Diskuze - Fireangel – Pokračování životního příběhu

Řešeníčko, řešení .....

Díky všem za reakce a omlouvám se za dlouhou dobu bez ozvání se. Budu stručná. Přestěhovali jsme se koncem listopadu, nechtěla jsem zkazit Vánoce .... nefungovalo to ani trochu, nejsme schopni spolu být, nedokázali jsme se domluvit na ničem, atmosféra na bodu mrazu, já ubrečená, Nelli nervózní. Minulý týden jsem se to s ním pokoušela řešit, prohádali jsme víkend, odmítal se o tom bavit, žádný rozvod, nic ... ve čtvrtek jsme se zhádali po sms a už i vyhrožoval, bála jsem se, co bude, až přijde z práce. Je to drsné, ale já se během půl hodiny rozhodla, sbalila jsem sebe, Nelli, zvířata dvě kočky a morčata), oblečení, osobní věci atd. a po dohodě s mými rodiči jsem se prostě odstěhovala. Trvalé mám zpátky u rodičů, manželova reakce hrůzostrašná, ale udělala jsem gesto a malou mu dala na víkend. Zvládli to bez problémů a v neděli jsme se jako zázrakem v klidu domluvili na rozvodu, na výživném, majetku, na všem. Přítel v tom nefiguruje, není příčina rozpadu vztahu. Jsem už delší dobu v kontaktu s právničkou, teď proběhne opatrovnický sou, mezitím podáme všechny dohody a odhadem koncem července bychom mohli být rozvedení, nesporně. Manžel je z toho špatný,a le konečně pochopil mé důvody a jak jsem to vlastně celou dobu vnímala já. Tři roky jsme spolu vlastně nemluvili a jen čekali, jestli se něco změní. Ten vztah je nenávratně zničený a všem se teĎ uleví. Já nemusím nikam malou vozit na hlídání, prostě jsme u našich a tam ji hlídá teta, dělám na půl úvazku, takže dva dny v týdnu jsem s ní doma celý den, manžel si ji chce brát každou sobotu odpoledne do neděle s tím, že když budu chtít někam jet s ní já, dohodneme se. Máma ví o všem, i o příteli, oboustranně toleroaná dohoda je, že ve dnech, kdy bude Nelli s manželem, budu já u přítele, aby měli naši i doma trochu klid. Uuuuuuuufffffff! ¨
Ještě to není za námi, ale jsem si jistá, že z dlouhodobého hlediska, v náhledu třeba jen o rok později, budeme všichni vědět, že tohle bylo nejlepší řešení. Nelli budou tři, u našich je zvyklá, za tři roky bychom to nesli všichni mnohem hůř. Neutíkám k jinému chlapovi, ale do vlastního života.
Díky všem

Tohle je situace,kterou je lepší vyřešit čím dřív tím líp....malá je ještě malá a nebude to pro ni tak zlé.....a Ty budeš v pohodě,jsi ještě moc mladá na to abys zůstávala s manželem jen kvůli malé(věř mi ,vím o čem mluvím...já jsem to tenkrát neřešila,pořád jsme to odkládala a teď nemám odvahu ,protože syn je v pubertě a dcera bude mít 8 let-ani nevíš kolikrát jsem si řekla,že jsem to měla vyřešila hned zkraje...).Pokud Ti smím poradit,tak na nic nečekej a řeš to HNED.Držím TI palce.

Situace nezáviděníhodná Nemyslím, že problém je v tom, od kdy s manželem jsi (sama jsem se svým manželem od svých 14 let! Ano, čtete dobře :) A máme spokojené fungující manželství - ťuky ťuk). Na druhou stranu, když nejde o život nejde o nic a nikdy není tak hrozně, aby nemohlo bý ještě hůř :)Nedej na žádný dobře míněný rady, řiď se jen a jen sama sebou. Je to tvůj život a ty jsi jediná, kdo za něj nese zodpovědnost. Přeji ti, aby tvé rozhodnutí, jak se svým životem naložíš dál bylo správné a ublížilo co nejmíň lidem

už tě trochu znám :o)

Ahoj Trezko, tvoje situace není dobrá, to víš. Také Víš že pokaždé tím nejkrásnějším co v životě budeš mít je jen tvoje dcera. S manželem kterého nemiluješ nemá cenu být ani kuli vaší společné dcerce,ale na druhou stranu,nevím jak moc jste spolu o tom mluvili a podle toho co ty píšeš,tvůj manžel tě bere jako samozřejmost a už to samotné se mi hnusí,zažila jsem to samé. U vás je rozdíl v tom děťátku,ale Terezko dítě není důvod aby jsi byla nešťastná celý život. Dle mého bys to měla ukončit,dokud jsou dcerce teprve 3 roky, malá pokud se nepletu bude chodit do školky a ty máš alespoň nějaký pracovní úvazek, zkuste se odstěhovat alespoň na čas do podnájmu a ten tvůj nový přítel ti zajisté rád pomůže. Nemá cenu jít z hnízda do hnízda. Ukážeš manželovi, že to budeš zvládat a nový přítel se ukáže v tom že ti bude pomáhat a pak zjistíš jestli za to stojí a i dcerka si lépe zvykne. Zrovna tak tatínek se projeví ve svém zájmu o ní. Nenech se ztáhnout ani jednou stranou. Já jsem pro aby jsi od manžela spíše odešla a ať se to líbí nebo ne být s člověkem od 19ti let celý život,není to prvaé. Každý si musí mládím projít a pokud je ti 24 a jsi nešťastná co bude za 10 let. Je to smutné,ale čím dříve to vyřešíš tím lépe pro dceru a už tě nikdo nebude svazovat ani manželova rodina. Držím palce. (barák se dá vždy prodat)

Ahoj Terko,přečetla jsem si Tvůj příběh jedním dechem.Fakt je,že stejně jednou budeš muset udělat nějaké rozhodnutí. S manželem vám to neklape a na 90% už nikdy klapat nebude. Co když ztratíš svého milence? On na Tebe nebude čekat věčně, může si každý den najít jinou, nezadanou... Začni od začátku s dcerkou a s novým přítelem... Nebo si udělejte holčičí jízdu, dokud se nesrovnáš...Já to taky udělala a dneska mám super manžela a syna.A co se týče baráku - vzhledem k tomu, že finance do něj šly za trvání manželství, máš nárok na polovinu.Neboj se. Držím pěsti:)

Ja premyslim co ti napsat,jak to napsat,ale ais mi to jeste potrva nez to zformuluju.Snad az se na to vyspim.Necim podobnym jsem si prosla

Tak nějak jsem ve stejné situaci a měla jsem pocit, jako by jsi psala o mě. Jen já mám děti dvě, ale také žiji u rodičů a mamka je mých dětí spíš máma než babička. Také nevím, jak dál a jen čekám, zda něco přijde a vyřeší se to. Sama nejsem rozhodnutí udělat schopná. Tak hlavně pevné nervy, aby se z toho člověk ještě nezbláznil.

podle mého - zůstávat s člověkem, ke kterému (ne)cítíš to, co k tvému manželovi, nemá smysl, proto jdi za ŠTĚSTÍM , zasloužíš si ho. k čemu bude dcerce život s tatínkem v jedné domácnosti, ale nešťastná maminka...

Vůbec ti tedy tvou situaci nezávidím. Taky jsem si tím prošla a bylo to hrozný. Taky jsem přemýšlela, že bych ten vztah ukončila, ale nešlo to jen tak se vzdát své lásky. Zvlášť, když mi manžel byl odporný a nic jsem k němu necítila. Naštěstí se to časem vše vyřešilo a teď jsem šťastná. Myslím si, že i syn rozchodem trpěl míň než kdyby žil v nefungujícím vztahu. Pokud tě zajímá jak jsem to měla já tak to máš v příbězích na Bolu. Přeji, aby jsi svého rozhodnutí nikdy nelitovala, ať už to dopadne jakkoli.

Teda s tebou si ten osud pěkně zahrává. Nevím co poradit a ani co napsat. Jen věř že dítko hodně vycítí když je maminka nerozhodná . Přeji ti aby sis vybrala tu zprávnou cestu a nebylo to jen dokazování že něco vyjde či ne.

Vím, že život není černobílý, ale příjde mi sobecké nastěhovat se do RD k manželovi jen proto, aby sis dokázala, že to nefunguje. Co uděláš pro to, aby to fungovalo, přestaneš se stýkat s milencem? Pokud ne jsi sobec. Jak se rozhodneš je zcela tvoje věc a přeji ti, aby jsi byla šťastná. Příjde mi, ale velice nefér zachovat se k manželovi, tak jak to děláš a máš v plánu. Nechceš bydlet s manželem a pokusit se o vybudování vztahu, ty už s ním nechceš nic mít, ale nechceš vypadat jako ta špatná. To ale neděláš kvůli dceři, ale kvůli svému svědomí.

Osobně se neznáme, proto nejsem ovlivněná a napíšu zcela upřímně, že mě se to chování moc nelíbí. Četla jsem zpětně všechny tvoje články a ať je tvůj muž jakýkoliv, myslím že si takovou dlouhodobou nevěru nikdo nezaslouží. Tohle už není jen tak se scházet s někým pro sex nebo pro pobavení. Miluješ někoho jiného a chceš zůstat u svého manžela jen kvůli dceři? Podle mě to dítě vycítí, ať chceš nebo ne. Celkově mě přijde že na jednu stranu víš že děláš něco špatně ale snažíš se to popsat a vysvětlit tak abys nevypadala špatně, obhajuješ sama sebe nejen před námi, ale hlavně před sebou. Přeji ať je tvé rozhodnutí co nejméně bolestivé pro všechny a hlavně, ať jsi šťastná a nesklouzneš zpět do problémů. Možná by bylo lepší nalít čistého vína začít znovu s čistým štítem.