Září 2013/1 - Nevlídné počasí, nákupy a dobrá nálada

Tento týden se nesl v akčnějším, náročnějším duchu, k němuž přispělo také nevlídné počasí:

  • Sylviecucy přehodnotila své plány pracovat na maximum, dokud to půjde,
  • Dominikakolarova zavzpomínala na svá školní léta,
  • Buik si užila lesa i pobytu na bazéně,
  • Ady.S připravila svému synovi krásnou oslavu narozenin a vzala ho na den otevřených dveří k hasičům,
  • Kacato nakoupila další věci pro své miminko, s dcerou Verunkou se vypravila do herny a koncem týdne vyrazila s kamarádkou na chatu.

                                                                                                                                                                

Sponzorem ONLINE projektu Rodíme společně s BOL je společnost Feedo.cz, která každé z pěti rodiček po porodu věnuje dárkový poukaz na nákup v hodnotě 1 000 Kč.

Rodičky rovněž obdrží publikaci vydavatelství Babyonline Zdravé těhotenství.        

 

Které maminky se projektu účastní?

 

Sylviecucy (27 let, prvorodička, 20. týden)

Poslední dva týdny byly trochu náročnější. Jak jsem zmiňovala již v úvodníku, práci se stále věnuji a znamená to pro mě občas cestování do různých míst. Tentokrát to byla Praha, v úterý odpoledne tam, ve středu odpoledne zpět. Vše vypadalo jednoduše, s kamarádkou jsme si v Praze na úterní večer naplánovaly příjemnou večeři v mé oblíbené italské restauraci a ve středu jsem měla celkem příjemnou pracovní povinnost. Nicméně osud zamíchal karty jinak, pár kilometrů před Pardubicemi pendolino nekompromisně zastavilo, pan průvodčí nás vyprovodil z vlaku s tím, že na trati je výluka, musíme tedy přestoupit na osobní vlak, který nás jinou cestou dopraví až na místo. I tak to znělo ještě celkem přijatelně, to jsem ale netušila, že z původní tříhodinové cesty si ve vlaku posedím hodin celkem sedm! Nebylo to příjemné, ze sezení mě bolelo bříško i záda, poslední hodinu jsem se při procházení po vlaku tam a zpátky modlila za Prahu. Cestující byli z mého těhotenského pochodování sem a tam nervózní a ptali se, zda se děje něco vážného, potřebuji pomoci, chci vodu... bylo to od nich milé. Nakonec jsem se fyzicky i psychicky vyčerpaná dobelhala až na hotel, čekala jsem usnutí během pár vteřin, ale po celém tom vypětí nebylo po spánku ani vidu, ani slechu... spousta času na přemýšlení, jestli to takhle nechám dál. Začala jsem si uvědomovat, jak moc si chci své mimčo v bříšku užívat a mít čas i na to, abych se připravila na roli matky. Rozhodla jsem se svůj plán – pracovat až do té doby, co to půjde – změnit. Věřím, že to v práci pochopí. 

I víkendy jsme měli akční... ten minulý jsme trávili u rodiny od Jakuba, babička slavila 80... s některými jsme se od doby, co jsme těhotní, ještě ani neviděli, takže proběhly gratulace, přání a pochvaly, jak to nastávající mamince sluší :-) Tento víkend jsme odjely s kamarády do sklípku na jižní Moravu... pro mě aktuálně nic moc zajímavý program, když se alkoholu vyhýbám :-) Nicméně sestra měla s sebou svou malou holčičku Claudinku, kterou jsem si doslova užívala... ve svých 14 měsících je tak šikovná, až mě tím neustále udivuje. Těším se na tu svou ratolest, až spolu budeme takhle blbnout. Nicméně musím říct, že se vážně těším na to, jak následující víkend po dlouhé době strávíme doma, budeme relaxovat a užívat si jeden druhého... v poslední době nám to náš bohatý program neumožňuje.

Inzerce

Občas jsem za těch posledních 14 dní prošustrovala obchody s dětským zbožím, ale nepadlo mi do oka nic neutrálního, co bych už neměla nebo se mi líbilo, takže kromě pár hračiček jsem svou výbavičku moc neobohatila... opravdu by se mi už hodilo vědět, jakou ratolest tedy čekáme:-)

Co se ale událo nového a bylo to vůbec to nejkrásnější, je fakt, že jsem poprvé znatelně ucítila pohyby!

Inzerce

Dominikakolarova (20 let, prvorodička, 22. týden)

Začal nám podzim a já jsem jako každý rok v tuto dobu onemocněla, bohužel. Není to sice nic hrozného, jen nějaká lehčí forma chřipky, ale i tak mám celkem strach. Za celou dobu mého těhotenství jsem neměla jediný prášek, až teď jsem si vzala paralen, samozřejmě po tom, co jsem probrouzdala internet a pozjišťovala jsem, jestli si ho vůbec vzít můžu. Takže k mým nudným dnům se přidává tato nemoc a tím se stávají ještě nudnější, hlavně tím, že bydlím v Orlických horách, kde je počasí v těchto dnech opravdu chladné a nepříjemné.

Ráda se vracím o pár let zpět a vzpomínám, jak jsem 1. září nastupovala do školy, probírala jsem na internátě s kamarády prázdniny, které tak rychle utekly, a právě v tomto období jsme si užívali burčáku, kterého je teď všude plno. Jelikož jsem studovala vinařskou školu, mám k němu opravdu blízko a je pro mě dost těžké tento podzim ,,abstinovat“ :-D

Inzerce

Nicméně těhotenstvím se pro mě změnilo všechno, na co si jen vzpomenu, takže nic není a vím, že už ani nebude jako dřív. Poslední týdny mi bříško dost povyrostlo, konečně na mně jde poznat, že jsem těhotná a ne tlustá tak, jak tomu bylo do teď :-D Myslela jsem si, že v 5. měsíci mě už nevolnosti nepotkají a že budu mít konečně klid, ale opět jsem se spletla… zase to přišlo,ne v takové míře jako předtím, ale i tak. Je to u mě už třetí vlna nevolností, tedy zatím, a doufám, že už další nepřijde :-D Ale říká se, že pokud je mamince takto špatně, tak se miminku naopak daří dobře. Podle všeho to asi funguje, protože doktoři říkají, že mé těhotenství je naprosto bezproblémové, a věřím tomu, že Vašíkovi se u maminky líbí. Tak jsme mu teď s přítelem začali říkat, konečně jsme se shodli na jméně.

Teď, když jsme prcka pojmenovali, těším se ještě víc než předtím. Když si představím ty malinkaté ručičky a nožičky a to, jak miminka nádherně voní… no někdy si říkám, ať už to těhotenství mám za sebou a máme prcka doma. Doufám jen, že to bude jedno z těch hodnějších miminek a nebude maminku trápit. Jenže mi ještě zbývají 4 dloooouhé měsíce a porod, ze kterého mám opravdu děsný strach, takže nebudu předbíhat. Jen doufám, že bude všechno v pohodě a nepřijdou žádné další problémy.

Inzerce

Buik (32 let, druhorodička, 23. týden)

Co nám přinesl tento týden? Těžko říct, bylo stále tak nějak pršavo, nikam se nedalo vyrazit, nedalo se nic pořádného podniknout, ale tím nechci říct, že bychom seděli jen doma na prdýlkách :o). 

Na kontrole u paní doktorky jsem byla před týdnem a další kontrola bude až 30. 9. Nicméně jsem dostala bojový úkol objednat se na těhotenskou cukrovku. Musím říct, že se sestřičkami z tohoto oddělení mám jen samé příjemné zkušenosti a ani tentokráte to nebylo jiné. Obě jsme si vyndaly kalendáře a začaly odpočítávat 25. týden těhotenství, což se nám poměrně rychle povedlo. Pak už jen domluvit konkrétní den, všechno si zopakovat a v podstatě položit telefon. Takže na cukrovku jdeme 26. 9. Jediná změna oproti tomu, když jsem byla s Márou, je v tom, že tentokrát se mám dostavit až na 8:00 (s Márou to bylo 7:30). Což znamená, že budu o půl hodiny déle trpět hladem, ach jo :oD. Jako další bojový úkol mám objednání prohlídky u svého praktického lékaře, protože už paní doktorka na gynekologii vrčela, že nemám doktory oběhané (zubaře už jsem stihla :oD).

Jako hlavní pozitivum tohoto týdne vidím naše výlety do lesa. Miluju houbaření a musím říct, že taková krásná relaxace v lesíčku, to je něco pro mě. Jeli jsme ve středu odpoledne a pak v sobotu hned po obídku. Je to nádhera, když posloucháte to ticho, které je jen občas narušeno zakukáním kukačky či podobný zvukem. Tedy do okamžiku, než uslyšíme „auubbbrre, kyti, mňam“. Jinak řečeno, než se Mára rozhodne, že chce ven z kočárku, protože vidí kyti, na které roste mňam (marně se mu vysvětluje, že jeřabiny jsou mňam pro ptáčky a ne pro něj). Houbiček jsme našli jen pár, ono taky v lese s kočárkem :oD, nemůžete se vzdálit příliš od cesty, a když propustíte toho šprčka, tak spíš běháte za ním, než houbaříte. Ale opravdu to byla skvělá oddechovka, protože člověk nemusel nad ničím přemýšlet. Jen je fakt, že když jsme se pak připloužili domů, já jsem byla strhaná (někdy je to chození v lese opravdu náročné), ale malej měl energie na rozdávání.

Další naší akcí byla návštěva bazénu. Domluvili jsme se s manžílkem a v neděli jsme se vydali „okoupat“. Moc jsem se těšila do vířivky, na tu krásnou teplou vodu a jak si tam nechám hezky obublat záda. Jaké bylo moje překvapení, když mě ve vířivce začal bolet pupík, a tak jsme z ní musela rychle utéct :o(. Mno co, tak jsem si s Márou vlezla do vedlejší, která zrovna nebublala, a hráli jsme si tam. Pak jsem si šla do ledového bazénu uplavat alespoň ty dva bazény, aby se neřeklo, a pak už byl skoro čas jít zase domů. Malej si ještě sjel několikrát s tátou klouzačku, pohrál si v dětském bazénku a pak už fakt chlapáci razili do sprch. Sice chceme bazén ještě zopakovat, ale říkala jsem si, že jestliže si to chci opravdu užít, tak bych spíš měla vyrazit na těhotenské cvičení do bazénu. Je to jen pro pár holek, protáhnou se tam krásně záda a člověk odchází také s dobrý pocitem.

Jinak prcek je docela hodný. Má svoje hodinky, v rámci kterých kope. Zrovna dneska ráno jsem si tak ležela na gauči, vytažený triko a pozorovala jsem, jak se mi klepe břicho. Mára na to tak chvíli koukal, pak se začal strašlivě smát a už chtěl prstíkem rejdit v pupíku s pokřikem „pupu“. Tak jsem mu vysvětlila, že to nemůže, že tam je mimi. Chvíli na mě koukal a pak opakoval „mimi“ a při tom ukazoval na velkou krabici za mnou (od dětských plínek, dostali jsme totiž nějaké oblečeníčko od známých), na které bylo vyfocené mimi. Mno jen doufám, že si nemyslí, že mám v bříšku krabici :o)… ehm, i když podle velikosti pupku to tak někdy může i vypadat :oD

Ady.S (31 let, druhorodička, 30. týden)


Tento týden se nesl ve znamení Ondry a škaredého počasí. Už na začátku týdne jsme měli rozplánováno, co je potřeba stihnout a vyřídit.

Hned v pondělí jsme měli sjednanou schůzku ve škole s paní učitelkou z první třídy. Bylo to na mé přání, aby Ondru zkoukl někdo nezaujatý a vyjádříl svůj názor, jestli se máme oba snažit nad přípravou do první třídy s nástupem už za rok. Pro vysvětlení - Ondra je narozený 10. září, tudíž papírově by měl nastoupit do první třídy až na školní rok 2015/2016. Paní učitelka byla moc milá, Ondru si posadila do první lavice, chvilku se ho ptala na otázky typu pravá - levá ruka, kdy se narodil, jestli chce chodit do školy, pak padly otázky na mě, proč stojím o tuto schůzku. Mezi povídáním připravila úkoly, které Ondra splnil docela obstojně – měl např. rozeznat z pěti obrázků ten, který tam nepatří, spojit obrázky začínající na stejné písmenko apod. Horší to bylo s rozeznáním, na které písmenko dané slovo končí. To celé trvalo tři čtvrtě hodiny a celou dobu Ondra dokázal sedět v klidu v lavici, jen se rozhlížel, jak to tam vypadá. Výsledek je takový, že určitě musíme navšívit pedagogicko-psychologickou poradnu a zlepšit řeč. Celkově to nevypadá, že by nastoupit nemohl, ale rok je dlouhá doba a změnit se může hodně.

V úterý byla v plánu oslava Ondrových pátých narozenin. Je neskutečné, jak to letí. Během dne jsem nachystala dobrůtky a zabalila spoustu dárečků. Odpoledne byla ve školce třídní schůzka a domů jsme se dostali až k večeru. Ondra byl z dárečků nadšený, vyzkoušel úplně všechny a do postele se mu vůbec nechtělo. Větší oslava i s částí rodiny měla být v neděli, ale překazily ji bacily.

Vě čtvrtek jsme měli poprvé navštívit logopeda, i přes pořádný liják jsme do ordinace došli a dozvěděli jsme se, že z rodinných důvodů tam dnes pan doktor není. Další pokus o návštěvu tedy bude následující týden. 

V pátek odpoledne jsme po školce místo domů zamířili na den otevřených dvěří k hasičům. Účast nebyla velká, a tak si Ondru vzal na prohlídku jeden hasič, všechno mu ukázal a dovolil mu na vše sáhnout. Nechyběla ani sanitka a policejní vůz, kde si děti mohly vyzkoušet mluvit do megafonu a zapnout sirénu.

Víkend se místo zábavy na jarmarku a oslavy narozenin změnil v léčení a vyhánění bacilů, které postihly nás všechny.

Jak se daří miminku po lékařské stránce nevím, kontrolu mám až za týden. Mé pocity jsou dobré, mimísek se neustále hemží a pokaždé, když ho ráno pochválím, že moc bolestivě nekope, mně to ten den vrátí pořádnými údery. Nemá moc rád hlasité zvuky, a to ani hudbu ani houkání sirén. Díky změně počasí jsem byla nucená vytáhnout těhotenské rifle, v klasických už jsem byla krapet přiškrcená.

Kacato (32 let, druhorodička, 33. týden)

Tento týden jsme měli celkem akční, zvládli jsme toho hodně. Aktuálně začínáme 33. týden a až na občasné malé nepohodlí a tvrdé bříško naštěstí nemám žádné těhotenské potíže.

V pondělí jsem byla s Robinkem na UTZ, kde se pan doktor koukl na uložení placenty - moje mudr. si nebyla jistá, ale všechno je v pořádku a nic nebrání přirozenému porodu. Dále jsem se dozvěděla, že miminko už má 1600 g a krásně velikostně odpovídá termínu, i když podle toho, jak hopsá a kope, jsem si říkala, že už musí mít aspoň dvě kila ? Odpoledne jsme se celá rodinka vypravili do akvaparku v Kravařích a pořádně si to tam užili.

V úterý dopoledne jsme měli návštěvu, přijela k nám kamarádka Evča s dcerkou Zuzankou, nejlepší kámoškou naší Verči. Tak si holky pohrály, daly jsme si oběd a bylo nám moc fajn. S Evčou jsme daly dohromady seznam věcí, co musím ještě nakoupit Robinkovi i sobě do porodnice, a odpoledne jsme to s Veru zajely nakoupit. Měla jsem kuponky do drogerie, tak jsem toho využila a udělala jsem pořádný nákup, ať můžu pomalu balit tašku do porodnice. Ještě jsme zvládly vyzvednout na poště balíček s oblečením pro Robina. Verunka měla zrovna špatné odpoledne, tak zlobila jak čert, před poštou se počůrala, proto musela vydržet mokrá až domů, ale naštěstí to nebylo moc a ještě bylo pěkně a teplo... no byla jsem ráda, když jsem ji předala do péče tatínka a hodila si nohy nahoru.

Ve středu jsme zajeli do práce odevzdat papíry na mateřskou, na kterou nastupuji 30. 9. Pak musím ještě zaběhnout na ÚP zrušit rodičák, ať mi to neběží souběžně a nemusím vracet peníze. Odpoledne jsme měli odpočinkové, byli jsme u mých rodičů na obědě, babička si vzala Verču do parády a já jsem měla volno, tak jsem se natáhla na gauč a vůbec nic nedělala.

Ve čtvrtek jsem si hned ráno zašla na odběr krve, kam mě poslala moje doktorka, naštěstí tam nikdo nebyl a hned jsem byla venku. Po cestě domů jsem nakoupila velkou snídani a doma jsme si s Michalem, který hlídal Verunku, dali do nosu, a pak jsme ho vyprovodili do práce. Poté jsme zašli do školky zjistit, jak je to s volnými místa a zda by Verču od ledna nevzali na pár dní v týdnu - prý není problém a máme se přijít domluvit v prosinci. Odpoledne jsme zase byli utrácet, tentokrát v lékárně, a večer jsem už pár věcí sbalila do tašky do porodnice. Zatím mi vůbec nedochází, že už mám větší část těhotenství za sebou a brzo budeme 4. Pořád mám na všechno čas, tak abych se pak nedivila :-)

V pátek dopoledne jsme zvládly hernu s kamarádkou a její dcerkou. Kamarádka je taky těhotná, o měsíc pozadu, tak jsme probraly pupíky, vyšetření a holky se mezitím pěkně vyřádily. K večeru jsem Verču nechala tatínkovi a zašla jsem se mrknout na nějaké sportovní botky bez tkaniček, protože to zavazování je už jaksi náročné, ale nic, co by mě zaujalo, jsem zatím nenašla.

O víkendu jsem prala a balila věci na chatu, už asi po páté se chystáme s kamarádkou Evčou a Zuzankou k nám na chatu, kde strávíme pohodový týden. V neděli jsme nabalili auto a přesunuli se do Beskyd. Počasí nám sice asi moc přát nebude, ale to nevadí a aspoň budeme na čerstvém vzduchu.

Příběhy maminek dle podkladů zpracovala Veronika Steidlová Kordasová.

Diskuze » Poradna »
Sdílejte
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek
Diskuze » Poradna »
Sdílejte
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek
Komerční sdělení

Související články

Září 2013/1 - Nevlídné počasí, nákupy a dobrá nálada - diskuze

  • Super počteníčko. Člověku je skoro líto, že už má plození a rození děti splněno. 
    tygřímáma   | 18.09.2013 15:42:04 | Reakcí: 3, poslední: 21.09.2013 21:34:15
    Reagovat | Zobrazit reakce | URL příspěvku
  • Ať vám to rychle utíká holky..a vše ať je bez problémů         
    Queen222   | 18.09.2013 10:35:19 | Reakcí: 2, poslední: 18.09.2013 14:19:43
    Reagovat | Zobrazit reakce | URL příspěvku
  • Tak jo..trochu jste mě uklidnily  
    sylviecucy   | 18.09.2013 06:46:55
    Reagovat | URL příspěvku
  • no holky krásně nám to všem letí, vždycky se těším na úterý a jsem zvědavá jak jste se celý týden měly    
    kacato   | 17.09.2013 13:53:08 | Reakcí: 8, poslední: 18.09.2013 07:49:37
    Reagovat | Zobrazit reakce | URL příspěvku
    • \
      RE:
      Jo holka, ty už to máš fakt za pár, tobě to musí letět ... mno i když takhle ke konci se to možná zbrzdilo, co?? :oD
      Úplně si mě dostala, kolik oblečků si na malého koupila, ale pak jsem si říkala, že po starší máš spíš holčičkovské věci, takže se není vlastně čemu divit, viď.
      Buik   | 17.09.2013 14:09:32
      Reagovat | URL příspěvku
      • \
        RE:
        právě že mi přijde, že mám pořád na všechno dost času     na malou jsem měla neutrální tak na ty první 3 měsíce, takže všechno ostatní prodávám a nakupuju modré    
        kacato   | 17.09.2013 15:16:53
        Reagovat | URL příspěvku
        • \
          RE:
          :oD mno já takový problém nemusím řešit, u nás bude zase všechno modré :oD .... stejně, holka modré nosit může, ale u kluka to červené a růžové vypadá tak nějak blbě :oD
          Buik   | 18.09.2013 07:49:37
          Reagovat | URL příspěvku
    • \
      RE:
      Upřímně ? Pořád mám pocit, že jsme na začátku  
      Ještě ani na jménu jsme se neshodli.. !! Jak čtu všechny ostatní, tak mám pocit, že jsme nějak pozadu  
      sylviecucy   | 17.09.2013 14:15:44
      Reagovat | URL příspěvku
      • \
        RE:
        V pohodě, jméno taky nemáme ... teda máme "Kačenka", bohužel v našem případě s pindíkem, takže to nejspíš neprojde :oD.
        A pozadu určitě nejsi, v půlce - nemáme kam spěchat, mno ne??!!!!
        Buik   | 17.09.2013 15:55:16
        Reagovat | URL příspěvku
      • \
        RE:
        V půlce jsem doma neměla vůbec nic nachystaného,jedině jméno to si vybral sám Ondra. TeĎ už sice doma mám oblečky, ale ještě jsem to nezačala prát, snad už konečně příští týden začnu 
        Ady.S   | 17.09.2013 21:23:00
        Reagovat | URL příspěvku
    • \
      RE:
      Taky jsem zvědavá, jen mě připadá že pro mimi skoro noc nedělám snad jen že doma víc odpočívám, to s Ondrou jsem prospala kde co.
      Ady.S   | 17.09.2013 21:24:15
      Reagovat | URL příspěvku
      • \
        RE:
        Ten pocit mám taky stále ... s Márou jsem neustále někde chodila cvičit a tak, s tím druhým zatím nic moc :oD. Ale to bylo i tím, že byly prázdniny, co si budeme říkat ... teď se to určitě změní :oD
        Buik   | 18.09.2013 07:45:07
        Reagovat | URL příspěvku
Vložit příspěvekČlanky s diskuzí

Poradna

Stolice u 12t miminka na UM

| Fuxinka | 27.03.2024, 19:08

Dobrý den,
dcerka 12 týdnů, plně na UM AR. AR nastaveno dle mého popisu pediatričke, kvůli ublinkávaní u dve hodiny po jídle. Máme oboustranný celkový rozštep, takže i napolykáme hodně vzduchu a trpíme kolikou.
Posledné dva dny občas začne brečet už v půlce krmení. Dnes v poledne se šponovala a byla rovna jak pravítko, tak jsem pomohla rourkou po prvních 60 ml a že prdíků teda bylo. Vykakala následne i ty dva bobky, které ale byli obalene v hlene a takové tmavě zelené části. Od kdy jsme na AR začala papat lepšie, skoro zdvojnásobila dávky. Za další 3 hodinky sme papali znovu. U krmení hned začne slyšet bříško, takové to bublání. Po krmení byla stolica, řidší, ale byli v ní černé tečky (moc se rozetřít nedali, a víc nezčerveněli), ale myslím, že to může být krev.
K pediatričke čekáme na termín, ale netreba radši jít na pohotovost?
Děkuji.

Dobrý den,

na meteorismus přidejte Espumisan, můžete do každé láhve 5 kapek. Co se týká zbarvení stolice, sledujte, pokud se bude stav opakovat, kontaktujte pediatra.

MUDr. Ludmila Vomelová | Babyonline | dnes, 08:47
Položit dotaz Všechny dotazy a odpovědi
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. V pořádku Odmítnout Další informace
×