toho našeho capartíka, co se statečně schovává v mém bříšku a dává svými pohyby jasně najevo, kdo je tady pánem.
Všední dny se přehouply bleskurychle. O víkendu jsem ještě zvládla s manželem divadlo a večeři v restauraci. Byl to moc fajn večer. Největší potíž byla dostat to své těhotenstvím vytvarované tělo do nějakého ošacení vhodného na slavnostní večer. Je pravda, že už spíše chodím v teplákách. Vše bylo moc fajn. Představení jsme si užili a krásně jsme se napapali. Odcházela jsem příjemně unavená s bolavými zády a nateklýma nohama v balerínách. Ale stálo to za to.
V neděli jsme měli v plánu navštívit naši ZOO, ale únava zvítězila a po dopoledním žehlení a vaření jsem si musela jít odpoledne lehnout a kluky poslat jen s tatínkem.
Jsem 37 tt a blížící se porod je znát na mém vyčerpaném těle. Tvrdnutí bříška je intenzivnější. Nošení bříška dává hodně znát kloubům. Vše tak nějak zvládám s pauzami a vše mi trvá a vše mi padá a nemotornost je hodně znát. No už se hrozně těším, až Tobíšek vykoukne na svět.
Všem Vám přeji krásné dny a těším se, až vám tady budu psát hurááá dnes jsem se narodil.
Lenižurka (26 let, 15. týden, druhorodička)
Ahoj :-)
Minulý týden byl docela klidný a všední dny utíkaly jako voda. Trochu na mě dolehla únava, ale těšila jsem se na víkend, kdy pojedu na gospelový workshop do Prahy a to mi vždycky vlilo novou krev do žil. Odjela jsem autobusem v pátek ráno a v Praze konečně zas po strašně dlouhé době viděla svou úžasnou kamarádku Katku, která je kmotrou naší Sárinky, a její novorozenou holčičku Barunku.
Společně jsme poobědvaly a pak jsme vyrazily k lékaři, ke kterému byla Katka objednaná, a já jsem měla tedy na starosti vození kočárku se spící princeznou. Úplně mě to nutilo myslet na to, jak budu za chvíli vozit svoje děťátko a měla jsem co dělat, abych se při procházce pořád nedojímala.
Zvládly jsme s malou navštívit během té cesty dokonce i galerii v Písecké bráně, tak jsem měla na ten víkend odškrtnutou i další položku na svém pomyslném listě „Užít si Prahu“. Hlavně tedy – vyzkoušela jsem si na vlastní kůži, jaké to je s kočárem jezdit po Praze MHD a teda klobouk dolů těm chudinkám maminkám. Kamarádka mi pak svěřovala ještě nějaké příběhy z takových výprav a já byla tak hrozně ráda, že u nás se můžu pohybovat jenom po chodníku a dostanu se během pěti minut jak do obchodu, tak i k lékaři či na poštu a do parku... Uf.
Pak už jsem holky opustila, konečně jsem odložila zavazadla u své sestry Hanky v bytě, kde jsem pak přespávala a vyrazily jsme s Háňou na rychlé nákupy a jídlo. Zbývala mi totiž asi jen hodina a půl, než začínala akce, kvůli které jsem do Prahy přijela. Takže rychle proběhnout osvědčený obchod, vyzkoušet pár věcí, některé si zakoupit, najíst se a vyrazit do Salesiánského divadla na Kobylisy.
Tam už se scházeli zpěváci nadšenci, dostali jsme na celý víkend na ruku pásku usvědčující nás z návštěvy téhle akce a zkouška začala.
Sobota i neděle byly dny dosti náročné, protože naučit se tolik nových písní je zkrátka fuška a času je málo. Ale všichni byli moc šikovní a naši dva dirigenti – Laura z Dánska a Collin z Velké Británie – byli naprosto úžasní, takže i přes únavu, která sem tam přišla, byli všichni stále pozitivně naladěni a těšili se na nedělní závěrečný koncert pro veřejnost.
Každý den se začínalo v půl desáté a končilo kolem sedmé. Ač jsem byla dost unavená (při zpěvu jsem se musela pořád posazovat, jelikož se mi točila hlava a nohy mě bolely), měla jsem na každý večer ještě nějaký jiný program. V pátek to byla Oldies party v Lucerně a v sobotu koncert Robbieho Williamse, na který moje drahá sestřička dostala na poslední chvíli od své kolegyně lístky. Bylo to krásné:-) Blízko nás seděl Karel Gott s Michalem Davidem a já si dělala legraci, že se přišli, kluci, mrknout, jak to vypadá, když to někdo opravdu umí. :D
Miminko si ten hudební víkend asi taky velmi užívalo:-)) Vždycky, když skončila nějaká hudební produkce, začalo se u mě vlnit jak na moři. Během toho, co něco hrálo, byl klid.
Naše víkendové pěvecké snažení zakončil nádherný koncert a mě skoro mrzelo, že už je po všem. Taky muset se rozloučit zas na dlouhou dobu se svými brněnskými známými ze sboru BGC mi bylo trochu líto. Ale protože jsem málem usínala za pochodu a nohy mě na dotek bolely jako čert, ještě ráda jsem si sedla pěkně do auta a nechala se manželem odvézt k nám domů do Klášterce.
V úterý mě čeká kontrola na ultrazvuku na specializovaném pracovišti kvůli té hraniční hodnotě pro pravděpodobnost výskytu vývojové vady plodu, tak držte palce...
Těším se zas za týden
Léňa
MikeFree (24 let, 35. týden těhotenství, prvorodička)
Ahoj,
to nám to zase uteklo a je už konec dubna. Zatím naštěstí všechno chystání zvládáme, takže mne nijak přehnaně neděsí blížící se termín. Naopak se začínám těšit, protože ačkoliv mám pocit, že už se nijak moc nezvětšuji, začínám být stále nemotornější a unavenější. V noci se stále budím, protože mne buď pálí žáha, nebo bolí klouby či křeče v lýtkách.
Týden začal samozřejmě svátečně, takže v pondělí ráno jsme vyrazili k našim, kde jsme já i Kristýnka byly hezky vylupané, abychom neuschly. :-) Celý den jsme proseděli a prokecali, pohostili návštěvy a rozdali jsme všechna namalovaná vajíčka. Navečer nám ještě tatínek v bytě pověsil terč na šipky, abychom se doma nenudili a mohli jsme si hrát.
V úterý jsem konečně vyrazila na cvičení pro těhotné, které trvalo hodinu a na to navazovala hodina předporodního kurzu. Takže jsme si zacvičily, ale když jsem cvičila na horní část zad, tak se mi začala motat hlava, holt se projevily ty měsíce strávené víceméně na lůžku. Když konečně začaly cviky, které mi nevadily, tak zase tolik nevyhovovaly Kristýnce a ta mi to dávala rázně najevo. Při této hodině jsme probraly hlavně plenky, jaké existují a jaké kdo preferuje apod.
Cvičení další den zanechalo své následky, a když jsem šla do města, tak jsem skoro nemohla zvedat nohy, ale nebylo zbytí a musela jsem vyrazit k doktorce pro železo, protože mi vyšla špatně krev. Hned od doktorky jsme s přítelem vyrazili na úřad, abychom měli k porodu nachystané prohlášení o otcovství, takže teď už je malá oficiálně dcerou svého otce. :-) Nakonec jsem doprovodila Romana k zubaři a zbytek dne jsem jen a pouze odpočívala.
Čtvrtek jsem strávila úklidem, jelikož na další den jsme měli nahlášenou návštěvu tchyně. Ta dorazila v pátek kolem třetí, dovezla nám postýlku a peřinky, chvilku jsme si povídali a pak jela zase dál. Tak jsme si s Romčou vyrazili na večeři do restaurace, dali si něco dobrého, udělali jsme si procházku večerním Hradcem a bylo nám krásně.
V sobotu jsme se rozhodli pro pohodičku doma, ale nakonec nás kamarádi vytáhli odpoledne na turnaj v šipkách a měli jsme úspěšný den, Roman vyhrál první cenu a já jsem skončila čtvrtá. Ale i nad radostným dnem se udělal mráček a Romču rozbolel zub. Do rána mu neuvěřitelně otekla pusa, takže hned ráno jsme vyrazili na pohotovost a oni mu tu pusu rozřízli. Odpoledne jsme se vrhli na zahrádku, posekli jsme, zaseli nějaké kytičky a vypleli další záhonky, takže konečně ta zahrádka vypadá k světu. Teď jen aby se dařilo všemu vysetému a zasazenému, ať se z toho brzy můžeme radovat ještě víc.
A tak přeji krásně prožitý další týden a hlavně hodně zdravíčka a klidu, Míša.
Amálie (30 let, 17. týden těhotenství, prvorodička)
Ahoj BOLky, neskutečně to utíká a já jsem se bála, že to bude nuda, ale je docela zajímavé, jak se mi den ode dne zvětšuje bříško a vyvaluje ta boule.
Nikdy jsem nevěřila, že to takhle funguje, dokud jsem to nezažila, ten malý vetřelec tam opravdu je.
To, co jsem si myslela, že je kopání, opravdu kopání bylo, a je čím dál častější a řekla bych i trochu intenzivnější. Zatím hrajeme s miminkem na lechtanou a škrabanou. Je to docela sranda, jsem dost lechtivá a ona mě fakt lechtá a já se na břiše zvenku škrábu a lidi si musí myslet, že jsem blázen, když se jen tak usmívám a začnu škrabat břicho. No občas si říkám, že to velké kopání, bude pěkný fotbálek.
Minulé pondělí jsme měli s miminkem předpremiéru Velikonoc. Bylo to moc milé, protože mě všichni konečně nemlátili poctivě, ale šetřili nás a připíjeli na zdraví, což je fajn, takže si říkám, že asi budu každé Velikonoce těhotná, to se fakt vyplatí!
Začaly mi také křeče do lýtek, takže jsou dvě možnosti, už se hlásí ty křečové žíly, nebo musím víc pít. Naordinovala jsem si pitný režim, kompresní ponožky jsou denní chléb a opravdu se to zlepšilo, tak snad ty křečáky ještě chvilku počkají ;-)
Cestování už pro mě také není moc zábava, samotné řízení mi nevadí, ale problém nastává obzvláště při jízdě po D1 (nejdelších schodech v ČR). To se miminku fakt moc nelíbí, i když kolíbání se možná líbí miminku, ale mamince teda ne!
Nejvíce "postižení" jsou těhotenstvím mí rodiče, hlavně tatínek, čekáme první miminko do rodiny, takže se všichni rozpustili a tatínek mi denně píše nebo volá a podepisuje se "děda v čekatel". Tak moc se asi těší na první vnučku :-) Tak snad porostem jako z vody a budeme zdravé.
Renie (28 let, 33. týden těhotenství, prvorodička)
Ahoj Bolky!
Velikonoce nepatří mezi mé oblíbené svátky, tak jim nevěnuji žádnou větší přípravu. Maminka nabarví jenom pár vajíček, kdyby náhodou přišli její známí i s dětmi. Na pondělí se upeče nějaká dobrá buchta, udělají se chlebíčky a tím pro nás svátek končí.
Když jsem v pondělí vstala, tak už byl Honzík někde na koledě. Bylo to předem domluvené, ke komu přesně zajdou. Honzíkovi se moc líbilo mávání pomlázkou s mašličkami, ale že by se mu líbilo mlátit s ní holky, to ještě ne. Přišli domů, vysypali „kořist“ na stůl a na první koledu si vedl Honzík velice dobře. Měl tam asi tucet balíčků Lentilek, asi šest pytlíků s kyselými rybičkami, Kinder čokoládky a spoustu dalších věcí. Na příští Velikonoce bude našemu Tobíkovi devět měsíců, tak z toho ještě nebude mít rozum, ale ten další rok už určitě s tatínkem oběhne všechny babičky, tetičky a bude mít taky svoji první koledu.
Ve čtvrtek měl manžel chvilku volna před noční směnou, tak jsme se zase lehce pustili do nějakých malých oprav v bytě. Kolem jedenácté hodiny DPD dovezlo balík s kalhotkovými plenkami pro malého. Mají veselé barvičky a už se těším, až je vyzkoušíme.
Taky jsem v ten den začala prát výbavičku pro malého, kterou jsem pořídila já s manželem. Když jsem to malé oblečeníčko viděla viset na šňůře, tak jsem zatoužila po tom, aby byl už s námi. Ty poslední týdny jsou celkem náročné. Porod se sice blíží, ale na druhou stranu máme moře času. Hodně často už s manželem mluvíme o tom, že se na malého těšíme. Tak snad se dočkáme. Ten den se nám nechtělo nějak vařit, tak jsme si zašli na oběd do Burger Pubu. Přinesli nám hamburger s karamelizovanou cibulkou, ztraceným vejcem, opečenou slaninou a hranolky. Bylo to mňamózní! Ani jsme to s manželem nemohli všechno sníst. Slíbili jsme si, že si tam do porodu na jídlo ještě zajdeme.
V pátek jsem se snažila trochu uklidit, ale nějak se mi do toho nechtělo. Naštěstí mě vysvobodila kamarádka, která nečekaně zvonila u dveří. Trochu jsme pokecaly, pozvala nás s manželem na grilovačku a pak musela rychle domů, vystřídat partnera v hlídání jejich syna. Manžel mě před noční směnou odvezl k mamince a odjel do práce. Já, maminka a švagrová jsme se pustily do přehrabování oblečení pro Tobíka. Nakonec nám z toho vyšla hromada vysoká asi 140 cm, která se musí přeprat, vyžehlit, poskládat.
V sobotu, když se manžel odpoledne probudil, tak jsme jeli k jeho rodičům, vrátit kotlinu a další věci, které jsme si půjčili na zabíjačku. Chvilku jsme s nimi poseděli a pak jsme se vydali na cestu k domovu, protože nám brácha volal, že si opečeme špekáčky. Byli jsme ten den všichni nějací utahaní, tak jsme šli brzy spát.
V neděli se maminka pustila do praní toho mimi-oblečení. Je toho strašná spousta a řekla bych, že některé kousky Tobík ani nevynosí. Říkala jsem, že si můžeme dovolit klidně 14 dní neprat a pořád mu budeme mít co obléct :-) V neděli bylo krásné počasí, takže když maminka pověsila jednu vypranou várku, tak ta další jí doschla a mezitím už se prala další. Takže se stihlo i hodně věcí vyžehlit. Odhadem to budou tři plné modré tašky z Ikey. No, jsem zvědavá, jak se tam s těmi jeho věcmi naskládáme! Bude to ještě sranda.
Zdravotně jsem na tom poměrně dobře, i když už se začínám cítit jako tank. Klidně bych se pustila do nějaké delší pěší túry, to mi nevadí, ale musela bych každých 15 minut na záchod. Malý mi tlačí na močový měchýř čím dál víc a mně se špatně chodí. Žáha mě taky začíná pálit častěji. Hlavně, když sním něco víc mastného nebo se napiji sodovky s bublinkami. Takže se těmto věcem snažím vyhýbat. Už je pro mě docela těžké, soustředit se na úklid. Když si k něčemu potřebuju kleknout, čupnout nebo sednout, tak mi začnou mravenčit nohy a manžel mi musí pomáhat vstát. Už ho musím hodně často prosit o pomoc a on mi říká, ať odpočívám, jenže máme před sebou ještě přeskládání celého bytu a já si prostě neodpočnu, dokud to nebude hotové. Tohle chlap prostě nepochopí. :-)
Mějte se krásně a příští týden zase ahoj. :-)
Renata
Související články
Březen/4 - nemocnice, výlet za dinosaury a velký ultrazvuk
Beruska strávila kvůli tvrdnutí bříška tři dny v nemocnici a má nařízený klid. Lenižurka se Sárou a manželem zajeli do Karlových Varů na dinosaury. MikeFree se těšila na nařízené vycházky, ale počasí jí plány zhatilo. Amálie už ví, že čeká holčičku a co víc velký ultrazvuk dopadl na jedničku. Renie se poslední dobou hůř spí, ale i přesto si těhotenství užívá.
Duben/2 - už žádné bolesti zad, návštěva kina a plesu, porod kamarádky
Beruska se díky fyzioterapeutce zbavila bolestí zad a moc si užila fotbalový zápas syna. Lenižurka byla celý víkend bez Sárinky, návštívila For Kids a s manželem zvládli kino i ples. MikeFree se cítí čím dál tím lépe. Rodina už je z nadcházejícího porodu jak na trní. Amálie oznámila těhotenství šéfovi i kolegům v práci. Jak to přijali? Renie vzpomíná na kamarádčin porod a při hlídání Honzíka ji trochu jímá hrůza.
Červenec/1 - Sára na JIPce
Tento týden byl zvlášť pro Lenižurku náročný. Přesvědčila se ale o tom, že má rodinu, na kterou se může bez obav spolehnout. Zažili velké obavy o 18ti měsíční Sárinku, která musela na JIP do nemocnice. Amálie bojuje s pícháním injekcí na ředění krve, kvůli miminku je statečná.
Září/1 - taška do porodnice
Lenižurka si už pomalu začíná chystat věci do porodnice a absolvovala prohlídku u lékaře. Amálie si už zvykla na těhotenské bříško a popisuje, jak moc její akční miminko kope.
Březen/2 - Gastro hockey tour, ples i vybrané jméno pro syna
Beruska pomáhala manželovi s přípravou charitativní akce, která měla velký úspěch. Lenižurka poprvé nechala dcerku přes noc u babičky a užila si podnikový ples. MikeFree už má doma vše téměř hotovo a těší se na návštěvu příbuzných. Amálie se stále ještě nezbavila těhotenských nevolností, i když už jí je občas lépe. Renie s manželem vybrali jméno pro jejich syna, bude to Tobiáš.
Květen/1 - ne příliš dobré zprávy
Beruska jela do porodnice, protože měla obavy z úniku plodové vody, naštěstí se nepotvrdil. Lenižurka má doporučený odběr plodové vody, na UTZ se dozvěděla pohlaví miminka. Mikefree oficiálně nastoupila na mateřskou dovolenou a potrápily ji nevolnosti Amálie podstoupila hematologické vyšetření, které bohužel potvrdilo trombofilii. Renie skončila kvůli tvrdnutí bříška, zánětu močového měchýře a krvácení v nemocnici.
Duben/4 - ve znamení Velikonoc
Beruska už začíná být unavená, v noci nemůže pořádně spát a to ji zmáhá. Lenižurka s manželem oslavila výročí seznámení a užila si víkend v Jizerských horách. MikeFree byla na kontrole, kde jí paní doktorka sdělila, že malá už má přes 1900 g. Amálie má prima kamarádku, která jí pomáhá s výbavičkou pro miminko. Renie - pokračovala v nákupech věcí pro miminko a doma zvládli i zabijačku
Září/4 - Lenižurka porodila. Kdy porodí Amálie?
Lenižurka porodila. Kdy porodí Amálie? Co se dozvěděla na pravidelné kontrole u lékaře?
Září/3 - termín porodu se blíží
Lenižurka byla na pravidelné kontrole u lékaře, miminko je velké. Co navrhl lékař? Amálie už má sbalenou tašku do porodnice, často jí tvrdne břicho, termín porodu se blíží.
Květen/4 - dvě maminky se chystají na porod, která porodí dřív?
Lenižurka odběr plodové vody nakonec nepodstoupila, doktor jí nabídl jiné řešení. MikeFree po vysazení magnézia začalo tvrdnout bříško, na porod však stále čeká. Amálie se poprala s nemocí a moc si užívá pohyby miminka, které jsou čím dál citelnější. Renie už je připravená na porod a teď už jen čeká, až bude připravené i miminko.
Červenec/2 - zotavení po nemoci
Lenižurka už je se Sárou doma, obě se z nemoci zotavují a nabírají opět síly. Amálie byla na pravidelné kontrole u lékaře, od začátku těhotenství přibrala již 14 kg.
Duben/3 - kontroly u lékaře, UTZ, screening
Beruska si domů pořídila nové zvířátko, roztomilého křečka a také má vylepšenou koupelnu. Lenižurka - má za sebou prvotrimestrový screening, který nedopadl nejlépe, musí na další UTZ. MikeFree už má vyhlídnutý kočárek a pomalu se chystá na jeho koupi, zatím zůstane u rodičů. Amálie se stále ještě nezbavila nevolností a proto jí lékař vzal krev na jaterní testy. Renie byla na pravidelné kontrole u své lékařky, miminko už je hlavou dolů a váží 1760 g.
Květen/3 - porod, odběr plodové vody, kontroly u lékaře
10.5. se Berusce narodil syn Tobiáš. Četli jste už jaký byl její porod? Lenižurka se pro jistotu chystá podstoupit odběr plodové vody (amniocentéza). MikeFree již netrpělivě vyhlíží porod, na poslední kontrole u lékaře se nic nechystalo. Amálie si koupila nové těhotenské oblečení, ve kterém se cítí příjemně. Renie začala hodně myslet na porod, zažívá strach z neznámého.
Porod Kristýnky od MikeFree
MikeFree už porodila. Ona i Kristýnka jsou v pořádku.
Porod Viktorie od Amálie
Amálie porodila dceru Viktorii.
Květen/2 - celostátní sraz, nachystané věci, velký ultrazvuk
10.5. se Berusce narodil syn Tobiáš. Již brzy přineseme vyprávění z porodu. Lenižurka s rodinou vyrazila na celostátní sraz Babyonline do Bohuslavic u Telče. MikeFree už má vše nachystáno a na naléhání tatínka již zabalila i tašku do porodnice. Amálie má od paní doktorky potvrzeno, že čeká holčičku. Druhý velký UTZ dopadl výborně. Renie už je z nemocnice doma, má ale nakázaný absolutní klid po dobu 14 dní.
Červen/1 - porod na spadnutí
Lenižurka má za sebou opět akční týden - plavání se Sárou, narozeninovou oslavu i návštěvu chalupy. MikeFree zažívá psychicky náročné poslední dny těhotenství, snad hádky pročistily vzduch. Amálie už před okolím neutají své rostoucí bříško a také přemýšlí o změně pojišťovny. Napište do diskuze své zkušenosti. Renie je také ještě 2v1, ale o slovo se stále častěji hlásí poslíčky, občas zazlobí i v noci.
Červen/4 - glukózový zátěžový toleranční test, náročný týden
Lenižurka si užila pár stresových zážitků s autem, ale vše bravurně zvládla. Amálie absolvovala zátěžový glukózový toleranční test, koncem týdne skončila v nemocnici s podezřením na zánět močových cest.
Červen/5 - Amálie vypráví o nemocnici
Lenižurky miminko je v noci poměrně dost aktivní a tak toho Lenka moc nenaspí. Amálie popisuje své zdravotní problémy, kvůli kterým byla v nemocnici
Březen/3 - oslava narozenin, návštěvy a neschopenka
Beruska připravila skvělou oslavu pro svého osmiletého syna Štěpánka. Lenižurka navštívila se Sárou další lekci Babysigns i cvičení v tělocvičně. MikeFree si užila návštěvu tety s dětmi a i u ní doma probíhala oslava narozenin. Amálie čeká, až přejdou těhotenské nevolnosti, které jí nyní trápí k večeru. Renie si kvůli nepříjemnému tlaku v práci nechala vystavit neschopenku.
Září/2 - dula, srdeční ozvy plodu
Lenižurka se rozhodla, že by u porodu měla být i dula, má s ní již domluvenou schůzku. Amálie byla na pravidelné kontrole u lékařky, která zjistila, že porod se zatím nechystá.
Porod Františka od Lenižurky
Lenižurka porodila.
Červen/3 - Renie porodila
Lenižurka se raduje z negativního testu na vývojové vady a mimi bude opravdu kluk! MikeFree už má porod za sebou! Připravujeme pro Vás podrobnosti. Amálie si nemůže zvyknout na větší bříško, které jí začalo docela překážet. Renie se 10. 6. v 15:43 narodil syn Tobiáš. Měří 49 cm a váží 3 480 gramů.
Duben/1 - kontrola v porodnici, hokejové utkání i prozrazení tajemství
Beruska kontrola v porodnici po propuštění dopadla dobře, vše je v pořádku. Lenižurka: Sárince se nelíbil klaun a maminka si užila mezinárodní hokejové utkání. MikeFree zmáhá dlouhé cestování, přesto jela za babičkou do Telče na oslavu narozenin. Amálie prozradila rodičům sladké tajemství, na jméno pro holčičku si musíme počkat. Renie navštívila svou oční lékařku, aby zjistila, zda bude moci rodit přirozeně.
Červenec/4 - šití dle vlastních návrhů, adrenalin
Lenižurka se chystá začít s šitím oblečení dle vlastních návrhů, proto si objednala overlock. Amálie si zažila adrenalinový nápad, když se rozhodla polekat své kamarádky. Co se stalo?
Březen/1 - tvrdnutí bříška, nevolnosti i první výlet na kole
Maminky za sebou mají další týden. Berušku trápí těhotenské neduhy, Renie začala cvičit záda, aby se vyhnula bolestem, Lenka si užila první letošní projížďku na kole, MikeFree se podrobila testu na těhotenskou cukrovku a Amálie už má svou těhotenskou průkazku.
Srpen/4 - pálení žáhy a výběr kočárku
Lenižurka přemýšlí, že si ušije bundu, zúčastnila se dobového průvodu a koupila kočárek. Amálie má radost, že do termínu jí zbývá už jen osm týdnů a moc se těší na miminko.
Srpen/2 - výběr porodnice, přemýšlení o porodu
Lenižurka zvažuje, že by pro druhý porod zvolila porodnici v Ostrově a chystá se ji navštívit. Amálie se čím dál častěji zaobírá myšlenkami na nadcházející porod
Červenec/3 - úmorná vedra
Lenižurka si užívala krátkou dovolenou na Lipně, dokonce si zajezdila i na kole. Amálie se těší až pominou tropická vedra, předtím se ale chystá provětrat nové plavky.
Srpen/3 – setkání se zpěvákem, těhotenské nevolnosti
Lenižurka si pochvaluje změnu počasí, zvládla ušít závěsy a měla akční týden. Amálie opět trpí těhotenskými nevolnostmi, ke kterým se přidalo i nepříjemné pálení žáhy.
Únor/1
Maminky prožily zajímavý týden. Beruška se podrobila testu na těhotenskou cukrovku, Lenižurka se setkala s přáteli a má za sebou první prohlídku u lékaře, který potvrdil těhotenství. A MikeFree pokračuje s rekonstrukcí a přípravou domácnosti na miminko.
Rodíme ONLINE 2014 - Představení maminek
Porod Tobiáška od Renie
Renie porodila. Ona i Tobík jsou v pořádku.
Srpen/1 - maminkám už se to krátí
Lenižurka si užila setkání se svou milou kamarádkou a kmotrou Sárinky. Amálie se rozhodla změnit svého gynekologa a nyní je opět s péčí spokojená.
Porod Tobiáška od Berusky
Beruska porodila. Její syn Tobiáš se narodil v 1:30 ráno.
Červen/2 - nastávající maminky trápí vedra
Lenižurka špatně snáší nynější vedra a nelíbí se jí poznámky o těhotných a matkách. MikeFree už má porod za sebou! Kristýnka se narodila 3. 6. s mírami 48 cm a 3000 g. Amálie na kontrole u lékaře bylo vše v pořádku, jen při větší námaze Amálce tvrdne bříško. Renie byla také na pravidelné kontrole a nechala si udělat váhový odhad miminka.