Inzerce
Inzerce
Inzerce

Moje pražské randění (Borda)

Jako holka po škole jsem u nás doma nemohla sehnat práci, a tak jsem se rozhodla zkusit štěstí jinde a začala jsem pracovat v bance v Praze. Bydlela jsem na ubytovně, peníze stačily tak akorát, nic mi nechybělo. Jednou za 14 dní nebo podle potřeby jsem jela v pátek domů, abych si vyprala, nabrala zásoby, viděla rodinku a kamarádky a v neděli zase mazala zpátky.

V lednu 1999 jsem jako obvykle nestíhala a na nádraží jsem doběhla chvilku před odjezdem autobusu. Místenku jsem neměla, a tak jsem byla nucena dvě hodiny v autobuse stát. Stála jsem ve frontě a koukala kolem sebe. Nevím proč, ale zaujal mě kluk v červené bundě, s igelitkou v ruce a krásnýma očima, který stál v řadě kousíček za mnou. V uličce autobusu jsme se pak mačkali vedle sebe. Z dlouhé chvíle jsme se dali do řeči a cesta rychle utekla. Stačil mi říct, že se jmenuje Martin a že příští týden nepojede, ale za 14 dní se bude těšit.  Tu neděli jsem byla u autobusu včas. A byl tam i on. Tentokrát jsme si sedli, povídali si a domluvili si schůzku.

Ten den, kdy jsme se měli sejít, jsem vyzkoušela všechny dostupné kosmetické a oděvní vymoženosti, abych byla krásná. Protože jsem všude ráda včas, přišla jsem brzy a zpovzdálí pozorovala okolí a bála se, že nepřijde. Ale přišel!

Povídal, že v metru dostal lístky na nějaký koncert, tak bychom se tam prý mohli jít podívat. To jsme ale netušili, že je to nějaké duchovní setkání a my dva se tam nebudeme hodit. Chodili tam lidé v bílých hábitech, hráli na píšťalku z mušle a zpívali alelujá. Tak jsme radši se smíchem utekli. Chodili jsme noční Prahou a bylo nám krásně. Na Václaváku jsme si dali večeři a v metru při loučení jsem dostala první pusu. Vyměnili jsme si pak ještě telefonní čísla do práce (mobily jsme ještě neměli). Randili jsme pak v Praze ostošest. Jako voják základní služby sloužil u hradní stráže, takže Hrad a vlastně celou Prahu dobře znal, tak mi jí ukazoval. Toulali jsme se starou Prahou i novými čtvrtěmi a bylo to úžasné období. Občas se nám podařilo dostat některého ze spolubydlících pryč a pak jsme si užívali jeden druhého.

Potkali jsme se v lednu a v červnu se navzájem představili rodičům. Moje tchýně vzpomíná, že už někdy v dubnu začala mít podezření na nějakou ženskou, když se jí synek zeptal, jaké oblečení je vhodné do divadla. Poprvé jsme spolu šli na Charleyovu tetu do divadla ABC. V Praze jsme spolu zůstali dva roky. Potom se Martin rozhodl, že vydělá  peníze a odjel do Ameriky. Já tu na něj rok čekala. Protelefonovali jsme plno peněz, proseděli spoustu času u počítače, ale zvládli jsme to. Po jeho návratu jsme se z Prahy vrátili zpátky
do Jižních Čech.

Nakonec jsme se prorandili až ke svatbě, třem úžasným dětem, domečku a je nám spolu moc fajn. A já jsem moc ráda, že jsem v lednu před 13 lety tím autobusem do Prahy jela.

Uživatelce Borda děkujeme za článek a připisujeme jí kredit 100 Kč.

Inzerce
Inzerce

 

Inzerce
Diskuze » Poradna »
Sdílejte
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek
Diskuze » Poradna »
Sdílejte
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek
Komerční sdělení

Moje pražské randění (Borda) - diskuze

Vložit příspěvekČlanky s diskuzí

Poradna

Dobry den,
chtela bych se zeptat ohlede menstruace kterou jsem dostala pred laparoskopickym zakrokem s mimodeloznim tehotenstvi. Zacala mi ten den kdy jsem sla na zakrok a trvala tak jak klasiky tech sedm dni muzu ji pocitat mezi prvni tri cykly po operci?

Dobrý den,

tohle zhodnotit takto v rámci internetové poradny nelze, při mimoděložním těhotenství často dochází ke krvácení, které si můžeme mylně vykládat jako menses. Jako menstruaci bych považovala krvácení, které nastane až po operaci.

MUDr. Pavla Zahrádková | Babyonline | dnes, 09:16
Položit dotaz Všechny dotazy a odpovědi
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. V pořádku Odmítnout Další informace
×