Diskuze: Autismus (strana 2) - diskuze

Vložit příspěvekČlanky s diskuzí
  • Prosba
    Dobrý den, vím že diskuze je už starší, ale pokud by byla možnost, ráda bych si s Vámi napsala pár slov. Mám taky syna autistu a ve Vašem psaní jako bych ho viděla. Pokud chcete ozvěte se mi, nevím kam přesně napsat, tak to zkusím touto cestou. Děkuji: )
    Petulkaaa   | 12.02.2018 20:39:55 | Reakcí: 1, poslední: 17.05.2018 11:46:25
    Reagovat | Zobrazit reakce | URL příspěvku
    • \
      RE: Prosba
      Dobrý den, pokud by jste si chtěla popovídat, klidně se mi ozveteho do vzkazů. Mám 3,5 letého chlapečka s autismem a ráda si popovídám. Přeji hezký den.
      Katie7   | 17.05.2018 11:46:25
      Reagovat | URL příspěvku
  • Prosba
    Dobrý den, vím že diskuze je už starší, ale pokud by byla možnost, ráda bych si s Vámi napsala pár slov. Mám taky syna autistu a ve Vašem psaní jako bych ho viděla. Pokud chcete ozvěte se mi, nevím kam přesně napsat, tak to zkusím touto cestou. Děkuji: )
    Petulkaaa   | 12.02.2018 20:39:53
    Reagovat | URL příspěvku
  • Dobrý den,moc děkuji za Váš článek. Máte můj obrovský obdiv a respekt. Mám také pětiletou dceru s aspergerovým syndromem.Takže vím co to obnáší. Přeji vám mnoho sil.
    Lucitera   | 12.09.2013 11:51:03 | Reakcí: 1, poslední: 13.09.2013 19:24:15
    Reagovat | Zobrazit reakce | URL příspěvku
    • \
      RE:
      Moc děkuju a taky přeju hodně sil. Je to hodně náročné. Ale my to zvládneme - musíme, že... :-)
      medox   | 13.09.2013 19:24:15
      Reagovat | URL příspěvku
  • Baruško urazili jste dlouhou cestu a ještě delší vás čeká.. zvládáš to skvěle, máš v sobě obdivuhodnou sílu a vytrvalost, jsi skvělá máma a Toník moc hezký kluk, přeji vám, ať je to čím dál lepší a Tonda se zařadí do života ostatních lidí, najde si své míso, kde bude šťastný a spokojený 
    je mi líto, že jsem byla zrovna jedna z těch, co Toníka pořád srovnávali s normálníma zdravýma dětma, zase to trochu změnilo můj náhled na výchovu jiných maminek a učitě přidalo více tolerance a pochopení.. díky! 
    jezurka   | 12.09.2013 10:19:26
    Reagovat | URL příspěvku
  • Obdiv!
    Ahoj, moc tě obdivuju, že to dáváš. Náš syn sice není autistický, ale některé lehčí rysy tam jsou, ty afekty, moc nemluví, moc nechce jíst..
    S těmi lidmi to naprosto chápu, "střílela" bych takové lidi na potkání, vyvolává to ve mne takovou zlost, jak může být někdo tak netolerantní. Neznají příběh, neví co se v dané situaci děje, ale řvou a házej hnusnými slovy.
    Drž se, musí to být hrozně náročné, vím jak jsem unavená já.. 
    hest   | 12.09.2013 10:04:18 | Reakcí: 6, poslední: 14.09.2013 19:52:45
    Reagovat | Zobrazit reakce | URL příspěvku
    • \
      RE: Obdiv!
      JJ máš pravdu. Já jen tak řekla před psychiatrem (svým) že bych měla nejradši pistoli a do těch lidí střílela. Je to taková má vize v hlavě. Ale pouze v hlavě :-) Plán takový fakt nemám jako v reálu. Ale fakt mě ty lidi naprosto iritujou.

      A ty jsi se svým chlapečkem byla někde na nějáké diagnostice nebo tak? mě trvalo šíleně dlouho než jsem našla odborníka co se v téhle problematice vyzná, to bylo šílené. Někdo by mu to napsal jen tak z fleku, někdo zase tvrdil že mu nic není. A já chtěla někoho kdo to fakt zná a pozná. A hledání byl děs. Kdyby jsi chtěla kontakty nebo tak.
      medox   | 13.09.2013 19:22:03
      Reagovat | URL příspěvku
      • \
        RE: Obdiv!
        Ahoj, byli jsme u psycholožky a neuroložky, žádnou diagnózu ale nemáme, nikdo si nemyslí, že je autista..nicméně nespolupracuje, moc nemluví, ale oční kontakt prý navazuje. Nechce kreslit..nechce skoro nic jíst, nové věci ani neochutná..nemá rád změny zaběhaných tras a ty boty..to je krize největší. zuby si taky nechce čistit..
        Skoro vše je problém. Ale poradili mi víc předem vysvětlovat, třeba že zítra jdeme spolu na plavání, zítra si vezmeš ty nové botičky a půjdeme spolu na hřiště..trochu to mpomáhá i když u toho jak to říkám mám pocit, že mě nevnímá, ale pomáhá toů. Být v klidu, nespěchat pomáhá víc, než spěchat stresovat, pak mi rupaj nervy a ruka lítá kam by neměla..je to pro mě vyčerpávající tím, jak je VSECHNO PROBLEM. Dceru vezmu a jdeme, spolupracuje..i na křoužcích, on ne, kvůli tomu jsme přestali chodit, byl schopnej se proválet 20 min z lekce na podlaze v řevu,prtože jsem mu dala boty dovnitř. Trochu se to s ním zlepšuje..ale někdy bych ho normálně darovala. (ono by se mi stýskalo), ale někdy lezu únavou a nikdo to moc nechápe, moje rodiče si myslí, že je to mnou..nechápali, že se na něj nesmí tlačit, jinak jsou věci horší (viz ten nočník). Taky mě sere ten neustálej bordel doma..teda spíš, jak se to nedá uklidit..a manžel má pocit, že se tu celej den válím..někdy je to hukot..Dcera je zase mamánek a aktivka..a mluví moc, a furt chce pomáhat, jsou takový extrém. Ale na rady psycholožky jsem znovu začala chodit se synem na plavání, abychom si užili čas sami a je to fajn. Poprvé řval jen vstoupil za branku, podruhé řval až u botiček a minule dělal scény až v bazénu. Vodu má rád, ale jak se v těch dětských kroužcích pořád mění aktivity, než ho přesvědčím dělat jednu, tak se to zase změní. Naštěstí tady o nás ví, takže když to dělat nechce, tak děláme to původní..-) Určitě si vyslechnu od tebe víc..četla jsem tě před temi 3.5 lety když jsem byla těhotná, pak jsem se tu moc nevyskytovala-)
        hest   | 13.09.2013 21:43:28
        Reagovat | URL příspěvku
        • \
          RE: Obdiv!
          Hmm, to zní různě. Já rozhodně nejsem žádný diagnostik nebo tak. Ale už to že ta samá výchova a jendo dítě to a druhé fakt jako jinak....
          Napadá mě. Ta Apla. Má rannou péči. Ti dojdou domů a radějí co s dítětem. A není vůbec nutné aby mělo diagnosu (mají to teda rádi :-) ale podmínka to není). ||||Nediagnostikují a radí postupy. A už několik lidí mi řeklo, že i když Tonda není odiagostikovaný a i kdyby neměl autismus, tak neuškodí s ním tak pracovat. Ona ta práce je specifická, ale není něják škodlivá že by ho to znehodnotilo jinde. A i kdyby nebyl autista, tak třeba by to hodně pomohlo. Nám fakt šíleně pomáhají ty kartičky. Taková blbina a fakt jako hodně a ještě hodně rozkreslovat situace. Jdeme do bazénu a na A4 rozkreslím jak to tam vypadá, nalepím fotky z netu, do toho tondu a klasické situace co se tam asi budou dít (šatna, wc, rukávky, plavky, tobogán, bazén, výřivka apod...)....

          Strašně to pomáhá. A vše jak kokot dokola a dokola vysvětlovat. A to teda ty obrázky hodně usnadňují. Že to tomu děcku neřekneš 20 krát, ale třeba jen 10 krát podpořené obrázkem.
          medox   | 13.09.2013 22:00:37
          Reagovat | URL příspěvku
        • \
          RE: Obdiv!
          On chodí do školky? jestli jo. Řešila bych to zatím neformálně.
          medox   | 13.09.2013 22:05:23
          Reagovat | URL příspěvku
          • \
            RE: Obdiv!
            Na tu aplu se podívám..do školky přijatý je, momentálně je zbořená a staví se nová, bez azbestu, kontejnerová. Otevřít by se měla v listopadu, tak čekám jak to zvládne ve školce..
            hest   | 14.09.2013 00:42:39
            Reagovat | URL příspěvku
            • \
              RE: Obdiv!
              Tak moc držím palce at narazíte na šikovnou paní učitelku. To je základ. Pak už to tma kdyžtak spolu zvládnou.

              medox   | 14.09.2013 19:52:45
              Reagovat | URL příspěvku
  • Baru, tohle je silný příběh, máš to strašně těžký. Obdivuju, jak to zvládáš  Moc vám přeju, aby se situace klidnila a zlepšovala, máš pozitivní přístup a to je skvělé! Díky za článek, zarazil mě do židle ...
    Bea-Matyas   | 11.09.2013 21:57:51 | Reakcí: 1, poslední: 13.09.2013 19:18:15
    Reagovat | Zobrazit reakce | URL příspěvku
  • Baru, jsi úžasná a vedeš si skvěle. S tím psychiatrem si nedělej hlavu. Oni doktoři někdy dělají bububu, protože někdy trošku nemají přehled o nových možnostech.
    Teď neříkám, že to je cesta pro Tondu, ale já pracovala na univerzitě v centru pro studenty s handicapem - byli tam studenti se sluchovým, zrakovým, pohybovým handicapem, psychickými onemocněními, aspergerovým syndromem a spoustou dalších, co si jen vzpomeneš - chci tím říct, že spousta lidí o spoustě věcí nemá tušení, a ani odborníci neodhadnou, kam se cesty lidí jako Toník budou ubírat, třeba jednou nebudou žádné ústavy apod., ale "startovní, příp. trvalé" byty s pečovateli, kteří jim pomohou projít nástrahami, najde si uplatnění v něčem, co ho nějak zaujme. Nevím, jak pražská, ale v Brně se Apla snaží pomoci se začleněním do života, sebeobsluhou, nakládáním s penězi a tak u dospělých.
    Pro Tebe je teď nejdůležitější stejně mít sílu na současnost   ale zároveň mít výhled, že všechno, co děláš, má smysl a Ty určitě jako máma nejlíp víš, že má  
    IvetJas   | 11.09.2013 21:45:08 | Reakcí: 1, poslední: 13.09.2013 19:16:25
    Reagovat | Zobrazit reakce | URL příspěvku
    • \
      RE:
      Děkuju za hezká slova. Já to tak právě v článku myslela. On se mě často někdo ptá na prognosu: Co bude toník dělat až bude dospělý?

      A ani já to nejsem schopná říct. Je to vývojové postižení (vada, nemoc) takže se v průběhu života vyvíjí a mění. Pak záleží na práci s ním na jeho práci a na dalších a dalších faktorech. Takže já dělám to co ted dělat jde. A to naprosté maximum co jsem schopna a plánuju to tak i do budoucna a doufám že to k něčemu bude.
      Upřímě bych byla hodně zklamaná kdyby to nebylo k ničemu.....a to mám celkem skromné vyhlídky. Aby se prostě obešel bezemě a tak něják existoval jednou.
      medox   | 13.09.2013 19:16:25
      Reagovat | URL příspěvku
  • Díky za tento článek. Je to fakt síla. Něco už vím z tvých příspěvků v diskuzi, ale jsem ráda, žes to takto shrnula, protože celek si asi málokdo umíme vůbec představit. Doufám, že se ti brzo zablýskne na lepší časy a bude se vám žít snad trochu lehčeji.
    Kydka   | 11.09.2013 21:44:15 | Reakcí: 1, poslední: 13.09.2013 19:13:45
    Reagovat | Zobrazit reakce | URL příspěvku
  • hm... jako nevím, co na to pořádně říct, protože mě polila totální hrůza. Já jako asistent pedagoga jsem se s autistou ještě nesetkala, popravdě si to po tvém článku neumím vůbec představit. Máš můj respekt a obdiv, ale co se dá jinýho dělat, že? Prostě je to jednou tvoje dítě, tvoreček, který z tebe vyšel, jsi tu pro něj. Báro, přeji ti hodně sil, aby ten život šel alespoň trochu nějak ulehčit.
    danicka84   | 11.09.2013 21:19:29 | Reakcí: 1, poslední: 13.09.2013 19:11:44
    Reagovat | Zobrazit reakce | URL příspěvku
    • \
      RE:
      Naprosto jsi to vystihla. Nic jiného člověku nezbyde. Lidi často říkají jak jsem dobrá a jak by to oni nezvládli. Ale já vždycky říkám, že já rozhodně nejsem něják extra dobrá. Občas mě to fakt kaká. Ale co mám dělat. Jak jsem psala v článku. Děti se nezabíjejí.
      Zvládne to každý...musí.
      medox   | 13.09.2013 19:11:44
      Reagovat | URL příspěvku
Vložit příspěvekČlanky s diskuzí
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. V pořádku Odmítnout Další informace
×