0. - 3. měsíc (I. trimenon)

Přivezli jsme si Honzíka domů. Je to, to nejúžasnější miminko na světě. Charakteristické pro toto období je převaha spánku nad bděním. Pohybová oblast vývoje se ale každým dnem rozvíjí a zdokonaluje. Honzíkovi se upravuje teplota, dýchání, srovnává se svalové napětí. Nemá ještě žádnou představu o prostoru a neorientuje se v něm. Před krmením je jeho pohybová aktivita větší než po krmení. Uděláme jedině dobře, když ho do šestého týdne budeme balit do deky jako housku. U neklidných dětí to pomáhá proti jejich dráždivosti.

Vyvoláme u něj vrozené reflexy, které s postupem času vyhasínají. I podle toho, jak reflexy odeznívají, poznáme možnou pohybovou odchylku. Honzík na zádíčkách leží mimo osu, nakřivo, ručky jsou přitaženy k tělu. Hlavička je ukloněna k jedné straně. Na bříšku je sbalený do klubíčka s lehce vystrčeným zadečkem, ručičky zůstávají za ramínky.

Od šestého týdne už dokáže na bříšku vzpřímit hlavičku. Pokud toto dokáže, je to z našeho pohledu první známka toho, že nebude pohybově postižený. Objevuje se reakce na zvuk i vizuální podnět. Na zádíčkách má nestabilní polohu, ale je schopný udržet hlavičku v ose, pánev se skloní dozadu, očka fixují předmět a tělíčko na to reaguje pohybem. Objevuje se nejprve koordinace ruka – ruka, ruka – ústa a slintá ostošest.

Do dvanáctého týdne
má Honzík na bříšku tzv. trojúhelníkovou oporu – loket, loket, stydká kost. Umí se vzpřímit v hrudní páteři, opora ruček je na otevřené dlani, ne v pěstičce. Hlavička se volně pohybuje ze strany na stranu a zapojí se aktivně nejhlubší vrstva svalů páteře. Na zádech je volný pohyb hlavičky po podložce a vzpřímení šíje, ve všech kloubech je devadesát stupňů – jsou skrčená kolínka, která jsou držena nad podložkou a míří k bříšku, nejsou u sebe. Ručičky jsou schopné volného pohybu.

Honzík se začne otáčet i na bok, chvilku tam vydrží, hraje si na něm, ale pak se překulí zpátky na záda. Základní model pohybové dovednosti tří měsíčního dítěte prostupuje celý náš vývoj. Při pohybové poruše (motorické retardaci) či jenom odchylce dítě tohoto modelu samo nedosáhne a je důležité zahájit terapii.

Autorka: Mgr. Kamila Vorlová

Mgr. Kamila Vorlová
náměstí 28. dubna 2 (nákupní středisko Javor)
635 00 Brno–Bystrc
tel.: 777 559 114
email: vorlova@rehabilitacevorlova.cz
www: http://www.rehabilitacevorlova.cz

Diskuze » Poradna »
Sdílejte článek
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek

Související články

0. - 3. měsíc (I. trimenon) - diskuze

  • mala byla strasne sikovna v 1mesici uz krasne drzela hlavicku a koncem 3mesice se nam uz skoro posadila
    Buci   | 12.11.2010 08:36:01 | Reakcí: 1, poslední: 02.05.2011 11:55:37
    Reagovat | Zobrazit reakce | URL příspěvku
    • \
      RE:
      Jéé no tak my máme teď klučíka šestinedělku a hlavičku drží také krásně. Za ručičky se přitahuje vzorně a skoro se sám překulí na bok. Tak to jsem zvědavá zda budeme taky takhle šikovní :)
      Mappepe   | 02.05.2011 11:55:37
      Reagovat | URL příspěvku
Vložit příspěvekVšechny diskuze

Poradna

Adaptace na MŠ

| Pavla30 | 06.12.2016, 13:54
Dobrý den, chtěla bych Vás požádat o radu, jak mám mluvit se synem o sebeobslužných činnostech ve školce. Jsou mu čtyři roky a po třech měsících ve školce stále odmítá chodit na záchod a pokud ho paní učitelka včas "nedotlačí" na záchod, počůrá se. Paní učitelka mu říká, aby šel na wc, ale prý se tam musí dostrkat, jinak nejde. Před paní učitelkou se nevyčůrá, když zůstane na záchodě sám, občas přijde počůraný nebo na procházce se počůrá. Prý nezáleží na tom, zda jsou na toaletě děti nebo ne. Chvilkami mi přijde, že to dělá naschvál. Paní učitelka nedokáže vypozorovat, proč to dělá, já také ne. První dva měsíce jsem o tom se synem mluvila, poslední měsíc jsem o čůrání neřekla ani slovo, to také nepomohlo. Již jednou jsem se na Vás obracela kvůli synovi, že ve školce jen stojí a kouká. Přijde mi, že ho to baví a nevidím v tom nic špatného. Do školky sice chodit nechce, ale jde bez jakýchkoli emocí, hezky se rozloučíme, on odejde do třídy a chce tam dle jeho slov "stát a pozorovat děti". Jako pokrok vidím to, že tam namaloval už i obrázek a začíná nazývat děti jejich jmény, když se spolu bavíme. Bohužel ani motivace na suchý kalhoty v podobě hračky nepomohla. Paní učitelky se ve školce snaží, ale nemohou se synem chodit pokaždé na záchod, když tam mají dalších 27 dětí. Doma chodí syn na záchod sám bez problémů. Chceme s paní učitelkou spolupracovat, ale nevím jak. Již jsem se objednala se synem k paní psycholožce, ale termín máme až za dva měsíce. Budu ráda za jakoukoli radu. Moc děkuji.

Dobrý den, problém vašeho chlapce konzultuje s dětským klinickým psychologem. Zatím využívejte metodu dohledu ze strany pedagožky v MŚ a pozitivní motivaci formou ocenění každého, byť i minimálního úspěchu (nechá se lépe nasměrovat na toaletu, odejde na ni na pokyn apod.). Dohodněte se s paní učitelkou na motivačním systému - oceněním může být například nálepka, smajlík, obrázek, který syn dostane od paní učitelky ihned, bezprostředně po zachycení vhodného chování, pokroku, dílčího úspěchu, ne odměna nárazová, jednorázová. Podobně by paní učitelka měla ocenit i každý pokrok v sociální interakci syna, jeho zapojení do společné práce apod. Doma se zaměřte také na rozebrání a ocenění učiněných pokroků, neúspěchy nezdůrazňujte, do školky syna pro případ nehody vybavte náhradním oblečením.

Mgr. Michaela Matoušková | Babyonline | 07.12.2016, 10:23
Položit dotaz Všechny dotazy a odpovědi
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. V pořádku Další informace
Inzerce