Smilers a její cesta k trojčatům

Naše cesta k dítěti začala v roce 2004 po svatbě. Celkové snažení nás vyšlo na skoro 4 roky. Člověk tak nějak pořád doufal, že když se to každému v okolí daří přirozeně, tak nám se to přece taky musí povést. Jenže člověk míní a příroda mění, a mimčo pořád nikde.

Rozbíhá se cyklus vyšetření

V lednu jsme navštívili centrum asistované reprodukce s tím, že se konečně dovíme, proč nám nejde normální cestou počít potomka.
Tzn. vyšetření partnerova spermatu, vyšetření hormonálního profilu u mě, urologické vyšetření partnera, a pak se čekalo na výsledky, mezitím nám doktoři stihli udělat narychlo IUI (intrauterinní inseminace je zavedení spermií do dutiny děložní), byla jsem 26. den cyklu.
Později z výsledků jsem byla obeznámena s tím, že mám nadbytek luteálního hormonu, tudíž můžu ovulovat i 2x za cyklus.
Byla mi navrhnuta hydrolaparoskopie a hysteroskopie (vyšetření dutiny břišní přes břišní stěnu a vyšetření dělohy optickým přístrojem), kterou jsem podstoupila s výsledkem polycystických ovárií (právě kvůli vysoké hladině luteálního hormonu). Ale to by bylo na dlouhé povídání.
Hned nám byla nabídnuta metoda IVF, se kterou jsme souhlasili, protože i tak jsme ji chtěli, nerada čekám:).

Průběh IVF

Dne 13. 4. 08 začala naše snaha o dítě, a za pomoci doktorů a léků a skončila 28. 5. 08, kdy na ultrazvuku byly vidět naše tři dutinky. Ano, slyšíte dobře. 
Z OPU (ovum pick up, což znamená odběr vajíček) nám zbyla jen 4 vajíčka, z toho jedno bylo jen dvoubuněčné, tudíž nepoužitelné a pak dvě čtyřbuněčná a jedna morula.
Nemělo cenu jedno nechávat zamrazovat, a z toho, co říkali posléze lékaři, tak vůbec nedoufali, že by se nějaké chytlo, protože všechna byla kvalitou ne moc dobrá.
Jenže osud to chtěl jinak a 20. 5. 08 jsem se z telefonátu dověděla, že HCG z krve je 439 a jsem tudíž lidově řečeno „v tom“:).
Doktoři ale nadšením moc neoplývali, protože pro centra asistované reprodukce jsou vícečetná těhotenství spíše prohrou.
Takže se čekalo, jestli náhodou nenastane tzv. syndrom mizejícího dvojčete, čímž by se vše vyřešilo, jenže naše embryjka se mě držela, seč mohla.
Což přidělávalo vrásky doktorům ale nám kupodivu ne:).

Utz

Těžké rozhodování

Nakonec nám navrhli redukci ze tří na dvě, zapomněla jsem dodat, že ty tři embrya měla každá svůj baráček:-). Dali mi 3 týdny na rozmyšlenou, zda k redukci přistoupíme nebo podstoupíme riziko, že děti můžou být postižené nebo můžou mít trvalé problémy.
Můžu říct, že to byly tři nejhorší týdny v mém životě a nikomu bych toto nepřála. Každý den jsem zvažovala pro a proti, jestli to utáhneme finančně, zvládneme vychovat tři děti, máme na to vůbec? Ale pořád tam byl ten strašák, že při redukci se může stát i to, že přijdeme o všechny a to byl další důvod k zamyšlení.
Nakonec rozhodl manžel, že to prostě riskneme i za cenu, že se může stát, že jedno z dětí nebo nedej bože všechny může potkat postižení. Už se nemohl dívat, jak se trápím, těhotenství jsem si tím pádem vůbec neužívala.
Lékaři nám pořád říkali, jaké to má své pro a proti, nakonec jsem navrhla, že verdikt řekneme až po I. screeningu ve 12. týdnu (to se i nejpozději dělá redukce).

Rozhodnutí na vlastní nebezpečí

Vyšetření naštěstí vyšlo v pořádku, takže náš verdikt zněl, že do toho půjdeme. Podepsali jsme něco jako revers, kdy jsme uvedli, že nás lékaři obeznámili se všemi riziky spjatými s vícečetným těhotenstvím a CAR nás předal do péče mé gynekoložky, která mi udělala první těhotenské testy (v CAR mi je neudělali) a naštěstí byly v pořádku.
Trippeltest samozřejmě vyšel, že nelze specifikovat:). Dostala jsem těhotenskou průkazku a má gynekoložka mě poslala do rizikové poradny ve FN.
Během těhotenství jsem zjistila, že mám sníženou funkci štítné žlázy a strumu, takže jsem začala brát prášky, dále se přidal vysoký tlak, tzn. další prášky.
V nemocnici jsem brala železo, kyselinu listovou, gynipral.

Dlouhý pobyt v nemocnici

Do nemocnice jsem nastoupila ve 24. týdnu, a z ní jsem zatím bez dětí vyšla po porodu, který proběhl 9. 12. 08, až 23. 12. 08. Narodila se nám tři zdravá, růžovoučká děvčátkaJ, a na začátku ledna už jsme je měli všechny doma:). Naše trojčata jsou trojvaječná a jmenují se Nela, Kristýna a Gabriela, a narodily se ve 33 týdnu těhotenství + 3 s váhou 2020 g Nela, 2100 g Kristýna a 1860 g Gabriela.
Asi se ptáte, proč až za takovou dobu od sekce jsem šla domů? 9. 12. 08, kdy jsem byla na JIP po císařském řezu, jsem začala krvácet a museli mi přidat další svorky (teď se rána po sekci svorkuje) a pravděpodobně se tam něco stalo, takže další den byl pod jizvou obrovský modrák a byl z toho hned hematom, kvůli kterému jsem musela na resekci, kde mě klasicky sešili. Můžu říct, že být tak dlouho v nemocnici se na člověku podepíše, a já byla popravdě řečeno už hotová. Mléko jsem ztratila úplně, ale naštěstí naše trojčata byla v pořádku.

Inzerce

Příchod domů, kolotoč začíná

Doma tak začal ten pravý kolotoč. Zapomněla jsem dodat, že jednu dceru jsme domů dostali už 31. 12. 08:).
To, co zvládají maminky s jedním, jsem musela já a má rodina zvládnout hned naráz se třemi miminky, což bylo někdy o nervy.

Systém byl nutný!

Systém krmení, pokud jsem měla někoho na pomoc doma, byl následující: Já krmila dvě holčičky a pomocník (mamka, taťka, sestra nebo manžel) jednu anebo při více lidech si každý vzal jednu :-).
Pokud jsem byla sama doma, využívala jsem toho, že jakmile se první vzbudila, a tak jsem ji hned nakrmila anebo jsem krmila dvě naráz a třetí prostě musela počkat.
Koupání u nás probíhalo jako řetězová reakce, každý, kdo zrovna pomáhal, dělal jeden úkon:). 
Prostě člověk se musel a musí i teď pořádně otáčet.

Inzerce

Jak děti rostou a jak to zvládáme?

Holkám teď bylo 6 měsíců a už hezky pasou, povídají si, smějí se, poznávají nové dovednosti, snaží se vstávat, přetáčet, chtějí sedět, všímají si okolí, reagují na určité podněty. Prostě každý den nějaký nový kousek:-).
Na závěr bych chtěla říct, nikdy bych nevěřila, že zrovna já s manželem se dočkáme toho, že z jednoho vytouženého miminka budou hned tři, a že to v rámci možností a díky i naší rodině budeme zvládat:-).



P.S.: Trojčata sice jsou zápřah, ale stojí to za to, i když výbava pro ně opravdu stojí hodně a rodičák je placen jako na jedno dítě. Prostě člověk musí počítat se vším a hlavně ve všem, co se týká dětí třikrát:-).

Můžete si prohlédnout i naše webové stránky:
http://picasaweb.google.com/cz.djax

Narození:

Inzerce

Inzerce

Za zpracování příběhu děkujeme Smilers.

Diskuze » Poradna »
Sdílejte
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek
Diskuze » Poradna »
Sdílejte
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek
Komerční sdělení

Smilers a její cesta k trojčatům - diskuze

Vložit příspěvekČlanky s diskuzí
  • naprosto obdivuji, sama mám "jen" dvojčátka teď 4měsíční kluky a absolutně se s nima nenudím, je fakt že defakto jsem na ně sama, manžel moc nepomáhá a to chtěl dítě mnohem víc než já (nečekla jsem že se to zadaří už půl roku po svatbě pač jsem brala předtím asi 8let antikoncepci) a babičky taky nemůžem otravovat furt a hlavně jedna babička má ještě další 2vnoučátka...
    Držím pěstičky ať je s tročátkama pořád jen ráj na zemi...
    myslela jsem že utz s dovjkama je mazecovej, ale s trojkama je kruťáckej :))))
    ještě jednou přeju jen a jen štěstíčko
    MarcelaBur   | 18.02.2013 21:07:32
    Reagovat | URL příspěvku
  • dekujeme za krasny clanek,preju jenom hodne zdravicka vsem   
    Andrea81   | 06.02.2013 08:57:35
    Reagovat | URL příspěvku
  • Teda, tak to smekám :) Fotky jsou úžasný, máte doma veselo :) Tak hlavně hodně zdravíčka vám všem  
    ufka   | 20.05.2011 12:38:32
    Reagovat | URL příspěvku
Vložit příspěvekČlanky s diskuzí

Poradna

Stolice u 12t miminka na UM

| Fuxinka | 27.03.2024, 19:08

Dobrý den,
dcerka 12 týdnů, plně na UM AR. AR nastaveno dle mého popisu pediatričke, kvůli ublinkávaní u dve hodiny po jídle. Máme oboustranný celkový rozštep, takže i napolykáme hodně vzduchu a trpíme kolikou.
Posledné dva dny občas začne brečet už v půlce krmení. Dnes v poledne se šponovala a byla rovna jak pravítko, tak jsem pomohla rourkou po prvních 60 ml a že prdíků teda bylo. Vykakala následne i ty dva bobky, které ale byli obalene v hlene a takové tmavě zelené části. Od kdy jsme na AR začala papat lepšie, skoro zdvojnásobila dávky. Za další 3 hodinky sme papali znovu. U krmení hned začne slyšet bříško, takové to bublání. Po krmení byla stolica, řidší, ale byli v ní černé tečky (moc se rozetřít nedali, a víc nezčerveněli), ale myslím, že to může být krev.
K pediatričke čekáme na termín, ale netreba radši jít na pohotovost?
Děkuji.

Dobrý den,

na meteorismus přidejte Espumisan, můžete do každé láhve 5 kapek. Co se týká zbarvení stolice, sledujte, pokud se bude stav opakovat, kontaktujte pediatra.

MUDr. Ludmila Vomelová | Babyonline | dnes, 08:47
Položit dotaz Všechny dotazy a odpovědi
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. V pořádku Odmítnout Další informace
×