Příprava na kojení během těhotenství

Ve zkratce pro tatínky

  1. Co mohu udělat pro budoucí kojení již během těhotenství?
  2. Jak najít toho správného laktačního poradce?
  3. Jak si vybrat porodnici, kde se naučím správně kojit?
  4. Kdy by dítě mělo být poprvé přiloženo?
  5. Jak je to s kojením po císařském řezu? Může maminka kojit i po anestezii?
  6. Co když díte nechce sát na porodním sále? Znamená to, že s kojením budeme mít problém?
  7. Jak správně dítě přiložit?
  8. Jak často bych měla dítě kojit?
  9. Jak dlouho bych dítě měla kojit během jednoho kojení?
  10. Když dítě místo sání bradavku pouze dudlá, je nutné mu prs odejmout?
  11. Co když miminku nebude mé mléko stačit? Jak to poznám? 
  12. Pokud se samo do 3 hodin dítě neprobudí, mám jej na další kojení vzbudit?
  13. Jak bych během kojení měla ošetřovat prsa a bradavky?
  14. Co dělat, když se na bradavce objeví prasklina?
  15. Může dítě sát z bradavky, která je poraněná a krvácí? Neublíží mu ta krev?
  16. Je kojení bolestivé? Trvá než si bradavky zvyknou?
  17. Je vhodné pořídit si kojící polštář?
  18. Jakmile se dítě přisaje, spustí se mi mléko i z druhého prsu – je to normální? 

1. Co mohu udělat pro budoucí kojení již během těhotenství?

- získat SPRÁVNÉ informace ohledně kojení

- získat kontakty na laktační poradce

Kojení je normou pro krmení dítěte. Často se říká, že kojení je to nejlepší pro dítě. Ale je to stejné jako například s krevním tlakem, normální TK je 120/80, a neříká se, že je to ten nejlepší.

Kojení je zatíženo spoustou mýtů a chybných doporučení. Nejen rodina a přátelé, ale i zdravotníci poskytují kojící ženě informace, které jsou někdy pro kojení kontraproduktivní. Proto je podle mne důležité, aby se těhotná žena dostala brzy k těm správným informacím. Aby se dozvěděla, že budoucí kojení je ovlivněno již samotným průběhem porodu a pro správný začátek kojení jsou limitující první dny v porodnici. 

Takže pro budoucí kojení doporučuji vyhledat předporodní kurz, který má lekce zaměřeny na kojení. Přínosem je určitě pro prvorodičky nebo pro ženy, které měly v minulosti s kojením potíže. Tam by měly být poskytnuty správné informace. Je určitě dobré si sehnat reference, bohužel není kurz jako kurz.  

A nakonec je důležité obstarat si kontakty na laktační poradce, na které se pak v případě potřeby můžete obrátit.

2. Jak najít toho správného laktačního poradce?

Pozor, je velké množství laktačních poradců, ale je někdy velmi obtížné poznat mezi nimi toho dobrého. Laktační liga uděluje certifikát laktačního poradce zdravotníkům i nezdravotníkům. Z nezdravotníků se jedná o matky, které mají již svoje vlastní zkušenosti s kojením a chtějí být dále nápomocny s kojením dalším kojícím ženám. Všichni laktační poradci, kteří obdrží certifikát, mají za úkol se nadále vzdělávat (absolvují kurzy pro laktační poradce u Laktační ligy ČR). Pokud se po dobu 2 let nevzdělávají, tak je Laktační liga vyřazuje ze seznamu laktačních poradců.

Aktualizovaný seznam je uveden na stránkách Laktační ligy v Praze, lze tam vyhledat, kde uvedení certifikovaní laktační poradci působí. 

3. Jak si vybrat porodnici, kde se naučím správně kojit?

Jak jsem již zmínila, důležité je správné nastartování kojení v nemocnici.  

Matky si podle mých posledních zkušeností vybírají porodnice podle toho, jak v nich probíhají první hodiny po porodu strávené s miminkem. Jde jim o kontakt a o dobu, kterou budou spolu s novorozencem. První 2 hodiny jsou tzv. zlatou dvouhodinkou, kdy by měly být miminko s maminkou spolu, a pokud to náhodou z nějakého důvodu nevyjde (např. císařský řez), tak se  využívá kontakt s tatínkem. Některé nemocnice v ČR (osvícenější) umožňují mnohem delší kontakt i u císařského řezu, kdy během operace, kdy je žena v epidurální anestézie, miminko leží na jejím těle. Takto by to správně mělo být. Ale změny v nemocnicích jdou někdy pomalu. A aby ke změnám docházelo, potřebujeme jednak osvícený personál, dále aktivní matku, která při porodu sdělí svoje přání. Např. aby se dítě v případě císařského řezu dostalo alespoň tatínkovi. Je jedno, že jeho hruď není tak „výhřevná“ jako u matky. Děti leží na tatíncích (kůže na kůži) a křik většinou začíná po půl hodině, kdy dítě hledá bradavku, která tam v tomto případě ta správná není. Příběh, na který stále vzpomínám, byl porod, kdy si maminka velmi přála kontakt s miminkem po porodu. Bohužel díky tomu, že se jednalo o porod koncem pánevním a miminko bylo větší, byl nakonec veden císařským řezem a chlapeček ležel místo na mamince tak na tatínkovi. Tatínek přišel druhý den za mnou a říká: „Já až teprve teď pochopil, proč si to manželka tak strašně přála a je mně tak líto, že si to nemohla prožít.“ Zjistil, jak obrovským zážitkem to bylo pro něho.

4. Kdy by dítě mělo být poprvé přiloženo?

Na porodním sále po porodu. Ideální je kontakt kůže na kůži (nahaté miminko na nahou hruď matky) a podpora samopřisátí novorozence k prsu.

Dítě by se mělo po porodu ihned dostat na hrudník matky a tam zůstat ležet 2 hodiny. 

Technicky je novorozenec ihned po porodu položen na břicho matky, překryje se rouškou a nechá se pár minut dotepat pupečník. Pak se dítě na moment položí na pult vedle matky, rychle se osuší, označí, ošetří se pupečník a nahé se během chvilinky vrací na tělo matky a zakrývá se ze shora rouškou. Takto ve spojení (bonding), kůže na kůži, spolu zůstávají po dobu dvou hodin. Je to významné pro adaptaci novorozence po porodu, pro jeho dýchací a srdeční funkce, pro jeho prohřátí se (termosnímky hrudníku matky jsou impozantní!), pro osídlení jeho kůže mikrobiální florou matky. Dítě během pobytu na hrudníku matky dokáže dolézt k bradavce a přisát se k prsu. Podpora samopřisátí se novorozence k prsu je významná a důležitá. Tak totiž dítě vezme do úst bradavku správně a začíná sát. Tento imprinting (vpečetění si) využije pak v následujících dnech, kdy se přisává správně a neporaní tak bradavku. Starší praktiky na porodních sálech, kdy se dítěti stále dokola a dokola vnucovala bradavka, často způsobovaly averzi dítěte k prsu. 

Výše popsaný způsob je jediný správný. Kontakt kůže na kůži je doslova léčivý, vhodný pro děti po náročnějších porodech, po kleštích , vakuumextraktoru atd. Porodní sály, kde toto  praktikují, najednou ztichly. Děti celé 2 hodiny nepláčí. U matky se zklidní, pak sají mlezivo bohaté mimo jiné na velké množství protilátek a usnou. Pláčou, až když se za 2 hodiny odnáší na novorozenecké oddělení na vyšetření neonatologem.

Je vhodné, aby se těhotná žena zajímala, jak na porodním sále, který si vybrala k porodu, přistupují k prvním dvěma hodinám po porodu, k ošetření novorozence po porodu a jaký je kontakt s matkou. Na různých porodních sálech se toto může odlišovat.

5. Jak je to s kojením po císařském řezu? Může maminka kojit i po anestezii?

Dříve se nesprávně radilo, že žena po operaci, kdy proběhla anestezie, nesmí určitou dobu kojit. Anestetikum ale velmi rychle vyprchá, a kapek mleziva (kterému se přezdívá „tekuté zlato“) nevysaje miminko velké množství. V tomto případě vliv na miminko anestezie nemá. Ani když se dělá revize po porodu nebo má maminka nějaký zákrok v anestezii už neplatí, že 6 hodin nesmí maminka kojit nebo má odstříkat a mléko vylít. Anestézie matky není překážkou, která by ohrožovala dítě a znemožňovala jeho kojení. 

6. Co když díte nechce sát na porodním sále? Znamená to, že s kojením budeme mít problém?

Do jedné hodiny po porodu se téměř všichni novorozenci přisají. Je ale pravda, že někdy se to nepodaří. Může to být ovlivněno léky, které rodička během porodu dostávala. Ale i pouhé olizování bradavky je zde cenné. Nejdůležitějším v tuto chvíli zůstává a je kontakt kůže na kůži s matkou. Dítě se zklidňuje, zahřívá se, usíná. Přisaje se pak na poporodním oddělení, až bude mít zájem sát. Ideální by byl opět v lůžku s matkou kontakt kůže na kůži.

Takže, když se dítě nepřisaje na porodním sále, neznamená to, že s kojením budou problémy.

Je to o následné pomoci s kojením na poporodním oddělení. Aby na oddělení radili všichni stejně, aby každá směna říkala podobné informace. Aby si informace zdravotníci předávali. U nás (FN Brno, Obilní trh) je vyškolených 12 laktačních poradců, ve FN Brno - Bohunicích také, tzn. Celkem 24 laktačních poradců. Snahou je, aby byl laktační poradce v každé směně. Například na pooperačním nebo poporodním oddělení maminka potřebuje pomoc s kojením. Pokud sestra nemůže sama poradit, tak podívá do seznamu, zavolá na příslušné oddělení, a využije službu laktačního poradce, který má momentálně směnu, a ten přijde mamince pomoci. Laktační poradce je využíván, když je potřeba jeho pomoci nebo se objeví nějaký problém s kojením.

7. Jak správně dítě přiložit?

Pro správné sání mléka je třeba, aby bylo dítě bylo u prsu ve správné poloze. Pokud je dobrá technika kojení, nemá matka poraněné bradavky, dítě pije správně a efektivně, a tím se tvoří více a více mléka. Správná technika kojení je zásadní. Učí se jí těhotné ženy na předporodním kurzu nebo ukáže a vysvětlí personál na poporodním oddělení. Vždy požádejte o vysvětlení a pomoc. Je důležité to dělat správně již od začátku. V některých porodnicích můžete požádat o konzultaci laktačního poradce, kterého vám na požádání personál zavolá. 

8. Jak často bych měla dítě kojit? Jak často kojit novorozence? Kojení v šestinedělí.

Dítě by se mělo kojit dle jeho libosti a chuti. Kojení totiž není jen o jídle. Zde jde o úplně něco jiného než jen o pravidelné krmení z lahve, stejnou dávkou stejně složeného a stejně chutnajícího umělého mléka. Dítě chce jít k prsu z nejrůznějších důvodů – má žízeň, hlad, je mu teplo, je mu zima, nudí se, chce kontakt s matkou, něco jej bolí, nemůže usnout atd. Není dobré uvádět nějaká čísla, tj kolikrát za den. Pokaždé si z prsa vypije jinak, podle toho, jak momentálně chce a potřebuje. Stejně jako vy, snídáte, svačíte, obědváte a večeříte pokaždé jinak. Takže opravdu řiďte se podle dítěte, ne podle hodin nebo počtu kojení za den. Jen je třeba odlišit pití od pouhého dudlání. Co na tom, že dítě bylo u prsu 8x za den, když jen dudlalo a nevypilo ani kapku mléka. Základem je pauza brady dítě, je to znamení toho, že polkne mléko. Toho je třeba si všímat.

Naše snaha v nemocnicích je, aby po 72 hodinách po porodu, kdy půjde maminka domů, bylo dítě schopné nějaké dávky mléka vypít, aby zdravotnický personál věděl, že miminko není ve velkém váhovém propadu, že se rozběhla laktace, že to maminka s miminkem „umí“ a že doma už kojení v klidu zvládnou. Správný začátek kojení v nemocnici je alfou a omegou celého dalšího kojení. Pokud ne vše probíhá dobře a správně, a žena si myslí, že v nemocnici to nějak vydrží, a nápravu zahájí až bude doma, je často velikým omylem. Nastartování laktace v nemocnici je velmi důležité. Maminka musí odcházet s informacemi – jak pozná, že miminko pije dostatečně, jestli když dítě polyká, tak se mu pohybuje brada, že má dostatek pomočených plen, kolikrát denně má kakat, dítě dokáže mezi kojením spát.

Hlavní zásady dle Metodického doporučení pro kojení v ČR jsou podpora kojení bez omezení délky a  frekvence, a kojit tak často a tak dlouho, jak si dítě žádá. Zpočátku pije dítě velmi často (12 – 15x za den), až zhruba po 6 týdnech dojde k určité pravidelnosti (zdroj Laktační liga ČR).

9. Jak dlouho bych dítě měla kojit během jednoho kojení?

Jedná se o velmi častou otázku, na kterou je velmi těžké odpovědět, zvláště když ženy chtějí slyšet nějaké číslo. Mluví se o půlhodince – ale to je tzv. zlatý střed. Je to velice individuální, jsou děti, které budou najedené za 10 minut a jsou děti, které potřebují ? hodiny. Jinak dlouho pije novorozenec nebo třeba 3- měsíční dítě, které je již „zkušené“.

Nechávat ale dítě u prsu přes hodinu, kdy toho větší část prospí, se nedoporučuje. Je třeba rozlišit dudlání, kdy tam dítě můžete mít třeba několik hodin a nevypije nic (nedělá pauzy brady). Na druhé straně rady typu – nechte dítě sát pouze 10 minut a pak už ne – to je špatně. Co když až teprve teď začíná pít mléko a vy mu prso vezmete – vždyť je to už 10 minut!

Pokud dítě pije lačně a s chutí, nechejte je pít podle jeho libosti. Zapomeňte na časování, sledujte dítě a to, zda dělá pauzy brady (zastaví se pokles bradičky = dítě polkne). Pokud by po nějaké době pití ustávalo, dítě usínalo, zkuste třeba stlačování prsu. Pokud už nejeví o sání zájem, opatrně vytáhněte bradavku.

Berte v potaz to, že tak jak vy sama přes den jíte – jinak snídáte, obědváte, svačíte – i vaše dítě si z prsu pokaždé vezme jiné množství. Někdy chce k prsu jen proto, že má žízeň a napije se jen krátce.

10. Když dítě místo sání bradavku pouze dudlá, je nutné mu prs odejmout?

Nejdůležitější je dbát na to, když dítě projeví zájem jít k prsu, aby mu to bylo umožněno ve správné poloze, tedy umožnit mu správné přisátí. Představme si láhev plnou mléka a dudlík  s malou dírečkou. Z té bude dítě pít dlouze, velmi obtížně, namáhavě a vcelku toho vypije velice málo. Takto podobně je to v případě, pokud je dítě u prsu ve špatné poloze a je chybně přisáté.

Miminka jsou velice chytrá a reagují na tok mléka. Dítě chvíli může sát tak, že vidím, jak mu poklesává brada, a slyším doprovodné zvuky, že polyká. Po nějaké době může dítě začít usínat, dudlá a nedělá nic. Ne ve všech případech to však znamená, že je dítě již najedeno. Pouze reaguje na tok mléka, který se snížil, dítě již nesaje. Maminka musí znát další kroky – začne stlačovat prso, aby se zvýšil tok mléka. Příp. může zkusit nabídnout druhé prso. A pokud dítě lačně sáhne po druhém prsu a saje, potřebuje se ještě dokrmit. Když bude najedené, pak se nebude opakovaně budit a křičet v postýlce. Jsou maminky, které několikrát dokola opakují kojení - ukončení kojení a umístění dítěte do postýlky – křik dítěte – opět jej vezmou a kojí. Přitom by stačilo správné přisátí dítěte k prsu, aby mu mléko teklo, aby přijalo dávku, kterou potřebuje přijmout. Proto je velmi důležité, aby ženu již v nemocnici zkontaktoval laktační poradce. Pokud má maminka informace z předporodních kurzů a  tyhle základy všechny ví, v nemocnici se na těchto základech následně „staví“. Měla by jít domů už s tím, že ví, jak poznat, že dítě pije, jaká je správná poloha u prsu. Učí se poznávat, jestli má dítě dost. Následně má dostatek informací, které jí umožní získat potřebné sebevědomí, aby se při případných problémech nenechala doslova zblbnout rodinou a okolím, kde jí navíc každý poradí něco jiného.

11. Co když miminku nebude mé mléko stačit? Jak to poznám? 

Dítě bude u prsu nespokojené, neklidné, nedokáže spát dostatečně dlouho mezi kojením, nebude mít dostatek pomočených plen, nebude mít stoličku (do 4 týdnů musí mít stoličku 2 - 4x denně), naopak bude mít hnědou páchnoucí stolici s hlenem.

Bezpečný způsob je zvýšit opět tvorbu mateřského mléka (časté přikládání k oběma psům v průbehu jednoho kojení, časté kojení v noci, kdy je sekrece hormonu prolaktinu na nejvyšší hladině). Nesprávným postupem při řešení nedostatku mateřského mléka je to, že jako první opatření je podání umělého mléka.

12. Pokud se samo do 3 hodin dítě neprobudí, mám jej na další kojení vzbudit?

Toto můžete slyšet v porodnicích. Tam je doporučováno, pokud se dítě do 3-4 hodin neprobudí, tak je vzbudit – přebalit a třeba i v polospánku mu nabídnout prs. Důvodem je stimulace mléčné žlázy, kdy častější kojení je důležité a potřebné pro inicializaci (zahájení) kojení a tvorbu mateřského mléka. Problém jsou ale spánkové cykly, kterými dítě (stejně jako my dospělí) ve spánku prochází. Ani vy byste neprobuzená nepila dobře. Proto děťátko rozbalte a počkejte na signály, kterými dává najevo, že bude sát. Olizuje se, dává ručičky k pusince, protahuje se. Tehdy mu nabídněte prs.

Až budete doma z porodnice, už dítě nebuďte. Raději se ujistěte, že se dítě krmí dobře (dělá při pití pauzy brady, má několikrát za den pomočené pleny, má denně i několikrát stoličku). Pokud dobře pije, tak když bude hladové, probudí se. Nechejte to na něm, někdy bude spát i přes 5 hodin, pak zase bude chtít jít k prsu třeba po hodině. Je to individuální, Jen si připomínejte, že kojení opravdu není jen o jídle, jde o něco mnohem více. Viz Metodické doporučení pro kojení v ČR.

13. Jak bych během kojení měla ošetřovat prsa a bradavky?

Pár hodin po porodu si neumývejte bradavky. Důvodem je to, že bradavka po porodu vylučuje látku, která voní jako plodová voda. Novorozenec má velice vyvinutý čich a první hodiny po porodu mu známá vůně pomáhá  bradavku najít a sát.

Umývat prsa stačí 1x denně při sprchování, nemydlete si je mýdlem. Po osušení vytlačte trochu mléka a potřete jím bradavku i dvorec. Mléko obsahuje tuk a protilátky. Pak je též důležité občas bradavku nechat na vzduchu. První dny, pokud to ještě není nutné (neteče mléko z prsou), nenoste podprsenku. Důvodem je kontakt bradavky se vzduchem. 

Pokud bude bradavka citlivá, odřená nebo prasklá, tam se už pouze s ošetřením pomocí mateřského mléka nevystačí. Vhodné a ozkoušené je ošetření pomocí mastí, které dokáží rychle poraněnou tkáň epitelizovat a současně s častým větráním napomáhají k hojení bolavého místa. Před kojením nemusíte mast z bradavky omývat, většina může přímo do pusinky miminka. K léčbě pomáhají i hydrogelové polštářky. Při ošetřování bradavek je třeba odstranit staré praktiky, které nepříznivě zasahují do kojení. Poraněná bradavka by měla důvodem ke kontaktu s laktačním poradcem.

14. Co dělat, když se na bradavce objeví prasklina?

Spojit se s laktačním poradcem. Po telefonu zde nelze nic konzultovat, laktační poradce by měl vidět bradavku, měl by vidět, co dítě u prsu dělá a od toho se pak budou odvíjet další doporučení. Měla by se zkontrolovat podjazyková uzdička dítěte, zkontrolovat a eventuelně opravit techniku kojení, může jít o kvasinkovou infekci bradavky atd.

15. Může dítě sát z bradavky, která je poraněná a krvácí? Neublíží mu ta krev?

Dítě může sát z poraněné bradavky, pokud je tam trocha krve, neublíží mu. Ale je nutná osobní konzultace s laktačním poradcem, zajistit správnou polohu dítěte u prsu a začít léčbu bolavé bradavky. Kontraindikované je v tomto případě používání klouboučků, které poranění ještě zhorší. Urgentně se zahajuje léčba a řeší se případ od případu. Někdy je poraněná pouze jedna bradavka, někdy obě. Chybou by bylo přestat kojit, dítě jednak potřebuje jíst a prsa se také musí nějak vyprazdňovat. V některých případech dle domluvy (matka – laktační poradce) je možno za určitých podmínek nechat „stát“ prso (nekojit z něj) pár hodin.

16. Je kojení bolestivé? Trvá než si bradavky zvyknou?

To je jeden z mýtů o kojení – že „kojení ze začátku bolí, bradavky si zvykají a otužují se”. Pokud je dítě správně přiložené k bradavce, kojení nebolí. Pokud bolí, něco není v pořádku a měla byste si sehnat pomoc (laktačního poradce). Pokud ženu bolí každé kojení tak, jakoby jí tam řezaly žiletky, dozajisté s kojením brzy přestane a nikdo se tomu nemůže divit.

17. Je vhodné pořídit si kojící polštář? 

Aby se kojení dařilo, je nutné zvládnout správnou techniku kojení, které by se matka měla učit už od prvního přikládání dítěte k prsu. Kojící polštář může být v tomto pomocníkem, o jednu jeho část se opírá matka svými zády a na druhé části má položený loket. Dítě leží na předloktí matky položené na boku a to tak, aby bradavka směřovala k hornímu rtu dítěte. Matku u kojení nebolí záda ani rameno. Může samozřejmě na podložení používat úplně normální polštáře (záda, loket). U kojení dvojčat je kojící polštář vynikající pomocník. 

18. Jakmile se dítě přisaje, spustí se mi mléko i z druhého prsu – je to normální? 

Ano, je to normální. Jakmile začne dítě sát, z bradavky se dostává stimul k hypofýze, která vylučuje hormon oxytocin, který začne spouštět mateřské mléko. A samozřejmě že z obou prsů.

Autorka: Mgr. Miloslava Kameníková

Ve zkratce pro tatínky

Ženě se může stran kojení dostat spousta protichůdných informací. Je vhodné se o tuto problematiku začít zajímat již před porodem. Na úspěšně nastartování správného kojení má vliv jak samotný porod, tak právě první dny v porodnici. Informačně připravená maminka zvládne situaci mnohem snáze. Důležitý je po porodu 2hodinový úzký kontakt dítěte s matkou (bonding), kdy si dítě samo vyhledá bradavku a začne sát. Podpora samopřisátí novorozence k prsu je významná a důležitá pro budoucí správné sání, kdy dítě neporaní matce bradavku. Pro správné kojení je důležitá jeho technika, správná poloha dítěte. Pokud se kojení nedaří, je potřeba vyhledat odbornou pomoc. Proto je vhodné mít již před porodem vyhlédnutou kvalitní laktační poradkyni – nejsou všechny stejné úrovně. Často je diskutovaná doba kojení. Pokud dítě skutečně dle pohybů bradičky saje, necháme jej sát. Pokud u prsu usne, zkusíme stlačit prs, nabídnout druhý, právě tyto další kroky se žena může naučit v kvalitně vedeném kurzu již před porodem. Naučí se tam také pečovat o prsy, jak zdravé, tak i ty, u kterých se objeví při kojení praskliny. JM

Diskuze » Poradna »
Sdílejte článek
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek

Související články

Příprava na kojení během těhotenství - diskuze


Poradna

Dobry den, chtela bych se zeptat jak velky je problem, ze muj syn si neumi odříhnout. Jsou mu 3 týdny a jestli si odříhl tak 3x tak je to moc. Jenže už 3 noci nespím protoze mi od 18hodin do 1hodiny rano stale place a ma hlad. Pokazde ho prilozim on saje prumerne 10minut a pak usne pote ho zkusim ho dat odrihnout. Polohy pro odrihnuti menim a zkousim nove ale po 10minutach v jakekoliv poloze zacne strasne plakat, mlatit sebou a nelze ho uklidnit. Stejne si neodrihne. A ma zase hlad. Vzdy po takovem veceru ho boli brisko. Uz nevim jak mam postupovat. Poradte prosim. Dekuju

Lékař na tento dotaz prozatím neodpověděl.


Mgr. Miloslava Kameníková | Babyonline | dnes, 12:43
Položit dotaz Všechny dotazy a odpovědi
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. V pořádku Další informace
Inzerce