Nemohoucí tchýně - diskuze

Já mám štěstí že matka i tchýně mají nemohoucí rodiče, a nakonec obě usoudili, že nejlepší kompromis je domov důchodců, mám vystaráno. Ano na víkend, na svátky apod. si ji klidně vezmu, budu ji chodit navštěvovat a rozptylovat, ale doma bych ji stejně jako své rodiče nechtěla.

jednou me to mozna ceka....nerikam,ze se do toho hrnu,ale.... tchyne je ze spolecnosti,kde DD nejsou, ji taky prijde samozrejme nam pomahat a takove \"odlozeni\" by ji zabilo. To stejne muj tatka. Cely zivot vse delal jen pro nas. V 62 letech se i varit naucil,kdyz mamka umrela, chodil stale na brigady, nerekl, tak ja mam svuj duchod a vy se o sebe starejte....dum na nas napsal,dovolil nam ho prodat, ten dum,ktery vlastnorucne stavel a cely zivot zveleboval...diky tomu ja i sestra mame vlastni byty.....ne,nemohla bych ho dat do DD, i kdyby to byl Disneyland pro duchodce

Ano vzala, tak jako bych si vzala svoji babičku, nebo svoji mamku :) ale já mám tchýni hodnou a milou , máme dobré vztahy :) mojí mamce jsem několikrát slíbila, že se o ni postarám za to všechno, co pro mě v životě udělala...o naši babičku se taky na střídačku starají její děti a rodina a je určitě šťastnější než kdyby pomalu umírala v nemocnici

ne,nikdy byhc to neudelala.... ac to zni hnusne.. jezibaba taky potrebovala dohled a ani jeden z nas to nechtel udelat...

Já už na to reagovala u toho prvního příspěvku... bohužel vím, co obnáší péče o dospělého ležáka a vím, že to často není v domácích podmínkách možné. Mamka takhle v bytě dochovala oba své rodiče. Byl to desetiletý zápřah, který odnesla zdravím... a to tak vážně, že se fyzicky sesypala jako domeček z karet. To, že tenkrát neumřela byl spíš zázrak, ale vážně nemocná už bude do konce života A to jsme pomáhali všichni. Stejně tak tchýně vážně odnesla zdravím starost o svou nemohoucí matku a nemohoucího manžela. Vzhledem k těmto zkušenostem máme od nich, stejně jako ty, výslovný zákaz se někdy o něco takového pokoušet. A to jsme hodně semknutá rodina. Naším morálním závazkem, pokud to bude nutné, bude zařídit a zaplatit důstojné prostředí a péči.

Nevím, jestli bych to zvládla. Spíš asi ne.

pokud bych nemusela řešit finance a prostor, určitě bych si je domů vzala, klidně všechny u našich byla takhle babička, ale ta byla šikovná a postarala se o sebe až do konce, tcháni mají teď doma taky babičku, přijde nám to normální.

No jasneeeeee! Ale jen nez by na muze v dobry vire nechala napsat barak...v dobry vire ze bude moct dozit ve svy posteli. Pak bych ho pekne skripla a baba by putovala. Pche, na me si nikdo neprijde!

O tchyni nebo tchána jen v krajni nouzí,že bych byla poslední na světě,kdo by jim měl pomoc.Raději než je mít doma ,bych tam denně jezdila.O rodiče bych se postarala.

tchýni nemám, ale vztáhnu to na příbuzenstvo obecně. asi zvládla, ale... v rodině i ze zkušeností v okolí vím, že je to hrozně vyčerpávající pro toho pečujícího, který zpravidla už taky nebývá nejmladší a dost často to odnese zdravím. i když je to strašně těžké po emoční stránce a senioři na domově hodně lpí (což je pochopitelné), tak bych se snažila najít jiné řešení. taky pracující člověk se těžko může starat 24 hodin denně o ležáka. bez výdělku to nejde a o nějakých sociálních dávkách si iluze nedělám. takže pokud by to jen trochu šlo, tak bych to zkusila řešit jinak.

Ano, dokonce i barák jsme stavěli s tím, až budou staří, aby tu mohli být buď tchýně nebo můj táta. Ale tchýně by to nechtěla, chce raději do domova důchodců.

Nedokážu na to jednoznačně odpovědět, záleželo by na situaci, zdravotním stavu atd. Jelikož tchýně bydlí na druhé straně republiky a určitě bude chtít dožít někde tam, tak nepředpokládám, že bychom ji sem někdy vozili, i když bych se s tím určitě smířila, je to Lojzova maminka. O tu svou se na 100% se sourozenci postarat dokážeme, jsme tři a určitě by to skloubit šlo. Jejda, ale zatím na to ani nechci pomyslet, prarodiče jsou zdraví, čiperní, tak ať si ještě hezky užívají života.