29. týden: Andrea podstoupila glukózový toleranční test - jak probíhal? A jaká byla návštěva rodinného cirkusu?

Hned v pondělí mě čekal orální glukózový toleranční test – vyšetření na cukrovku

Po dlouhé době jsem musela vstát už před pátou hodinou a zajet nalačno a s ranní močí na polikliniku. Tam už čekaly další dvě maminky.

Jak test probíhal?

Nejdříve nám odebrali krev, pak nám dali vypít cca půllitr sladkého roztoku. Nevím, jak ostatním, ale mě to fakt docela chutnalo. Představovala jsem si něco příšerného, ale chutnalo to jako šťáva.

Dostaly jsme kelímek a musely se posadit na chodbě. Nesměly jsme jíst, pít, kouřit a moc se pohybovat.

Po hodině dojít na WC, odevzdat kelímek, jít znovu na odběr a zase se posadit. Ještě, že jsem měla zásobu časopisů. Za další hodinu to samé. Výsledky, že přijdou přímo gynekologovi.

Týden utekl celkem všedně

Byli jsme na návštěvě u našich, kteří se chystali na dovolenou a tak nám dali rozpis úkolů, které v jejich nepřítomnosti máme na starosti.

Ve čtvrtek jsem šla do práce, kam jsem musela zanést lístek na peníze a výkaz práce. Po cestě jsme se zastavili u sestry. Švagr pohlídal děti a my si zašly po obchodech.

Mé proporce jsou opravdu už hodně velké a oblečení dochází. Alex byl letní miminko, takže s velkým bříškem jsem odchodila v šatech a tunikách, ale nyní jsou potřeba svetříky a nějaká ta bunda.

Radost jsem si udělala, koupila i pro Alexe krásná trička a jely jsme zpět. Děti si hezky pohrály a ani nechtěl Alex domů.

O víkendu jsme měli jet na návštěvu za Terulinkem, ale sešlo z toho, tak jsme vymysleli náhradní program.

V sobotu jsme byli v cirkuse

V sobotu byl u ségry ve městě cirkus. Nikdy jsem o něm neslyšela, je jen maličký a po zhlédnutí jsem pochopila, že spíš takový rodinný podnik.

Těšila jsem se, jelikož v cirkuse jsem hodně dlouho nebyla. Nějak mě to neláká. Ale říkala jsem si, že pro Alexe to bude něco, uvidí poníky, tygříky a klauny..

Přijeli jsme k naší tetě chvíli po obědě, Alex už nemohl dospat. Hnedka utíkal směr zahrada a trampolína.

My si daly s tetou kafe a děti si hrály a byly hodné. Pak jsme všichni vyrazili směr cirkus.

U pokladny byla příjemná blondýnka, lístky trhal mladíček a starší pán uvnitř v šapitó prodával popcorn.

Zazněl gong, všichni ztichli a čekalo se, co se bude dít. Pán od popcornu si sundal bílou zástěru, vzal si sáčko a šel nás přivítat. Po chvíli jsme pochopili, že je to principál.

Za ním přiběhla blondýnka v úboru tanečnice, která měla kostýmek asi jaksi o dvě čísla menší, než její konfekční velikost. Dělala mu asistenci a doprovod.

A nakonec onen mladíček, jenž svůj program začal tak, že se před námi nalíčil a ustrojil jako klaun.

Děti byly samozřejmě z jeho neustálého padání a žvatlání nadšené. Viděli jsme žonglování, vždy max. se třemi předměty, které jim sem tam upadly, pak akrobatické kousky staršího pána, který chudák spadnul poprvé tak, že jsem se lekla, aby se mu něco nestalo. Mladík s blondýnkou se přesvědčili, že je vše v pořádku a pokračovalo se. Kouzla byla opravdu tak na „oblbnutí dětí.“

Čekala jsem jinou kvalitu představení.

Nejhezčí a taky jediná zvířátka byli pejskové, kteří teda byli skvělí.

Po hodině představení skončilo a my se šli ještě projít kolem jezera. Domů jsme přijeli až v osm večer, kdy zároveň dorazil tatínek z práce. Všichni jsme proběhli sprchou a rádi zalezli do pelíšků.

Na základě vyprávění Andrey81 připravila Naďa Barochová.