Mám za sebou jeden spontánní, fyziologic - diskuze

Příspěvek z diskuzí: Porod doma (strana 1).

• Mám za sebou jeden spontánní, fyziologický, zcela bezproblémový porod. Moje současné těhotenství probíhá taktéž bezproblémově, cítím se skvěle a rozhodla jsem se, že své druhé dítě přivedu na svět v pohodlí a soukromí našeho domova. Domnívám se, že mám veškeré předpoklady, že i druhý porod proběhne stejně hladce a věřím, zvláště připočtu-li fakt, že za splnění našeho snu jsme ochotni vydat i nemalou finanční částku, najdeme vstřícnou porodní asistentku, která nám náš sen pomůže zrealizovat. Akt zrození považujeme za něco velmi vyjímečného, posvátného, proto se ho kromě porodní asistentky a manžela zúčastní i naši nejbližší, tedy náš prvorozený syn, manželova starší dcera a náš pes. Jsem přesvědčena, že tento společný zážitek naše už tak silné vzájemné vztahy jen posílí. Dále se domnívám, že i pro našeho syna, tou dobou tříletého, to bude velkým zážitkem, moci být u zrození mladšího sourozence. Nemyslím si, že maminka zaujímající jakkoli nepřirozené polohy, vyluzující dosud neznámé zvuky (přirozená to věc) a to, že kromě rodícího se sourozence uvidí i krev a jiné tělní tekutiny (taktéž věc přirozená), by ho mělo jakkoli stresovat nebo dokonce traumatizovat. Jsem si vědoma všech rizik, která ovšem budeme spolu s porodní asistentkou předem minimalizovat. Dále spoléhám na vlastní intuici a souznění s tělem, které by mi napovědělo, blížil-li by se problém, tudíž by bylo možno případně včas medicínsky zasáhnout.
  …. Zhruba tolik moje představa „ultraalternativní matky přírodního typu“. Nikomu neupírám možnost svobodné volby vydat se touto cestou, sama bych však něco takového nikdy nikdy nikdy v životě nepodstoupila. Nehodlám tady zmiňovat a rozebírat medicínské aspekty nepředvídatelnosti porodního procesu, nejsem k tomu kompetentní, ale i laický pohled na věc mi říká, že ačkoli jsem možná „tabulkově“ k domácímu porodu vhodný kandidát, právě vzhledem ke zmíněné nepředvídatelnosti bych do tohoto rizika nikdy nešla.
  Z několika obhajob domácích porodů jsem nabyla dojmu, že jsou sobecky upřednostňovány pocity a prožitky matky-rodičky před bezpečím a možností rychlé lékařské intervence v případě nepříznivého vývoje porodu. Nemohu se zbavit dojmu, že případný zachráněný život toho človíčka se nedá vyvážit jakkoli pohodovou atmosférou porodu doma.
  Statisticky je drtivá většina porodů bezproblémových, i když i přes veškerou lékařskou péči k tragédiím dochází. Myslím si, že pokud by něco tak strašného mělo postihnout mě, budu, za předpokladu, že jsem rodila v porodnici, mít alespoň pocit či dojem jistoty, že jak já tak i lékaři udělali pro mé miminko maximum. Bolest z toho pramenící asi těžko něco utiší, ale stalo-li by se něco takového při domácím porodu, do smrti bych se nezbavila výčitek, co by se bývalo stalo, kdybych bývala rodila v porodnici.
  A ještě praktická stránka věci – já osobně se do porodnice těším, nejen na miminko, ale i na samotný pobyt. Beru ho jako dovolenou all-inclusive. A to ani nemám v úmyslu využít nadstandardních služeb. Beru to tak, že všude se vyskytnou lidé vstřícní a milí, ale i protivní a neochotní, z první zkušenosti vím, že personál porodnice, kam se na jaře příštího roku chystám, se řadí v drtivé většině do první skupiny. Nemocniční jídlo? Neočekávám kvalitu hodnou ocenění Michellinskou hvězdou, s povděkem kvituji i jen to, že je mi jídlo přinešeno, aniž bych se musela účastnit procesu jeho přípravy, případně mýt pak nádobí.
  Ano – a manžel! Ten, který před odjezdem do porodnice před dvěma a půl lety nebyl kvůli nastalé panice téměř schopen se oholit, obléknout, vyvézt auto z garáže a bez ohrožení ostatních účastníků silničního provozu dojet do 15 km vzdálené porodnice? Ten, který je jinak fantastickým manželem a tátou prvorozeného syna, ovšem ten, který je jen stěží a občas schopen použité prádlo umístit do koše a přiklopit víkem, ten který je vyloženě „neuklízecí typ“, ten, kterému chvíli trvalo, než si zvyknul na dětská kakáníčka v blitíčka, tak představa, jak právě ten uklízí to vše, co porodu k úklidu zbude, mě neobyčejně baví.

  Renča   | 16.10.2008 16:53:30 | Reakcí: 12, poslední: 17.10.2008 20:00:16
  Reagovat | Skrýt reakce | URL příspěvku
  • 

    RE:
    uf,Renčo ty mi dáváš,já už se zděsila ,že to myslíš vážně a než jsem si přečetla ,že je to jen představa   ,marně jsem přemýšlela jak Ti to rozmluvit      
    Jinak taky bych do toho nešla,né že bych ještě chtěla někdy rodit   ,ale už jsem tu někde psala,že mé porody,pokud by se odehrávaly doma,by přežila pouze Nelinka    

    Small   | 16.10.2008 18:17:13
    Reagovat | URL příspěvku
  • 

    RE:
    Taky jsem musela číst 2x,než jsem se zorientovala a pochopila.Já bych nikdy doma nerodila(i když tahle alternativa nepřichází v úvahu,3 děti jsou ažaž),nikdy bych si neodpustila,kdybych svým jednáním nějak poškodila miminko.S takovým pocitem bych dál žít nemohla.Člověk pro ně udělá cokoliv na světě,tudíž potřebují i kvalitní lékařskou péči již okamžiku narození.Vím,že vše je v lidech,ale už ten pocit,že v nemocnici jsem pod lékařským dohledem,mě osobně uklidňoval.Ale pokud se někdo rozhodne rodit doma,je to jeho rozhodnutí a musí si nést následky.Ty příjemné,i ty nepříjemné.

    tygřímáma   | 16.10.2008 18:28:23
    Reagovat | URL příspěvku
  • 

    RE:
    Teda Reni,ted jsi mě dostala...Jak jsem to začala číst,až se mi srdce zastavilo a hlavou mi problesklo,že bych něco takového do tebe vůbec neřekla.UF,tys mi teda dala!!!!      A hlavně se mi vybavil František a vedle váš pes,jak na to vše koukají....

    Silvinka   | 16.10.2008 19:22:33
    Reagovat | URL příspěvku
  • 

    RE:
       
    blahopřeji k miminku 

    Calamity J.   | 16.10.2008 21:04:29
    Reagovat | URL příspěvku
  • 

    RE:
    Renčo, řekla bych, že jsi přesně vystihla postoje matky-přívržence domácího porodu. S tvým názorem naprosto souhlasím a určitě by jej ocenili i všichni lékaři-porodníci.
    Jak to že jsem takovou velikou novinu zaznamenala až teď? Každopádně moc gratuluju!      

    Sunny   | 16.10.2008 22:55:55
    Reagovat | URL příspěvku
  • 

    RE:
    těžko by šlo lépe vyjádřit můj postoj k danému tématu..uvědomuji si, že pocity maminky jsou po celé těhotenství, tudíž i po dobu porodu důležité, a proto by se měla cítit v pohodě a v bezpečí..ale jak píšeš Renčo, tyhle pocity se vůbec nedají vyvážit s tím, aby bylo miminko v pořádku a ve zdraví přivedeno na svět.
    A když se nedej bože tomu novému živůtku něco při porodu doma stane, tak mi řekněte..která žena by dokázala s tímto pocitem žít..

    majdina   | 17.10.2008 07:27:42
    Reagovat | URL příspěvku
  • 

    RE:
    Teda Renčo, tys mi dala.... když jsem si četla ten první odstavec, tak jsem si mohla hlavu ukroutit...      Napsala jsi to pěkně a nedá se než souhlasit. Já bych doma nerodila ani za nic... A gratuluju k mimískovi    

    nadule1   | 17.10.2008 08:10:10
    Reagovat | URL příspěvku
  • 

    RE:
    Renčo ty víš jak nás zvednou z židle          

    beruska   | 17.10.2008 08:56:54
    Reagovat | URL příspěvku
  • 

    RE:
    Nejdřív jsem dost valila oči, pak jsem to četla asi ještě 3x než mi to došlo..teda Renčo, já jsem se už lekla...ale vystihla jsi to správně a dost výstižně    

    Lillynka   | 17.10.2008 09:47:49
    Reagovat | URL příspěvku
  • 

    RE:
    Renčo-Taky nejdřív velká gratulace k dalšímu miminku.A ted-Ty ty ty už jsem si myslela,že to myslíš vážně.Zvlášt ta přítomnost syna a psa.

    Honafa   | 17.10.2008 13:01:09
    Reagovat | URL příspěvku
  • 

    RE:
    hihihihi,umíš krásně psát

    veru-beru   | 17.10.2008 16:19:03
    Reagovat | URL příspěvku
  • 

    RE:
    Moooc hezky napsaný a krásně se to četlo. Souhlasím s tebou a gratuluju k miminku

    R Ušanda   | 17.10.2008 20:00:16
    Reagovat | URL příspěvku

Téma: Porod doma (strana 1)