7. - 9. měsíc (III. trimenon)

Honzík je neustále v jednom kole. Zajímá ho vnější svět. Toto období je bohaté na pohyb. Objevuje se pozice na čtyřech a snaha o lezení.

Do lezení se Honzík dostane třemi způsoby. Zhoupne se na kolínkách, nebo nakročí anebo z otáčení. Rozlišujeme lezení zralé a nezralé. Nejprve je nezralé se změnou koordinace, není opřen o dlaň, jen o její kořen a má skrčené prstíky. Nožičky jsou nad podložkou.

Honzík také objeví z pozice na čtyřech tzv. překážkový sed. Sed začíná být vzpřímený, ale počkáme, až si Honzík sedne poprvé sám. Pomocí překážkového sedu a pohybů na čtyřech se postupně snaží dostat ještě výš. Jedna nožička zůstane na kolínku a druhá nakročí a vytahuje se do stoje. Jedná se o model rytíře.

Při objevování okolí se zapojuje také jemná motorika a sbírání drobečků je zdokonaleno piketovým úchopem. Palec se kamarádí s ukazováčkem. Hodně se rozvíjí vnímání okolí.

Honzík opakuje gesta, miminku, rozhazuje ručkama, tluče hračkami o sebe, reaguje na povely -  ale jen na ty, co nejsou zákazové. Slovo „ne“ nebo „nesmíš“ není ve slovníku malého človíčka.

Autorka: Mgr. Kamila Vorlová

Mgr. Kamila Vorlová

U pošty 402/14
625 00 Brno-Starý Lískovec

(poliklinika na Osové, 2. patro)

tel.: 777 559 114
email: vorlova@rehabilitacevorlova.cz
www: http://www.rehabilitacevorlova.cz

Diskuze » Poradna »
Sdílejte článek
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek

Související články

7. - 9. měsíc (III. trimenon) - diskuze


Poradna

Pokakávání

| spiderka | 22.01.2017, 21:58

Mám problém s naší 5-ti letou dcerou. Prostě se pokakává. První věc je, že kakat chodí na nočník, na záchod se prý bojí, ale čůrat tam chodí normálně. Jen na velkou tam nechce. Když je doma, tak je to ještě v pohodě, to jde na ten nočník, i když někdy se ji to stane i doma, když si hraje a dle mého nemá čas. Ale když je někde pryč, tak je to hrůza. Nebo když je u kamarádky, tak přijde normálně pokaděná. A když ji řeknu, že proč neřekla tetě, tak řekne, ze se styděla ji říct, že se ji chce kakat, i když oni mají nočník. Ale pokadit do kalhotek se nestydí. A vůbec se o tom nechce bavit, je vidět, že ji to vadí. I když někdy mi přijde, že ji více vadí to, že to s ní řeším, než že to udělala. A pak se nechce ani vyslíct, prý že se toho nechce dotknout, že by se umazala. Už fakt nevím, jak to dál řešit. Zkouším po dobrém, pak už z té její ignorace bouchnu a jde to po zlém. Nechala jsem ji si i prát ty kalhotky sama, ale nic. Už nevím, jak dál, když ji řeknu, že půjdeme za doktorkou, ať nám pomůže, tak brečí, že nechce. Slibuju hračky, beru hračky, domlouvám, řvu, nic. Poradíte něco? Je tu někdy ten dětský psycholog, že bych mu napsala? Co dělám špatně?

Lékař na tento dotaz prozatím neodpověděl.

Mgr. Michaela Matoušková | Babyonline | 23.01.2017, 15:41
Položit dotaz Všechny dotazy a odpovědi
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. V pořádku Další informace
Inzerce