III. díl

Jak tě přijala Petrova maminka?

S Petrovou maminkou jsme si časem vše vyříkaly a pro mě začala být jako moje vlastní maminka a já pro ni jako její dcera. Nic mi nezazlívala. Říkala jsem si totiž, že by třeba pro svého syna chtěla nějakou vzdělanou, bezdětnou a svobodnou, ale když viděla, jak se máme rádi, tak to pro ni bylo asi podstatnější.

Ondru přijali jako vlastní vnouče. Pár měsíců po rozvodu za mnou přišel Petr, že mu někdo říkal, že tam, kde bydlím, mám někoho jiného. Myslím si, že to byl Frantův výmysl. Naštěstí tomu Petr nevěřil.

Jak dlouho jsi s Ondrou bydlela u táty?

U našich jsem se synem bydlela 7 let. Úvěr na bydlení by nám nikdo s naším příjmem nedal, a i když jsem měla zažádáno na úřadě o byt, tak tam bylo dost čekatelů přede mnou. Nebylo lehké bydlet s nevlastní matkou pod jednou střechou. Její povaha je taková, že je pořád s něčím nespokojená a skoro pořád nadává i kvůli maličkostem. S Ondrou a ještě s Jirkou jsme měli k dispozici jeden pokoj, takže nebylo co kam pořádně dát a i když jsem tam pořád uklízela, tak to nebylo znát, protože ten pokoj byl přeplněný, ale nevlastní matka pořád vykládala, jaký je tam nepořádek.

V bytě bydlel i jeden z nevlastních bratrů a ten měl pokoj sám pro sebe a pro holku, se kterou zrovna chodil. Přes náš pokoj se chodilo na balkón, takže to bylo jak průchoďák. Nevlastní matka chodívala v době, kdy já spala po noční a čekala mě další, na balkón a kolikrát si tam začala při otevřených dveří vykládat i ze sousedkou tak, že mě to vzbudilo. Když spala ona nebo její syn, tak musel být klid, ale na druhé ohled nebrala.

Inzerce

Snažila jsem se také pomáhat, ale něco z toho jsem časem vypustila, protože jsem stejně byla ta špatná, co se jen válela. Tak jsem si říkala, proč se namáhat.  Když byla nevlastní matka v práci a já doma, tak jsem umyla podlahu a povysávala, vynechávala jsem pokoj, kde býval nevlastní brácha, protože mě v pokoji taky nikdo neuklízel a ke všemu se tam celý den věčně válel s nějakou tou holkou a vycházeli se jen najíst, do hospody a popřípadě do práce. Taky jsem tam fungovala jako myčka nádobí. Ze začátku, když přišel taťka z práce, tak jsem mu ohřála jídlo na sporáku, chvíli potom přišel Jirka a taky si ohříval jídlo a pak tam taky zbylo nádobí po nevlastním bratrovi. Takže jsem pořád umývala nějaké hrnce. Štvalo mě to tak, že jsem našim koupila k vánocům mikrovlnou troubu a bylo po umývání hrnců. Jenže i když nebyly hrnce, tak nádobí bylo pořád dost. Nikdo ho totiž po sobě neumyl, a když někdo nadělal na kuchyňské lince nepořádek, tak ani neuklidil.

Holky nevlastního bráchy se u nás jen válely. Když vstaly tak nanosily do kuchyně hromadu nádobí, co měli v pokoji od večera a šly pryč a aby tam nebyl nepořádek, než přijde nevlastní matka domů, tak jsem to samozřejmě umyla.

Inzerce

Co se týká praní, tak jsem si pro sebe a pro Ondru prala sama. Časem jsem začala i pro Jirku, protože když dal věci vyprat nevlastní matce, tak se mu toho hodně ztrácelo k nevlastnímu bráchovi do skříně. Někdy mi přišlo, že mám ty děti dvě Ondru a bratra. Tak nějak jsem si přišla, že mu dělám matku, tím jak jsem se o něj starala a někdy mu promlouvala do duše nebo radila. Ze začátku jsem nevlastní matce i žehlila, ale jelikož nevlastní matka prala většinou půl pračky a ani se nabídla, že si tam můžu něco přihodit anebo i když jsem měla namočené v koupelně nějaké prádlo, které by tam klidně mohla přihodit, neudělala to, tak jsem žehlila jen to svoje prádlo. Kolikrát mi nadávala, že peru 3 pračky denně, ale už neviděla to, že to bylo za celý týden, byly plné a ona, že pere každý den jednu pračku naplněnou z půlky. Později jsem právala, když byla v práci, aby o tom nevěděla.

Velká hádka s nevlastní mámou

Jednou jsem s ní měla konflikt ani nevím, jak to začalo, ale tak jsme se strašně pohádaly, kvůli tomu, že prý já tam nic nedělám a nevlastního bráchy holka tam umývá podlahu a nádobí, prostě si tu práci ta holka přivlastnila. Tenkrát jsem se sebrala a šla pryč, i když se mě taťka snažil zadržet, měl strach, že si snad něco udělám, odešla jsem pryč se uklidnit a kouřila jsem jednu cigaretu za druhou a rozčílením se klepala.

Tenkrát se mě taťka zastal. Řekl, že je to vše výmysl a že to všechno dělám já. S tou holkou už jsem potom nepromluvila a ani ji nepozdravila. Přestala jsem po nevlastním bráchovi a jeho holkách umývat nádobí.

Inzerce

Jednou měla nevlastní matka posezení s ženskýma v práci a přijela večer. Taťka musel jít na noční už v 18h a já si vzala dovolenou, že půjdu až na 22. hod. Po 22. hod. měl přijít Jirka z práce, že tam přes noc bude s Ondrou, udělal si totiž podkrovní pokoj, kde měl klid a přespával tam. Myslela jsem, že Ondra bude spát, než odejdu, jenže přišla nevlastní matka a jako naschvál dělala strašný kravál, zrovna měli s taťkou nějaké neshody. V jedné místnosti zapnula nahlas televizi, ve druhé rádio a pořád chodila z jedné místnosti do druhé. Potom volala své matce, že jdu do práce a Ondru tam nechám samotného, jak si to jako můžu dovolit. Na konec se Ondrovi, chvilku předtím než jsem musela odejít, podařilo usnout.

Musím říci, že i když jsem vyrůstala v tomto bytě, tak jsem si tam přišla jak na návštěvě. Někdy ty návštěvy tam byly víc doma než já. Raději jsem se živila sama, měla jsem strach tam i jíst, aby mě to nebylo vyčteno. Než jsem šla do práce, tak jsem chystala Ondrovi jídlo, někdy to byla večeře a někdy snídaně s obědem, nebo jsem se domluvila s taťkou, že mu ten oběd nachystá.

Inzerce

Mého přítele, Petra, nevlastní matka nemusí nebo spíš nemá v lásce po tom, co jí řekl, že si její mladší syn zaslouží pár facek, aby se vzpamatoval, věčně totiž vysedává po hospodách a pije. Jednou jsem si taky od nevlastní matky vyslechla, že mi je 27 let a že nic nemám. Snažila jsem se pro nás najít bydlení, ale nedařilo se. Jednou mě přišla nabídka od bytového družstva, že se budou stavět byty a tak jsem se po konzultaci s Petrem přihlásila. Dva roky nato jsem se stěhovala, ale zase tak nějak narychlo. Bylo po Novém roce a ten rok byl poprvé stromeček v pokoji u nevlastního bratra. Pokud byl u mě v pokoji, tak jsem ho vždy odstrojovala, i když jsem tam Vánoce netrávila. Tentokrát to dostal za úkol taťka. Odstrojil stromeček, vyhodil ho, ale už nevysál. Když přišla jeho přítelkyně večer domů a zjistila, že u jejího syna v pokoji není vysáto, začala dělat strašně zle. Vůbec jí nevadilo, že je půlnoc a že všichni spí, že Ondra jde do školy a my s taťkou do práce. Nadávala tam taťkovi a pak vzala vysavač a šla o půlnoci vysávat. To nadávání kolikrát bylo hodně sprosté a nenechala na nikom nit suchou, trvalo to tak přes týden. Vzhledem k tomu, jsem se rozhodla odstěhovat.

Stěhování

Základní vybavení jsme měli, a tak jsem ve středu začala balit a v pátek jsem se stěhovala, a to jsem od středy stihla ještě 2 noční. Taťka ten u nás strávil skoro celý víkend, pomáhal a taky aby měl klid. Za čas se to u nich urovnalo, ale musela se taťkova přítelkyně snažit. I když jsem se divila, že jí odpustil po tak hrozných věcech, co mu řekla. Když jsme se přestěhovali, tak jsem přemýšlela jak s Ondrou, když budu mít noční. Petr totiž řekl, že bude zatím u rodičů a jezdit bude jen na víkend, protože má z práce do nového bydliště špatné spojení. Jenže uběhl týden a Petr se ve dveřích objevil s velkou kabelou, že ho maminka vyhodila. Mamince se asi nelíbilo to, že tady má byt a nechá mě bydlet samotnou. Zřejmě mezi nimi proběhla nějaká debata a tak si Petr sbalil základní věci a přijel. V jedné ruce měl velkou kabelu s oblečením a v druhé kabelu s jídlem. Dodnes jsem za to vděčná a budoucí tchýni obdivuji, že donutila Petra odstěhovat se za námi, protože jiné matky jsou z toho špatné, když se jim dítě odstěhuje.

Soužití s Petrem

Začátek našeho soužití byl těžký. Byla jsem zvyklá žít samostatně a dělat si hromadu věcí podle sebe a Petr zase žil 30 let s rodiči.  Chvíli nám trvalo, než jsme se spolu naučili žít, každý z nás musel v něčem polevit.

Těhotenství

Dva roky po tom, co jsme se nastěhovali, jsme začali přemýšlet o miminku. Petr řekl, že miminko ano, ale až přestanu kouřit. Tak já po 14 letech přestala kouřit. Bylo to těžké, ale měla jsem velkou motivaci. Přibrala jsem 8 kg. Pak jsem po 14 letech vysadila prášky.  Čekala jsem, že dostanu menstruaci, ale uběhl víc jak měsíc a ta se nedostavila. Šla jsem tedy k doktorce, která mi píchla injekci na vyvolání. Po 14 dnech jsem to dostala. Uběhl měsíc a menstruace zase nikde.

Udělala jsem si těhotenský test a byl pozitivní. Objednala jsem se tedy k doktorce, která mi těhotenství potvrdila. Hned nato jsem si vybrala dovolenou, protože jsem jí měla hodně a pak šla na neschopenku. Nechtěla jsem riskovat problémy, jaké jsem měla u Ondry. Také těhotenství probíhalo bez komplikací a v pohodě, ale na miminko jsem měla strach se těšit, aby to nedopadlo špatně. Petr mi pomáhal, jak se dalo. Taky mi zakázal vysávat a převlíkat peřiny a cokoli těžkého zvedat, že mám počkat, až přijde z práce. Nakonec mi porod vyvolávali pro velikost plodu a během 2,5 hodin se narodil Petřík.

Nikdy nezapomenu na šťastný pohled Petra, když se Petřík narodil. Bylo na něm vidět, jakou má obrovskou radost a prý měl problémy na jmenovku napsat Petříkovo jméno, jak se mu klepaly ruce. Do porodnice za námi jezdil každý den. Tu noc po porodu jsem spala jen 2 hodiny, pořád jsem kontrolovala, jestli Petřík dýchá a také jsem se na něj nemohla vynadívat, jak moc se mi líbil. Petřík byl také na sluníčku kvůli žloutence, ale jenom den. Zřejmě po tom, co jsem si vytrpěla s Ondrou, jsem to obrečela.

Když mě pustili z nemocnice, strávil s námi Petr nějaký den doma. Dostala jsem nařízeno, že nic nemám dělat, jen se starat o Petříka, o sebe a odpočívat. Měla jsem totiž zánět žil, tak jsem dostala antibiotika a injekce, které mi píchal Petr, abych nedostala trombózu. Nohy jsem měla tak nateklé, že jediné, co jsem obula, byly pantofle o 2 čísla větší.  Připadala jsem si hrozně, vždy jsem byla zvyklá vše si sama oběhat a vyřídit a najednou to nešlo, protože jsem pořádně neobula žádné boty, tak když jsem potřebovala někam dál, třeba k doktorovi, museli mě vozit. Byla jsem na tom psychicky celkem špatně. Když jsem se rozbrečela, tak mě Petr vždy utěšoval, že se to spraví. První 3 dny po propuštění jsem na tom nebyla nejlíp a najednou jsem si uvědomila, že jsem úplně zanedbávala Ondru, že ani nevím, co celý den dělá. Takže 4. den od propuštění z porodnice jsem se konečně začala víc zajímat o Ondru.

Moje vlastní máma se ozvala

Loni se ke mně přihlásila po asi 20 letech moje matka. Nejprve o mě dlouho nevěděla a nyní by chtěla, abych za ní jezdila několikrát do měsíce. To však nejde, protože mám doma povinnosti. Jednou mi řekla, že jí to přijde, že na ni kašleme. To mě celkem rozzlobilo. Někdy si říkám, že může klidně po práci nebo o víkendu přijet za mnou.

Litovala jsi někdy rozvodu?

Za ty roky, co jsem rozvedená, jsem se několikrát přesvědčila, že s rozvodem jsem udělala jen dobře. Petr se vždy choval k Ondrovi jako k vlastnímu. Mají se navzájem rádi a Ondra má rád Petra víc než vlastního otce, dokonce o něm někdy mluví jako o taťkovi. Taky si Petr nedovedl nikdy představit, že bychom jeli na výlet nebo dovolenou bez Ondry.

Ondrův otec se za Ondru, když byl malý, styděl kvůli špatné kolíbavé chůzi, a kdyby nebylo jeho matky tak ani neví, že nějakého syna má. Syna si občas na víkend brává babička a tam se s otcem viděl, pokud ovšem přijel.

Bývalý manžel je po 9 letech od rozvodu ve vězení, ublížil totiž staré paní kvůli penězům. Když jsem se to dověděla z televize, tak jsem z toho byla v šoku a říkala jsem si, že mám dítě s kriminálníkem. Po všech životních útrapách jsem dnes celkem šťastná, trošku nám to kazí Ondrova puberta a jeho povaha, kterou zdědil po otci a jeho rodině. Ondra se z nejhoršího dostal a nikdo by do něj neřekl jakou má diagnózu a že prognózy doktorů byly, že nikdy nebude chodit.

Takže mám syna Ondru, zdravého syna Petříka a vedle sebe mou velkou lásku Petra, se kterým máme harmonický vztah a hádky neznáme. Vlastní bydlení, kde si vše dělám podle sebe a bez strachu, že mě bude někdo nadávat, kolik jsem vyprala praček.  Emoce, které byly mezi mnou a tchýní jsou také minulostí. S Petrovými rodiči si rozumím a berou mě jako svou dceru a já je jako své rodiče. S taťkovou přítelkyní se nemusím a ani k nim nechodím, i když chce vidět Petříka, tak k nám domů nepůjde. Taťka k nám chodí většinou, když není jeho přítelkyně doma, protože by mohla nadávat, že je u nás anebo kdy se to hodí jemu, popřípadě, když něco potřebuje. Když se měl Petřík narodit, tak říkal, jak bude vozit, ale žádné pomoci jsem se nedočkala. Zato bráchům dělá sponzora i přes to, že peníze na rozhazování nemá.

Možná mě některé za to, že jsem měla Petra, když jsem byla ještě vdaná, odsoudíte. Ale já jsem to neplánovala, vše přišlo samo a tolik jsem jej milovala, že to nešlo jen tak skončit. Potkala jsem u nás v práci několik lidí, co měli mimomanželský vztah, ale jelikož člověk do nikoho nevidí a sama jsem si to prožila, tak nikoho za to neodsuzuji.

Podle příběhu Zanleny zpracovala Naďa Barochová.

Diskuze » Poradna »
Sdílejte
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek
Diskuze » Poradna »
Sdílejte
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek
Komerční sdělení

III. díl - diskuze

Vložit příspěvekČlanky s diskuzí
  • Leni,přeji všem 4 hodně štěstí a zdraví,aby jste byli všichni šťastní.Neboooj Ondru puberta přejde a řikej si,že někteří puberťáci jsou ještě horší než Ondra.
    Adelinka   | 20.01.2011 08:16:17 | Reakcí: 1, poslední: 20.01.2011 16:12:32
    Reagovat | Zobrazit reakce | URL příspěvku
  • Jak se říká.... vše zlé je k něčemu dobré.... a když si člověk projde něčím špatným, pak si toho dobrého a krásného o to víc váží... Přeji Tobě i Tvé rodině jen to nej nej nej, hlavně hodně zdravíčka a už jen samé štěstí (zasloužíte si ho   ).
    Terouš   | 20.01.2011 07:26:56 | Reakcí: 1, poslední: 20.01.2011 16:12:52
    Reagovat | Zobrazit reakce | URL příspěvku
Vložit příspěvekČlanky s diskuzí

Poradna

Dobrý den ,
mám dotaz byla sem jako samoplatce minulý měsíc i tenhle měsíc na krvi krevni obraz minulý měsíc leukocyty byli kolem 8 teď leukocyty 9 38 udělala sem si i krev na hcg to je kolem 18.8 nejspíš úplně ranne tehotenstvi spíše mě zaráží že minulý měsíc leukocyty kolem 8 a teď přes 9 nemusí to byz něco vážného nemocná nijak nejsem nic a erytrocyty byli 4.69 můžou se leukocyty zvyšovat I až takhle rannym těhotenstvím ještě sem nebyla ani na gynekologii jdu až pristu týden ve středu minulý pátek na utz ještě nic nebylo jen vysoká sliznice ani v krvi nic nebylo minulý týden a včera tam bylo kolem 18.8hcg . Děkuji za odpověď jsem hrozný střešní tak se chci uklidnit že ty leukocyty nic nejsou a že to je třeba i takhle rannym těhotenstvím nejspíše. Děkuji

Dobrý den,

ano, mírné navýšení leukocytů je zcela v normě.

MUDr. Pavla Zahrádková | Babyonline | 24.03.2024, 11:30
Položit dotaz Všechny dotazy a odpovědi
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. V pořádku Odmítnout Další informace
×