Problémy s usínáním, uspávání

Vývoj dítěte | Baby on line | 12.12.2016, 11:33

Mám dvouletého syna a už jsme ho naučili spát samotného. Je to asi měsíc, co při ukládání do postýlky začal brečet a já jsem musela u něj zůstat, dokud neusnul. Myslela jsem, že ho třeba jen něco bolelo, ale od té doby uspávání vyžaduje pořád a co hůř, stále se to zhoršuje. Teď hned, jak dopovím pohádku, začne kňourat, chce pít, takže mu několikrát dávám pít, někdy to pomůže a on pak usne (kdyby uspávání trvalo třeba půl hodiny, tak mi to tak nevadí, ale trvá spíš více než hodinu), ale někdy stále kňourá. Když domlouvám, přemlouvám, vysvětluju, že se spinká, většinou to nepomůže a on usne, až třeba ve 23 h. Když zkouším odejít, aby tedy usnul sám, podle té metody, po minutě se hned pozvrací, jak hodně řve, takže to pak půl hodiny uklízím a pak už nemám sílu riskovat další pozvracení. Jsem z toho už zoufalá, tak krásně usínal sám. Nemyslím si, že bychom ho dávali spát brzy. V poledne spí tak od 12:30 do 14:00. A pak ho ukládáme v 19:30, po koupání kaši k večeři. Prosím, poraďte, co dělat. Děkuji za odpověď.

Dobrý den, nejdříve bych zkusila režimová opatření, t.j. zkusit posunout večeři na dřívější čas, aby mezi večeří a ukládáním byl delší časový interval (i dvě hodiny). Dobu ukládání zkuste mírně posunout cca o půl hodiny na osmou hodinu večerní. Před spaním se vyhněte jakémukoliv rozruchu, vybočení z obvyklého rytmu, dodržujte stejné rituály, postupně synka zklidňujte, nezačínejte žádné aktivizující činnosti, hry. Při ukládání postupujte klidně, snažte se na sobě nedat znát žádnou nervozitu nebo očekávání, že budou problémy s usínáním, chovejte se tak, jako by bylo samozřejmé a úplně normální (však taky je), že syn usíná samostatně. Dávejte pozor, abyste před chlapcem o jeho potížích s usínáním nemluvila, neřešila je před ním třeba s kamarádkami, příbuznými, manželem. I takové malé dítě je velmi vnímavé a rychle si uvědomuje svou případnou "moc" situaci ovlivnit ke svému prospěchu, což zřejmě u synka je dosáhnout toho, aby neusínal sám. Pokud budete o situaci před synem mluvit, pak to prezentujte tak, že váš chlapec je už šikovný, velký a dokáže už usínat krásně sám. Pokud váš chlapeček již mluví, můžete se pokusit si s ním také v klidu popovídat, zkusit zjistit co mu vadí, jestli se třeba něčeho nebojí. Pití bych mu opakovaně také nenabízela, pokud mu pít dáváte, je dobré zvolit jen čistou vodu, potom je menší riziko, že se dítě přepije a bude se dožadovat případné sladké chuti nápoje. Pokud by se chlapec i po těchto opatřeních pláčem pozvracel, zkuste znečištěné v tichosti a bez komentáře uklidit, nedělat kolem toho rozruch, nekomentovat to, příliš nerozsvěcet a opět z místnosti odejít. Tím, že po pozvracení se synem zůstanete (nechcete riskovat další uklízení), tak v synovi toto chování posilujete a chová se pak podle vzorce, budu křičet, až se pozvracím, a pak se mnou maminka zůstane. I když se pozvrací třeba podruhé, postupovala bych stejně, uklidit, dítě uklidnit, vysvětlit, že spinká už samo, že je už velké, šikovné a odejít. Je potřeba vytrvat, nelze očekávat okamžitou změnu, bude nějakou dobu trvat, než syn zjistí, že toto jeho chování nepřináší požadovaný efekt a než vyhasne. Dbejte, abyste se s ním dostatečně mazlila a poskytovala mu fyzický kontakt během dne i před spaním, aby necítil touhu sytit si tuto potřebu před usnutím. Pokud by potíže dlouhodobě neustávaly, či se stupňovaly, zkonzultovala bych večerní zvracení také s dětským lékařem a případně zkuste konzultaci nejlépe u klinického psychologa, kterého najdete například při nějakém dětském zdravotnickém zařízení. Více se dozvíte v článku Spánek dětí od MUDr. Květoslavy Ludvíkovské.

Mgr. Michaela Matoušková | Babyonline | 12.12.2016, 10:56
Položit dotaz Všechny dotazy a odpovědi
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. V pořádku Další informace
Inzerce