Specifické poruchy učení

  1. Dyslexie
  2. Dysortografie
  3. Dysgrafie
  4. Dyskalkulie
  5. Dyspraxie
  6. Další typy poruch učení

Pojem specifické vývojové poruchy učení se používá pro označení poruch v oblasti čtení, matematických schopností, psaní, pravopisu, příp. jiných dovedností spojených s učením. Svou povahou patří do poruch endogenních čili vnitřních.

Postihují přibližně 5 – 7 % jedinců populace, vyšší procento výskytu bylo zjištěno u chlapců.

Tyto poruchy mají individuální charakter a jejich vzniku předchází dysfunkce centrálního nervového systému (z hlediska vývoje jde o neúplně vyvinutou funkci).

Mezi specifické poruchy učení patří:

1. DYSLEXIE

Co je dyslexie? 

- vývojová porucha učení v oblasti čtení

Dyslexie a její projevy:

Primární projevy dyslexie:

  • čtení je nápadně pomalé;
  • určitý specifický typ chyb v čtení, který se opakovaně projevuje (záměna některých určitých písmen, přehazování písmen ve slově, vynechávaní některých písmen nebo slabik, nebo celých slov);
  • problémy s porozuměním čtenému textu, nezájem nebo nechuť ke čtení;
  • dítě je při čtení v napětí (nepravidelné dýchaní, nepřirozené držení těla, mocné vzdechy, neklid, šoupání nohou apod.).

Sekundární projevy dyslexie:

  • dítě začíná mluvit a užívat řeč později;
  • má potíže s prostorovou orientací (plete si levou a pravou stranu, plete si různá opozita);
  • mohou se projevit i potíže se psaným projevem.

Děti s dyslexií ve školním kolektivu

  • děti s dyslexií jsou častěji terčem posměchu než ostatní děti, častěji se cítí osamoceny, učitelé je často vnímají jako líné, nepozorné, nepořádné a málo nadané;
  • díky negativnímu hodnocení okolí, děti s dyslexií hodnotí samy sebe často nepříznivě;
  • lehce se unaví a jsou častěji smutné;
  • přiznávají, že se lehce rozzlobí, ale nemyslí si o sobě, že jsou líné a nezpůsobné.

Výchovné zacházení s dětmi s dyslexií

U dětí s dyslexií je nutné vytvořit pozitivní atmosféru důvěry, dítě netrestat za chyby, motivovat dítě pochvalou i za dílčí úspěchy, v nápravě postupovat po malých krocích, nepřetěžovat dítě velkým množstvím úkolů, dělat častěji přestávky při učení, nacvičovat čtení s porozuměním - nejlépe na textu, který je jednoduchý, krátký, s dějovou linií a obsahem zajímavým pro dítě.

2. DYSORTOGRAFIE

Co je dysortografie

Dysortografie je vývojová porucha učení v oblasti pravopisu. Nepostihuje celou oblast gramatiky jazyka, ale týká se specifických dysortografických jevů.

Dysortografie a její projevy

  • dítě s dysortografií ve škole nestíhá psát, co se diktuje, má neúhledné sešity;
  • objevuje se přidávání a vynechávání písmen, popř. slabik;
  • záměny a přehazování písmen ( b-d-p, a-o, m-n, ..);
  • zkomoleniny;
  • nesprávné umístění nebo vynechání délek samohlásek (rozlišování dlouhých a krátkých samohlásek);
  • chyby v měkčení (rozlišování slabik dy-di, ty-ti, ny-ni);
  • nezvládání hranic slov v písmu (spojování více slov v jeden větný celek- žák píše dvě i více slov dohromady, spojuje předložky se slovy, nerozlišuje začátek a konec věty);
  • nezvládání souhláskových shluků (krtek, pstruh apod.);
  • chyby plynoucí ze specifické asimilace - záměna sykavek (s, c, z, š, č, ž);
  • nevhodné aplikace gramatických jevů v diktátech (naučená gramatická pravidla žák neuplatňuje v písemném projevu);
  • postižená schopnost sluchové analýzy, fonematický sluch.

Výchovné zacházení u dysortografie

U dětí s dysortografií je potřeba vytvořit pozitivní atmosféru důvěry, dítě netrestat za chyby, umožnit dítěti, aby gramatické chyby v psaném textu opravilo verbálním zdůvodněním, motivovat dítě pochvalou i za dílčí úspěchy.

3. DYSGRAFIE

Co to je dysgrafie

Dysgrafie je vývojová porucha učení v oblasti psaní.

Dysgrafie a její projevy

U dysgrafie je písemný projev nečitelný, dítě si obtížně pamatuje písmena a obtížně je napodobuje, písmena si zaměňuje nebo je zrcadlově obrací.

Výchovné zacházení u dysgrafie

U dítěte s dysgrafií je potřeba vytvořit pozitivní atmosféru důvěry, dítě netrestat za styl písma - „škrabopis“ ani za chyby, procvičovat s ním psaní správných tvarů písmem, správné držení psacího náčiní. Cvičení mají být krátká, ale pravidelná.

4. DYSKALKULIE

Co je dyskalkulie?

Dyskalkulie je vývojová porucha učení v oblasti matematických dovedností.

Dyskalkulie a její projevy

  • v oblasti aritmetiky (dítě není schopno porovnat počet předmětů, má problémy při označování množství, neumí vyjmenovat řadu čísel, neumí číst matematické symboly, těžko čte čísla s nulami uprostřed, zaměňuje tvarově podobná čísla, není schopné používat matematické operace);
  • v oblasti geometrie (nerozlišuje geometrické tvary, neumí seřadit předměty podle velikosti, má problémy při rýsováni obrazců, při orientaci v prostoru).

Výchovné zacházení u dyskalkulie

U dyskalkulie je vhodný klidný a trpělivý přístup, příznivá pracovní atmosféra, nešetřit pochvalou, pozitivní motivace, aby dítě zažívalo úspěch při učení, cvičení musí být přiměřená schopnostem dítěte, postupovat po malých krocích, pracovat pravidelně a systematicky. Je třeba uplatňovat co nejvíce zásadu názornosti, používat co nejvíce pomůcek a didaktické techniky – rozličné způsoby práce. Často měnit rytmus práce, náplň, zařazovat oddechové části.

Jak poznáme SPU, specifický věk pro diagnostikování specifických poruch učení

U SPU se jedná o potíže v osvojování školních dovedností, kdy dítě i přes normální, průměrné rozložení rozumových schopností a při dostatečné stimulaci ze strany výchovy a prostředí podává výrazně podprůměrné výkony v oblasti školních dovedností (čtení, psaní, počítání), než by intelektu a stimulaci odpovídaly. Projevy poruchy se projeví po nástupu dítěte do školy, některé signály se dají zachytit již v předškolním věku - poporodní potíže dítěte, deficity v řečovém vývoji mohou naznačovat možný výskyt SPU v budoucnu. Uzavřít podezření na rozvoj SPU lze přibližně v osmi letech věku dítěte, t.j. po pololetí druhé třídy. V případě potíží při osvojování školních dovedností je však vhodné navštívit poradnu dříve, komplexním vyšetřením lze vytipovat a následně trénovat oslabené či vývojově nevyzrálé kognitivně percepční funkce v rámci odborné speciálně pedagogické péče, kdy je možné rozvoji SPU předejít, či ji výrazně zmírnit.

Kombinace specifických poruch učení

Specifické poruchy učení se často vyskytují v kombinaci, např. dyslexie spolu s dysortografií.

Kde hledat pomoc

Pedagogicko-psychologické poradny, školní psycholog, školní poradenské pracoviště.

Literatura:

  • ZELINKOVÁ, Olga. Poruchy učení: dyslexie, dysgrafie, dysortografie, dyskalkulie, dyspraxie, ADHD. Vyd. Praha: Portál, 2007, 263 s. ISBN 8071788007
  • POKORNÁ, Věra. Vývojové poruchy učení v dětství a v dospělosti. Vyd. 1. Praha: Portál, 2010, 238 s. ISBN 9788073677732
  • SELIKOWITZ, Mark. Dyslexie a jiné poruchy učení. Vyd. 1. české. Překlad Andrea Civínová. Praha: Grada, 2000, 136 s. Pro rodiče. ISBN 8071697737
  • ZELINKOVÁ, Olga a Miloslav ČEDÍK. Mám dyslexii: průvodce pro dospívající a dospělé se specifickými poruchami učení. Vyd. 1. Praha: Portál, 2013, 139 s. Rádci pro zdraví. ISBN 9788026203490
  • JUROVIČOVÁ, D., Žáčková H. Dysortografie. Vyd. D&H, 2012, ISBN 9788087295106
  • SIWEK, Božetěch. Jak si poradit s pravopisem: cvičení pro děti s dysortografií. Vyd. 1. Praha: Portál, 2011, 171 s. ISBN 9788073679880
  • JUCOVIČOVÁ, Drahomíra a Hana ŽÁČKOVÁ. Dysgrafie. 2. rozš. vyd. Praha: D + H, 2009, 66 s., [12] s. barev. obr. příl. Metody reedukace specifických poruch učení. ISBN 9788090386990
  • NOVÁK, Josef. Dyskalkulie: metody rozvoje základních početních dovedností. Vyd. 4., přeprac. Havlíčkův Brod: Tobiáš, 2010, 2 sv. (39, 71 s.). ISBN 978-80-7311-107-6.

5. DYSPRAXIE

Co je dyspraxie

Dyspraxie je specifická vývojová porucha motorických funkcí

Dyspraxie a její projevy

Problémy v nápodobě viděných pohybů:

  • Hrubá motorika představuje pohyby celého těla, pohyby velkých svalových skupin, jako jsou chůze, chůze do schodů se střídáním nohou, běhání, skákání, plavání atd.;
  • Jemná motorika: např. psaní, šití, zapínání knoflíků, zavázání tkaničky, hra s míčem (rukama i nohama).

Příznaky dyspraxie v jednotlivých věkových obdobích:

Předškolní věk: neobratnost při dětských hrách, problémy např. při jízdě na koloběžce, na kole, při hře s míčem, s udržováním rovnováhy, potíže v oblasti sebeobsluhy (stolování – špatná koordinace pohybů ruka - ústa, oblékání, zapínání knoflíků, obouvání, zavazování tkaniček apod.), výtvarné činnosti (kreslení, modelování, stříhání, skládání), v řeči – může být horší srozumitelnost, potíže zejména při vyslovování artikulačně náročnějších slov.

Mladší školní věk: problémy s adaptací na školní režim, dítě je nešikovné a pomalé, pohybová neobratnost a špatná koordinace se projevují zejména v tělesné výchově a pracovním vyučování, objevují se potíže s psaním (pomalé tempo psaní, neúhledný rukopis), přetrvává-li neobratnost v artikulační oblasti, mohou vznikat i chyby při psaní v důsledku artikulační neobratnosti (dítě často píše tak, jak vyslovuje), pomalost při oblékání, jídle, dítě si hůře pamatuje více instrukcí najednou, neví, kde má začít, častý je motorický neklid – dítě se stále vrtí, neposedí, pohyby jsou nekoordinované, mohou se objevovat i somatické obtíže – bolesti břicha, hlavy, únava, nevolnost (jsou důsledkem napětí, které dítě prožívá).

Starší školní věk: nešikovnost a pomalé tempo ztěžuje život při plnění běžných denních činností, je přítomna zvýšená unavitelnost, která se může projevit neklidem a vyrušováním v pozdějších vyučovacích hodinách, popř. doma při přípravě na vyučování.

Výchovné zacházení s dětmi s dyspraxií

  • je-li dítě zjevně unavené a neschopné se soustředit, je třeba mu dát „oddechový čas“ (někdy totiž už není schopné přijímat informace);
  • nesrovnávat dítě s ostatními dětmi ve třídě nebo jinde;
  • podporovat u dítěte skupinovou práci (pomůže mu se sociální interakcí);
  • oceňovat snahu (před celou třídou), ne pouze dobré výsledky, umožnit dítěti zažít úspěch;
  • při zadávání úkolu dbát na to, aby mezi vámi a dítětem byl oční kontakt;
  • dát dítěti možnost odpočinout si od ostatních dětí (bude-li se chtít např. vrátit po hlavní přestávce do třídy o 5 minut dříve, umožněte mu to)
  • některé děti s dyspraxií mívají problémy s orientací v čase a prostoru (špatný odhad trvání délky úkolu či určitého časového úseku, s odhadem vzdáleností, s orientací v rozlehlé budově), připomeňte mu, že už je čas na určitou činnost apod.;
  • podporovat dítě v tom, aby si vyhledávalo informace o věcech, které ho baví (bude o nich více vědět, zlepší se jeho pozice mezi vrstevníky)
  • v hovoru o dítěti používat pozitivní slovník – např. „zapálené“, „hbité“, „zvídavé“; dítě si vytvoří pozitivní zpětnou vazbu, čímž se zvýší jeho sebevědomí;
  • vždy je potřeba hledat a objevit oblasti, v nichž je dítě úspěšné (a nemusí jít jen o oblasti související se školou), dát mu najevo, že víme o tom, co dovede a umí i jinde.

Kde hledat pomoc

Pedagogicko-psychologické poradny

6. Další typy poruch učení:

DYSMUZIE (porucha v osvojování hudebních dovedností)

DYSPINXIE (porucha v oblasti výtvarných dovedností) a jiné.

Případně mohou být postiženy všechny školní dovednosti.

Autor: Mgr. Michaela Matoušková

Více o Hyperaktivním dítěti: http://www.babyonline.cz/vyvoj-ditete/hyperaktivni-dite.

Více o Specifických poruchách chování a hyperkinetických poruchách: http://www.babyonline.cz/vyvoj-ditete/specificke-poruchy-chovani-a-hyperkineticke-poruchy.

Více o Aspergerovým syndromu: http://www.babyonline.cz/vyvoj-ditete/aspergeruv-syndrom.

Více o Dětském autismu: http://www.babyonline.cz/vyvoj-ditete/detsky-autismus.

Více od Hyperaktivních dětech, které jsou schopny úžasných výkonů: http://www.novinky.cz/zena/deti/370562-hyperaktivni-deti-jsou-schopny-uzasnych-vykonu-dulezity-je-pristup-rodicu.html.

Inzerce

Pionýr

Najít pro tyto děti nějakou náplň volného času, se může zdát dosti komplikované. Ovšem organizací, které se dětí s Aspergerovým syndromem nebojí, není málo.

Jednou z nich je např. spolek Pionýr, jehož činnost je velice rozmanitá. Zapojování dětí s omezenými příležitostmi do své běžné činnosti se věnuje dlouhá léta. Získané zkušenosti si neschovává, ale v rámci své otevřenosti podává pomocnou ruku ostatním. Na stránkách www.pionyr.cz najdete sekci nazvanou „Inspiruj se“, kde můžete načerpat náměty na různé hry, sportovní aktivity, rukodělné činnosti, zkrátka nápady pro volný čas, které jsou navíc doplněné o upozornění na případný zvláštní přístup k dětem se specifickými vzdělávacími potřebami. Najdete zde také Poradnu pro rodiče: www.pionyr.cz/inspirace/poradna

www.pionyr.cz

Inzerce

KNIHY PRO CHYTRÉ HLAVIČKY

ucelená řada vzdělávacích knížek Babyonline pro děti 0-7

Začalo to v roce 2008, kdy jsme napsali a ke konci roku vydali naši prvotinu Říkačky pro chytré hlavičky. Byla inspirována náročnými malými dětmi, které již neposeděly u říkanek z minulých století. Chtěly něco z reálného života, zajímaly se živě o sebe, své tělo, svět kolem nás. A právě takové říkanky v knížce najdete. Každá říkačka předá dítěti nějakou znalost či dovednost. Nedostatek kvalitního „materiálu“ na knižním trhu nás vedl k pokračování vzdělávacího cyklu, a to ucelenou předškolní přípravou Předškolákovy týdeníčky pro chytré hlavičky. Následně vyšly Písmenkové kartičky pro chytré hlavičky a Jak děti přicházejí na svět.

Po dětské literatuře jsme se zaměřili na 2 důležitá období v životě ženy: těhotenství a po 40

Knížka pro budoucí maminky Zdravé těhotenství a zdravotně-společenská inspirace pro zralé ženy Žena po 40 – sebevědomá a v kondici. Ke všem našim publikacím můžete shlédnout videa, co knížky obsahují, jak s nimi mohou děti tvořit a hravě se vzdělávat. Videa najdete na prokliku jednotlivých publikací.

Knihy Pro chytré hlavičky

Říkačky pro chytré hlavičky Předškolákovy týdeníčky pro chytré hlavičky
Písmenkové kartičky pro chytré hlavičky Jak děti přicházejí na svět
Zdravé těhotenstv Žena po 40 – sebevědomá a v kondici

www.prochytrehlavicky.cz

 

Diskuze » Poradna »
Sdílejte článek
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek

Související články

Specifické poruchy učení - diskuze


Poradna

Adaptace na MŠ

| Pavla30 | 06.12.2016, 13:54
Dobrý den, chtěla bych Vás požádat o radu, jak mám mluvit se synem o sebeobslužných činnostech ve školce. Jsou mu čtyři roky a po třech měsících ve školce stále odmítá chodit na záchod a pokud ho paní učitelka včas "nedotlačí" na záchod, počůrá se. Paní učitelka mu říká, aby šel na wc, ale prý se tam musí dostrkat, jinak nejde. Před paní učitelkou se nevyčůrá, když zůstane na záchodě sám, občas přijde počůraný nebo na procházce se počůrá. Prý nezáleží na tom, zda jsou na toaletě děti nebo ne. Chvilkami mi přijde, že to dělá naschvál. Paní učitelka nedokáže vypozorovat, proč to dělá, já také ne. První dva měsíce jsem o tom se synem mluvila, poslední měsíc jsem o čůrání neřekla ani slovo, to také nepomohlo. Již jednou jsem se na Vás obracela kvůli synovi, že ve školce jen stojí a kouká. Přijde mi, že ho to baví a nevidím v tom nic špatného. Do školky sice chodit nechce, ale jde bez jakýchkoli emocí, hezky se rozloučíme, on odejde do třídy a chce tam dle jeho slov "stát a pozorovat děti". Jako pokrok vidím to, že tam namaloval už i obrázek a začíná nazývat děti jejich jmény, když se spolu bavíme. Bohužel ani motivace na suchý kalhoty v podobě hračky nepomohla. Paní učitelky se ve školce snaží, ale nemohou se synem chodit pokaždé na záchod, když tam mají dalších 27 dětí. Doma chodí syn na záchod sám bez problémů. Chceme s paní učitelkou spolupracovat, ale nevím jak. Již jsem se objednala se synem k paní psycholožce, ale termín máme až za dva měsíce. Budu ráda za jakoukoli radu. Moc děkuji.

Dobrý den, problém vašeho chlapce konzultuje s dětským klinickým psychologem. Zatím využívejte metodu dohledu ze strany pedagožky v MŚ a pozitivní motivaci formou ocenění každého, byť i minimálního úspěchu (nechá se lépe nasměrovat na toaletu, odejde na ni na pokyn apod.). Dohodněte se s paní učitelkou na motivačním systému - oceněním může být například nálepka, smajlík, obrázek, který syn dostane od paní učitelky ihned, bezprostředně po zachycení vhodného chování, pokroku, dílčího úspěchu, ne odměna nárazová, jednorázová. Podobně by paní učitelka měla ocenit i každý pokrok v sociální interakci syna, jeho zapojení do společné práce apod. Doma se zaměřte také na rozebrání a ocenění učiněných pokroků, neúspěchy nezdůrazňujte, do školky syna pro případ nehody vybavte náhradním oblečením.

Mgr. Michaela Matoušková | Babyonline | 07.12.2016, 10:23
Položit dotaz Všechny dotazy a odpovědi
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. V pořádku Další informace
Inzerce