Inzerce
Inzerce
Inzerce

Z handicapovaného dítěte olympijský vítěz! Čtení o vytrvalosti a pozitivním myšlení! 23. červen – Den W. R.

Znáte to, milé dámy, každý den není takříkajíc posvícení. Ač se snažíte někdy sebevíc, vaše snaha může skončit na diletantství jiných. A to pak člověku přináší nejen problémy, ale i pocit neuspokojení. … a pak jistě u mnohých nastoupí „vzdávací“ myšlenky.

Pokud k nim máte sklony, tak právě pro Vás je tento velmi motivující příběh jako stvořený.

Znáte Wilmu Rudolphovou? To byla holčička, která se narodila do početné černošské a velmi chudé rodiny právě 23. června 1940. Narodila se předčasně a vážila pouze 2 kg. V dětství ji stíhala jedna nemoc za druhou, mimo těch dětských i dvojitý zápal plic. Po návštěvě lékaře oznámili její mamince, že ji slábne a deformuje se levá ruka a noha a že trpí nevyléčitelnou dětskou obrnou. Zpráva hodná zhroucení? Ne však pro paní Rudolphovou. Ta nakonec našla nemocnici 70 km vzdálenou od bydliště a tam dceru 2x týdně vozila na léčení. Toto trvalo celé 2 roky, než byla Wilma schopna chodit alespoň pomocí protézy. V nemocnici se maminka naučila, jak s dcerou správně cvičit. Všichni včetně Wilminých sourozenců se podíleli na její léčbě a cvičení. Díky přesvědčení o úspěchu a vytrvalosti nejen Wilminy maminky, ale celé rodiny a tvrdému cvičení začala Wilma ve svých 12 letech chodit bez berlí, protéz, ortopedických bot.

Inzerce

Nejen, že začala chodit, ale následovala příklad starší sestry a dala se na basketbal. Co víc, stala se basketbalovou hvězdou a dovedla svůj tým na národní šampionát. Poté nastoupila na dráhu atletickou, na které se dostavil úspěch již na její první olympiádě v roce 1956, kde získala bronz ve štafetě. Jak správně hádáte, to byl pouze začátek. V roce 1960 již coby první Američanka získala na olympiádě v Římě současně 3 zlaté medaile: sprint 100 a 200 m a štafeta. Cen bylo bezpočet. Co je však důležité, tak navzdory svému zdravotně neradostnému dětství se rozhodla žít svůj život naplno. Stala se tak zářným příkladem pro všechny postižené děti. A 3 roky po její smrti, roku 1997, byl – myslím si právem – 23. červen vyhlášen guvernérem Tennessee jako Den Wilmy Rudolphové právě v tomto státě.

Příklad toho, jak přes neúspěch a neutěšené podmínky si člověk svou vytrvalostí může „říci“ o skvělý život. Miluji tyto příběhy. Pomáhají zvláště v době, kdy se ne všechno daří.

Inzerce

Přeji všem, aby naše životy skýtaly pouze tyto příběhy se šťastným koncem. Vytrvejte!

Autor: MUDr. Jana Martincová
Diskuze » Poradna »
Sdílejte
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek
Autor: MUDr. Jana Martincová
Diskuze » Poradna »
Sdílejte
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek
Komerční sdělení

Související články

Z handicapovaného dítěte olympijský vítěz! - diskuze

Poradna

Dobrý den,
mé dceři byly dva dny zpátky dva měsíce. Už před měsícem začala past koníčky že měla hlavičku zvednutou krásně, ale všimla jsem si posledních několik dní, že hlavičku zaklani dozadu, padá ji hlavička na jednu nebo druhou stranu a vypadá to, jak kdyby se chtěla zvednout, i jednu ručičku ze zvedá. Já hity ručičky držím, ale nic moc... Je to normální v tomto věku? Že se to ještě zlepší, srovná, že to je tím že začala s tím celkem brzy a ještě to dotrenuje?
Děkuji předem za odpověď

Dobrý den,

stabilní poloha na bříšku je od 3 měsíců, zatím je ještě čas, ale kontaktujte svého pediatra.

MUDr. Ludmila Vomelová | Babyonline | dnes, 17:21
Položit dotaz Všechny dotazy a odpovědi
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. V pořádku Odmítnout Další informace
×