Inzerce
Inzerce
Inzerce

Jak psycholog, který sám potřebuje pomoc, pomáhá ostatním

Rozhovor byl pořízen 18. prosince 2019

Když jsem v minulém roce spolupracovala s paní primářkou genetiky z Dětské nemocnice na tématech genetických onemocnění, netušila jsem, k jak velkému příběhu mě tato spolupráce přivede.

Příběhu nejdříve chlapce, pak muže, který ač byl od svého narození společně s rodiči od lékařů neustále ubezpečován, že tady již dlouho nepobyde a nemá tedy asi smysl se příliš snažit, se rozhodl, že se i za tohoto stavu nespokojí s pouhým přežíváním na tomto světě. 

Inzerce

Postupně jej život přivedl, nebo si spíše on sám zařídil, protože bez vlastního přičinění by to nešlo, aby mohl vystudovat psychologii, a následně rodinám s obdobným osudem, jako měla ta jeho, nabídl pomoc.

A to vskutku netradiční, protože Hynek, jak se pan psycholog jmenuje, je jedním velkým příkladem, jak se dá život, který nám byl darován, uchopit do vlastních rukou.

Inzerce

Dovolte, abych vám po dlouhé době představila skutečnou celebritu, pana Hynka Lattu a seznámila vás s jeho opravdu vzácným příběhem vzácného onemocnění.

Nejdříve jsem pana psychologa poprosila o napsání svého příběhu. To je naše první část. Po jeho přečtení jsem na něj měla tolik otázek, že jsme si domluvili schůzku, ze které pocházejí další čtyři části.

Inzerce

V nich jsme stihli probrat nejen jeho příběh, ale i téma inkluze, přístupu lékařů k rodičům pacientů, pedagogů k dětem, a jak to všechno potom zachraňuje psycholog :-). To je samozřejmě míněno v lehké nadsázce.

Jak to všechno začalo?

Autor: MUDr. Jana Martincová
Diskuze » Poradna »
Sdílejte
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek
Autor: MUDr. Jana Martincová
Diskuze » Poradna »
Sdílejte
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek
Komerční sdělení

Související články

Hynek Latta - diskuze

Poradna

Dobrý den,
mé dceři byly dva dny zpátky dva měsíce. Už před měsícem začala past koníčky že měla hlavičku zvednutou krásně, ale všimla jsem si posledních několik dní, že hlavičku zaklani dozadu, padá ji hlavička na jednu nebo druhou stranu a vypadá to, jak kdyby se chtěla zvednout, i jednu ručičku ze zvedá. Já hity ručičky držím, ale nic moc... Je to normální v tomto věku? Že se to ještě zlepší, srovná, že to je tím že začala s tím celkem brzy a ještě to dotrenuje?
Děkuji předem za odpověď

Dobrý den,

stabilní poloha na bříšku je od 3 měsíců, zatím je ještě čas, ale kontaktujte svého pediatra.

MUDr. Ludmila Vomelová | Babyonline | 25.04.2024, 17:21
Položit dotaz Všechny dotazy a odpovědi
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. V pořádku Odmítnout Další informace
×