Diskuze - Psychika v těhotenství

U prvního jsem byla v pohodě,až v posledním trimestru jsem brečela ve dne v noci.Teď jsem v 6.týdnu druhého a jsem šíleně nervozní,agresivní.Když je malý ve školce,tak mi hrozně chybí a naopak přítel mi je na obtíž.Mám nutkání být pořád sama nebo se synem.Zvířátka mi taky nevadí a ženské mi nevadí.Ale chlap...hotovo

:-D

No nevim,jestli je teda moje psychika v pohode,protoze ja sem zacala brecet,ze mi pritel nechtel podat tresne ze stromu. Sam si par vzal a me nedal:-( :-D

Taky bych si přála, aby moje psychika byla v poho, ale není. Furt jen bulím, říkala jsem si, že to po prvním trimestru přejde, ale je to spíš ještě horší. Nejdřív to bylo jen u filmů a pak když jsem se s někým pohádala ... teď je to skoro furt. Jsem strašnej melancholik normálně a teď ještě todle. Mno, doufám, že prcek nebude po mě ... a že se to rychle srovná .-)

Kdyz clovek ceka prvni mimi,snazi se dodrzovat vse vyse popsane,ale pri druhem mimi uz to urcite tak nejde

po psychicke strance jsme vzdy v pohode,kdyz vim,ze je vse tak jak ma a hlavne jsem zdrava nejen ja,ale i miminko a starsi syn.

po psychické stránce jsem byla v pohodě, nic extra se se mnou nedělo, pořád jsem čekala, že budu brečet u večerníčku nebo tak něco, ale nekonalo se

S psychikou asi žádný problém během těhotenství nemám. Jenom jsem občas trochu steklá když malej řve a vsteká se. Ale jinak v pohodě :-)

s psychikou jsem v těhottenství problém neměla, občas mě dojalo něco, co obvykle ne, ale jinak vše v normálu.. zato jsem si to užila v šestinedělí.. to jsem měla psychiku pěkně vyloženě naruby.. co mě dokázalo ještě rozladit bylo to, když mě s takovým bříškem nikdo nepustil sednout v čekárně u doktorky

během těhotenství mně dokázalo nejvíc zdeptat cestování MHD přes letní parno: lidi neuhli, nepustili sednout, ani když se jim strčí břicho přímo pod nos; prostě je to nenapadne. Po čase jsem si o sednutí začala říkat sama a potkaly mně hned dvě příhody:
- jedna stará paní v POLOPRÁZDNÉ tramvaji stropila scénu, že jsem ji v 8.měsíci nechtěla pustit na sedadlo pro invalidy, na které je zvyklá; že je stará a že si přece nepůjde sednou o 2 sedačky dál
- týden před porodem jsem požádala partu mladíků, zda by mě jeden z nich nemohl pustit sednout. On na to: A proč? Já: Jsem těhotná. ON: AHA, já si nevšiml břicha :-)

u me se moc psychika nemenila.nastesti.bala jsme se nalad a hysterii,ale vse bylo jakz tkz.nastesti muj manzel je opora vleka a vzdy se vsim pomohl a dost chapal..

Psychik je mocná čarodějka a hlavně prochází až k miminku. Proto by měla být mamka v naprosté pohodě a klidu a navíc obklopená láskou s pocitem možnosti se pevně opřít. U mě se během celého těhu střídaly pocity, radosti, štěstí, nadšení, ale zároveň strachu, nervozity, pochybnosti. Ale i tak to bylo moc fajn.