Smíšená strava dítěte

1. Zavádění zeleninového příkrmu

U plně kojeného dítěte začínáme s příkrmy po ukončení 6. měsíce věku, u dětí uměle živených nejdříve po ukončení 4. měsíce. Časné zavádění příkrmu nepřináší dítěti žádné výhody, naopak zvyšuje osmotickou zátěž ledvin a možnost vzniku potravinových alergií.

Příkrm se podává zásadně lžičkou, začínáme zeleninou, např. vařená mrkev nebo brambor. Zpočátku podáváme jen jednu zeleninu, postupně kombinujeme. Je třeba si opět uvědomit, že každé dítě je jiné, některé přijme nový pokrm dobře, jiné zase s nechutí. Podle toho je nutné postupovat. Je vhodné podávat první příkrm kolem poledne, protože většina lidí v té době také obědvá.

Zkuste nabídnout dítěti 1-2 lžičky zeleninového příkrmu před kojením, pak nakojte. Nebo krátce nakojte a příkrm podejte potom. Pokud dítě příkrm dobře přijímá, každý den dávku zvyšujte, až nahradíte polední kojení zeleninovým příkrmem, což trvá 1-2 týdny. V průběhu těchto dnů přidejte další zeleninu (petržel, zelenou fazolku, hrášek, kedlubnu, celer atd.). Vždy po zavedení nového druhu zeleniny vyčkejte cca 3 dny, zda se neobjeví zvýšená plynatost nebo řidší stoličky. Brambory dávejte vždy, rýži až později. Se zeleninovým příkrmem se začíná vždy dříve než s ovocným, protože ovoce je sladké, takže kojenec si zvykne snadno, ale o to hůře si zvyká na zeleninu.

2. Jak postupovat v případě, že dítě zeleninový příkrm opakovaně odmítá?

zkuste přidat trochu mléka k zelenině a znovu nabídněte, pak postupně mléka ubírejte
udělejte 2-3 denní přestávku a znovu nabídněte stejné množství
nikdy příkrm nepřislazujte, nikdy nepodávejte z láhve, vždy jen lžičkou
zkuste k vařené zelenině přidat kousek cibule (má lehce kořeněnou chuť)

3. Vařit nebo kupovat?

Zeleninový příkrm můžete připravovat doma sama, ale s výhodou lze zejména v začátku využívat široké nabídky hotové kojenecké výživy v lahvičkách. Jde o přípravky velmi bezpečné z hlediska obsahu dusičnanů a jiných cizorodých látek, naopak u zeleniny kupované v obchodech jistotu nemáte nikdy.

4. Kdy podat maso?

U nekojených od 7. měsíce, u kojených po pozitivním přijetí zeleninových příkrmů můžete po 2-3 týdnech postupně k zelenině přidat libové maso - kuřecí, krůtí, králičí, telecí, libové vepřové, libové hovězí, které je zdrojem železa. Jednou v týdnu přidejte žloutek, který v pokrmu dostatečně uvaříte. Opět je na trhu široká nabídka hotových kojeneckých masozeleninových pokrmů.

5. Zařazení ovoce

Jakmile dítě dobře přijímá polední masozeleninový pokrm, zařadíte ovocné pyré, což je vlastně ovocná kaše v nejrůznějších kombinacích. Ovoce zařaďte před dopoledním kojením, postup je opět pomalý, vždy 1-2 lžičky. Dobře přijímána je kombinace jablko s banánem. Množství postupně zvyšujte až nahradíte dopolední kojení. Nové ovoce přidávejte opatrně, abyste mohli vyloučit případnou alergickou reakci. Opět můžete s výhodou využít hotových přípravků kojenecké výživy, na nichž je vždy vyznačeno, od kterého měsíce může dítě daný přípravek konzumovat. Podobně můžete nahradit i odpolední kojení.

Spí-li vaše dítě v noci v této době klidně a nebudí se, znamená to, že mu večerní kojení stačí.

Jakmile se však začne budit, budete muset večer přidat některou dětskou mléčnou kaši, nejlépe bezlepkovou. Musíte vyzkoušet, jaké množství bude potřebovat, někdy stačí několik lžiček, jindy více. Vždy dítě dokojte.

6. Schéma celodenní smíšené stravy

Takže od 8. měsíce by dítě mělo mít následující jídelníček:

ráno: kojení
dopoledne: ovocná svačinka
v poledne: masozeleninový pokrm, masozeleninová polévka
odpoledne: ovocná svačinka
večer: kaše + kojení

Ovoce lze smíchat s bílým jogurtem, pokud dítěti tato kombinace chutná.

Pokud masozeleninový pokrm připravujete sama, vmíchejte na závěr lžičku olivového nebo slunečnicového oleje.

7. Užitečné poznámky ke krmení dítěte

dítě krmte vždy ve stejnou dobu a ve stejné místnosti (pokud nejste zrovna na dovolené)
poloha dítěte musí být stejná jako při kojení či krmení z láhve - tzn. dítě držet v polosedě opřené o vaše levé předloktí, pravou paži dítěte fixujte pod svou levou paži a levou rukou přidržujte levou ručičku dítěte, aby vám do lžičky nestrkalo
používejte bryndáčků, i když látkové jsou krásnější, plastové se snadno udržují (z látkových se těžko odstraňují skvrny od ovoce a zeleniny)
počítejte s tím, že dítě může nově zaváděný pokrm vyprsknout, vyplivovat nebo vyblinká celý obsah žaludku, podle toho zvolte místnost, kde takové nehody nebudou na závadu
jakmile se dítě dokáže samo posadit, krmte ho vsedě, k tomu účelu lze využít dětské stoličky (musí být bezpečná a musí mít atest)
stravu lehce mixujte jen u dětí živených náhradním mlékem, protože u nich se s příkrmy začíná dříve - tzn. mixovat tak, aby zůstaly drobné kousky, děti dokáží dásněmi drobné kousky rozdrtit a naučí se později lépe kousat, nebo pokrm jen rozmačkejte vidličkou; uvedený postup platí nejen pro děti plně kojené do 6. měsíce, ale i pro děti živené náhradním mlékem

8. Strava po 8. měsíci

Po 8. měsíci je výživa stejná pro obě skupiny dětí, tj. pro plně kojené do 6. měsíce i pro živené náhradním mlékem.

Lze přidávat další druhy zeleniny, rýži místo brambor (ale brambory vždy preferujte kvůli vit. C - zejména v zimním období), postupně je možno občas zařadit těstoviny, z luštěnin červenou čočku (je lépe stravitelná), dále květák, brokolici apod.
Lze již přidat celé vejce, ale dobře provařené. Lépe je do 1 roku věku dítěti podávat pouze žloutek.
Můžete také na oběd zařadit omáčky, stačí 1x týdně, nezahušťujte však jíškou, ale troškou solamylu, např. zeleninové - rajská, koprová, nikdy ne játrová či houbová.
Na svačinku dejte opět ovoce, popřípadě s přidáním bílého jogurtu, lze přidat i dětské piškoty. Tvarohovým výrobkům je lépe se do 1 roku vyhýbat, z důvodu vysokého obsahu bílkovin.
Večer pak různé mléčné kaše včetně obilninových - nabídka je poměrně široká.

Dítě v této době většinou již pevně sedí, proto je vhodné využívat zmíněné dětské stoličky. Je-li neposedné, klidně držte dítě na klíně a učte ho jíst v klidu, povzbuzujte ho, nikdy nepoužívejte hraček.

Již od 8. měsíce učte dítě pít z hrnečku, doma používejte běžně tvarovaný hrneček, na vycházku s sebou berte hrneček s pítkem, je to výhodnější - má jednak kryt a dítě si tolik nezvyká na dudlík.

Zkoušejte ke snídani nebo ke svačince dávat kousek celozrnného pečiva s máslem, nakrájejte na kousky a dítěti nabízejte. Velmi rychle pochopí, že má žvýkat. Na máslo pak můžete nastrouhat tvrdý sýr, ředkvičku nebo položit kousky oloupaného rajčete.

Mějte dále na paměti, že do 12. měsíce se strava dětem nesolí!

Takže na konci 12. měsíce se již strava dítěte přibližuje stravě starších dětí a dospělých, množství mléka je cca 500 ml denně.

POZOR! Nikdy nepodávejte dětem příliš velké tvrdé kousky, které může dítě snadno vdechnout (ořechy, bobule, kousky syrové mrkve či jablka). Tvrdou zeleninu a ovoce vždy nastrouhejte. Zvláště kousky jablka jsou nebezpečné, protože omočené slinami jsou velmi kluzké a dítě je vdechne velmi snadno. Ořechy raději v přítomnosti malých dětí vůbec neloupejte!

9. Závěrem

Na závěr této kapitoly je třeba ještě říci, že u dětí se zvýšeným rizikem alergie, u dětí s projevy nesnášenlivosti bílkoviny kravského mléka či lepku a poruchami látkové výměny se výživa řídí odlišnými pravidly.

autor: MUDr. Květoslava Ludvíkovská

garant: prof. MUDr. Hana Hrstková, CSc.

10. Vaše dotazy

1. Jakou zeleninu a ovoce je možno dávat dítěti a od jakého měsíce (v článku uvádíte květák a brokolici od 8. měsíce, ale v hotových příkrmech v obchodech jsou právě květák a brokolice uvedeny jako první lžička)?

Odpověď MUDr. Ludvíkovské: Jestliže je na některém hotovém pokrmu uvedeno, že květák a brokolici lze podat kojenci jako první lžičku, nemohu to komentovat. Nicméně je třeba podávat nejprve tu zeleninu, která nepůsobí zažívací potíže (nadýmání a bolesti bříška) a dítě ji většinou dobře přijímá (mrkev a brambor). Brokolice a květák rozhodně patří mezi zeleninu, která zažívací potíže působit může, a proto není pro začátek vhodná. Doporučuje se podat až později.

K článku lze doplnit ještě poznámku k podávání jablečného pyré - je lépe jablko zpočátku krátce podusit, neobsahuje pak tuhé kousky a je stravitelnější.

2. Jakých zásad je třeba dbát při domácím vaření pro miminka (např. jak dlouho vařit, abych nezahubila všechny vitamíny)?

Odpověď MUDr. Ludvíkovské: Vařením zeleniny i ovoce se vitamíny ničí vždy, vařit musíte totiž do té doby, až je pokrm měkký. Nejšetrnější způsob přípravy je vaření v páře.

3. Neškodí dětem částečné nahrazení čerstvé zeleniny (ovoce) mraženým?

Odpověď MUDr. Ludvíkovské: Samozřejmě lze použít i mražené ovoce, pokud bylo před zmrazením pečlivě ošetřeno (omyto a očištěno) a není zmraženo déle než 3 měsíce. Totéž platí o zelenině.

4. Na jak dlouhou dobu si mohu dopředu navařit, např. na 2 až 3 dny, aby jídlo vydrželo v ledničce?

Odpověď MUDr. Ludvíkovské: Dítěti lze připravit vařený pokrm pouze na následující den za předpokladu bezpečného uložení v lednici.

5. Kdy je možno dávat dětem potraviny obsahující lepek?

Odpověď MUDr. Ludvíkovské: Lepek je součástí obilovin, a proto je obsažen ve všech výrobcích z obilovin vyrobených (veškeré pečivo, obilné kaše). Pokud v rodině dítěte není alergická zátěž (a to nejen na lepek), dítě samo je zdravé a nemá žádné projevy alergie (kojenecké ekzemy), lze při zavádění smíšené kojenecké stravy zařadit do jídelníčku např. krupičnou kaši od 6. měsíce věku. Není však vůbec na závadu podávat potraviny obsahující lepek až po 8. měsíci.

6. Má příkrm nahradit mléčnou dávku a jak pak vytvořit pitný režim dítěte?

Reakce na článek: V bodě 6 uvádíte jídelníček, kde UM / MM je pouze 1x ráno a 1x večer. Když se poštěstí a malá mi vypije celou lahvičku, tak by to za den dalo 400ml.
V bodě 8 ovšem píšete, že do roka má dítě vypít 500ml UM / MM denně, někde jsem četla, že by bylo vhodné dokonce 600ml denně. Jak to ale do miminka dostat?? Všude píšou, že příkrm má nahradit mléčnou dávku zcela, takže asi ani po jídle?

Odpověď MUDr. Ludvíkovské: Příkrm nahradí dítěti mléčnou pitnou dávku, takže pití mléka po úplném přechodu na smíšenou stravu má dítě ráno a večer (nebo mléčnou kaši), jinak může dostat mléko po každém jídle, samozřejmě v menším množství a lépe v hrnečku.

20x péče o dítě v prvním půlroce s www.babyonline.cz
Vyšetření novorozence po porodu
Reakce novorozence
Preventivní péče o dítě
Očkování
Zdravotní a očkovací průkaz
Výživa a pitný režim dítěte
Víte, co pijete? Balené vody a pitná voda z kohoutku
Kojení
Výživa a pitný režim kojící matky
Jak se vyhnout problémům s kojením?
Překážky kojení ze strany matky
Odstříkávání mléka
Dokrm kojence odstříkaným mlékem
Uchovávání odstříkaného mléka
Sterilizace potřeb pro dítě
Hygiena kojící matky
Mléčná výživa nekojeného, dokrm kojeného dítěte
Pitný režim dítěte
Prebiotika a probiotika
Vitaminy
Stolování
Hygiena
Přebalování dítěte
Stolice novorozence a kojence
Ošetřování předkožky
Ošetřování zevního genitálu holčiček
Přechod na nočník
Péče o nehty
Péče o ruce
Koupání
Ošetření pupíku
Přenášení novorozence
Cvičení s miminkem
Průvodní slovo
Cvičení do 4. měsíce
Cvičení od 4. měsíce
10 cviků před koupáním
Říkadla ke cvičení
Vojtova metoda
Spánek
Monitor dechu
Chrup a péče o něj
12x o čištění dětských zoubků se stomatologem
Fluoridy v prevenci zubního kazu
Dudlík - dávat či NE?
Savičky nebo hrnečky
Náušnice
Denní režim
Kdy poprvé ven?
Oblečení a obuv
Bezpečnost dítěte
Cestování s dítětem
Dítě v létě
Výbava kojence či batolete na procházku, návštěvu lékaře, přátel
Dítě v zimě