Inzerce
Inzerce
Inzerce

Diskuze: Fireangel aneb jak se žije s mentální anorexií (strana 2) - diskuze

Vložit příspěvekČlanky s diskuzí
  • O anorexii jsem uz neco slysela, ale nikdy jsem necetla ani neslysela primy pribeh nekoho, kdo to zazil...je neuveritelne, jak s nami nase telo a psychika zapasi a nenecha nas v klidu zit. Ac nemam anorexii , byla spousta dnu kdy mi dokonce lide z meho okoli a rodina rikali, ze bych mela shodit, ze jsem tlustoch a tehda jsem mela hrozne deprese...mam velke a dle me nechutne boky a pas a na to me taky hodne upozornuji, sama se na sebe nemuzu ani podivat a i kdyz jsem schopna rok cvicit a jist zdrave po nejakem case se to prehoupne v male prejidani se a v tu dobu jsem schopna od rana do vecera jen chodit a jist a pak si zase muzu vycitat, ze jsem takova tlusta....kdyz jsem chodila nakupovat s kamaradkami vzdy jsem prisla s prazdou, ale za to s poradnou depkou..holky na sebe mohly oblect cokoli, kdezto ja nic...vse na me vypadalo strasne...na nich skvele...to mi zustalo do dneska, ale nemuzu se sakra donutit s tim neco delat, zhubnout alespon 10 kilo....tak treba jednou....dokazu se vzit do tve situace a verim, ze pohybovat se nekde dole, musi byt nejen pro tebe ale i pro tve okoli neskonale tezke. Ted kdyz mas miminko tak uz snad bude vse jen fajn, budes si male uzivat a nemoc se presune nekde hluboko...hluboko do pozadi a treba uz nikdy nevyleze...moc bych ti to prala     Jsi jedna z tech stastnych, ktere tuto nemoc dokazaly porazit a to je moc velky uspech v zivote. Vlastne jsi prekonala sama sebe, svou psychiku....preju hodne stesti do budoucna... 
    monarita   | 25.03.2009 19:16:18
    Reagovat | URL příspěvku
  • Terko, vůbec jsem netušila... smekám před tebou a tvojí sílou postavit se znovu na nohy. Jsi moc fajn a určitě skvělá maminka. Přeji ti do života co nejvíce štěstí, které ti určitě tvůj partner a Nellinka přináší.           
    danicka84   | 25.03.2009 18:48:00
    Reagovat | URL příspěvku
  • smekám před tebou že jsi zabojovala. Je vidět že jsi teď velice šťastná     
    Stáňa   | 25.03.2009 13:54:21
    Reagovat | URL příspěvku
  • Ahoj Teri, tvůj příběh jsem přečetla jedním dechem..dokážu se vcítit do toho jak ti bylo, jak se citíla, jak sis připadala..zažila jsem něco podobného, i když u mě pud sebezáchovy asi zapůsobil dřív než u tebe. V 17 jsem začala dělat modelku, bylo mi řečeno, že bych měla trochu zhubnout měla jsem 178cm, 65kg..a tak jsem začala hubnout, šlo to lehce,ale pořád jsem nebyla spokojená, pak už jsem za den snědla třeba jen jedno jablko, začala být unavená, pohublá, nic moc..doktorka mi tenkrát řekla (měla jsem už 55kg -což mi při mé výšce je málo), že bych měla přestat blbnout jinak skončím na psychiatrii..myslím, že tenkrát mi došlo,co dělám a snažila jsem se to napravit, jenže nějak nešlo tloustnout a já shodila dalších 5 kg..porucha metabolismu..přišli na řadu fast foody, sladké jídlo a já zas začala trochu přibírat..no co ti budu povídat,sama to znáš..nakonec jsem ráda, že to dopadlo dobře a svou váhu dávno neřeším..a ty teď máš krásnou a zdravou holčičku a zkušenost kterou ti nikdo nevezme a vždycky každému,kdo s tím bude mít problém,můžeš poradit. Přeji ti hodně štěstí, hodně síly, hodně zdraví a hodně lásky a i za sebe říkám..k čertu s váhou, důležité je, že jsme šťastné mámy.  
    Lillynka   | 25.03.2009 13:49:41
    Reagovat | URL příspěvku
  • Ahoj Terko,
    souhlasím s BOLkami ,štěstí z Tebe září na dálku   prožila sis své soukromé peklo a věřím,že už nebudeš mít důvod si ho zopakovat,přítel Tě miluje a máš krásnou dceru  
    Přeji Vám už jen samé šťastné chvilky   
    Small   | 25.03.2009 13:47:47
    Reagovat | URL příspěvku
  • Terko, Tvůj příběh jsem četla jedním dechem. Opravdu jsi si užila své, a nakonec mohu říct, že jsi to nakonec krásně ustála, i když byly chvíle, kdy jsi se cítila na dně, a muselo to být hrozné, ale jsi z druhé strany hrozně silná, právě proto, jak jsi to nakonec ustála. Máš v sobě tolik síly, že se Ti o tom ani nezdá, a malá Ti sílu teď ještě dodala. Přeji Ti, ať už je to vše za Tebou nadobro a kdyby se náhodou objevily nějaké slabší chvilky, přeji Ti hodně síly, abys to opět ustála a nedovolila nemoci, aby Tě ovládla, a Ty to dokážeš. To nejhorší je za Tebou a nějaká kila navíc opravdu neřeš. A nezapomeň jste tu s Tebou!!!   
    Justík   | 25.03.2009 12:46:20
    Reagovat | URL příspěvku
  • Milá Terko!
    tvůj příběh jsem četla od začátku do konce a vím jak těžké období jsi prožívala a jak těžké to bylo dostat se z toho ven,sice já jsem nic takového nezažila ale má sestřenka ano a nikomu bych tohle nepřála vím že se z toho těžko dostávala. Je dobře že se za tebe všichni postavili a vlastně ti pomohli vše překonat,ale hlavně ty jsi to dokázala,oni ti jen pomohli! Jseš silná holka a máš krásnou dcerku! Je to andílek     a ty kila nahoře neřeš! Zaměř se hlavně na dcerku a to ostatní nech plavat     
    Pajdíček   | 25.03.2009 11:45:04
    Reagovat | URL příspěvku
  • JEŠTĚ NĚCO....
    Holky, já tak strašně nechtěla holčičku..bála jsem se, že jednou prožije to samé, co já, a že jí k tomu, nedejbože, sama zavdám příčinu..měla jsem z toho celý první trimestr hrozný strach..a pak, kdyžmi řekli, že čekáme děvčátko..já se vám rozplakala štěstím....      
    fireangel   | 25.03.2009 11:28:21
    Reagovat | URL příspěvku
  • Ahoj Terezko.Je to moc smutný příběh,ale naštěstí s dobrým koncem.Máš krásnou malou holčičku a nějaké myšlení na jídlo jde stranou.Mám baculatou dceru a každý den se bojím ,aby jí nepotkalo něco podobného.Zatím jí nadváha netrápí,má velké prsa a klukum se líbí,ale co když nastane zlom?Co by bylo varovaní pro mě,že by se to ještě dalo podchytit?
    Tobě a celé tvoji rodině přeji aby jste byli už jen a jen štastní. 
    Honafa   | 25.03.2009 10:50:07 | Reakcí: 2, poslední: 25.03.2009 12:09:41
    Reagovat | Zobrazit reakce | URL příspěvku
    • \
      RE:
      Podchytit..to je těžký, když už se to navenek projeví, bývá dost pozdě, protože nemocný, i když si to sám nepřizná, ví moc dobře, že má problém, a snaží se ho skrývat, což se daří..na druhou stranu, ne každá baculatá holčina musí nutně mít sklony k anorexii..obecně je nejlepší prevence, budovat zdravé sebevědomí, projevovat lásku a být podporou, vyvarovat se nehezkých poznámerk a snažit se celkově ozdravit životní styl rodiny, propašovat víc zeleniny, ovoce, nekupovat sladkosti..pokud by chtěla začít držet dietu nebo začala mít poznámky ohledně svého těla, nenech ji v tom samotnou, pomoz jí zdravě zhubnout, a snaž se mít přehled o tom, co a kolik jí, pokud bude chtít hubnout, nevymlouvej jí to a ani neříkej, že to stejně nevydrží, a hlavně - nedovol, aby začala držet dietu v pravém slova smyslu, to je krutě nebezpečné..spíš ji naveď ke sportu, zdravějším potravinám...a povídat si a dítě bez výhrad milovat a podporovat..u mě asi první zpozorovatelné bylo, že jsem přestala mít zájem o okolí - o zábavu, kamarádky, tolik jsem se nesmála, posmutněla jsem a ležela jsem v článcích o výživě a cvičení....
      fireangel   | 25.03.2009 11:07:14
      Reagovat | URL příspěvku
  • Milá Terko,
    klobouk dolů před Tvým bojem z anorexií.Klobouk dolů před úžasnými rodiči a přítelem.Nikdo z nich Tě v těžkém boji z touto nemocí nenechal padnout až na úplné dno.Ona je totiž jak už sama víš,ta největší síla v lásce a podpoře ostatních a samozřejmně v Tvém boji ukončeném nádhernou dcerou.
    Myslím,že jsi vyhrála a to štastně 
    P.s.Nějaká kila navíc už nikdy neřeš 
    Hodně dalších sil,Terko 
    Janca.pipi   | 25.03.2009 10:43:35 | Reakcí: 1, poslední: 25.03.2009 11:08:05
    Reagovat | Zobrazit reakce | URL příspěvku
Vložit příspěvekČlanky s diskuzí
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. V pořádku Odmítnout Další informace
×