Předmanželská smlouva, svatební strom a poslední drobnosti

16. Předmanželská smlouva a poslední aktivity

Pomalu, ale jistě tluče ten náš den D na dveře a je toho docela dost, co se ještě musí udělat, dokončit, připravit, naplánovat, sdělit všem ostatním.

Předmanželská smlouva

Něco tak náročného a důležitého jsem opravdu nechala až na poslední chvíli – za to se tedy pochválit nemůžu, na druhou stranu jsem si vědoma toho, že podobná smlouva (neboli smlouva o zúžení společného jmění manželů) se dá sepsat i po uzavření manželství. Našla jsem si vzory na internetu a vše si připravila. Bohužel předmanželská smlouva musí být formou notářského zápisu, takže i tak jsem musela vyhledat notáře a totálně mě dostala cena, kterou si řekl za „sepsání“. Jednalo se skoro o sedm tisíc korun, protože ve smlouvě měl být zapsán i náš byt (který zakoupila moje rodina a já). Na druhou stranu jedná se o družstevní byt a jako družstevník jsem napsaná já, také jsme ho nenabyli během společného manželství, ale před uzavřením manželství. To samé se týká třeba automobilu. Chtěla jsem mít ve smlouvě i ošetřené děti – na druhou stranu stejně se tam píše, že o tom rozhoduje soud. Pak už jen, co bych tam chtěla mít, že se navzájem vzdáváme vyživovací povinnosti – a to by se mělo dát vyřešit klasickou smlouvou. Takže jsme nakonec od předmanželské smlouvy ustoupili.

Svatební strom

To je také taková krásná památka na svatbu. Nakreslí se strom s větvemi, ale bez listů, a listy doplní svatebčané tím, že obtisknout svoje prstíky. Ale kde vzít takový strom a nekrást? Jinak řečeno, já rozhodně nejsem kreslicí typ. Naštěstí existuje internet. Hned jsem začala hledat a opravdu po nějaké době se mi podařilo najít krásné stromečky. Jeden jsem si vytiskla, vystřihla, obkreslila ho na čtvrtku a bylo hotovo. Daleko náročnější pro mě bylo někde sehnat prstíkové barvičky. Objížděla jsem různá papírnictví, obchody a nakonec se na mě usmálo štěstí v jednom hračkářství.

Chomout

Pořádná svatba nemůže být bez chomoutu. Jelikož Martin jezdil na koních, bylo jasné, kam si napíši, jestli nám jeden chomout nezapůjčí. A i zde se na nás usmálo štěstí. Chomout jsem měla zamluvený a ve čtvrtek – den před svatbou – ho jel bratrův syn vyzvednout.

Alkohol a chlebíčky před dům

S Martinem jsme nakoupili nějaké obyčejné vody. Jako alkohol jsem chtěla koupit myslivce, ale Martin se domluvil se svojí maminkou a koupili nějaký alkohol z Moravy (hruškovici, slivovici a pak ještě něco, co mi nepojmenovali :oD). Nejvíc mě ovšem dostaly chlebíčky a jednohubky. Požádala jsem Martinovu maminku, aby je udělala – aby se také připojila do příprav. Nejdřív proběhly řeči s tím, že se to nedá stihnout, a tak jsem jí řekla, že je klidně může udělat již ve čtvrtek, že do pátku vydrží. Jenže jí se nechtěly dělat, a tak je chtěla nechat objednat. Když jsem viděla ty ceny jednohubek v Intersparu, byla jsem zásadně proti a raději bych je udělala sama. Jenže ona trvala na svém, a tak se nakonec objednaly tam – 40 chlebíčků ve výrobně, 85 jednohubek, 40 plněných kroasantů a 20 maličkých dortíků ve tvaru srdíčka.

Zdobení aut a svatebčanů

Auta se zdobila v pátek, stužky byly připraveny a nakoupeny dopředu. Samozřejmě i myrty byly zakoupeny až v pátek a předány svatebčanům (zde jsem byla trošku zklamána, protože myrta nevypadala tak hezky, jak jsem si představovala).