Z historie porodnictví

Nejstarší ženské povolání bylo porodní babictví. Porod byl brán jako normální součást života ženy, a proto se porodnictví věnovaly od pravěku zkušené ženy, tzv. porodní báby. Ty se dostaly od dob Josefa II. (2. polovina 18. století) pod státní kontrolu, musely chodit na školení a skládat zkoušky. Vždyť ještě v 18. století končil každý 77. porod smrtí rodičky a o novorozenecké úmrtnosti z tehdejší doby neexistují věrohodná data.

Na počátku 19. století začínají porody probíhat také v ústavech pod dozorem a za vedení lékařů. Mateřská úmrtnost při nich však byla zpočátku větší než při porodech v domácnosti. V porodnicích tehdy vládly neutěšené hygienické poměry, lékaři a medici přicházeli z pitev rovnou k porodům bez jakékoli dezinfekce rukou. Až díky I. P. Semmelweisovi, kterého napadlo, že se k rodičkám dostávají „mrtvolné částky“ z pitev, se začalo v r. 1847 užívat k dezinfekci rukou mytí v chlorovém vápně. Zásluhou tohoto opatření klesla úmrtnost matek v ústavech z 18% na 1%!

Vědeckou mikrobiologii, která začala postupně objasňovat působení mikroorganismů na lidský organismus, založil geniální chemik Louis Pasteur (1822-1895), bakteriologii aplikovanou v medicíně rozvíjel německý lékař Robert Koch (1834-1910). Začala éra dezinfekce a sterilizace nástrojů a prádla – spolu s dalšími pokroky v medicíně to vedlo ke stále bezpečnějším porodům.

Inzerce


Ve 20. století bylo porodnictví u nás již na velmi dobré úrovni. Prudký rozvoj vědy – chemie, fyziky, bakteriologie, techniky, farmakologie a po 2. světové válce vznik nového oboru - anesteziologie, to vše vedlo k bouřlivému rozvoji porodnictví a k snižování mateřské i novorozenecké úmrtnosti.

První kontakt s porodnictvím

Narodila jsem se před 80 lety. Můj porod mohl stát moji maminku život. Rodila doma za pomoci porodní báby. Lůžko bylo neúplné a maminka velmi silně krvácela. Až lékař, přivolaný bezradnou porodní bábou, odstranil zbytek lůžka a tím téměř vykrvácenou maminku zachránil.

Pro další čtyři porody již moji rodičové raději zvolili porod v ústavu pod dohledem lékaře.

Inzerce

V okresní nemocnici

Když jsem po promoci na lékařské fakultě před 55 lety nastoupila jako sekundární lékařka na porodnicko-gynekologické oddělení jedné okresní nemocnice, probíhaly porody již převážně v ústavech. Porody v domácnostech už byly výjimkou, způsobenou převážně tím, že rodička nestihla včas dojet do porodnice.

Porody na tomto oddělení vedly převážně zkušené porodní asistentky. Nástřihy hráze neprováděly, když se hráz roztrhla, používaly svorky. Vzpomínám na bodrou porodní asistentku P., kterou měly rodičky obzvláště rády i přes její průpovídky: „Matko, netlačte ještě, nebo se  mi roztrhnete jako fangle!“

S příchodem nás, mladých lékařek, které prošly výukou na klinikách, začaly i na našem oddělení změny. Porody, hlavně prvorodiček, jsme vedly my lékařky. Kde to bylo třeba, prováděly jsme nástřihy hráze a v místním umrtvení jsme nástřih sešívaly. Nástřihy s následným sešitím mají oproti trhlinám, byť sešitým, tu přednost, že se hráz lépe zahojí, zůstane pevná. Tím nedochází k následným problémům s udržením větrů a stolice.

Inzerce

Porodnické kleště, k jejichž používání došlo až v 18. a 19. století, se v padesátých létech 20. století užívaly čím dál tím vzácněji. Úplně se přestaly používat tzv. vysoké kleště, které byly nebezpečné jak pro matku, tak pro plod. Nahradil je císařský řez, jehož bezpečnost pro matku stoupala s rozvojem anesteziologie, asepse, antibiotik a dokonalejší operační techniky.

V roce 1954, kdy jsem pracovala v okresní nemocnici, byl jediným dostupným antibiotikem penicilin.

Inzerce

Anestézie podávaly řádové sestry kapáním éteru přes mulovou roušku na drátěné masce.

Pokoje pro šestinedělky byly mnoholůžkové, na chodbě jeden společný záchod pro celé oddělení a jedna sprcha.

Noční služby sloužila vždy jen jedna mladá lékařka, příslužbu měl lékař z jiného oboru (chirurg, ORL, očař, pediatr, internista). Příslužba nám tedy moc nepomohla!  K operacím jsme přivolávaly primářku z domova.

Na klinice

Po roce práce v okresní nemocnici jsem se dostala na porodnicko-gynekologickou kliniku. Kromě běžných porodů (okolo 3600 za rok) se zde shromažďovaly také všechny případy komplikovaného těhotenství nebo porodu z celého kraje. Při tehdy minimálním personálním obsazení lékaři to byla vysilující práce. Díky vynikajícím učitelům, včetně přednosty kliniky, byla tato práce také zdrojem neocenitelných zkušeností.

Na tomto pracovišti jsem působila téměř 40 let a zažila jak převratný rozvoj v tomto oboru, tak všechny myslitelné patologie kolem těhotenství a porodů.
K ohromným pokrokům během těchto 40 let patří např. úspěšné léčení nesnášenlivosti krevního faktoru Rh výměnnými transfuzemi u novorozenců, které jsme v počátcích prováděli my, porodníci.

Velkým přínosem bylo také léčení novorozenecké žloutenky tzv. modrým světlem, imunizace proti D-protilátkám.

Úspěšně se rozvíjela i transfuzní služba, která byla a je nenahraditelným partnerem porodníků.

Velkým přínosem v medicíně byl vynález ultrazvuku. Právě v porodnictví našel diagnostický ultrazvuk výborné uplatnění - první přístroj dostala naše klinika v 70. létech. Od těch dob se přístroje stále vylepšují a diagnostika jejich pomocí se stává preciznější.

V dalších létech bylo porodnictví obohaceno o kardiotokografické přístroje k sledování srdečních ozev plodu a děložních stahů. Na náš první klinický přístroj mám humornou vzpomínku. V době socialismu byl naprostý nedostatek valut k nákupu kvalitních přístrojů z tzv. kapitalistické ciziny. I kupovaly se lacinější přístroje ze zemí Varšavské smlouvy. O co lacinější, o to méně kvalitní. Když byl na kliniku dodán tento přístroj z NDR (tehdejší Německé demokratické republiky), technik dodávající firmy nám demonstroval jeho používání. K břichu rodící matky připevnil snímací elektrodu a zapnul přístroj. A tu se ozvala píseň: „Škoda lásky, kterou jsem tobě dala…“ Všichni, včetně rodičky jsme strnuli, technik asi byl překvapen nejvíce. Pak se zjistilo, že přístroj místo snímání ozev plodu snímal program rozhlasu po drátě, umístěného ve vedlejší místnosti. Inu, kouzlo nechtěného! Podobné zkušenosti jsme měli i s dalšími přístroji z onoho východního bloku - byly neustále v opravách.

V poválečném období se začal rozvíjet obor anesteziologie a resuscitace. Ještě v prvých létech svého působení na klinice jsem zažila narkózy, které podával rentgenový laborant kapáním éteru. Od roku 1960 měla klinika již svého vyškoleného anesteziologa, a v r. 1982 převzalo péči o anesteziologii a resuscitaci nově vytvořené fakultní oddělení anesteziologicko-resuscitační.

Je známé pořekadlo: „Dobrý chirurg si zaslouží dobrého anesteziologa, špatný jej nutně potřebuje“. Myslím, že tento obor, umožňující vysoce náročné, dříve nemyslitelné operace, poskytující komfort bezbolestných operací i porodů, zachraňující smrtelně ohrožené nemocné, není dosud řádně doceněn.

V posledních 20 letech došlo k obrovskému rozmachu poporodní pediatrické péče. Novorozenecká oddělení jsou vybavena inkubátory se zlepšenými ventilačními technikami, k dispozici je moderní účinná farmakoterapie. Díky tomu dnes přežívají i novorozenci s extrémně nízkou porodní váhou.

Světlo a stíny

Paradoxně vznikaly i tragédie.

V 60. létech bylo v některých zemích podáváno hypnotikum používané k léčbě těhotenských nevolností a zvracení, thalidomid  (Contergan), jehož následkem byly porody dětí s poruchami vývoje končetin. I v naší zemi se narodilo několik takto postižených dětí.

Nedokonalé inkubátory pro nedonošené s přívodem 100% kyslíku vedly mnohdy k poruchám zraku. Černobylská havárie v  r. 1986 měla následky i pro některé těhotné v době úniku radioaktivity – narodilo se více dětí s vrozenými vadami.

Pád železné opony měl příznivý dopad i na rozvoj vědeckého porodnictví. V České republice se podstatně zlepšilo vybavení porodních ústavů jak diagnostickými přístroji (UZ, monitory, oxymetry), tak vybavení novorozeneckých center. To vše vede k postupnému snižování úmrtnosti novorozenců a matek. Mateřská úmrtnost, která byla v r. 1965 kolem 20 matek na 100 000 živě narozených dětí, poklesla v současnosti na 10. V r. 2005 se kojenecká úmrtnost dostala na historické minimum, tj. 3 děti na 1000 živě narozených.

V uplynulých desetiletích vymizely choroby vedoucí k deformacím pánve – křivice, dětská obrna, kostní TBC, zmizely horečky omladnic, tetanus. Na druhé straně se vyskytly nové chorobné stavy – infekce AIDS, drogové závislosti, posttraumatické deformace pánve. Dnes rodí i ženy po operacích srdce, transplantacích ledvin, s míšní lézí. Přibylo vícečetných těhotenství po umělém oplodnění, která jsou rizikovější než jednočetná.

Po svých letitých zkušenostech nemám pochopení pro stoupenkyně tzv. přírodních porodů bez přítomnosti lékaře, v domácnosti. I matka, u které proběhlo těhotenství naprosto fyziologicky, tedy bezproblémově, se může během porodu nebo bezprostředně po něm dostat do stavu ohrožujícího život její i dítěte. Rozhodují minuty, ve kterých jim může dobře vybavené porodnické oddělení zachránit život. Zažila jsem to mnohokrát a nemíním vás děsit podrobnostmi. Ale věřte mi!
Proč ale chtějí ženy rodit doma a ne v ústavu? Nemůžeme za to my porodníci sami? Asi ano. Selháváme v chování. Vzpomínám si na jedny inteligentní manžele, kteří vyžadovali za hluboké totality přítomnost otce na porodním sále. Tehdy něco neslýchaného, přímo drzého! Ona totiž přítomnost otce vyžaduje i patřičné vstřícné a ohleduplné chování personálu. A to opravdu nebývalo v minulosti pravidlem. Proč již za komunistů vyžadovaly mnohé rodičky u porodu přítomnost „svého“ lékaře, kterému důvěřovaly a který k nim byl laskavý?

Myslím, že se již mnohé změnilo k lepšímu.  Přítomnost otce u porodu je již bezproblémová, návštěvy, které za komunistů pokřikovaly pod okny porodnice na maminky v oknech, jsou již minulostí, rodička si může vybrat způsob porodu, zda chce či nechce klysma, mizí společné záchody pro 30 rodiček, pokoje mají většinou nadstandardní vybavení a maminky mohou mít novorozence u sebe na pokoji.

Tak bych si jen přála, aby do dnešních krásně a moderně vybavených porodnic přicházely zodpovědné maminky a setkávaly se s profesionálním, slušným a lidským přístupem porodníků, porodních asistentek a všeho personálu.

Autor: MUDr. Marie Zemenová

Diskuze » Poradna »
Sdílejte
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek
Diskuze » Poradna »
Sdílejte
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek
Komerční sdělení

Související články

Z historie porodnictví - diskuze

Vložit příspěvekČlanky s diskuzí
  • děkuju, čekala jsem nudná fakta, a vy jste mě dokázala pobavit (škoda lásky...   ) i způsobit mrazení v zádech až strach, úlevu a pocity uvědomění si jaké mám já i moje děti štěstí, že žijeme v této době.
    Souhlasím s vámi, zrovna já rodit doma, tak vykrvácím... ale zároven musím potvrdit, že v naší republice je stále ještě hodně co zlepšovat na poli komunikace lékařského personálu s pacienty.
    Známá bydlí v Rakousku a ačkoliv si myslí, že u nás jsou co do odbornosti v případě nějakého problému lepší lékaři, tak rodila tam právě z důvodu přístupu.
    Dejmalka   | 17.09.2011 17:11:46
    Reagovat | URL příspěvku
  • Tohle je krásný článek. Jsem ráda, že jsem nerodila před 80 lety.
    nadule1   | 17.09.2011 16:19:53
    Reagovat | URL příspěvku
  • Nádherně napsaný článek. Až z toho mrazí. Je dobře že lékaři mají vědomosti jaké mají a že je tolik přístrojů moderní medicíny.
    luciiifer   | 16.09.2011 22:48:26
    Reagovat | URL příspěvku
  • desim se jen tech statistik a cisel co uvadi umrtnost rodicek.diky bohu za tuto dobu.
    jujiko   | 13.09.2011 21:33:29 | Reakcí: 8, poslední: 18.09.2011 14:22:25
    Reagovat | Zobrazit reakce | URL příspěvku
    • \
      RE:
      Myslim,ze tento clanek by si slabsi povahy ani nemely cist 
      miminkomalina   | 16.09.2011 21:39:41
      Reagovat | URL příspěvku
    • \
      RE:
      a to nejen úmrtnost rodiček, ale i těch nebohých miminek. Opravdu jak je to zdravotnictví na jednu stránku prohnilé, díky bohu za vědomost doktorů.
      luciiifer   | 16.09.2011 22:47:04
      Reagovat | URL příspěvku
      • \
        RE:
        podivej se na stary egypt.tam meli poznatky co my nebudeme mit za sto let.
        jujiko   | 17.09.2011 07:40:29
        Reagovat | URL příspěvku
        • \
          RE:
          Tak o tom jsme pořádně nic moc neslyšela, budu se muset začít vzdělávat a pátrat   Dík za Tip  
          luciiifer   | 17.09.2011 21:37:28
          Reagovat | URL příspěvku
          • \
            RE:
            no to radis ench byt,zamotalo by ti to hlavu.ale vem si co vsechno dokazali bez techniky a tak.a taky odrodili..i kdyz se pak teda dozivali jen cca 30 let :-D
            jujiko   | 18.09.2011 11:13:04
            Reagovat | URL příspěvku
            • \
              RE:
              To je pravda pravdoucí. Jestli jim teda nepřiletěli pomáhat marťani, tak klobouk dolů. A to rození jak na běžícím páse, nopotěš prdel  
              luciiifer   | 18.09.2011 14:22:25
              Reagovat | URL příspěvku
  • Uf,to nez jsem precetla..ale je to opravdu hezky napsane.Driv to take slo,ale jsem rada,ze rodim v dnesni dobe.
    miminkomalina   | 13.09.2011 21:16:53 | Reakcí: 3, poslední: 18.09.2011 22:24:43
    Reagovat | Zobrazit reakce | URL příspěvku
    • \
      RE:
      Ano ano, díky dnešní době, technice a vědomostem lékařů. Sice si za to platíme ale alespoň to má úroveň.
      luciiifer   | 18.09.2011 14:23:35
      Reagovat | URL příspěvku
      • \
        RE:
        Tak driv taky byla moderni doba zejo a myslely si zenske to same co my.a za dvacet let se budou dalsi zensky divit,ze jsme to vubec prezily.
        miminkomalina   | 18.09.2011 19:57:46
        Reagovat | URL příspěvku
        • \
          RE:
          To je taky pravda. Ta technika jde tak dopředu, že za těch 20 let se snad ani nebude rodit a těhotenství bude taky jen pohádka  
          luciiifer   | 18.09.2011 22:24:43
          Reagovat | URL příspěvku
Vložit příspěvekČlanky s diskuzí

Poradna

Dobrý den,
po prvním porodu mám trochu povolené pánevní dno (i když jsem po porodu cvičila a zlepšilo se to, není to stále v normálu) Projevuje se to mírnou inkontinencí např. při kýchnutí, skákání na trampolíně,atd. A teď k dotazu, jsem podruhé těhotná ( začátek 7 měsíce) a nevím co je pro následný porod lepší. Zda posilovat nebo naopak neposilovat pánevní dno před porodem. Můj gynekolog mi řekl,že je lepší neposilovat (že to mám nechat až po porodu), jiný gynekolog mi řekl,že trochu bych posilovat měla. Tak jsem z toho zmatená,co zvolit. Děkuji za odpověď.

Dobrý den, posilování pánevního dna určitě neublíží, naopak může pomoci připravit Vaše tělo na větší zátěž, působí preventivně. Poznáte sama, zda Vám cvičení vyhovuje, nebo je Vám to nepříjemné a podle toho budete pokračovat.
Obecně však platí, že posilování pánevního dna je vždy ku prospěchu, především pokud se vyskytují i nějaké potíže.
Hezký den

MUDr. Andrea Liszková | Babyonline | 02.01.2021, 14:24
Položit dotaz Všechny dotazy a odpovědi
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. V pořádku Odmítnout Další informace
×