Unschooling – je schopno si dítě samo určit co se učit?

Vzdělání probíhá nejlépe na základě vnitřní motivace. Známe to u svých dětí i sebe všichni. Co nás baví, tím se chceme opakovaně zabývat a je velká pravděpodobnost v tom dosáhnout úspěchu.

Učím se a dělám dobrovolně pouze to, co mě baví

Dělat jenom to, co mě baví, může však mít v životě několik úskalí:

1. Rozvíjím pouze to, co mě baví, v čem dosahuji úspěchu. V životě ve společnosti musíte provádět i úkony, které vás tolik nenaplňují, nebaví, nenajdete k nim vnitřní motivaci. Navíc každý to má trochu jinak, protože každý jsme mixem rozličných talentů. Můžete namítnout, že záležitosti, které vás nebaví, v životě přehodíte na jiné. Jasně, to je rozumné. Ale přece jenom o nich něco musíte vědět. Už jenom proto, abyste byli schopni odhadnout co nejlepšího člověka, na kterého kompetenci převedete.

2. Můžete najít motivaci k dané činnosti, ale ne k jejímu zlepšování, ať již z důvodu nízkého sebevědomí nebo vidiny spousty práce, kterou to bude stát, takže i v tom, co vás baví setrváváte na stejné úrovni, aniž byste postupovali dále a výše.

Inzerce

3. O některých oblastech zájmu se nemusíte dozvědět po celý život. Tedy, že existuje něco, co by vás mohlo bavit.

A jsme u jádra věci. 

Inzerce

Vše je o lidech

Školství a vedení dětí a lidí vůbec není o obecně rozšířené metodologii, ale o lidech, kteří metody používají. Aneb: „Když dva dělají totéž, není to totéž.“

Vše záleží na člověku, který vás vede, který s vámi pracuje. Jen tak se může přihodit, že předmět, který vám na vyšším stupni základní školy nic neříkal, si náhle na střední škole zamilujete. Jak je to možné? Odpověď je: Pedagog. Záleží na člověku, který vás v předmětu vede. Buď k němu získáte neutrální vztah, nebo vás pro něj nadchne a zapálí, nebo v něm umíráte nudou a již v prváku se těšíte, jak poslední rok nebude.

Jak to dopadne, když dítěti – zvláště inteligentnímu a vytrvalému – necháte ve vzdělávání volnost?

Tady nemusíme nic vymýšlet. To vidíme doma. Celodenní sezení u počítače, byť si na něm nebude hrát hry, ale programovat a vyhledávat nejrůznější zajímavé informace. Opravdu to mohu jako rodič dopustit? Bude to znít zvláštně, ale metoda unschoolingu může mnohem více poznamenat, negativně ovlivnit právě děti inteligentnější. Ty budou zvláště nápadité v odmítnutí jim nelibých činností. Chceme skutečně, aby z dětí vyrůstaly jednostranně zaměřené osobnosti?

Není vhodné dětem v dětství dopřát překonávání překážek?

Můžete namítnout, že místo 6hodinového sezení ve škole se dítě může věnovat tomu, co jej baví a co mu jde. Tady nemohu nevzpomenout člověka, u něhož je více než patrné jednostranné zaměření a také to, že když se v něm napnou síly, dosáhne právě díky motivaci famózního úspěchu. Jaromíra Jágra. Ale opravdu si myslíme, že mu škola ublížila? Že by na tom byl dnes lépe, kdyby celý den trávil místo ve škole jen v hale? Dokonce by jej rodina měla omluvit ze všech domácích prací? Paradoxně je Jaromír Jágr tam, kde dnes je, díky překážkám, které musel na své cestě za štěstím i úspěchem překonávat. Chodit do školy, která nebyla jeho koníčkem. Pracovat na rodinných latifundiích. Apod. Vždy je totiž lepší dětem poskytnout model, že v první půli života dělají i to, co musí, aby v druhé dělali zejména to, co je baví, než opačně.

A jak je to s tou schopností dětí sami se vzdělávat?

Příkladů na toto téma je v podstatě celá naše gynekologická poradna na Babyonline.cz. Zkuste se podívat, kolik dětí lačnících po sexu je schopno si o něm a zvláště antikoncepci něco přečíst. A to sex některé vážně baví, a naopak vidina mít děti v 18 je pro ně noční můrou. I přesto všechno si sami v tu danou chvíli nedokážou přečíst jednoduchý návod přiložený ke kondomu.

Mám jako rodič potřebné vzdělání a schopnosti pro unschooling? Je rodič pro dítě dostatečná autorita? 

U této otázky sleduji také jeden trend: Čím vyšší je vzdělání rodiče – mám na mysli to faktické, ne formální – tím větší pokora a neodvaha je se do vlastního vzdělávání dětí pustit a opačně. V podstatě neznám lékaře, kteří by se doma věnovali domácímu vzdělávání. Ale znám spoustu lidí se středoškolským vzděláním, kteří se toho naprosto bezstarostně zhostí.

Vzdělání je hlavně o logickém, kritickém myšlení a schopnosti uspět ve společnosti

Proč? Čím vyšší máte vzdělání a rozhled, tím více si uvědomujete, že to, co opravdu potřebují naše děti, aby v budoucnu uspěly, je schopnost kritického myšlení a komunikace ve společnosti. Schopnost kritického myšlení získávají nejen ve škole, ale i doma. A také k tomu potřebují získat vědomostní základy.

Rodič nemůže dělat všechno, resp. snadno se pak vychýlí z rovnováhy

Jestliže se budu s dětmi zabývat získáváním faktických znalostí, nebudu mít čas s nimi vést názorové diskuze. Proto faktické znalosti nechávám na škole. Navíc já k tomu v hodně předmětech nemám potřebné vzdělání.

Narodila jsem se ve znamení vah. Více než jiná potřebujeme mít vše v rovnováze, stejně tak rádi sdílíme prostor s lidmi, kteří v rovnováze žijí.

Inzerce

Jedno rameno vah ve vzdělávání vytváří škola, druhé já jako rodič.

Navíc rodič vzdělávající již není ze 100% rodič poskytující plnohodnotný výchovný vzor, zcela jej zahltí vzdělávání. Rodič vzdělávající již nemá časový prostor žít rodinný a manželský život. Všimněte si, kolik matek samovzdělavatelek žije s dětmi samo, z těch známějších Helena Houdová nebo Veronika Viewegová.

Inzerce

Volnost můžeme najít i ve stávajícím systému, byť není ideální

Jsou chvíle, kdy na současném školství nenechám nit suchou. Zvláště nechápu, že se od 18. století nebylo schopno v civilizované zemi, jakou je Česko, posunout od modelu hromadné výchovy poslušných vojáků a pracujících k individuálnímu přístupu k dětem. Stačily by pouze 2 velké změny, a to maximální počet dětí ve třídě 15 a zvýšení prestiže učitelského povolání, aby se na pedagogické fakulty hlásili ti nejlepší, ne ti, na které tato škola zbyla. Hlavně aby tam učili ti nejlepší, protože příběhy, které slýchám od studentek, které tam docházejí, v mých očích stávající pedagogické fakulty umísťují na jedno z nejnižších příček vzdělávacího žebříčku.

I přesto, že mám ke stávajícímu nereformovanému školství výhrady, tak i v něm v rámci možností ponechávám dětem volnost. Např. když nazná, že nehodlá dělat více, než musí, stačí mu dvojky, které má i bez otravného domácího memorování. Tato školní nehouževnatost mně sice neimponuje, ale mám si nucením dítěte do učení kazit sobě i jemu životní pohodu?

Neposkytuje přece jenom klasická škola více podnětů k jiskření názorů, zvláště v dnešní době, kdy se odlišnosti zvýrazňují?

Co mi nikdo nevymluví je potřeba různorodého třídního kolektivu. Tím nemyslím, že bychom měli rušit víceletá gymnázia, o tom to není, ale děti si dnes již mohou dovolit být hodně odlišné. A právě život v takovémto kolektivu na rozdíl od sterilního rodinného prostředí, kde chtě nechtě dítěti vnucujeme své vlastní hodnoty, jej obohacuje do života nejvíce. 

Děti nevedu, pouze jim na cestu svítím

Ne o unschoolingu, ale o domácí výuce jsem kdysi u syna uvažovala, ale přece jenom jsem si na ni ani na nižším stupni netroufla. Hodně by ušetřila čas studia, což jsme viděli u nemocí, kdy syn celodenní výuku dohnal za hodinu. Na druhé straně mince však byly pádné argumenty k jejímu odmítnutí. Vydržel by syn takto intenzivní kontakt s matkou? Vydržela bych já doslova celodenní péči o syna bez těch 4 až 5 hodin, kdy byl ve škole a já se mohla věnovat vlastním aktivitám?

Jestli jsem na něco ve své mateřské roli zvláště pyšná, tak že jsem se zbavila veškerých svých rodičovských ambicí. Výsledkem je, že děti životem neprovázím, ale na cestu jim pouze svítím. Na všechny možné cesty. Tu svou ať si vyberou sami.

Jsem neambiciózním rodičem, který sice děti na sílu nikam necpe, ale, POZOR, nedovolí nevyužít jejich talentů. Jsem rodičem, který se v rámci praktičnosti a pohodlnosti naučil využívat nastavených systémů a mantinelů, které mu a celé rodině usnadňují, někdy i obohacují život.

A jako takový rodič mám v případě unschoolingu stále tu jednu velkou pochybnost, na kterou nám zřejmě odpoví až čas. Je unschooling schopen dítě vybavit potřebným know-how, aby dítě bylo schopno rozhodnout, co jej bude v životě nejvíce bavit, naučit jej kritickému myšlení a schopnosti společného bytí – v manželství a v komunitě? Je unschooling metoda s úspěchem aplikovatelná na celou dětskou populaci, a to bez rozdílu finančního a intelektuálního zázemí? Co když v životě přijde situace, kdy dítě prošlé unschoolingem bude např. muset bránit svou vlast? Bude toho schopen? Bude jej to bavit? Najde k tomu vnitřní motivaci?

Autor: MUDr. Jana Martincová
Diskuze » Poradna »
Sdílejte
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek
Autor: MUDr. Jana Martincová
Diskuze » Poradna »
Sdílejte
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek
Komerční sdělení

Související články

Unschooling – je schopno si dítě samo určit co se učit? - diskuze

  • Vzdělání je hlavně o logickém, kritickém myšlení a schopnosti uspět ve společnosti
    a tohle muzes naucit jen doma...protoze dnesni skolstvi dela akorat delniky a je jedno jestli s vysokou skolou nebo bez.....proste je to pporad jen ucelove naucenej delnik,bez vlastnich schopnosti a nazoru...pokud das doma rozhled a potrebnou podporu a volnost zkouset,testovat,atd,tak pak ma dite sanic ,ze prave diky chybam ktere dela,se nauci delat veci ruzne ...ne jen prikazanym resenim  a pocitace....ja je naopak preferuji....ale pocitace u nas nejsou blba hra,co hrajes donekonecna a ni se neunavis ,krome otlaceneho zadku  pocitace jsou budoucnost....a ta se teprve rozjede...a kdo se nenauci uz ted myslet i za roh a videt nevidene, bude mit mnohem horsi podminky...za 20 ,30 let.....coding apod je teprve budoucnost...
    Liberte   | 18.05.2018 09:55:52 | Reakcí: 2, poslední: 13.06.2018 09:32:18
    Reagovat | Zobrazit reakce | URL příspěvku
    • \
      RE: Vzdělání je hlavně o logickém, kritickém myšlení a schopnosti uspět ve společnosti
      Máš, Jarko, určitě pravdu, ale zrovna gymnázium, kam děti chodí, aspoň ten vyšší stupeň, je tomu učí. U syna se mně líbí, že si mohou opravit písemky. Sice z něj doslova "tečeme", že si to potřebuje zkusit napodruhé či více, ale je fajn, že tam jedou hlavně na znalosti. Jinak toto je krásný příznak ADHD, který nemá spojen příčina-důsledek a spojí si to až u té špatné známky a pak se to teprve konečně naučí. 
      Calamity J.   | 12.06.2018 13:17:18
      Reagovat | URL příspěvku
      • \
        RE: Vzdělání je hlavně o logickém, kritickém myšlení a schopnosti uspět ve společnosti
        je fakt,ze zvonilku dam take na gympl....protoze zakladka je proste des....ale hopik umi veci,ktere mu zadna trida ted nedovoli delat..porad se drzi v osnovach....ale aspon se doma uci a rozviji a treba prave virtualni realitu atd,tam to speje a i bez sko, ,muze pracovat z domu a zit slusne....ted si vytvari vlastni flash karty na svuj tablet..a trubka je porad popisuje anglicky, a ja je musim namlouvat cesky a on pak vse rika cesky,ale pise to anglixky  tak ruzne nataci videa,vcera sneku na zahrade, foti....a pak s tatinkem pise kody,at mu to zapadne kde ma a je nadsenej..zvonilka si vytvari pohadku a uz ma asi 80 stran virtualni knizky....a o tom je treba pocitac....a ze u takove prace vydrzi sedet maximalne 30 minut   ....a hopik take reaguje poztivne na to,co si ma sam opravit....pak se snazi to znova neudelat spatne
        Liberte   | 13.06.2018 09:32:18
        Reagovat | URL příspěvku
Vložit příspěvekČlanky s diskuzí

Poradna

Stolice u 12t miminka na UM

| Fuxinka | 27.03.2024, 19:08

Dobrý den,
dcerka 12 týdnů, plně na UM AR. AR nastaveno dle mého popisu pediatričke, kvůli ublinkávaní u dve hodiny po jídle. Máme oboustranný celkový rozštep, takže i napolykáme hodně vzduchu a trpíme kolikou.
Posledné dva dny občas začne brečet už v půlce krmení. Dnes v poledne se šponovala a byla rovna jak pravítko, tak jsem pomohla rourkou po prvních 60 ml a že prdíků teda bylo. Vykakala následne i ty dva bobky, které ale byli obalene v hlene a takové tmavě zelené části. Od kdy jsme na AR začala papat lepšie, skoro zdvojnásobila dávky. Za další 3 hodinky sme papali znovu. U krmení hned začne slyšet bříško, takové to bublání. Po krmení byla stolica, řidší, ale byli v ní černé tečky (moc se rozetřít nedali, a víc nezčerveněli), ale myslím, že to může být krev.
K pediatričke čekáme na termín, ale netreba radši jít na pohotovost?
Děkuji.

Dobrý den,

na meteorismus přidejte Espumisan, můžete do každé láhve 5 kapek. Co se týká zbarvení stolice, sledujte, pokud se bude stav opakovat, kontaktujte pediatra.

MUDr. Ludmila Vomelová | Babyonline | dnes, 08:47
Položit dotaz Všechny dotazy a odpovědi
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. V pořádku Odmítnout Další informace
×