Příběh 8týdenního odsávání mateřského mléka aneb je možné po prvotním odsávání mléka ještě začít kojit a kojit několik měsíců?

Byla jsem odvezena na pokoj, kde si matně vybavuji, že jsme byly 2. První maminka již byla na odchodu a v dalších dnech nastoupila maminka, které z důvodu psychického onemocnění hrozilo zastavení laktace.Byl to nádherně krátký porod. Ještě o půl čtvrté jsem se usmívala na maminky předporodního kurzu, které s porodní asistentkou zavítaly do porodního sálu. Komentovala to slovy: „Takhle s úsměvem se u nás rodí.“ I manžel vyloudil mírný úsměv. Z mé doširoka vysmáté pusy byly maminky až mírně řečeno paf. V 6.10 již dcera byla na světě. Sama jsem se dívala na vedle odloženou placentu, vypadala celá. Bohužel, nebyla. Nevím, jak dnes, ale dříve se nedělaly paušálně kontroly dělohy po porodu ultrazvukem, zda v ní nezůstaly nějaké zbytky. Ale nepředbíhejme.

Nalitá prsa

První den jsem měla tak nalitá, horká a ztvrdlá prsa, že si z nich dítě nic nemohlo vzít. Rada sestry byla: „Odstříkat ručně.“ Po neúspěšném pokusu jsem se jí zeptala jak. Ať mně to ukáže. Sama naznala, že to nejde. Na řadu se dostaly studené obklady, které trochu prsům ulevily, a já začala kojit. 

Další problém – vpáčená bradavka

Bohužel se objevila další nepříjemná skutečnost, a to vpáčená bradavka. Protože prsa během těhotenství nikdo neřeší, netušila jsem, že to bude problém.

Skončila jsem na kyretáži

Ač to vypadalo, že problémy nekončí, já se udržovala s prvorozeným miminkem stále v dobré psychické pohodě. Ta ubývala s ubývajícím množstvím krve v mém oběhovém systému. I když jsem stále na probíhající krvácení upozorňovala, koupala se doslova v lázni krve, která nešla nijak efektivně zachytit, sestry mě přes den převlíkaly, nikomu to nepřišlo vhodné k řešení. Bohužel byl víkend, rodila jsem ve čtvrtek večer a na oddělení se to hemžilo nepříliš bystrými individui. Netušila jsem, že si kromě porodu musím domluvit i kvalitní poporodní péči. Když mně po odběru krve, které jsem již tak měla málo, mladá lékařka vítězoslavně sdělila, že zánět slepého střeva nemám, protože leukocyty jsou v pořádku, já se přitom stále koupala v krvavé lázni, pochopila jsem, že musím vzít osud do svých rukou. Na klinice jsem vyhledala lékařku, která mě rodila. Ta, když mě spatřila celou bílou u dveří v šeru ultrazvukové místnosti, řekla: „Okamžitě se položte,“ a vyšetřila mě. Zjistila, že přece jenom, ač placenta vypadala celá, zůstalo v děloze drobné reziduum – zbytek, díky kterému jsem tak krvácela. Když vytušila, jaká je situace na oddělení, sdělila mně, že to již nikomu nesvěří a kyretáže – vyčištění dutiny děložní – se ujala sama.

Dítě po anestézii spalo mnoho hodin v kuse

Po zákroku jsem ještě nakojila. Na můj dotaz, zda není v mléku anestézie, která by mohla uškodit miminku, mně bylo sestrou sděleno, že nikoliv. Realita však byla jiná. Po výkonu jsem tvrdě usnula nejen já, ale i dítě, které mně přinesli za několik hodin, tuším, že za více než dobu dvou kojení. Bylo v pleně pokakané až na zádech. Dnes vím, že bych odstříkala předem a další 2 dávky po výkonu, nebo minimálně jednu, vylila.

Po dobré radě na závěr prsa samá ragáda

Na závěr na novorozeneckém oddělení přišlo ještě doporučení: „Kojte aspoň 40 minut.“ Bohužel jsem netušila, že jsem se ocitla v porodnici v době, kdy začínal boj o podobu kojení – délka, kdy nabízet prso a podobně. Když jsem tuto informaci sdělila své příbuzné, bývalé staniční na porodním sále, velmi ostře ji odmítla s odůvodněním, že si tak zcela zničím bradavky. To už však bylo pozdě. Z porodnice jsem odcházela s prvními ragádami a nenacvičenou technikou kojení. Další dva týdny se situace každým kojením zhoršovala, prsa byla jeden krvavý bolák vedle druhého.

Jak jsme se dostali k odsávání mateřského mléka?

Co s tím? Tehdy mě naštěstí napadla ta nejúžasnější myšlenka, která mě napadnout mohla. A to začít se řídit vlastním rozumem a intuicí. V hlavě jsem si poskládala následující fakta:

  • Mateřské mléko je pro dítě to nejlepší, ráda bych mu je podávala co nejdéle.
  • Kojit je v současné době, s krvavými ragádami, utrpení.
  • Mám tedy možnost podávat mateřské mléko, aniž bych kojila? Respektive je technika, jak by bradavky byly drážděny co možná nejméně, postupně se zhojily a přitom jsem z prsou potřebnou dávku dostala? A tím je stimulovala k další tvorbě mléka. A nejlépe se pak vrátila ke kojení.

ANO

- Jedinou možností bylo zakoupení odsávačky a zkusit odsávat.

Až teprve tehdy jsem si uvědomila, jak je kojení nejen pro dítě ten nejlepší způsob výživy, ale i pro matku nejjednodušší. Odsávání potřebné dávky mléka mně jednou za 2-3 hodiny trvalo i přes hodinu. Včetně noci. Jako by to dcera tušila, v jak prekérní situaci se nacházíme. Od 7. týdne totiž zcela v noci přestala budit.

Inzerce

Za dobu, co jsem odstříkávala, jsem si vyslechla nespočet rad, takových v uvozovkách pozitivních, které zrovna v té chvíli potřebujete opravdu slyšet. A to typu: „Tak to už se ke kojení nevrátíte.“

Naštěstí tito věštitelé neměli pravdu. Po 8 týdnech odstříkávání, kdy jsem naznala, že jsou prsa zhojená natolik, že bych mohla dítě přiložit, jsem to zkusila. Přisátí dítěte i kojení proběhlo naprosto bezproblémově, jako bych naposledy kojila včera. Následně jsem kojila plně 5 měsíců, šestý již začala navečer dávat první mrkvičku a částečně jsem kojila až do 10. měsíce.

Inzerce

U historky výše se psal rok 2000. Pevně věřím, že informace o kojení a hlavně individualizace kojení pokročily. Stejně tak algoritmus péče o krvácející ženu po porodu a případné odstříkání před a po anestézii již mají na odděleních také vyřešeno. 

Zcela jiné možnosti odsávání

Co dnešním maminkám upřímně závidím a čeho si určitě važte, jsou možnosti odsávání. Jak výběr mezi mechanickými či elektrickými odsávačkami, možnost zapůjčení výkonných odsávaček, přizpůsobení tlaku odsávačky, aby co nejvíce připomínal stisk miminka a stimulaci tvorby mléka v prsu pomocí jeho rtů.

Řiďte se vlastní hlavou

Tato moje historka ukrývá jednu důležitou radu. Řiďte se vždy vlastní hlavou. Nechte si do kojení a péče o dítě mluvit co možná nejméně. Respektive nechte mluvit profesionály, ale i u nich filtrujte, co je skutečně jejich neocenitelná znalost a pro vás dobrá rada a co jenom tak nastřelili, aniž by se zamysleli nad individuálností vaší situace.

Autor: MUDr. Jana Martincová
Diskuze » Poradna »
Sdílejte
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek
Autor: MUDr. Jana Martincová
Diskuze » Poradna »
Sdílejte
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek

Související témata

Komerční sdělení

Související články

Příběh odsávání mléka - diskuze

  • Porod 2013 hrůza
    Zklamu asi všechny maminky, co teď čekají miminko. Rodila jsem v roce 2013 v únoru v Městské nemocnici v Ostravě na Fifejdách. Porod hrůza, po porodu okamžitá operace v plné anestezii z důvodu velkého krvácení (nevhodně volený nástřih - problémy s 12cm dlouhou jizvou mám dodnes), syna jsem viděla až v po 18h večer a to se narodil o půl druhé. Za 3 dny v porodnici jsem nespala déle než 1,5h vkuse, protože program byl nabytý - jak u dobytka (zkontrolovat, podojit, nakrmit, vyhnat na chvilku na pastvu, hnát po pastvině, umýt, zkontrolovat, nakrmit, podojit, poručit spánek na 2h). Po 3dnech jsme se všechny 3 na pokoji děsili laktační poradkyně, která na nás doslova řvala, že děti mají hlad a špatně je kojíme, mě si vyčíhla kvůli "špatnému sezení u kojení" (přes tahající švy jsem zkrátka rovně sedět nemohla, tak jsem chtěla kojit v leže, ale to bych prý mohla usnout a přilehnout dítě). Taktéž jsme trpěly hlady - snídaně mnohdy až v 10h po vizitě, oběd jak v mateřské školce a večeře v 17h. Manžel, který pracoval o 2 ulice od porodnice mi nosil v mikrovlnce ohřáté obědy a hromady rohlíků a jablek. Ty jablka hlavně ležela laktační poradkyni v žaludku - prý se po nich děti osypaly, ale na složení paštiky a salámu se už nedívaly - těch písmen tam bylo na celý slabikář. Syn se narodil v úterý, propustili ho v pátek a mě si tam chtěli nechat alespoň do pondělka - v sobotu jsem podepsala reverz, že navštívím svého gynekologa. Z porodnice jsem odjela vystresovaná s ožvýkanými prsy, naprostými dezinformacemi o kojení a přesvědčená, že to musí jít jinak. Abych ulevila těm ožvýkaným prsům, začala jsem kojit přes silikonové bradavky. Když se mi ranky trochu zahojily, tak sem je sundala a snažila se kojit bez nich. Světe div se a ono to jde. Synáček měl už ve 4 měsících skoro 8kg a tak jsem nastartovala po poradě s jeho lékařkou příkrm. Kojila jsem až do jeho skoro 3 let, kdy prostě na mámino mlíčko při návalu hraček, co dostal na Vánoce, zapomněl... Teď žijeme v Německu a plánujeme další dítě. Tady není porod ani kojení vědecký problém, ale jed událost v životě. A hlavně! Nerodí se v leže, pokud si to matka vysloveně nepřeje! A po porodu se dítě nebere od matky na zbytečné vážení a mytí (stejně se do té hromady krve narodil, tak tam tu hoďku ještě vydrží), ale nechá se ať se SAMO vykucká z plodové vody a vyplazí po mámině břiše SAMO k prsu a SAMO se přisaje. V Česku je zkrátka něco špatně!
    ZuzuT   | 16.03.2017 10:03:54
    Reagovat | URL příspěvku
  • Kojení po 4 měsících
    Syn se narodil o 2 měsíce dříve, neměl silu na to, aby utáhl prso a tak jsem druhy den ráno začala odsávat. Bohužel jsem měla nějaký zánět a mléko se muselo kvůli několika druhům antibiotik vylevat. Odsavala jsem jen pro udržení laktace a syn dostával přes strikacku/sondu UM. Po 10 dnes se mi zlepšili výsledky a vysadili antibiotika. Zkoušeli jsme přikládat k prsu-vůbec nic nevypil, tak jsme pokračovali v odsavani, každé 3 hodiny a moje mléko dostával strikackou později lahvickou. Měsíc jsme byli v porodnici a přes snahy o prikladani, kdy se snažil sát, stejne nic nevypil, tak jsem pak snahu vzdala a pořad odsavala. Až po 4,5 měsících od porodu jsem mu zkusila v klidu domova dat prso a hurá povedlo se. Od te doby jsem začala kojit do měsíce jsme začali s prikrmy a kojila jsem další 4 měsíce.
    Oli16   | 16.03.2017 02:34:52
    Reagovat | URL příspěvku
Vložit příspěvekČlanky s diskuzí

Poradna

Pohyblivá měkká boulička

| Kazrei | 08.03.2024, 03:45

Dobrý Den, jeste prosim dotaz. Dcerka 2 (mes) ma na zatylku jen na jedne strane malou cca 0,5cm mekkou pohyblivou boulicku. Mam se bat? Dekuju za odpoved. Vyfotit bohuzel nelze.

Dobrý den,

jedná se pravděpodobně o uzlinku, raději se poraďte se svým pediatrem.

MUDr. Ludmila Vomelová | Babyonline | 08.03.2024, 09:21
Položit dotaz Všechny dotazy a odpovědi
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. V pořádku Odmítnout Další informace
×