Oblastní nemocnice Kolín, a.s.

Ahoj holky, rodila jsem v Kolíně letos v lednu, takže také přidávám svůj komentář.Plodová voda mi praskla v noci ve 23.30 hodin. Vyrazili jsme tedy směr porodnice Kolín, kde jsme se hlásili na příjmu v 0.30 hodin. Příjem v porodnici nebyl ze strany sestřičky na příjmu nijak vřelý a jakožto prvorodička jsem ho s pocity vstupování do neznáma vnímala velmi negativně. Vzala mě do vyšetřovny na vstupní vyšetření ( porodopis byl sepsán v předchozím týdnu ). Řekla mi ať se svléknu do naha a jdu se vyčůrat. Na toaletě nebyl toaletní papír a ze mě stále vytékala plodová voda. Když jsem z toalety vyšla, řekla jsem o tom sestře, která mě setřela, že jsem si měla vzít vložky ( na té toaletě byla taková krabice a v ní byly vložky vyskládané – ale to jsem zjistila až když mi to tedy řekla ). Připojila mě ta CTG a sdělila, že jde pro lékaře, aby mě vyšetřil. Podotýkám, že manžel byl po celou tuto dobu venku na chodbě. Na vyšetřovně jsem strávila cca 20 minut o samotě, připojená na CTG. Začala jsem mít první bolesti a byla jsem z toho dost vykulená. Pak přišla zpět sestra a když slyšela, že kvílím tak se šla na mě podívat, přičemž mi řekla, že to co prý považuji za kontrakce žádné kontrakce nejsou, je to prý jen bolest podbřišku a to tolik nebolí – kontrakce jsou 100x horší. Tak to mě moc potěšila, opravdu. Za nějakou dobu dorazil lékař, který mě vyšetřil s tím, že je porod pouze ve své zcela počáteční fázi. Manžel má jet domů, protože není jasné kdy se to rozjede. Dostala jsem nemocniční noční košili a byla jsem zavedena na „hekárnu“, kde mi sestřička poradila, abych spala, protože mě čeká náročný den. Moc hezky se to říkalo, ale ty moje kontrakce nekontrakce přicházely asi po 15 minutách a bolely jak čert, no a při tom se dost blbě spí. Tak jsem tam ležela – opět sama a sestra se na mě chodila jen občas dívat, ale fakt jen občas. Nejhorší bylo, když mě připojila na monitor a odešla a já tam ležela v bolestech připoutaná k tomu přístroji a sama – to mi fakt vadilo. Začala jsem prosazovat, že chci aby byl manža u mě, ale to se sestřičce moc nelíbilo, prý porod může přijít bůh ví kdy. Tak jsem tam pořád ležela a svíjela se. Po nějaké době jsem se začala vyptávat na vanu a na míč. Sestřička mi řekla, že vanu nemají ( překvapení ), ale že mohu jít do sprchy. Nicméně ne teď protože by mi mohl vyhřeznout pupečník. Tak jsem pořád ležela na posteli, až jsem to nevydržela a do té sprchy šla. Sprchovala jsem se snad totálně vařící vodou a musím říci, že mi to hodně pomáhalo. Rozjely se mi totiž křížové bolesti. Ve 4 hodiny ráno mě to už bolelo jako blázen a ty moje „nekontrakce“ přicházely cca po 5-8 minutách a byly čím dál delší. Znovu jsem žádala o to abych směla zavolat manžela. Nakonec sestřička povolila a manža dorazil asi v 5 hodin. Když přijel, žádala jsem sestru o něco na zmírnění bolesti – dostala jsem čípky, nicméně s dotazem, jestli jsem věděla o tom, že porod bolí. Čípky trochu zabraly, bolest byla o něco málo snesitelnější, manža mě ve sprše sprchoval a nějak jsme se s tím prali. Potom opět přišla sestra s tím, že musí natočit monitor. Jenže jakmile jsem opustila tu horkou sprchu, zachvátily mě bolesti jako blázen. Pohybovat jsem se moha jen v předklonu, no děs běs. Když přišel doktor a vyšetřil mě s tím, že jsem otevřená na 4 prsty, požádala jsem jej o epidurální anestezii. Nejprve jí zamítl s tím, že k tomu musí být indikace. Když jsem se však ozvala, že epidurál je přece možné zavést v momentě otevření na 4 cm a jaká je tedy další indikace, kterou nemám splněnou, řekl mi, že by se musel zajistit anesteziolog. Tak jsem doktora zapřísáhla ať ho sežene. Zdravotní sestra z toho ale moc nadšená nebyla a pořád mi to vymlouvala. Operovala tím, že mohu mít nežádoucí účinky atp. Trochu tím zblbla manžela, protože ten mě taky začal přesvědčovat, že to přece vydržím. Ale holky, ta bolest byla tak strašná, že cokoli by mi pomohlo – brala bych to. O žádné kontraindikaci k miminku řeč nebyla, týkalo se to jenom mě a já stejně měla vlivem bolestí pocit, že jsem v posledním tažení:-) Takže mě odvedli na sál, kam za mnou přišla DR z anesteziologie, která mi řekla, že jsem udělala moc dobře, že jsem si epidurál vyžádala, protože mi hodně uleví, no a kolem 6.30 ráno mi ho zavedla. Předesílám, že jsem v té době byla otevřená na 4 prsty a DR mi předvídal, že porod bude někdy po poledni. Nicméně, jakmile byl epidurál zaveden, absolutně se mi ulevilo, necítila jsem vůbec žádnou bolest a v této situaci jsem se začala ještě více otevírat, takže k samotnému porodu došlo velmi rychle, malá se narodila v 8.45 hodin. Dvě hodiny jsem pak ještě ležela na sále a potom jsem byla převezena na oddělení šestinedělí. První den byl relativně ok, malá spinkala, já se jí snažila přikládat, ale další den to začalo. Malá si nedokázala vytáhnout dost mlíčka a byla hladová a tak pořád plakala, byla jsem z toho nervózní a tak jsem pořád chodila za sestřičkami z novorozenéckého, s prosbou co mám dělat. Prý mám chodit miminko vážit. Neřekly mi ale, že ho nesmím po převážení a následném nakrmení přebalit. Když se mě pak u váhy sestra zeptala, jestli jsem náhodou nepřebalovala, tak po mé kladné odpovědi se na mě podívala, jako kdybych byla naprostý idiot a odslabikovala mi, že se přebalovat nemá. Současně mi ještě vynadala kvůli tomu, že jsem na oddělení vešla bez zazvonění - byly otevřené dveře. Takže, abych to shrnula....když jsem se popasovala s nepříjemnou sestrou na příjmu v porodnici, na šestinedělí jsem musela bojovat se sestrami z novorozeneckého. Nemůžu to ale paušalizovat, protože některé sestřičky zase byly opravdu hodné a snažily se poradit a pomoct. Nicméně, pokud bych ještě někdy rodila, nejsem si tak úplně jistá, že bych šla znovu do Kolína....asi určitě ne.....bohužel....