Porodnice Slaný, Nemocnice Slaný

Využívám možnosti a přidávám recenzi na porodnici ve Slaném. V této porodnici jsem byla v průběhu těhotenství dvakrát hospitalizována a nakonec jsem v ní přivedla na svět i své dítě. Porodnici jsem si vybrala na základě informací poskytovaných prostřednictvím internetu. Důvodem pro můj výběr byla skutečnost, že porodnice sama sebe prezentuje jako zařízení s pozitivním přístupem k přirozeným a alternativním porodům. Já osobně jsem ale velmi zklamaná.
Ale popořadě:
V průběhu srpna a září jsem v porodnici strávila několik dní na hospitalizaci. Důvodem byl zvýšený obsah kyseliny močové v krvi a následně, po konzultaci s lékařem vyšší tlak. Pro doplnění musím podotknout, že moje lékařka měla zrovna dovolenou a uvedený lékař ji zastupoval. Do té doby jsem se cítila dobře, těhotenství mi nepůsobilo potíže, normálně jsem dojížděla do zaměstnání a na mateřskou jsem odešla 7 týdnů před porodem. Do té doby tlak měřený v poradně mé lékařky i doma byl v pořádku.
K tomu abych se cítila dobře, nepotřebuji luxus ani televizi na pokoji. Nevadilo mi starší vybavení, ani to, že probíhala rekonstrukce a provoz byl omezený. Dokonce ani to, že ze dvou koupelen pro všechny nakonec zbyla jen jedna. Vadily mi úplně jiné věci. Zaprvé bylo období tropických veder, pokoje byly situovány tak, že do nich pražilo slunce od rána do večera. Válela jsem se na posteli zpocená, v té šestilůžkové místnosti bylo víc než třicet stupňů a nebylo kam se schovat. Nedovedu si představit, že by místnost byla plně obsazená a válelo se nás tam zpocených víc. Nepomáhal ani ventilátor, který jsem si nechala přivézt. Nemocnice určitě nemůže za počasí, ale je škoda, že v oknech nejsou alespoň žaluzie, nebo rolety, které by se daly stáhnout. Když k tomuhle přistupuje fakt, že dveře od porodního sálu jsou stabilně otevřené a celé oddělení poslouchá křik rodiček na porodním sále je to velice nepříjemné. Na mně coby prvorodičku, která měla porod ještě před sebou, to mělo vyloženě destruktivní účinky. Abych pravdu řekla, vadilo mi, že to musím poslouchat a později mi vadilo, že i mě slyší nejspíš celé oddělení. Zkoušela jsem to říct jedné z lékařek. Odpovědí mi bylo zdvižené obočí a odpověď že každý porod přeci není tak dramatický. Podle mého si ale zanaříká většina rodiček ne-li každá. Navíc, proč by žena, která na svět přivádí dítě, neměla mít pocit, že má klid a soukromí. Vím, že personál denně pracuje s bolestí rodiček a že měl díky již uvedené rekonstrukci ztíženou práci, ale tahle otupělost mi opravdu hodně vadila. Chtělo to jen maličkost – dveře se snad dají zavírat ne? Vůbec nechápu, jak si někdo může myslet, že v takovém prostředí by se mi mohl krevní tlak upravit. Když Vám pak doktor řekne, že se máte vyhýbat stresu, je to úsměvné. Celé těhotenství jsem měla pohodové až právě na dobu hospitalizace ve slánské porodnici. A nerada na to vzpomínám.
Co se týče pokoje tzv. „čekanek“ pro přípravu k porodu, jsou dvoulůžkové, krásně, pohodlně a moderně zařízené. Zakopaný pes spočívá v tom, že se může stát, že tam žena nemá na první dobu porodní úplné soukromí. Tedy že tam prožívá kontakce ještě jiná žena, tudíž tam s Vámi ani nemůže být partner. A mezi pokojem a porodním sálem je tenká stěna ze sádrokartonu. To znamená, že vedle probíhající porod slyšíte stejně, jako by probíhal vedle Vás. Ta paní, která byla na čekankách se mnou a rodila o den dřív, tam křičela hodinu a půl… Vím a věděla jsem, že porod bolí, ale byla to hororová zkušenost. A protože žádná z nás neví, co ji čeká, veškerý stres to znásobuje. Myslela jsem si, že důstojnost a soukromí pacienta se respektuje. A že porodnice nemusí být dům hrůzy. Ale to jsem byla hodně naivní.
Co se týče porodu, ten můj skutečně dramatický nebyl, bolel asi normálně a trval devatenáct hodin. Jen je mi líto, že byl vyvolávaný a že jsem neměla možnost přivést své dítě na svět přirozeně. Podle mého to vyvolávání nebylo nutné a celé to bylo uspěchané. Tento názor jsem si vytvořila proto, že jsem neměla (kromě stresu) potíže, dítě bylo správně otočené, hezky rostlo a monitory byly v pořádku. Někdo může poznamenat, že jsem se měla ozvat, ale ono to rozhodování v našich porodnicích není až tak úplně svobodné. Nikdy nezapomenu na ubohé chování toho doktora, který mě 11.9.2015 ráno přijímal do nemocnice. Na to jak se choval po mém odmítnutí vyvolávání porodu. Jeho jméno jsem už raději zapomněla. Když beru v úvahu vztah pacient – lékař, přijde mi to stejné jako v jiných službách. Kdyby se svého času takto choval někdo z mých podřízených, dostal by okamžitou výpověď. Čili - jeden doktor se do Vás pustí, že chcete, aby Vám umřelo dítě, a druhý Vás straší tak dlouho až kapitulujete a podepíšete, co je potřeba. Během porodu a bezprostředně po něm mi to nedocházelo, ale s odstupem času mám pocit nepěkné šarády a děsný vztek. Nic už s tím sice neudělám, jen mi došlo, že díky prodloužení přestavby, která se ještě rozšířila na další pokoje a prostory bych ve Slaném z kapacitních důvodů rodit v termínu nemohla a musela bych jinam. Myslím, že už po první hospitalizaci jsem se měla rozhodnout, odmítnout další péči ve Slaném a najít si jinou porodnici. Protože jsem byla poslušný pacient, nechala jsem si zkazit poslední měsíc těhotenství i porod. A mám osobní závazek, že v dalším těhotenství bude úplně všechno jinak a už se nenechám do ničeho natlačit.
Nechci být ale jen negativní. K sestřičkám a porodním asistentkám nemůžu říct vůbec nic špatného. Všechny jsou milé, pracovité a ochotné. Obzvlášť bych chtěla vyzvednout šikovnost a ochotu sl. Teimerové, paní Horové a dalších, ale už si nevzpomenu bohužel na jména. Všechny byly skvělé. Totéž sestřičky na dětském. Mezi lékaři tedy sice byla minimálně jedna výjimka, ale se zbytkem se dalo normálně komunikovat. A také chválím ostatní personál, který se o nás staral.
Co se týče jídla, je ho víc než dost a kdo říká, že ne, nemluví pravdu. Sice doma jím jinak a jím jiné věci, ale kdo by čekal od nemocnice, že bude vařit jako v Hiltonu, je blázen. Jídla je tedy dost a ve všedních dnech výběr ze dvou jídel. Nikdy jsem něco takového v nemocnici neviděla. A jídlo bylo chutně uvařené, dobře ochucené.
Takže to jsou moje poznatky ke slánské porodnici. Je možné, že po přestavbě bude porodnice nová a krásná a všechny mnou popisované šlendriány zmizí, ale já vím, že se tam už nechci vrátit a že v případném dalším těhotenství tam možná absolvuji jen prvotrimestriální screening. Pokud vůbec, protože i ten dělají jinde. Jen doufám, že najdu zařízení, které respektuje soukromí a klid těhotných a rodiček a kde se budu opravdu cítit dobře.