Tak jako všude i v Brně napadl sníh...potom začlo z ničeho nic tát jako blázen v zápětí pro změnu mrznout.Opravdu mi příjde,že záleží na pohlaví...jak se s tím poperete.Příklad první (já-můj drahý):Bydlíme v bytovém domě,původně měl čtyři patra,ale přidalo se jedno mezonetové,díky tomu máme novou střechu (bohužel bez nějakého zabezpečení odtávajícího sněhu)ze střechy proto začal sjíždět napůl zmrzlý sníh a v jednom dni zvládl zlikvidovat čelní skla a pošramotit střechu na autě dvěma našim sousedům.(bohužel garáže nejsou široko daleko k dispozici)a můj chlap začal řešit,čím bude jezdit až to padne i na naše.A až jeho průměrně inteligentní žena (jako já)mu musela říct,že by třeba mohl jít a přeparkovat k druhému chodníku (sousedi odnaproti mají bohužel (pro ně)špatně odizolovanou střechu a sníh se jim tam nedrží,protože průběžně taje).A hle můj muž může zase v klidu spátPříklad druhý (soused-sousedka):Při venčení trhače bývám svědkem spousty věcí,tak třeba dneska.Do rána neskutečně mrzlo,znamená to,že všechna rozježděná břečka zmrzla na kámen.Ze dveří vychází sousedi (oba kolem 40ti)jdou každý ke svému autu.A teď ten rozdíl:sousedka obhlídne auto,vrátí se domů a za chvilku je venku s lopatou.Soused sedne do svého auta hned.Během pěti minut co sousedka lopatou rozbíjí zmrzlé muldy u auta se její manžel vybavuje s kamarádem přes okýnko auta(zaslechnu jenom TO VÍŠ,ONA TO MOC PROŽÍVÁ....)Sousedka uklidí lopatu a téměř bezproblémově opouští své parkovací místo.Soused se rozloučí s kamarádem a rozjíždí se....a ejhle nějak to nejde....takže asi stokrát popojede dopředu dozadu (vcelku zbytečně,přes muldu se prostě nepřehoupne)takhle tam straší ještě asi deset minut a snaží se to rozjezdit...když to vypadá beznadějně,houkne na kluky na protějším chodníku jestli do něj strčí (v ten moment už asi pět minut brzdí provoz,protože má čumák do silnice a jedno kolo přes muldu a nemůže ani tam ani zpět)já někdy opravdu žasnu