Kamila - návrat do práce po rodičovské dovolené

Mé jméno je Kamila a znáte mě z první série Rodíme v přímém přenosu, kde jsem psala spolu s Verčou a Naďou deníčky, popisující naše druhé těhotenství.

16. září 2009 se mi narodila Anička. Na rozdíl od prvorozeného Pepíka, to byla od mala dračice, se kterou jsem se nenudila a tak 3 roky mé rodičovské dovolené utekly nějak moc rychle a pomalu mě začal strašit můj návrat do práce.

Anička

Poslední prázdniny jsme si chtěli užít

Protože jsem věděla, že takto v poklidném duchu je to na dlouhou dobu léto poslední, snažila jsem se užít si každý den.. Hodně jsme s dětmi cestovali, ať už jako celá rodina, nebo jen já s dětmi sólo, ve volném čase jsem se věnovala zahrádce, na které jsem udělala kus práce.
Jak se blížil konec prázdnin, začala jsem mít stále častěji „mravence“ v břiše a popadala mě nervozita, jak to všechno nové zvládneme. Andulku přijali do školky v Holetíně, kam chodí i Pepíček. Je to malá školka, cca 25 dětí mají na starost 2 učitelky. Otevírací doba je od 7 do 15 hodin. A to byla moje největší obava.

Moje práce

Před mateřskou jsem pracovala na poště, jako administrátorka malých pošt. V praxi to znamená, že jsem jezdila po menších poštách v našem okolí a zastupovala vedoucí, které byly nemocné nebo měly dovolenou. Práce mě bavila, protože jsem poznala spoustu lidí, míst a i finanční ohodnocení nebylo nejhorší. Ale tenkrát jsem byla svobodná a bezdětná a tak mi nevadilo, být v práci dle potřeby. Naštěstí jsem při nástupu na mateřskou dostala smlouvu na neurčito, což mi dávalo naději, že se budu mít po mateřské kam vrátit. Ono u nás v okolí je to s prací špatné a když máte malé děti, je celkem nemožné něco sehnat. To, co mě děsilo bylo to, jak to vše skloubíme.

Velký problém bylo hlavně to, jak to zvládneme ráno

Jak už jsem psala, tak naše školka otvírá v 7 hodin. Pracovní doba na malých poštách bývala dříve také většinou od 7 hodin. S manželem ráno moc počítat nemohu, protože má na starost 4 pracovníky a jezdí za prací dost daleko a občas zůstávají pryč i víc dnů. Tchýně, která je mobilní dělá ráno od 6ti..., moje mamka je sice v důchodu, ale bydlí 10 km od nás a neřídí auto. Takže rána jsou jedině na mně. Jistě chápete, že má nervozita s končícím létem značně stoupala.

Pepíček onemocněl boreliózou

Pepíček

Aby toho nebylo málo, tak koncem srpna onemocněl Pepíček boreliózou a já namísto užívání si posledních dnů volna a trénování přesunů do školky a zpět, tvrdla v nejistotě v nemocnici. Naštěstí se příčina Pepíkových zdravotních problémů včas odhalila a podchytila a tak nás po 8mi dnech pustili do domácího léčení a do nemocnice jsme dojížděli jen ambulantně na kapačky s antibiotiky. Ale i tak bylo každodenní cestování do 30km vzdálené Chrudimi dost náročné a opět to bylo na mně. Léčba trvala celkem 21 dnů a necelý týden se kryla už s mým nástupem do práce. Zahájit nástup do práce ošetřováním dítěte jsem nechtěla a tak jsem se naštěstí domluvila s vedoucí, že mě každý den na 2 hodinky uvolní, abych mohla s Pepíkem dojet na kapačku.Tím, že to bylo hned zpočátku to nijak nezasahovalo do provozu, neboť jsem se zaučovala. Také jsem měla velké štěstí, protože se od října změnila otvírací doba malých pošt a většina z nich otevírá od 8 hodin...takže super, jeden obrovský kámen mi mohl spadnout ze srdce.

A jak to u nás vypadá?

Ráno vstávám po páté, abych se stihla trochu probrat, vypít si kafe a něco málo sníst. Před šestou budím děti, protože ty také potřebují víc času na rozkoukání. Pustím jim pohádky, u kterých se najedí (většinou snídají kuličky s mlékem), pak se jdou umýt a obléknout. Do školky odjíždíme po půl sedmé. I když je oficiálně školka od sedmi, paní učitelky tam bývají v předstihu a nevadí jim, když tam děti přijdou o chvilku dříve, tím pádem, když musím být na některé z pošt po sedmé, tak stíhám.
Odpoledne děti vyzvedává tchýně, za což ji jsem fakt vděčná, protože si uvědomuji, že nebýt jí mohla bych na svoji práci zapomenout. Děti jsou u babičky až do té doby než já nebo manžel dojedeme domů. Můj čas příjezdu záleží na tom, kde zrovna pracuji a jakou mám směnu. Po návratu se snažím dětem chvíli věnovat, vyslechnu co je nového, připravím něco k večeři a nachystám je pomalu do pelíšků. Protože ráno vstávají dost brzo, snažím se je nahnat do osmi na kutě a většinou se zadaří. Díky tomu si s manželem užíváme klidné večery, kdy se někdy věnujeme fakturaci a firemním věcem a někdy koukáme na film nebo jen tak povídáme u kávy.
Párkrát se stalo, že jsem musela být ráno někde hodně brzo a nemohla jsem děti do školky odvézt. V tom případě zafungoval manžel a o děti se postaral a když se teď nedávno vyvrbila situace tak, že jsem já nemohla a manžel byl odjetý na celý týden mimo domov, zapojil se děda a děti k jejich nadšení odvezl on. Takže musím pochválit své blízké, snaží se všichni.

A co má práce? Jak se vše změnilo?

Musím říci, že za těch 5 let, co jsem byla doma, jsem skoro vše zapomněla. Spousta věcí se dělá jinak a hodně toho přibylo. Velkou obavu mám z CzechPointu.Tento týden jsem dělala zkoušky, bez kterých nesmím vykonávat tuto službu. Jednalo se o dost náročnou zkoušku, kterou všechny kolegyně, které ji měly už za sebou přirovnávaly k maturitě. A já měla strach, zda dokážu do hlavy narvat tolik nezáživných informací a paragrafů za tak málo času a hlavně po 8 hodinách práce, kdy dorazím domů vyšťavená a čekají na mě děti a ten celý šrumec okolo.
Naštěstí se má dřina a odříkání vyplatilo a já zkoušku udělala. Měla jsem i dost velkou kliku na výběr otázek. Tato zkouška je celkem důležitá a dává mi dává do budoucna větší šanci na získání zaměstnání. Hodila by se mi i k výkonu práce ve státní správě, na obecním úřadě a podobných institucích.

A jak se celkově cítím? Jak zvládám domácnost?

Musím říci, že i když je to náročné, jak časově tak organizačně, jsem spokojená. To, že jsem vypadla od stereotypu, mě fakt uspokojuje. Moje práce je nevděčná (co si budeme povídat, kolikrát na poštu nadáváte :D), ale vše je hlavně o lidech. Povinností a práce stále přibývá, pracovní úvazky se krátí, ale to je asi problém ve většině zaměstnání. Ale já díky práci a pobytu mezi lidmi dostala nový impuls. I manžel se teď snaží doma více zapojovat, což mě těší. Samozřejmě v době, kdy jsem se šprtila na zkoušku, vázly domácí práce a vše okolo....ale to se dá dohnat.

Takže bych to shrnula asi takto....I když občas padám na čumák, jsem spokojená :D

Pepíček a Anička

 

Vyprávění maminky Kamily zpracovala Naďa Barochová.

Diskuze » Poradna »
Sdílejte článek
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek

Kamila - diskuze

  • vždy jsem trpěla přemírou energie
    a tak s nástupem do práce jsem kupodivu začala marodit já a energii nechám dost v práci, tak už doma jen dojíždím. Ale je to super, i přes ty roky mimo práci jsem nic nezapoměla naopak jsem pochytila novinky při rekonstrukci domečku, které se mi ted hodí na nové pozici - referenta majetkového oddělení. Šéfová si mě chválí a cení za mé technické znalosti a kolektiv je super, takže si tam defakto chodím odpočinout:-) a popovídat. Naštěstí zvládám dojíždět,ale ráno je to masakr...často děti ani já nechceme vstávat, protože budíček v 5,45 a za 40 minut pomalu nasedat do auta je masakr pro moje mazánky, kteří byli zvyklý vstávat o hodinku déle a na klídek. Ale dáváme to a více si vážíme volného času a tulení, kterého moc není...držím palce at se vše brzy zaběhne a je oK
    johankazarku   | 15.04.2015 19:31:44
    Reagovat | URL příspěvku
  • šikulka
    Ahojky Kamčo,

    to jsi opravdu šikulka, vím jak to na poště chodí mám tam kamarádku, ale každá práce má své. Hlavně, že jsi blízko rodiny. Já bych měla se také vrátit do práce, ale asi to nebude tak snadné. Držím palečky a ať Ti dětičky dělají samou radost. 
    Marcelka15   | 17.01.2013 13:27:34
    Reagovat | URL příspěvku
  • JJ věřím, že s dvěmi dětmi na plný úvazek to musí být záhul. Je fajn, že rodina pomáha jak se dá, a tiše závidím (my máme babičky 40km daleko)
    moninif   | 14.01.2013 14:28:17
    Reagovat | URL příspěvku
  • Skvělé čtení
    Seš borka, rodina má 

    Na poštu nadávám, poslední rok šla kvalita služeb hodně dolů, chodí roztrhlé obálky, občas něco nedojde vůbec...
    My poštu hodně využíváme protože Maruška si s našima posílá různé drobnosti, třeba bonbony a tak mám rychle echo, že já jsem poslala obálku s pohledem a bonbony a došel jen pohled bez bonbonu.
    Přitom přímo naše pošťačka je skvělá.
    zajic   | 14.01.2013 11:33:35
    Reagovat | URL příspěvku
  • a spokojenost se odráží na usměvavých tvářích tvých maličkých   z vlastní zkušenosti vím, že to není jednoduché vše časově zvládat, ale jste pašáci  
    HankaŽ   | 14.01.2013 08:42:22
    Reagovat | URL příspěvku
Vložit příspěvekVšechny diskuze

Poradna

Takže když jsem měla nechráněný sex před menstruaci cca 3dny před menstruaci a měla jsem ji slabou , po ukončení menstruace jsem začala brát po půl roce antikoncepci a vysadila ji po dvou týdnech nedělala mi dobře a druhy den jsem začala krvacet 5dni ms . Pořad mám nafouklé břicho ale měkké a někdy mě v tom břichu picha . Po slepaku už jsem . Někdy mám bílý výtok . Myslím si ze jsem nastydla . Dělala jsem si po nechranenym styku asi po 9dnech test a byl negativní pak jsem si udělala další teď cca po 3 týdnech a opět negativní . Takže si myslím ze to jsou jen stresy a ze tohle si jen nalhavam v hlavě . Přítel se do mě neudělal ale praskl kondom . . Když si zmacknu hodně břicho mám v něm tlak ale když na to nemyslím je mi úplně skvěle . Miminko si již dovolit nemůžu . Na moji první otázku jste mi odepsala ze je to nepravděpodobné . Děkuji za radu hezky den ..

Lékař na tento dotaz prozatím neodpověděl.


MUDr. Veronika Ťápalová | Babyonline
Položit dotaz Všechny dotazy a odpovědi
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. V pořádku Další informace
Inzerce