Porod Kristýnky od Ivulíska

Čtvrtek 29. 11. 2012 se nám stal tím dnem D, kdy naše sluníčko Kristýnka vykoukla na svět s mírami 49cm a 3350g a časem 9:44h.

Jak se zrodil další člen BOLu? :-D

28.11. (středa) mi od rána bylo divně, návštěva WC několikrát po sobě a bříško skleslé snad až ke kotníkům mi naznačilo, že se UŽ něco děje. V noci před 2h ranní volal Květošek, že chce „spinkat za maminkou“, tak jsem svolila a už byl u nás, ale já nemohla spát. Divný pocit a divné „pnutí“ mě donutilo jít na WC a taktak jsem to stihla. A opakovalo se to několikrát po sobě, kdy mi už začaly slabší kontrakce. V půl 3 jsem už viděla, že den D nastal a zalarmovala moji maminku, která měla „nařízeno“ sednout s bráchou do auta a snažit se jindy jednu a půl hodinovou cestu stihnout za půlku času :-D. Vzbudili jsem Květulu (toho sem se bála nejvíc, že bude protivný, ufňukaný, ale úplně nás překvapil), ten byl v mžiku probraný, nechal se krásně obléct a pak čekal na místě, než jsem se já mezi zesilujícími a bolestivými kontrakcemi oblékla. Bylo asi něco kolem 4h ranní, kdy jsme se jak bludičky přesouvali do garáže chladnou nocí. Cesta byla šílená, díky rozkopaným třem dědinám, jsem myslela, že umřu, takže jsme pořád zastavovali, neb vydýchat kontrakci v autě a ještě na hrbech, nebylo pro mě myslitelné. Dojeli jsme ke Květošovým rodičům, předali malého (kde si ho pak vyzvedla moje mamka) a putovali dál. Malý nám krásně zamával a tak jsem byla klidnější, že to tak parádně proběhlo. Do porodky jsme dojeli něco kolem půl 5h. Květoš mě předal sestřičkám a šel do čekárny. Já si oblékla košilku a následovalo vyšetření, kde výsledek byl „otevřená na 6cm“, pak probíhal dialog o nemocech a tak (což jsem byla naštvaná, neb to si zapisovali u Kvítečka, takže jsem předpokládala, že to už v počítači je z minula). Poté jsem je upozornila, že mám pozitivního streptokoka, neb se pořád nezmiňovala a dostalo se mi odpovědi. „jejda, bych si nevšimla“ :-D No, tak jsem byla uvedena na porodní pokoj č. 3. Květoš došel vzápětí za mnou v krásném oblečku a mohlo vše začít.

Kristýnka s tatínkemDošla za mnou NAŠE porodní asistentka, dala mi infuzi na toho streptokoka, natočila mi malou a pěkně vše pověděla. Měla jsem si chodit do sprchy a spíše pochodovat. Tak jsem si opět vysvlékla košilku a už zůstala na „Evu“, střídala jsem sprchu s balonem s tím, že každou kontrakci mi Květoš masíroval kříž a to mi hrozně dělalo dobře a že mu to šlo. Vždy za námi došla porodní asistentka, zkontrolovala, zda se to pohlo a zase odešla. Měla jsem kontrakce po 2-3 minutách a nejvíc mě bolelo v místě jizvy po císaři a to teda byla veeeeeliká bolest. Někdy kolem 6 (vůbec si nepamatuju i když jsem se dívala na hodiny pořád) mi znovu natočila malou a někdy kolem 7h, jsem šla na vyšetřovnu, kde byl pan primář. Prohlídl mě, a že jsem na 9cm a praskl mi vodu, No to začalo tóčo. Kontrakce zesílily teda pěkně, a že malá pěkně sestupuje. Tak jsem se zase vrátila zpět na náš pokoj a už to začalo. Silné tlaky na konečník. Porodní asistentka už byla s námi neustále, jen si na minutku odskočila, abychom měli soukromí. Domluvily jsme se, jak si lehnout, zvolily jsme leh na boku a musím říct, že to bylo „příjemný“. Celou dobu mi říkala, jak mám dýchat, jak tlačit, co mám dělat, byla prostě úžasná. Milá, mluvila příjemně a i Květoše zapojovala. Prostě naprosto skvělá. Malá pěkně sestupovala, a já tlačila a tlačila. Jenže mně se to zdálo, jako věčnost. Poté jsem si zase měla jít do sprchy, pak jsem byla na baloně a zase na postel. Co chvíli kontrolovala malé srdíčko a to krásně bilo. Někdy kolem 9h ať si stoupnu a opřu se o umyvadlo, Květošovi dala na ruce tymiánový olej, aby mi prohřál kříž a ona mi dalším olejem masírovala bříško, byl to olej na posílení kontrakcí, neb já byla už unavená a kontrakce se spíš zeslabovaly, než zesilovaly. No olejíček měl nástup okamžitý. Pak dala i nějaký vonný olej do aromalampy, takže si pamatuju, jak byl celý pokoj krásně provoněný. Já stála a pamatuju si, jak mě Květoš povzbuzoval, a mě se strašlivě třásly nohy a už jsem nemohla stát. Tak jsme zase zkusily na takovou tu stoličku, ale to mi nedělalo dobře, a měla jsem v tu chvíli pocit, že „už to prostě nedám“. Porodní asistentka viděla, že jsem už unavená a že raděj na postel si „odpočinout“. A zkusily jsme polohu skoro v sedě. Dívala se, a že už vidí hlavičku, ať zatlačím, co můžu, ale já už nemohla. Ale byla trpělivá a čekalo se na další kontrakci, která byla v cuku letu, jenže jen na jedno zatlačení. Květoš mě celou dobu držel, utěšoval a povzbuzoval, což mě dodávalo síly.

KristýnkaNajednou se otevřely dveře a vešel doktor, sestřičky. Dali pode mě igelit, nachystaní a že prý „tak jdeme na zatlačení a malá je venku, maminko“. Takže se šlo tlačit, ty brďo, já už myslela, že nezatlačím ani kousek, ale když tak všichni krásně povzbuzovali :-D, tak jsem do toho dala vše a opravdu se snažila. Jedno, dvě a tři a hlavička byla venku. Předpokládala jsem, že ramínka už bude pohoda, ale teda nebyla. Kristýnka měla totiž vzpříčenou ručičku, takže to nešlo tak hladce jak by mělo, ale dobrý, šup a byla venku. Otevřela jsem oči a viděla, že má pupečník kolem krku, ale hned jí ho oddělali a putovala rovnou na mě. To bylo 9:44 h. Byla celá od krve a všeho ostatního, hlavičku šišatou, ale mě se zdála ta nejkrásnější na světě, a jak plakala. Nechali ji na mě a vím, že se ptali Květoše, zda chce stříhat pupečník. On prvně nechtěl, ale asi nechtěl být za srágotku a čile se jal nůžek. Pak mi malou přiložili k prsu, aby se přisála a čekalo se, až sestoupí placenta. Povedlo se, malou si pak vzali sestřičky z novorozeneckého a Květoš fotil a já tam ležela, a sledovala vše kolem. Bylo před 10h kdy začalo šití. To probíhalo 45minut. Jak malou zvážily, změřily a zabušily, tak putovala Květošovi do náruče. A pan doktor šil a šil. Bože to byla bolest, Došel tam pan primář a pan doktor mu povídá „pane primáři, toto na mě vykouklo“. Pan primář mě vyšetřil rektálně, pak vaginálně a říká „no, tak to zašijte“. Vůbec nevím, co na ně vykouklo, ale nejsem šitá jen na hrázi, ale i na pravé straně. Pak mě ještě pan primář vyšetřoval vaginálně znovu a hmatal jizvu, myslela jsem, že ho kopnu, nemít nohy na těch podpěrách. Pak se mnou mluvil a ptal se mě, jak to vidím, jestli je lepší porod císařem, nebo přirozeně. Dala jsem mu za pravdu, že takto je to mnohem, mnohem lepší. Usmál se a odešel. Můj pan doktor mi pak řekl „maminko, asi mě nebudete mít ráda, ale zkusíme to spolu vydržet“ a pokračoval v šití. Květoš chodil s malou a vždy jen po očku se podíval na něj a pak soucitně na mě a já trpěla a snažila se neuhýbat a jen se dívala na moje nejmilejší osůbky. Po došití mě přišla umýt sestřička, dala mi košilku, přikryla mě a znovu jsem si vzala malou a tak si pěkně našla bradavku a už ju nepustila :-D. Všichni odešli a nechali nás o samotě. To bylo tak krásný. Pak jsem si vystřídala malou k druhému prsu a tak si povídali. Po 2h dojela sestřička z novorozeneckého, vzala si malou. Dovezli mi oběd a pak došla sestřička a šly jsme do sprchy. Já se osprchla, vzala si čistou košili a převezla mě na pokoj na šestinedělí. To bylo něco kolem 13h. Tam jsem se rozloučila s Květošem a celá nabuzená si lehla a čekala, až mi dovezou malou.

Ivulísek s KristýnkouMoje pocity z přirozeného porodu jsou nepopsatelné. Bylo to něco krásného. Tím, že tam byl se mnou Květoš, tak něco nezapomenutelného a myslím si, že nás to spojilo víc, nevím jak to popsat, ale určitě holky ví, o čem mluvím. Byla jsem připravená, že to bude BOLET, že si něco VYTRPÍM, a proto si myslím, že to tak jaksi bylo a já to tak brala. Ale ten pocit, když mi dali malou na bříško, byl tak krásný, že je mi až líto, že jsem si to zažila poprvé a naposled :-D

Pobyt na šestinedělí byl naprosto parádní. Už při Kvítečkovi bych nedala na UH porodnici dopustit a opět se mi to potvrdilo. Malou jsem dostala po 15h a už ji neopustila až na nějaké povinné vyšetření :-D. Zprvu se jevila jako hodné mimi, no večerem to ovšem začalo a Kristýnka jen plakala, ale teda spíš hysterčila. Já byla u Kvítečka zvyklá na jekot, ale toto předčilo i jeho výstupy. Pořád jsem kojila a chovala, nevěděla co jí je. Sestřičky z novorozeneckého chodili ke spolubydlící, tak ji slyšely, a že má asi hlad. Noc jsme nezamhouřily oči a já už byla unavená. Druhý den to pokračovalo, až odpo došla se stříkačkou a při kojení jí dala i hadičkou mlíčko a malá vytuhla. Tak jo, asi byla hladová. No vydržela 10 min a jekot znovu, takže hladová nebyla. Večer jsme pak koupaly a byla tam sestřička, co byla u porodu a říkala, že to je bolení, že naprosto stejně to tak měla její dcera, odešla a donesla Espumizan a najednou jsem měla hodné a naprosto spokojené děťátko. Sice měla sem tam chvilky, kdy jí bolelo bříško, a chovala jsem a chovala, ale převážně času jen pila a spala, já jen ležela a odpočívala. Bohužel nástup laktace byl u mě okamžitý a tím jak malá první den pila co chvíli a pak si dáchla i 2-3h, tak prsa nalitý, bolestivý a jak kámen. V noci jsem to říkala sestřičce, jak si šla kontrolovat lístek se zápiskama, a domluvily jsme se, že mám kdykoliv dojít a odstříkat si do úlevy, že budou rádi a tak jsem hned ráno vystartovala do kojícího pokojíčku a pěkně jim tam nechala přes 100ml mlíčka. Pak jsem to opakovala ještě jednou. V neděli jsme už obě putovaly domů.

 Velký bráškaDoma se opakuje (zatím) to samé, malá jen pije a spí. Do středy jsem teda umírala skrz prsa, neb jsem mohla kojit snad 10 miminek. Malá je žrout, ale i přesto pořád jsem nahřívala a před každým kojením jsem si nahřátím nechala odkapat vždy něco kolem 60ml, než si malá mohla prso vzít. Ani ho chuděrka nechytla, jak bylo jak kámen. Jinak je doma pohoda, tím že jen spinká, tak vlastně je, jako by ani nebyla. Je to takový náš malý bobeček a říkáme jí spící princeznička. Jen doufám, že jí to vydrží i nadále. Květošek je brácha jak má být, pořád říká jak je krásná a roztomilá, hladí ju a pusinkuje. Když kojím tak se pořád ptá „a pije dost?“, nebo jí pořád cpe dudlíček, který teda ona moc nemusí. Jen jeho chování je takové „jiné“, asi sám neví jak se chovat a vlastně my rodiče asi taky ne. Hodně se předvádí, ať s oblíkáním či cokoliv po něm chceme, tak sabotuje a popravdě bez hrozby, že dostane na zadek, to nejde. Nedovedu si představit, kdyby byla Kristýnka jak on, jen řval a já chovala, jak by se choval. Ale doufám, že se to časem uklidní, taky od pondělí už budeme sami doma, tak se vrátíme do „starých kolejí“. Zatím s námi byla 3 dny moje maminka a od čtvrtka je doma Květoš, takže nevím jaký to bude, být na to „sama“, ale myslím si, že to zvládneme. Jako každá jiná maminka. Květošek je dost samostatný, takže to půjde.

Kvíteček s KristýnkouZatím nemá malá žádný režim, tím že jen jí a spí, tak i večer se koupání řídí, jak se probudí (spíš jak ji já vzbudím) a pak je s námi v košíku v obýváku a jen ju přeneseme, jak jdeme spát my. Ale pomalu, jak se bude kojení ustalovat na pravidelných intervalech, chci docílit, aby i ona byla do 20h v postýlce a spinkala už tam. Je jí sice týden a kousíček, ale už se krásně kouká, snaží se zaostřit, a když promluví někdo jiný než já, tak už reaguje.

Co se týče mé zdravotní stránky po porodu, tak teda to šití bolí, když delší dobu stojím (třeba u vaření), tak mě to hrozně jakoby táhne, sedím všude na polštářkách, ale už se to lepší.

Momentálně se teprve chystáme na pečení a zdobení na Vánoce, ale ten nejhezčí dáreček už jsme dostali. A to možnost být ve čtyřech :-D.

Kristýnka

Za celý BOL ještě jednou Ivulískovi s rodinou gratulujeme!

 

Diskuze » Poradna »
Sdílejte článek
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek

Související články

Porod Kristýnky od Ivulíska - diskuze

Vložit příspěvekVšechny diskuze
  • taky mě to dojalo:))
    Blahopřeju ke krásnému porodu!
    Kde jsi to vlastně rodila, připadlo mi to úplně jak někde z marsu. Já jsem nyní maminka- čekatelka, už to mám za pár - moc bych si taky přála přiroyený porod, první děťátko šlo ven teprve až po oxytocinu, takže bych teď to druhé taky chtěla bez hormonů apod.
    Ať se vám daří! Adriena
    adriena89   | 15.03.2013 20:33:16
    Reagovat | URL příspěvku
  • Moc gratuluju :) já se s přítelem na mimčo teprve chystáme, tedy pracujeme na tom.. Už dopředu se bojím porodu, sleduju videa a čtu různé diskuze a rady. Musím říct, že nejlepší ze všeho je přečíst si přímo zážitek někoho, protože to hned ten strach není takový a asi není nad to, když přijde na svět ten zázrak, ať to stojí co to stojí :) A ještě jednou gratuluju, je nádherná :)
    Pe.ti   | 04.03.2013 18:30:33
    Reagovat | URL příspěvku
  • gratuluji
    Moc gratuluji, musím se přiznat, že mě tvůj popis po porodu, vehnal slzy do očí. Hned jsem si vzpoměla na moje mimi když se narodilo. Byla jsem mooc potrhana, ale to bylo tim, že jsem tlačila 3 hodiny, nebyla jsem otevřena, ale doktoři se to snažili urychlit, protože jak říkáš já už jsem sílu neměla, kontrakce mi trvaly před tím 20 hodin bez postupu. :o( .. Ale za chvíli se všechno zahojí. A můj manžel se vždy jen zeptá, jestli jsem to našemu mimi už odpustila :) ... no jasně že jo. Kvuli nic podstoupíme hoooodně bolesti. Přeji at pěkně rozte a nemáte žádné závažné bolístky. Vééélkáá gratulace.. 
    annabali   | 14.12.2012 19:40:59 | Reakcí: 1, poslední: 17.12.2012 07:54:12
    Reagovat | Zobrazit reakce | URL příspěvku
  • Ivi, gratuluji!
    Květošovi ten "úbor" moc sluší, z fleku by mohl nastoupit jako doktor. 
    Calamity J.   | 14.12.2012 15:45:04 | Reakcí: 1, poslední: 17.12.2012 07:53:16
    Reagovat | Zobrazit reakce | URL příspěvku
  • Krásné,
    až mi to vehnalo slzy do očí :) Naše holčička se narodila před dvěma roky 19. 12., takže naši tříčlennou rodinku taky rozšířil krásný vánoční dáreček :) Přeju hodně zdavíčka a spokojenosti a nebojte, naše dětičky jsou od sebe o 19 měsíců, a i když to ze začátku byla "fuška", neměnila bych :) Teď už si spolu krásně vyharají a jsou bezva parťáci :)
    ufka   | 14.12.2012 12:25:49 | Reakcí: 1, poslední: 14.12.2012 12:34:10
    Reagovat | Zobrazit reakce | URL příspěvku
  • Moc a moc gratuluju!
    K holčičce i k přirozenýmu porodu. Měla jsem to stejně - prvního kluka císařem, druhýho přirozeně a taky si nemůžu přirozenej porod vynachválit - je to lepší fyzicky, emočně, úplně spirituální zážitek - a ta bolest je úplně jiná, taková nakopávací a dá se vydržet. Taky mě u porodu nejvíc bolela oblast jizvy, ale bála jsem se to říct, aby mě neposlali hned na CS. A to prohmatávání jizvy po porodu, no fuuuj, na to si taky živě vzpomínám. Šití jsem skoro neměla - jen pár stehů, taky kvůli ručičce u hlavy. Kristýnka asi měla tu ručky ještě "blběji", tak Tě asi víc potrhalo. Jinak popis přístupu personálu - hned bych šla rodit k vám, gratuluju! :-)
    radun   | 13.12.2012 14:53:20 | Reakcí: 2, poslední: 17.12.2012 19:03:47
    Reagovat | Zobrazit reakce | URL příspěvku
  • velká gratulace
    Moc vám gratuluji ke krásné holčičce :)) ať se jí daří a dobře prospívá. 
    Queen222   | 11.12.2012 15:43:47 | Reakcí: 1, poslední: 11.12.2012 21:30:29
    Reagovat | Zobrazit reakce | URL příspěvku
  • Tak hezke povidani jsem dlouho necetla.Moc gratuluju,mala je rozkosna    Jako prvorodicka teprve zjistuju jake to je kdyz zacinam smudlika citit jak se vrti a lehce kope,takze me docela dost desi pasaze siti a trhani se atd  Do kvetna docela dlouha doba,tak doufam,ze se na to stihnu psychicky pripravit.Vam preju hodne zdravicka a samou radost 
    MartiHy   | 11.12.2012 12:18:54 | Reakcí: 2, poslední: 14.12.2012 16:15:26
    Reagovat | Zobrazit reakce | URL příspěvku
    • \
      RE:
      svým způsobem to šití bylo i pro mě něco naprosto novýho, takže se neděs. Porod je fakt úžasná věc.
      ivulisek   | 11.12.2012 21:31:35
      Reagovat | URL příspěvku
    • \
      RE:
      Ahojki jsem mamina 2 měsíčního Toníka..na porod jsem se také připravovala a chodila do kurzu..nakonec to dopadlo akutním císařem. Samozřejmě nechci strašit, ale kolikrát se na něco pečlivě chystáme a pak to může dopadnout třeba jinak. Přeju ať vše probíhá jak má    
      Queen222   | 14.12.2012 16:15:26
      Reagovat | URL příspěvku
Vložit příspěvekVšechny diskuze

Poradna

Takže když jsem měla nechráněný sex před menstruaci cca 3dny před menstruaci a měla jsem ji slabou , po ukončení menstruace jsem začala brát po půl roce antikoncepci a vysadila ji po dvou týdnech nedělala mi dobře a druhy den jsem začala krvacet 5dni ms . Pořad mám nafouklé břicho ale měkké a někdy mě v tom břichu picha . Po slepaku už jsem . Někdy mám bílý výtok . Myslím si ze jsem nastydla . Dělala jsem si po nechranenym styku asi po 9dnech test a byl negativní pak jsem si udělala další teď cca po 3 týdnech a opět negativní . Takže si myslím ze to jsou jen stresy a ze tohle si jen nalhavam v hlavě . Přítel se do mě neudělal ale praskl kondom . . Když si zmacknu hodně břicho mám v něm tlak ale když na to nemyslím je mi úplně skvěle . Miminko si již dovolit nemůžu . Na moji první otázku jste mi odepsala ze je to nepravděpodobné . Děkuji za radu hezky den ..

Lékař na tento dotaz prozatím neodpověděl.


MUDr. Veronika Ťápalová | Babyonline
Položit dotaz Všechny dotazy a odpovědi
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. V pořádku Další informace
Inzerce