Roční dítě mě odmítá v přítomnosti táty- je to normální - diskuze

Příspěvek z diskuzí: Separační úzkost (strana 1).

  • Roční dítě mě odmítá v přítomnosti táty- je to normální
    Dobrý den, mám dotaz - mám 13.měs. zdravého chlapečka. Od narození jsem prakticky neustále s ním, spím s ním v posteli / manža v obýváku/, ale zatím nám to tak vyhovuje. Vše je ok, ale když manžel přijde z práce, nebo je o víkendu doma, syn ke mě nechce a odmítá mě a je neustále u táty. Je mi to líto a nevím, jestli už mě malej nemá takt rochu plné zuby.Na roce jsem přestala kojit - možná taky vliv. Za jeho život jsem se vzdálila tak 5 x max. na 1,5h.Jsem ráda, že mají s taťkou pěkný vztah, ale co já? Někdy mi přijde, že jsem dobrá jen na krmení , přebalování a bdění v noci u bolavých zoubků..prosím o nějakou zkušenost, nebo názor!
    Gateway2hell   | 04.07.2011 12:01:29 | Reakcí: 2, poslední: 10.03.2014 09:53:40
    Reagovat | Skrýt reakce | URL příspěvku
    • \
      RE: Roční dítě mě odmítá v přítomnosti táty- je to normální
      Odpověď Mgr. Ivany Stehlíkové, PhD.: Ano, je to normální. A normální jsou i vaše emoce - žárlivost. Vaše dítě je ve věku, kdy se rádo seznamuje a tatínek mu po pravdě řečeno nabízí něco jiného než Vy. Víte, velmi často je situace doma opačná - žárlí tatínci, protože maminka se plně věnuje dítěti (kojí, mazlí se a neustále mluví o dítěti), takže otcové mají pocit, že jsou na druhé koleji. Zkuste se zeptat manžela a promluvit s ním o svých pocitech. Možná přizná, že prožíval potají naprosto to samé a přizná také to, jakou má radost z momentálního zájmu dítěte o jeho osobu. Vaše dítě vás miluje, moc dobře ví, kdo ho krmí, přebaluje, uspává, bere do náruče a chlácholí ve chvílích pláče a nepohody. Hry tatínků jsou zábavnější a bojovnější, více akční, maminky jsou ochraňující. Tak je to prostě rozděleno a samo dítě si tento systém brzo osvojí. Pokuste se na to dívat i z jiné stránky - využijte volný čas pro sebe! Kolik maminek by bylo rádo, kdyby takové hlídání bez obav pláče dítěte měly! Nelze než Vám gratulovat k úžasnému partnerovi a starostlivému otci.
      Baby on line   | 17.08.2011 15:45:59
      Reagovat | URL příspěvku
    • \
      RE: Roční dítě mě odmítá v přítomnosti táty- je to normální
      Hele z toho si nic nedělej.Já to měla s naší kočicí stejně.Ono je to dost nápor na psychiku:občas máš vztek,občas žárlíš a občas je to k zbláznění.Člověk si připadá nadbytečnej a máš děsnou depresi z toho jak se to stalo.Ale poslouchej,ty nejsi zbytečná a nejsi taky žádná uklízečka,to si uvědom.Mě to dalo taky zabrat a brečela jsem jak želva,co jsem to za mámu,že si neumím vytvořit vztah s vlastním dítětem.Ještě to podpořila moje máma,když se do mě začla navážet,ale takový lidi neposlouchej a klidně je prašť kastrolem,aspoň nebudou strkat nos kam nemaj.No,ale my se museli přestěhovat a tatínek jezdil jen na víkendy,ale za měsíc bylo všechno o.k. a my si začli užívat společný chvíle.Tatínek pochopil,že i já potřebuju jeho blízkost a tak jsme o víkendu zalezli do postele já a on,malinká když se vzbudila přišla.Nacpala se mezi nás,ale to už mi nevadilo,protože po usnutí u nás v posteli jsme ji vždycky odnesli do její postýlky a co bylo po tom,když děti spí vykládat asi nemusím.Chodili jsme o víkendu všude spolu:nákupy,procházky,výlety(na delší s kočárkem) a když malá usnula v něm měli jsme zase čas jen pro sebe.Přítel mě dokonce podporoval i v tom,abych neseděla jak trouba jen doma,ale když přijel a vzal si malou na pomazlení,protože se jí stejskalo a větu:"můj táta" jsem slyšela 1000 x za hodinu,šla jsem k sousedce na kafe nebo třeba do krámu.Malá byla nucená si zvyknout,že si nemůže,když táta tu není,vybírat,musela si zvyknout,že jsem tu jediná další osoba na pomazlení,utírání slzyček,která ji pochová,pohladí,pofouká bolístku,bude si s ní hrát a koukat na oblíbený pohádky.Stáhla jsem na flashku hromadu pohádek a koukali jsme spolu,tatínek tím jak byl pryč,zjistil,že potřebuje i moji společnost a snažil se zase po dlouhý době zaujmout,začal být pozornější,což nám ve vztahu prospělo.A aby nešidil koupil třeba na víkend větrníky nebo tiramisu a snědli jsme si ho spolu,dali jsme i tý opici(a jak mlaskala) a jí došlo,že hezký věci může prožít i s mámou a mě došlo,že občas zkusit trošku navnadit ji neuškodí,že se na chvíle se mnou bude těšit.Třeba velkej sáček bonbonů nebo ty pendreky z Tesca,když si dáte spolu,dítě si to zafixuje.Já nevím,říct třeba:"hele,co mám chceš taky???" a nabídnout bonbon nebo když jdete k tv sledovat pohádky,koupila jsem sladké nebo slané na chroupání a říkám:"otevři pusu a já ti dám a pak nakrmíš zase ty mě."Jsou to blbinky,ale dokážou hodně pomoct zlepšit vztahy mezi rodiči a dětmi.Napadlo tě,že byste si třeba s malým udělali dovču jen ty a on,nevím třeba si půjčit chatu od rodičů nebo známých,kam byste se spolu zašili,aby si zvykl na to spoléhat se víc na tebe než na tátu,ale důležitý je aby neztratilo ten kontakt s ním a neměl pocit,že vás táta opustil.Ať za váma tatínek jezdí.Bude to trošku dražší,ale on si poradí.
      lukesova.kollerova   | 10.03.2014 09:53:40
      Reagovat | URL příspěvku

Téma: Separační úzkost (strana 1)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. V pořádku Odmítnout Další informace
×