Minerály v dětské stravě

  1. Vápník – popsán v kapitole Vápník a vitamín D
  2. Fosfor
  3. Hořčík
  4. Sodík
  5. Draslík
  6. Železo
  7. Selen
  8. Zinek
  9. Jód

1. Fosfor

Doporučená denní dávka fosforu

Denní doporučované množství fosforu pro děti od 1-3 let je 500 mg, od 4-7 let 600 mg, 8-9 let 800 mg.

Čím fosfor prospívá?

Fosfor je využíván v organismu ve velkém množství. Vždy musí jeho množství zůstat v dokonalé rovnováze s vápníkem. Pomáhá v růstu a novotvorbě kostí, společně s vápníkem vstupuje snad do všech biochemických reakcí. Ve stravě s vysokým zastoupením sladkostí, zákusků, rafinovaného cukru dochází ke snížené asimilaci fosforu a vápníku.

Fosfor v potravinách, potraviny bohaté na fosfor

Největšími zdroji fosforu jsou mléko, mléčné výrobky, maso, ryby, drůbež, obiloviny, nerafinovaný cukr, pivní kvasnice, téměř všechna jádra semen, ořechy. Méně i brambory, hlávkové zelí, kapusta, pomeranče.

Nedostatek fosforu.

Vzhledem k tomu, že fosfor obsahují téměř všechny potraviny, není nutriční nedostatek téměř znám.

2. Hořčík

Doporučená denní dávka hořčíku

Minimální doporučené denní množství hořčíku pro děti od 1- 3 let je 80 mg, od 4- 7 let 120 mg, 8- 9 let 170 mg.

Čím hořčík prospívá?

60% hořčíku je uloženo v kostech a hraje důležitou roli mineralizaci kostí, přispívá k udržení zdravého chrupu a společně s vápníkem působí jako přirozený uklidňující prostředek.

Hořčík v potravinách, potraviny bohaté na hořčík

Mezi největší zdroje hořčíku patří celozrnné výrobky, luštěniny, sója, kakao, mandle, arašídy, pomeranče, banány, zelená zelenina a čajové lístky.

Nedostatek hořčíku

Těžký nedostatek vede k poruchám funkce srdečního a kosterního svalu, ke svalové slabosti a sklonu ke svalovým křečím.

3. Sodík

Doporučená denní dávka sodíku

Denní doporučená dávka sodíku pro děti od 1-3 let je 300 mg, od 4-7 let 410 mg, 8-9 let 460 mg.

Čím sodík prospívá?

Společně s draslíkem se podílí na udržení objemu extracelulární tekutiny a krve.

Nadbytek sodíku

Vysoký příjem sodíku ve stravě především ve formě kuchyňské soli může přispět ke vzniku vysokého krevního tlaku.

Sodík v potravinách, potraviny bohaté na sodík

Největšími zdroji ve stravě je kuchyňská sůl, potraviny, u kterých je sůl použita při jejich výrobě (uzeniny, sýry, pečivo zdobené solí, zeleninové konzervy, ochucovadla – polévková koření, polévkové kostky), prášek do pečiva, vnitřnosti, uzené maso, zvěřina, kakao, čokoláda, některé minerální vody.

Nedostatek sodíku

Nedostatek sodíku vede k dehydratace organismu, poklesu krevního tlaku a křečím.

4. Draslík

Doporučená denní dávka draslíku

Denní doporučená dávka draslíku se u dětí od 1-3 let pohybuje kolem 1000 mg, od 4-7 let 1400 mg, 8-9 let 1600 mg.

Čím draslík prospívá?

Reguluje společně se sodíkem hospodaření s vodou v těle. Narušení rovnováhy těchto dvou minerálů se projevuje defekty v průběhu vedení vzruchu po nervových a svalových vláknech.

Draslík v potravinách, potraviny bohaté na draslík

Největšími zdroji draslíku jsou především sušené meruňky, peckové ovoce, brambory, dále zelenina, ostatní druhy ovoce, slunečnicová semínka, ořechy, luštěniny a obiloviny.

Nedostatek draslíku

Nedostatek draslíku způsobuje slabost kosterních svalů, atonii hladkého svalstva až paralýzu střev a funkční poruchy srdečního svalu.

Vysoký příjem snižuje krevní tlak.

5. Železo

Doporučená denní dávka železa

Denní doporučované množství železa pro děti od 1-7 let je 8 mg, 8-9 let 10 mg.

Čím železo prospívá?

Je velmi důležitým minerálem, bez něhož nemůžou dozrávat červené krvinky.

Železo v potravinách, potraviny bohaté na železo

Z přijaté potravy se resorbuje pouze okolo 10-15 % obsahu železa. Více se železo vstřebává z masa, ryb, jater a méně z potravin rostlinného původu, a to méně než 5%. Naopak se inhibuje konzumací oxalátů (špenát, rebarbora), fytátů (obilniny, luštěniny), vlákninou, taniny (čaj, káva) a vápníkem.

Největšími zdroji železa jsou játra, maso a masné výrobky s obsahem krve, žloutky, zelenina a ovoce.

Nedostatek železa

Nedostatek železa způsobuje chudokrevnost, nižší rezistence k infekcím, poruchu poznávacích funkcí.

6. Zinek

Doporučená denní dávka zinku

Denní doporučované množství zinku pro děti od 1-3 let je 3 mg, od 4-7 let 5 mg, 8-9 let 7 mg. Většina zinku se ničí při přípravě potravy, proto volíme šetrné postupy.

Čím zinek prospívá?

Má antioxidační účinky. Je nezbytný pro správnou funkci imunitního systému. Zvyšuje utilizaci některých vitamínů, zejména A a B2. zasahuje do růstu buněk a tím i celého organismu.

Zinek v potravinách, potraviny bohaté na zinek

Hlavními zdroji zinku jsou maso, játra, ústřice a jiní mořští korýši, obilné klíčky, pivovarské kvasnice, vejce, mléko, obiloviny, luštěniny, semena dýně.

Nedostatek zinku

Typickým projevem je růstová retardace, porucha imunity, únava, ztráta chuti k jídlu, zhoršené hojení ran a anémie.

7. Selen

Doporučená denní dávka selenu

Denní doporučované množství selenu pro děti od 1-3 let je 10-40 ?g, od 4-7 let 15- 45 ?g, 8-9 let 20-50 ?g.

Čím selen prospívá?

Selen působí společně s vitamínem E a při činnosti se vzájemně potencují. Oba mají antioxidační účinek.

Selen v potravinách, potraviny bohaté na selen

Největšími zdroji selenu jsou plody moře, ledviny, játra, tuňák, obilné klíčky, otruby (závisí na obsahu selenu v půdě), rýže, česnek, brokolice, rajčata.

Nedostatek selenu

Zvyšuje potřebu vitamínu E, dochází ke snížení antioxidační a imunitní obrany a způsobuje myopatii kosterního svalstva.

8. Jód

Doporučená denní dávka jódu

Denní doporučované množství pro děti od 1-3 let je 100 ?g, od 4-7 let 120 ?g, 8-9 let 140 ?g. Česká republika patří přirozeně na jód k chudým zemím.

Čím jód prospívá?

Jód je nezbytný k biosyntéze hormonů štítné žlázy, které mimo jiné během vývoje a v dětství podporují tělesný růst a pohlavní a mentální vývoj, v dospělosti ovlivňují celkový metabolismus.

Jód v potravinách, potraviny bohaté na jód

Hlavním zdrojem jódu je u nás povinně jodizovaná sůl. Jódová sůl obsahuje minimálně 15 mg a max. 25 mg jodidu draselného/ 1 kg soli, doporučuje se k prevenci nedostatku. Dalšími zdroji jsou některé stolní vody a ovocné nápoje jsou také obohaceny jódem. Přirozenými zdroji jódu jsou mořské ryby, mořské řasy a další mořské produkty. Jód je citlivý vůči tepelné přípravě jídla a konzervování. Nejlepší prevence nedostatku – mořská ryba na talíři!

Nedostatek jódu

Nedostatek jódu vede u dětí ke kretenismu, u dospělých k hypotyreoidismu a strumě.

Autorka: Mgr. Jana Eliášová

 

Diskuze » Poradna »
Sdílejte článek
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek

Minerály v dětské stravě - diskuze

  • ..
    zajímavé,občas si člověk ani neuvědomí kolik toho je pro zdraví mrňouska potřeba.ale není se co divit, za ten první rok to jsou úžasné vývojové a růstové pokroky
    jajda69   | 19.05.2014 13:28:16
    Reagovat | URL příspěvku
Vložit příspěvekVšechny diskuze

Poradna

Kojení v těhotenství

| Aduš91 | 01.12.2016, 22:44
Dobrý den,chtěla jsem se zeptat.Kojím dceru skoro 12měsícu,jsem nyní v 7týdnu.Mužu dál kojit nebo je to pro dítě nebezpečné?někdo říká ano,někdo ne.Bohužel mě to už docela bolí,ale zase dcera je závislá a nedokážu přestat kojit ze dne na den.MM mám hodně.Děkuji Adéla

Lékař na tento dotaz prozatím neodpověděl.


Mgr. Miloslava Kameníková | Babyonline
Položit dotaz Všechny dotazy a odpovědi
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. V pořádku Další informace
Inzerce