Oční vady u dětí

Ostré vidění (normální vidění) vzniká tak, že světelné paprsky projdou optickým prostředím oka (tj.rohovkou, přední komorou, čočkou a sklivcem) a spojí se na sítnici.
Jestliže se poruší poměr mezi předozadní délkou oka a lomivou silou optického prostředí, pak postižený jedinec vidí neostře.

  1. Krátkozrakost (myopia)
  2. Dalekozrakost (hypermetropia)
  3. Astigmatismus
  4. Tupozrakost (amblyopia)
  5. Šilhání (strabismus)
  6. Jak můžete sledovat vidění svého dítěte?

1. Krátkozrakost (myopia) u dětí

Předozadní délka oka je delší, světelné paprsky se spojí před sítnicí, takže při pohledu do dálky se vytvoří neostrý obraz, zatímco nablízko vidí dítě s touto poruchou dobře.
Vada se dá poměrně snadno zjistit vyšetřením na tabulce s písmeny nebo obrázky, což jistě znáte z ordinace svého lékaře (optotypy). Vhodně zvoleným postupem lze takto vyšetřit i tříleté dítě (seznámíte se s ním na konci kapitoly). O léčbě a případné korekci brýlemi rozhoduje odborný oční lékař (korekce vady je možná čočkami, označovanými znaménkem minus).

Vada se objevuje u dětí často během školního věku a je třeba ji pečlivě sledovat, protože se může zhoršovat tím, že předozadní délka oka se prodlužuje a hrozí postupně špatná výživa jednotlivých částí oka.

Závažnou komplikací je u těžké myopie odchlípení sítnice, proto je nutno v takových případech vyloučit jakoukoli zvýšenou fyzickou námahu, jako zvedání těžkých břemen, časté ohýbání, potřásání hlavou, aktivní sport včetně omezení tělesné výchovy ve škole (vyloučit skoky do vody, stojky na hlavě apod.)
Jde-li u školního dítěte o malou odchylku, mnohdy doporučí oční lékař nosit brýle jen v některých situacích (divadlo, televize, frekventovaná ulice apod.) a ve škole stačí přesadit dítě do první lavice. Posouzení je však velmi individuální.

2. Dalekozrakost (hypermetropia) u dětí

Předozadní délka oka je kratší, světelné paprsky se spojí za sítnicí, takže dítě s touto poruchou vidí do dálky dobře, ale při pohledu do blízka je obraz neostrý. O léčbě a případné korekci brýlemi opět rozhoduje odborný oční lékař (korekce vady je možná čočkami, označovanými znaménkem plus).

Dalekozrakost bývá často u dětí spojena se šilháním, bolestmi hlavy, únavou, roztěkaností, zhoršením prospěchu ve škole (časté chyby v písemném projevu, špatné čtení). U menších dětí je nápadné přibližování předmětů k oku při hraní, kreslení, sedání blíže k televizi. Dítě totiž musí vynakládat zvýšené akomodační úsilí, aby mohlo vadu korigovat, proto je nutno při popsaných potížích na vadu zraku myslet.

3. Astigmatismus u dětí

Nejčastěji jde o nestejné zakřivení rohovky, někdy také čočky, vadu lze korigovat čočkami. Posouzení zaleží pouze na očním lékaři.

4. Tupozrakost (amblyopia) u dětí

Jde většinou o funkční poruchu, kdy se obraz viděného předmětu liší velikostí, zřetelností, intenzitou nebo barevností a případnou korekcí brýlemi nelze dosáhnout normálního vidění.
Tupozrakost se projevuje většinou již v útlém dětství, často ve spojení se šilháním a při nekorigované refrakční vadě, ale také při jiných onemocněních oka. Je-li však včas diagnostikována – tj. u dítěte v předškolním věku, lze ji často vyléčit nebo alespoň podstatně zlepšit (správná korekce, ortoptická cvičení). Možnost výcviku tupozrakého oka je po 6. roce věku dítěte minimální.

5. Šilhání (strabismus) u dětí

Šilhání je stav, kdy jedno oko zaostří na předmět, kdežto druhé jej správně nesleduje. Jinými slovy -  jde úchylku v paralelním postavení obou očí. Může to být způsobeno obrnou některého okohybného nervu (po těžkých úrazech hlavy, těžkých porodech, nádorových onemocněních – ale může jít také o vrozenou poruchu), nejčastěji se však u dětí setkáváme s tzv. dynamickým šilháním, které je způsobeno poruchou koordinace očních  svalů (velmi zjednodušeně řečeno). Porucha může být jednostranná nebo oboustranná, šilhající oko směřuje nejčastěji ke kořeni nosu, méně často zevně, nahoru či dolů.
U novorozence není ještě koordinace očních svalů vyzrálá, takže můžete občas zachytit přechodné šilhání.

Příčina šilhání není zcela objasněna, na jeho vzniku se podílí celá řada faktorů. Faktem však je, že šilhání bývá spojeno s refrakční vadou nebo tupozrakostí, proto čím dříve se dítě začne léčit, tím větší je možnost nápravy. Ta spočívá jednak v úpravě refrakční vady a ortoptickém cvičení, a pokud se šilhání nelepší – je nutná chirurgická úprava.
Někdy se úchylka oka projeví jen při pohledu na určitou vzdálenost -  jinak je postavení očí souměrné -  jindy se objeví jen při únavě, rozrušení, při špatném celkovém stavu apod.

6. Jak můžete sledovat vidění svého dítěte?

  • Kojenec zhruba ve věku 5 - 6 týdnů začíná sledovat pohybující se předmět – dokáže již zrak na předmět fixovat. Použijte nějakou pestře zbarvenou hračku a pomalu s ní pohybujte na jednu a druhou stranu a současně si všímejte, zda se oči pohybují souměrně (asi ze vzdálenosti 30 cm). Máte-li pochybnosti, navštivte svého dětského lékaře.
  • U většího dítěte – po 2. roce věku – kdy se již dá předpokládat určitá spolupráce, i když jen hravou formou, můžete zkoušet vidění na určitou vzdálenost pomocí tzv. „éček“. Je to velmi jednoduchá metoda - vystřihnete z nějakého barevného tužšího papíru písmeno „E“- velikosti asi 6 cm a dítěti nejdřív vysvětlíte, že písmenko má nožičky, a když budete měnit jeho polohu, tak nožičky směřují vždy někam jinam. Dítě může směr pojmenovat anebo směr ukáže ručičkou. Až pochopí, co po něm chcete, můžete písmenko v různých polohách ukazovat z větší vzdálenosti (3 metry). Současně tak připravíte své dítě na preventivní prohlídku ve 3 letech, kdy se zrak dítěte právě pomocí „éček“ vyšetřuje. Až si dítě na písmenko zvykne, zakryjte volně jedno oko, potom druhé a zkoušejte, zda vidí oběma očima stejně na určitou vzdálenost (k tomu je však třeba pomoci další osoby). Máte-li pochybnosti, konzultujte svého lékaře.
  • Všimnete – li si, že Vaše dítě při kreslení, čtení či psaní sklání hlavu blíže k sešitu, stěžuje si na časté bolesti hlavy, špatně čte i píše a hodně chybuje, sedá si blíže k televizi - konzultujte svého lékaře. Preventivní prohlídky jsou od 3 let vždy po dvou letech a v mezidobí se může nějaká oční vada objevit.
  • Určitou roli při výskytu očních vad hraje také dědičnost, proto tím důkladněji své dítě pozorujte a uvědomte o této skutečnosti svého lékaře.

Autor: MUDr. Květoslava Ludvíková

Diskuze » Poradna »
Sdílejte článek
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek

Související články

Oční vady - diskuze

  • oční kanálek
    Dobrý den,mám dotaz ohledně očního kanálku,pořád se mu v očičku drží slzičky a když se po spinkání probudí má tam ospálky. někdy jsou až žluté. Koupili jsme kapky septonex ale ty se požívají max 10dní, žádná sláva. Pak jsem zkusila Optalmo-vodu a vyplachujem. K tomu nám Dr.napsala mastičku Optalmo-framikoin. Trochu se to zlepšilo že to nemá jak "sopel" ale pořád to tam má. Už to trvá přes měsíc, což se mi moc nelíbí. Teta to měla s malym taky a pak museli dělat plastiku oka malymu, nechci aby tak maly dopadl, aby do teho očička nedostal silný zánět. co mám tedy dělat? Jít na oční a nechat si zas něco napsat nebo jit přímo do FN a nechat mu ty kanálky protáhnout? Maly má 2měsíce. díky za rady Luca
    Malecka   | 04.04.2013 10:32:35
    Reagovat | URL příspěvku
  • Brejlicky u ditete
    Dobry den, mame vzhledem k ocni vade dioptricke bryle u chlapecka vek 17 mesicu. Krasne sedi, maji gumicku, chlapecek je nesundava ale porad se strasne rosi a cocky jsou ze vnitr uplne mokre a kapicky mu stekaji po tvari. V tomto pripade je sunda. Utiram je kazdou chvilku a 5 a 10 minut. Zkousela jsem sprej proti zamlzovani, ale bez efektu. Poradite mi?Dekuji S pozdravem.Fabianova
    Monanan   | 27.01.2013 18:21:56 | Reakcí: 1, poslední: 27.01.2013 18:34:57
    Reagovat | Zobrazit reakce | URL příspěvku
    • \
      RE: Brejlicky u ditete
      Mě napadá že jsou moc přitisklé k obličeji a nemůžou dýchat, zašla bych řešit to s optikem.
      Ady.S   | 27.01.2013 18:34:57
      Reagovat | URL příspěvku
Vložit příspěvekVšechny diskuze

Poradna

Dobrý den, opětovně posílám dotaz. Byly již zodpovězeny dotazy, zaslané po mém, na můj stále není reagováno. Děkuji za odpověď.
Syn (20měs) má již od června vlhký kašel. Nějaký čas je to lepší (kašle, ale za den méně). Od června ještě nebyl den, kdy by nezakašlal vůbec. Nyní je to zase horší. Někdy v noci nebo ráno nekašle vůbec, jindy hodně. Vyzkoušeli jsme již několik sirupů (Spiropent, Sinupret, kaloba, bronchipret, prospan, aerius) a nic nám nezabírá. U dětské lékařky jsem se synem byla již několikrát (dokonce u dvou), na průduškách nikdy na poslech nic nemá, CRP nízké. Byli jsme i na alergologii, brali mu krev, testy a alergický není na nic. Nicméně kašel stále přetrvává. Dětská lékařka mi řekla, ať to neřeším, že to musí odkašlat, ale trvá to již téměř půl roku, tak nevím. U doktorky jsme byli naposled před 14 dny. V loni měl syn jednou zánět průdušek, letos prodělal zápal plic a 2x mu píchali ouško. Jinak je zdravý, řádí, jí, pije. Není unavený. Je naprosto v pohodě, až na ten kašel. Nevím již co s tím, nechci ho pořád cpát nějakými sirupy. Prosím o radu. Nechci nic zanedbat. Děkuji.

U některých malých dětí přetrvává kašel dlouhodobě, častým důvoden je lehká rýma, která zatéká do nosohltanu, vetšinou se s tím nedá nic dělat, je důležité, že alergologie je negativní, poslechový nález je čistý a CRP je negativní. Nepodávejte sirupy na kašel, zkuste jen Vincentku, nebo mořskou vodu do nosu, aby se hleny vyčistily.

MUDr. Ludmila Vomelová | Babyonline | 22.11.2016, 14:13
Položit dotaz Všechny dotazy a odpovědi
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. V pořádku Další informace
Inzerce