3. Gynekologie a zdravotnictví v ČR vs. USA

Během své pracovní kariéry jste byl několikrát na stáži ve Spojených státech. V kterých to bylo letech a jak jste tehdy vnímal rozdíl mezi zdravotnictvím v Česku a v USA?
Byl jsem tam opakovaně a dále tam jezdím. Nejdelší dobu jsem tam strávil v roce 92, to už je dvacet let, a tehdy ten rozdíl byl propastný. Tam byly běžně dostupné technologie, o kterých jsme tady ještě skoro ani nečetli, a také výběr literatury byl mnohem širší a přístup k odborné literatuře byl snazší, než byl u nás v těch letech. Ale rozdíly se postupně stírají, řekl bych, že vybavenost pracovišť, ať už některých ambulantních nebo lůžkových, je téměř srovnatelná se Spojenými státy. Systém péče o pacienta je tam možná přátelštější směrem k pacientovi, minimálně v našem oboru v tom smyslu, že téměř každý lékař, který pracuje jako gynekolog, pracuje ve své ordinaci a odtud jezdí jak rodit, tak operovat své pacientky. Je to naprosto běžné a není obvyklé, aby posílal porody nebo operace jiným, takže žena vidí pořád stejného lékaře. Za to pacientka náležitě platí, ať už ve formě pojistky nebo přímých plateb. Pro lékaře je to sice velice dobrý příjem ve srovnání s Českou republikou i se zbytkem Evropy, ale je to taky enormní pracovní zátěž, kterou bychom patrně v Česku nikdo nechtěli podstupovat, včetně mé osoby. Takže já jsem rád, že je tady systém zdravotnictví trošku jiný a nestojí tolik peněz, zatím ještě tady není tolik soudních sporů a nejsou hnány tak ad absurdum, jak je to třeba ve Spojených státech. I když se mně tam kdysi hrozně líbilo, tak teď, když se bavím s mými přáteli ze Spojených států, kterých tam mám spoustu, tak nám trošku začínají závidět.

A je vůbec jejich systém ufinancovatelný? Protože pokud těch soudních sporů přibývá, lékař potřebuje mít poměrně dobré pojištění, což ho stojí peníze, a tím pádem i ta péče se přece prodražuje, ne?
Po pravdě řečeno, nikdo neví, jak to tam dopadne. Jsou už státy Unie, kde najít porodníka je skoro nemožné. Kde už nikdo nechce dělat porodnictví právě kvůli těm sporům a kvůli ceně pojistky. Takže už se jim to téměř nevyplatí finančně a vzniká značný problém. Současný americký prezident měl ve svém volebním programu radikální reformu zdravotnictví, ale velice pochybuji, že něčeho v tomhle směru dosáhne, stejně jako pochybuji o jeho protikrizových opatřeních v ekonomice.

Jste v tomto spíše republikán nebo demokrat?
Rozhodně kdybych žil ve Spojených státech, bych byl republikán. Většina mých přátel mezi americkými lékaři demokraty bytostně nesnáší.

A z jakého důvodu?
Mají je za socialisty. Také tvrdí, že demokraté podporují právnickou lobby. Republikáni navrhli údajně finanční zastropení soudních žalob na lékaře a demokraté prý přijetí tohoto opatření zabránili.

Pomyslel byste někdy, že ten systém v USA v péči o zdraví nejen doženeme, ale v jistých aspektech i „předženeme“? Jak se asi shodneme, laťka v péči o ženu je u nás vysoko posazená a české ženy dostávají velmi kvalitní péči.
Já bych neřekl, že jsme předhonili jejich systém. Systém zdravotnictví USA je od našeho značně odlišný a patrně obtížně ufinancovatelný. Na druhé straně pro člověka, který se stará o své zdraví a je dostatečně finančně zabezpečen, je to systém velice komfortní. Takový u nás prakticky nelze nabídnout. Náš systém je pro běžného občana určitě příznivější, část populace stále tvrdí, že se za zdravotnictví nebo za školství nemá platit vůbec nic. Tradice z období socialismu je u nás stále živá, na druhé straně hypersolidární systém českého zdravotnictví nemotivuje lidi ke zdravému životnímu stylu a prakticky znemožňuje připojištění.

Vážíme si vůbec toho, na jakou úroveň se dostala u nás péče o ženu? Narážím tím na návrh Ministerstva zdravotnictví, který chce od základu změnit péči o těhotnou ženu. Primárně by o ni měla pečovat místo lékaře porodní asistentka. Co tomuto nápadu říkáte Vy a Vaši kolegové?
Za dobu svého působení v různých funkcích jsem jednal určitě s více než deseti ministry zdravotnictví. Ten současný má zajímavé specifikum: často vydává různá prohlášení, která jsou následně v horizontu dní, týdnů či měsíců upravována či dementována. Týkají se různých oblastí zdravotnictví a nejsou konzultována se zástupci odborných společností. Návrhy pana ministra se dozvídáme až z médií. Beru je proto s jistou rezervou. Pokud pan ministr chce zásadně změnit systém péče o těhotnou, měl by svoji koncepci jasně formulovat a konzultovat ji s Českou gynekologickou a porodnickou společností. Ani jedno se nestalo. Chce-li vyřadit gynekologa z primární péče a nahradit jej porodní asistentkou, je to možné. Dostaneme se do situace některých evropských zemí, kde se na vyšetření u gynekologa čeká několik měsíců. Zatím mohu jen konstatovat, že současný ministr zdravotnictví ambulantní sféru ignoruje a svoji činností nenaplňuje vládní programové prohlášení a program politické strany, která jej do funkce dosadila. Stejně vnímají činnost pana ministra např. zástupci praktických lékařů pro dospělé, děti a dorost a ambulantních specialistů.

Na BOL jsme právě zveřejnili anketu a 82 % z odpovědí upřednostnilo v období těhotenství péči lékaře. Proto by nejen mě, ale jistě i naše čtenářky zajímala praktická realizace ministerského nápadu. Jak by taková péče v těhotenství probíhala? Jestli byste jako lékař odešel z ordinace a pronajímal ordinaci sestře? Nebo by vznikla síť porodních asistentek, které by péči o ženu převzaly? A k lékaři by těhotná docházela pouze kvůli specializovaným vyšetřením? Kdo by měl vlastně za ženu zodpovědnost? Porodní asistentka nebo lékař, který by stejně musel provádět ony ultrazvuky, nasazovat léky, provádět a hodnotit specializovaná vyšetření?
To jsou všechno otázky, které si také klademe, a nedostali jsme na ně odpověď. Když se bavíme se zdravotními pojišťovnami, jestli mají zájem nasmlouvat desítky nebo stovky nových zdravotnických zařízení, samozřejmě zájem nemají. Ekonomickou úsporu by to nepřineslo žádnou, medicínský efekt by byl v nejlepším případě neutrální, v realitě by se asi situace zhoršila. Pokud by to bylo tak, že na jakýkoli ultrazvuk a s jakýmkoli problémem by byla žena referována na gynekologii, tak by prostě každá žena během těhotenství chodila do dvou zdravotnických zařízení, přičemž to druhé by nenabízelo nic navíc oproti tomu, co už nabízí  gynekologická ordinace. Navíc, pokud by už pan ministr skutečně chtěl, aby část péče převzaly porodní asistentky, tak je nutno si uvědomit, že ony už teď jsou zaměstnány v gynekologických ambulancích, tak proč dělat nějaká nová zdravotnická zařízení, když už nyní pracuje lékař a porodní asistentka společně. Je to obtížně pochopitelné. Ale to není jediné prohlášení ministra, které se obtížně chápe.

Jak se díváte na systém porodnic v ČR? Přijde Vám optimální? Zaregistrovala jsem, že byste zavedl ještě větší centralizaci. Jak se díváte na aktivity proti rušení malých porodnic? Jakým argumentem byste svůj názor podpořil?
Já v tomhle respektuju názor perinatologů a kolegů ze Sdružení nemocničních gynekologů, protože si myslím, že oni by v této záležitosti měli rozhodovat. Podporuji jejich stanovisko, to znamená: síť porodnic je v současné době v České republice výrazně hustější, než je nezbytně nutné. Systém lůžkových zařízení nejen v České republice, ale v celém středoevropském regionu, byl tvořen někdy za Rakouska-Uherska, když nebyla auta a jezdilo se do nemocnic povozy. V současné době, pokud dojde k redukci počtu zařízení, určitě to prospěje zejména pacientkám, protože zbudou zařízení, která budou dostatečně personálně i materiálně vybavena, a ti, kteří v nich budou pracovat, budou mít dostatečnou erudici. To není specifikum České republiky, ale celosvětový trend. Ono ani ekonomicky není únosné provozovat nějaké zařízení, kde proběhne třeba jeden porod za den. Když si vezmete, kolik personálu tam musí být přítomno, ať proběhne jeden nebo deset porodů za den, tak je to asi trošku plýtvání financemi.

Tam ty fixní náklady jsou vysoké…
Přesně tak, personál tam musí být, jsou stanoveny přísné požadavky personální a technické a to je těžko realizovatelné.

Zaskočila mě informace, že v oblasti gynekologické prevence jsme na tom ve srovnání s ostatními zeměmi civilizované části světa hůře. Co se podílí na této statistice? Starší ročníky, které nebyly zvyklé chodit ke gynekologovi a viděly jej pouze u porodu? Nebo je tomu jinak?
Podle toho o jaké prevenci mluvíme. Pokud mluvíme o prevenci karcinomu děložního hrdla, tak tam je skutečně výskyt tohoto onemocnění v České republice asi na dvojnásobku průměru Evropské unie, ale na druhé straně poloviční frekvence než v některých zemích subsaharské Afriky nebo latinské Ameriky. Takže nějaký efekt screening má. Hlavní příčinou bylo historicky to, že na screening chodilo velice málo žen a laboratoře neměly žádnou kontrolu kvality, nebylo tedy zaručeno, že když žena chodí pravidelně na prevenci, tak si skutečně riziko onemocnění nádorem sníží. Odstranil se druhý nedostatek: síť laboratoří byla výrazně zredukována a teď už patrně vyhodnocují cervikovaginální cytologie jenom kvalitní laboratoře, které jsou pravidelně kontrolovány a reportují své výsledky a ty jsou průběžně hodnoceny. A ta první věc, účast na screeeningu, se také výrazně zlepšila, i když se o tom moc nemluví. Ještě počátkem roku 2000 asi 35 % žen, teď už je to přes 50 %. Takže nárůst je výrazný, ale ještě to není kolem 80 %, což by byl stav porovnatelný se zeměmi, kde screening opravdu funguje. Může za to jednak to, že ještě chybí adresné zvaní těch žen, které nechodí na prevenci. To by měly dělat zdravotní pojišťovny, určitě by se na tom mělo spolupodílet ministerstvo zdravotnictví. Už dlouho nám je to slibováno a pořád se tomu tak neděje. A určitě by také pomohlo, kdyby ženy byly nějak motivovány k preventivním prohlídkám. Kdyby byla nějaká bonifikace těch, co docházejí nebo naopak penalizace těch, co nechodí, což je zatím asi politicky neprůchodné. V programu to možná některé pravicové strany mají, ale nic pro to neudělaly. Ale myslím si, že i tak se situace bude postupně zlepšovat a že budeme pozorovat mírné snižování frekvence tohoto nádoru v české populaci.

V současnosti se začíná gynekologie prolínat s ostatními obory jako gastroenterologií, nebo dokonce s plastickou chirurgií. Slyšela jsem, že na popularitě získává zákrok plastiky stydkých pysků. Z jakého důvodu je ženami požadována a jak často se s ní setkáváte?
Řekl bych, že se o tom více píše, než se s tím reálně setkáváme. Ten důvod je většinou estetický. Někdy ženy tvrdí, že pokud jsou malá labia příliš velká, že jim to vadí například při některých sportech nebo při denní činnosti, ale řekl bych, že spíš je to faktor psychický, než by je to anatomicky skutečně obtěžovalo.

Co je v současné době podle Vás takovým největším trendem v gynekologii? Je to opravdu ona u nás zanedbávaná prevence?
Určitě, v každém oboru, kde je možné něčemu předcházet, ať již sekundární nebo primární prevencí, je celosvětově trend k tomu, aby se co nejvíce využívaly všechny preventivní metody. Druhý trend, který je zřejmý zejména v oborech, kde se vyskytuje nějaká operativa, je přesun co nejvíce činnosti z lůžkových zařízení do stacionářů, případně přímo do ambulancí. A další trend je určitě k minimální invazivě, to znamená nedělat zákrok rozsáhlejší, než je nezbytně nutné.

A třeba v té miniinvazivní chirurgii, co i Vás samotného překvapilo, že byste si myslel, že tohle nikdy nebudete v ambulantní sféře dělat?
Pamatuji si, ještě když jsem působil na klinice, že jsme si nedovedli moc představit, že by se třeba některé operace při ženské močové inkontinenci dělaly v režimu, kdy žena po zákroku v místním umrtvení, případně v krátké celkové narkóze, půjde za pár hodin domů. V té době nebyly k dispozici miniinvazivní techniky a jednalo se o poměrně rozsáhlé operace s několikadenní hospitalizací. To je třeba jeden z pokroků. Taky nebylo možné, aby se operace některých závažnějších přednádorových stavů řešily v ambulanci, což je již léta na několika pracovištích v České republice běžné. V některých zemích je tato problematika už skoro z 90 % řešena ambulantně.

Rozhovor pořídila: Jana Martincová

Diskuze » Poradna »
Sdílejte článek
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek

3. Gynekologie a zdravotnictví v ČR vs. USA - diskuze


Poradna

Dobrý den, minulou neděli jsem začala brát nové plato antikoncepce Yosefinne vždy v pravidelném čase a to v 18:00. Včera jsem v 17:00 měla s přítelem nechráněný pohlavní styk a v 18:00 jsem si zapomněla antikoncepci vzít - vzala jsem si ji až po půl 8 ráno...(cca o 13 a půl hodiny později). Je pravděpodobnost otěhotnění? V příbalovém letáku je uvedeno, že do 24 hodin HA není snížena, děkuji za odpověď :)

Lékař na tento dotaz prozatím neodpověděl.


MUDr. Veronika Ťápalová | Babyonline
Položit dotaz Všechny dotazy a odpovědi
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. V pořádku Další informace
Inzerce