Očkování z pohledu dětských lékařů - je nutno se očkování bát?

  1. Očkujete striktně děti dle schváleného očkovacího kalendáře, nebo k nim přistupujete individuálně?
  2. Co když rodič trvá na odložení očkování, ač není pádný důvod, je to jeho přesvědčení, intuice, vyhovíte mu?
  3. Odmítají očkování spíše vzdělaní nebo nevzdělaní rodiče?
  4. V jakých případech jste při očkování obezřetní a zvažujete je (rýma, autista v rodině apod.)?
  5. Zažili jste nemoci v éře před očkováním či návrat některých při dnešní nižší proočkovanosti? Jak probíhaly? 
  6. S jakými nežádoucími účinky se u očkování setkáváte, u kterých vakcín, jak často?
  7. Zaznamenali jste po očkování rozvoj hyperaktivity?
  8. Zaznamenali jste po očkování rozvoj autismu?

1. Očkujete striktně děti dle schváleného očkovacího kalendáře, nebo k nim přistupujete individuálně?

MUDr. Daniel Dražan:
Převážná většina dětí by měla být očkována řádně podle očkovacího kalendáře. Pro řádné očkování máme k dispozici nejvíce dat. Očkovací kalendář je vytvořen odborníky podle několika kritérií. Jednak je pro toto rutinní schéma prokázána bezpečnost a účinnost. Doporučené očkovací schéma také vychází s rizika dané infekce pro určitý věk. Jako příklad lze uvést očkování proti pneumokokům. Vakcínu je možné podat například v 7 letech a i v tomto věku lze očekávat její bezpečnost a účinnost, ale nemá to příliš velký význam, protože riziko invazivního pneumokokového onemocnění je v tomto věku nízké. Největší riziko závažných pneumokokových infekcí je v kojeneckém a batolecím věku, a proto je očkovací schéma stanoveno s co nejvčasnějším zahájením očkování tak, aby ochrany bylo dosaženo co nejdříve.
V relativně výjimečných případech je potřeba očkovací schéma individualizovat. Děti, které jsou nějak závažně nemocné, mohou potřebovat ještě další vakcíny, jiný počet dávek nebo naopak u nich některé vakcíny mohou být kontraindikovány (nemohou se podat). Individualizovaný kalendář v takových situacích by měl navrhnout lékař.
MUDr. Ludmila Vomelová:
Většinu dětí očkuji dle schváleného očkovacího kalendáře, pokud se objeví nějaká kontraindikace, přistupuji k očkování individuálně, odkládám očkování do úpravy zdravotního stavu, ale nepřekračuji doporučené termíny.
MUDr. Květoslava Ludvíkovská:
Ve své praxi jsem vždy postupovala dle platného očkovacího kalendáře, pouze v případech nějakého zdravotního či jiného problému (např. těsně před dovolenou rodiny apod.) bylo nutno postupovat individuálně.

2. Co když rodič trvá na odložení očkování, ač není pádný důvod, je to jeho přesvědčení, intuice, vyhovíte mu?

MUDr. Daniel Dražan:
Rodiče není možné k očkování dítěte násilím přinutit, rodič musí souhlasit. Je potřeba vyvinou maximální úsilí k vysvětlení rodičům, proč je odkládání vakcinace pro jeho dítě špatné. Otázka byla částečně odpovězena předchozí odpovědí. Nejdůležitějším argumentem proti odkládání očkování je vystavení dítěte zcela zbytečnému riziku závažného onemocnění většinou ve věku, kdy je toto riziko největší. Odložením vakcinace se dítě také dostane do schématu, které není rutinní a nemuselo projít před-registračními studiemi.
MUDr. Ludmila Vomelová:
Pokud rodiče trvají na odložení očkování, ač nemají pádný důvod, vždy jim vysvětlím, proč je doporučené očkování v daném předepsaném termínu. Pokud i přes to trvají na odkladu, vyhovím jim, ale dohodnu s nimi termín, do kdy očkování lze odložit v mezích tolerance.
Vzájemnou dohodu zaznamenávám v dokumentaci s oboustrannými podpisy.
MUDr. Květoslava Ludvíkovská:
Ve své praxi jsem se nikdy nesetkala s rodiči, kteří by bezdůvodně trvali na odkladu očkování. Vždy před zahájením očkování byli rodiče detailně seznámeni s celou problematikou včetně možných reakcí.

3. Odmítají očkování spíše vzdělaní nebo nevzdělaní rodiče?

MUDr. Daniel Dražan: 
Na tuto otázku lze těžko odpovědět. Pokud je mi známo, tak nebyla publikována data, která by na ni přinesla odpověď. Rozhodně stupeň vzdělání nekoreluje s optimálním očkováním dítětem. I vysokoškolsky vzdělání rodiče mnohdy nemívají své děti správně očkované. Možná je to u nich dokonce častější.
MUDr. Květoslava Ludvíkovská: 
Ve své praxi jsem se nikdy nesetkala s odmítačem očkování – ale tehdy, tj.před 10 lety, tolik odmítačů očkování obecně nebylo.

4. V jakých případech jste při očkování obezřetní a zvažujete je (rýma, autista v rodině apod.)?

MUDr. Daniel Dražan: 
Kontraindikace vakcín jsou poměrně přesně stanoveny. Stanovení kontraindikace vakcín je závislé na změně poměru prospěchu a rizika pro daného jedince. Například lidé se závažnými poruchami imunity a těhotné ženy se neočkují živými vakcínami, protože v takovém případě existuje zvýšené riziko nežádoucích účinků vakcíny. Autismus s očkováním nijak nesouvisí, dítě s poruchou autistického spektra má být řádně očkováno a samozřejmě ani autismus v rodinné anamnéze nemá na očkovací schéma žádný vliv. Ani nekomplikovaná rýma není k důvodem odkládání vakcinace, protože očkování nemůže zhoršit rýmu a naopak rýma nezvyšuje riziko nežádoucích reakcí po vakcíně ani nesnižuje účinnost vakcinace. Důvodem pro odložení vakcinace je středně těžce až těžce probíhající akutní onemocnění.
MUDr. Ludmila Vomelová:
U každého očkovaného dítěte beru na zřetel jeho momentální zdravotní stav, reakci na předchozí očkování, vždy beru na zřetel rodinnou anamnesu. 
MUDr. Květoslava Ludvíkovská:
Samozřejmě každé, byť zdánlivě banální onemocnění je třeba před očkováním vždy pečlivě posoudit případ od případu, každé dítě je jiné. Výskyt autismu v rodině není důvodem k jakémukoli odkládání očkování.

5. Zažili jste nemoci v éře před očkováním či návrat některých při dnešní nižší proočkovanosti? Jak probíhaly?

MUDr. Daniel Dražan: 
Poslední povinně zavedené očkování v kojeneckém věku bylo v roce 2001 proti invazivním onemocněním způsobeným bakterií Haemophilus influenzae typ B. Všichni dětští lékaři, kteří pracovali v době před zavedením tohoto očkování, si pamatují závažné infekce způsobené touto bakterií. Onemocnění (záněty mozkových blan, záněty příklopky hrtanu) probíhala velmi prudce a jejich léčba bývala často bojem o život. V posledním roce bohužel poklesla proočkovanost proti invazivním pneumokokovým onemocněním a díky tomu těchto infekcí znovu přibývá. V uplynulém roce jsem zažil dítě s pneumokokovou meningitidou (zánět mozkových blan), které naštěstí onemocnění přežilo. Kdyby toto dítě bylo očkované, velmi pravděpodobně by k onemocnění nedošlo.
MUDr. Ludmila Vomelová:
Na začátku praxe jsem se setkávala s onemocněním příušnicemi, u chlapců často komplikovanými záněty varlat. Při dnešním odmítání očkování proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám jsem se setkala s příznaky příušnic, pacienty jsem odesílala ke sledování na infekční kliniku. Při včasném záchytu onemocnění probíhalo ve snesitelné formě a bez následků. 
MUDr. Květoslava Ludvíkovská: 
Samozřejmě jsem zažila za svou téměř 50-tiletou praxi různě těžce probíhající infekční onemocnění – zarděnky, příušnice, spalničky, černý kašel, záškrt, následky obrny. Snad nejhorší byl průběh černého kašle a záškrtu. Dalšími komplikacemi byly záněty mozku a mozkových blan, záněty plic, středouší, záněty varlat u příušnic, zarděnek, různě závažná postižení po překonané dětské obrně, závažné vrozené vady u dětí, jejichž matky v prvních měsících těhotenství onemocněly nebo byly kontaktu se zarděnkami.
I při dnešní proočkovanosti se občas stává, že někteří jedinci onemocní infekčním onemocněním, proti němuž byli očkováni, ale průběh je většinou lehký a často jde o importované choroby.

6. S jakými nežádoucími účinky se u očkování setkáváte, u kterých vakcín, jak často?

MUDr. Daniel Dražan: 
Jako všechny ostatní účinné léky i vakcíny mají nežádoucí účinky, a to dokonce velmi často. Tyto nežádoucí účinky jsou ale málo závažné a přechodné. Patří k nim místní reakce, jakými jsou zarudnutí, otok a bolest v místě vpichu nebo systémové reakce, např. horečka, bolest hlavy apod. Tyto reakce během několika málo dní odeznívají. Vážné nežádoucí účinky po vakcínách jsou vzácné. Nejvážnějším nežádoucím účinkem vakcín je anafylaktická (tedy těžká alergická) reakce. Její frekvence se uvádí někde v řádu jedné k milionu dávek.
MUDr. Ludmila Vomelová:
Nežádoucí účinky se objevují u všech používaných vakcín, ale ne často. Bývají to teploty kolem 38 st C, otok v místě vpichu, neklid dítěte. Křeče a bezvědomí dítěte se již nevyskytuje. Nežádoucí účinky trvají maximálně do druhého dne po očkování. 
MUDr. Květoslava Ludvíkovská: 
V současné době během zástupů svých kolegyň jsem se se žádnou závažnou komplikací nesetkala, pouze výjimečně v prvních 3 dnech teploty, které odezněly bez následků.

7. Zaznamenali jste po očkování rozvoj hyperaktivity?

MUDr. Daniel Dražan:
Neexistují žádné publikované vědecké údaje o tom, že by vakcíny způsobovali poruchu pozornosti s hyperaktivitou nebo jiné poruchy. Naopak byly publikovány studie, které tuto souvislost vylučují. Vakcíny tedy nezpůsobují hyperaktivitu.
MUDr. Ludmila Vomelová:
Rozvoj hyperaktivity jsem po očkování nezaznamenala, pokud dítě již hyperaktivitou trpělo, nezaznamenala jsem zhoršení.
MUDr. Květoslava Ludvíkovská:
Během své praxe jsem nikdy nezaznamenala rozvoj hyperaktivity v souvislosti s očkováním.

8. Zaznamenali jste po očkování rozvoj autismu?

MUDr. Daniel Dražan:
Neexistují žádné vědecké údaje o souvislosti autismu s vakcínami. O studii z roku 1998, která na tuto souvislost poukazovala, bylo později zjištěno, že její byla provedena, zfalšována a jediným cílem bylo vlastní obohacení jejího autora. Tomu byla následně zakázána lékařská činnost ve Velké Británii. Tato studie byla ale také podnětem pro provedení řady jiných velkých a přesně provedených studií, které jakoukoli souvislost mezi autismem a vakcínami vyloučily.
MUDr. Ludmila Vomelová:
Autismus je velmi sporadický, sama mám v ordinaci 3 autistické děti.
Psychologické a neurologické vyšetření neurčilo jednoznačně rozvoj autismu po očkování.
Možných příčin bylo více.
MUDr. Květoslava Ludvíkovská:
Ve své ordinaci jsem za celou dobu měla jen jednoho autistu a tehdy se souvislost s očkováním vůbec nezkoumala.

Více o vztahu očkování a autismu pojednává kapitola Očkování a autismus.

Diskuze » Poradna »
Sdílejte článek
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek

Související články

Očkování z pohledu dětských lékařů - je nutno se očkování bát? - diskuze

  • minimální zásah
    jsem pro minimální zásah do těla a chemie. Ale myslím, že nějaké základní očkování by děti dostat měly. Proti klíšťatům určitě při jejich současném přemnožení.
    patril   | 19.04.2014 17:47:42
    Reagovat | URL příspěvku
  • Má to smysl?
    Jako malá jsem prožila encefalitidu a následný zánět mozkovejch blan mi zanechal jako doživotní následek epilepsii,proto vážně teď zvažuju nechat své děti očkovat proti klíšťatům.Zajímá mě jen jestli to má smysl.Fakt je,že mě naši nechali doma s 39 stupňovou horečkou 4 dny,ale protože máme děti 4 a nechci,aby skončili jako já a ráda bych je nechala očkovat včas.Jen chci mít jistotu,že to má smysl.
    lukesova.kollerova   | 17.04.2014 08:57:55 | Reakcí: 1, poslední: 22.04.2014 08:56:27
    Reagovat | Zobrazit reakce | URL příspěvku
Vložit příspěvekVšechny diskuze

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. V pořádku Další informace
Inzerce