Rodíme ONLINE: Srpen/1 – šicí stroj je doma, změna gynekologa 

 
Naše těhotné maminky už mají před sebou poslední dva měsíce. Jak se jim daří a co zajímavého zažily?
  • Lenižurka - si užila setkání se svou milou kamarádkou a kmotrou Sárinky
  • Amálie - se rozhodla změnit svého gynekologa a nyní je opět s péčí spokojená

 

LinolaSponzorem ONLINE projektu Rodíme společně s BOL je
Linolaznačka 
Linola, která každé z pěti rodiček věnuje kufříky s produkty pro miminka.  
 

 Společnost Hipp maminkám věnuje kosmetické taštičky. 

Hipp

 

Rodičky rovněž obdrží publikaci vydavatelství Babyonline Zdravé těhotenství.        

 

Společnost GS věnuje maminkám těhotenské vitamíny s vysokým obsahem kyseliny listové GS Mamavit a přípravek proti nadýmání v těhotenství NoballNoball

mamavit

 

Lenižurka (26 let, 29. týden těhotenství, druhorodička) 

Ahoj všem:-)

Jestli mi doteď přišlo, že ten čas rychle utíká, teď bych řekla, že létá nadzvukovou rychlostí. Neskonale jsem se vylekala hlavně ve chvíli, kdy mi na mobilní aplikaci naskočilo, v jakém že už to jsem týdnu a já si přesně vybavila ten pocit, když jsem viděla tohle číslo napsané u holek z Rodíme online, které už dááávno porodily své mimuško. Nedovedu si zároveň ale představit, že mám vydržet ještě dva měsíce s tím svým bříškem. Děsně mě bolí spodní žebra kvůli roztahování mrněte. Otočené bude už určitě dolů hlavičkou, protože ho cítím zaražené do močáku a u toho mě směle okopává jak řepu v oblasti hrudi. V úterý jedeme do Karlových Varů na ultrazvuk kvůli stavu cysty chorplexu mimča, tak se to dozvím s určitostí. Taky se těším, že po dlouhé době uvidím z broučka snad i něco jiného, než jen bouchající srdíčko a jsem hrozně zvědavá na jeho míry.

Rodíme ONLINE

A co se u nás dělo v tomto týdnu těhotenství?

V pondělí mi troubíci od internetu konečně správně nastavili router a mohla jsem zas po týdnu fungovat jako moderní závislák. :-) Hlavní událostí toho dne, ale bylo něco jiného. Přijela moje milá kamarádka a kmotra Sárinky Kateřinka se svou půlroční holčičkou. V úterý jsme je vezli domů do Prahy, a když jsme vyložili všechny jejich věci a loučili se, teprve mi došlo, že jsme se ani společně nevyfotili a hlavně tedy ty naše děti, abychom měli památku... Zas mi došlo, jak uspěchané je vše kolem dětí. Ty naše holčičky si při návštěvě rozhodily návyky režimu a sladit jejich potřeby tak, abychom mohli jít třeba ven, bylo skoro nemožné. Co teprve, když měly v noci spát. Tu svojí malou jsem měla po dlouhé době v ložnici a myslela jsem, že nebudu. :D Od jedenácti do jedné se rozhodla, že spát najednou nebude, když vedle stejně pořád řičí nějaké mrně, a skončily jsme u čaje a vánočky v obýváku, přičemž jsem viděla, že ani v návštěvním pokoji lampa dlouho nezhasla:D Polévalo mě horko při představě, že tady za dva měsíce budeme mít taky takové miminko a já se budu starat ještě do toho o Sárinku. Haha...

Ale ta naše prďola se teď už docela úspěšně posazuje aspoň na nočník a koná většinu svých potřeb tam, že se modlím, aby jí to vydrželo a nedostala pak po narození chlapečka blok... Stačí, že nás zdržela v nácviku ta Sárinky choroba a malá si po ní nedokázala říct, že potřebuje a byli jsme zas plně na plínách. Na druhou stranu, je jí teprve rok a půl, tak má nárok.

Rodíme ONLINE

Už mám konečně doma nějaké oblečky na chlapečka do velikosti 68 a jsem klidnější:-) Jsou to věci z balíku z druhé ruky a některé byly tak prťavounké, že mi bylo jasné, že tohle bych bývala nenavlékla na Sáru ani po porodu, natož na toho chlapáka, takže jsem je dala pěkně bokem a daruji je dětskému oddělení nemocnice v Kadani, kde se určitě upotřebí.

Rodíme ONLINE

Jůů! A byli jsme s mužem vyzvednout v Praze u jedné fajn paní klasický šicí stroj, tak se učím. Zatím jsem došla jenom k nácviku úkonů jako navlékání vrchní a spodní nitě a zkoušení různých stehů, protože nebyl moc čas něco spíchnout, ale minimálně závěs do dětského pokojíku už snad tenhle týden udělám. Co bylo ale zvláštní, byla ta samotná návštěva u paní Libušky, která stroj prodávala. Když jsme se domluvily na odkoupení stroje přes mail, věděla jsem, že je těhotná a je na rizikovém. Přišlo mi to hrozně hezké, že jsme na tom vlastně podobně, naše cesty se střetnou a já poznám fajn těhuli s podobnými zájmy. Jí jsem o svém těhotenství neříkala a přišlo mi, že to bude vtipné, až se uvidíme. Jenže asi čtyři dny před domluvenou schůzkou jsem od ní dostala zprávu, že žádné miminko nebude. Že se přestalo vyvíjet a je po revizi dělohy. Jako by do mě hrom bacil... Představila jsem si, jak jí bude, až mě uvidí s tím břichem. Chtělo se mi brečet. Ten stroj si od ní mohl koupit kdokoliv, ale taková pitomá náhoda jí do cesty zrovna přivede těhotnou. Některé věci jsou asi opravdu mezi nebem a zemí a s osudem se těžko bojuje.

Libuška byla hrozně milá a energická paní, která nás uvítala s úsměvem bez mrknutí oka a hodinu se mi plně věnovala a ukazovala všechny funkce stroje. I přihlížející manžel si s gustem vyzkoušel třeba navlékání nitě. :-) Tématu těhotenství jsme se všichni úspěšně a nenásilně vyhnuli. Myslím, že nebylo potřeba slov. To důležité je slovy neuchopitelné... I tak, ke konci setkání dostalo naše miminko dárek v podobě látky se skřítkem, ze které mám ušít deku a pak určitě poslat fotku, jak se mi to vydařilo. Mám k tomu kousku látky teď takovou posvátnou úctu, že se bojím, abych to šití nějak nepokazila, takže proto nejdřív ty závěsy a povlečení...:)) A pak hned bude deka se skřítkem.

Rodíme ONLINE

Ať se vám daří a máte úsměv na tváři...

Pa
Lendula:-)

PS: Málem jsem se zapomněla pochlubit s jednou velkou radostí, kterou mi zprostředkoval můj muž! Nekonečnou slast z gastro zážitku v jedné italské restauraci v Bubenči. Zas jsem se po dlouhé době úžasně nakrmila. Asi počítá s tím, že romantika v rámci výročí svatby, které máme na konci září, možná nebude, když je to tak blízko termínu porodu:-)))

Rodíme ONLINE

Amálie (30 let, 31. týden těhotenství, prvorodička)

Ahoj BOLKy,

tak další týden za námi...

U mě zase byl týden ve znamení změn, protože jsme se ještě rozhodli příští týden zajet na ne moc plánovanou dovolenou, tak jsem se rozhodla jít na pravidelnou kontrolu o týden dřív, protože stejně tam minule opět byl jen nějaký záskok a místo pořádné kontroly ve 30 týdnu těhotenství z toho byla dle mého názoru jen přátelská návštěva. A protože jsem ten trombofilik a ták, tak se o malou bojím i o sebe a nechtěla jsem chodit s křížkem po funuse, stejně bych měla chodit už každých 14 dní, akorát záskoky to neznají, tak fakt lepší než pozdě.

No každopádně vystřízlivění došlo v moment, kdy odcházela z ordinace paní přede mnou a slyšela jsem opět nový jiný hlas! Už při vstupu mě odradil vzhled a flegmatismus pána, co tu byl jako "doktor" a jeho přístup mě dorazil. Navíc v telefonu sestřička někomu omlouvala, že tu pan doktor nebude celé prázdniny, a pak se uvidí.

Vůbec mi ten "pan doktor" nedělal ani ultrazvuk, ani prohlídku, tlak a váhu si víceméně vymyslel a ZAPSAL! do průkazky dle minulých hodnot o trochu vyšší, včetně výšky fondu! To by mě zajímalo, jak to krz moje volné triko poznal. Vzhledem k tomu, že mám tlak extrémně nízký atd. minulý týden jsem měla tu nehodu a bála jsem se, tak mě jeho odpověď: "a to je v pohodě" moc neuklidnila.

Když mi řekl, že jestli ta zkumavka na moč je moje a dal mi ji v ubrousku zpět, že se to hodí, tak jsem si řekla a dost!!

Hned po práci jsem obvolala nejlepší kamarádky, postěžovala si a poptala se na reference. Hned se mi dostalo pochopení a rad, takže jsem zvedla telefon a zjistila, zda berou ještě nové pacientky, vysvětlila jim situaci a vzali nás obě dvě. ;-)

Hned na druhý den jsem přišla do nové ordinace, kde mě opravdu moc hezky přijali, vše vysvětlili, probrali mou situaci, rizika, rady a vůbec. Připadala jsem si zase jako maminka, co se těší na miminko a je pod lékařským dozorem. :-)

Následující den jsem ještě měla kontrolu na hematologii, kde mi vzali krev, zkontrolovali a předepsali další megavárku injekcí na ředění krve, prý mám stále trochu anémii, ale není to nic hrozného, vzhledem k pokročilému stádiu těhotenství, tak ráno i nadále budu jíst železo a píchat si musím až do porodu. A dle toho, co paní doktorka říkala, tak asi i celé šestinedělí, ale už jsem si na to docela zvykla, tak z toho nemám takové trauma. Snad to bude ok.

Tak se zatím mějte fajnově a já si utíkám užívat dovolené.

Amálka

Diskuze » Poradna »
Sdílejte článek
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek

Související články

Srpen/1 - maminkám už se to krátí - diskuze

Vložit příspěvekVšechny diskuze

Poradna

Prosim o zodpovezrni dotazu. 10.10. jsem otehotnela, 4.11. mi lekar dle ultrazvuku potvrdil tehotenstvi. 14.11. jsem zacla lehce krvacet, 3 dny, bez bolesti, lekar diagnostikoval samov.potrat. Jiz tri tydny mam obcasne lehke pobolivani v podbrisku, pocity žizně, ale hlavne tlaky v prsou a jejich zvetseni. Jsou tyto priznaky spojene se časným samovol.potratem? Sex.styk jsem nemela. Nemohu byt stale tehotna? Dekuji

Lékař na tento dotaz prozatím neodpověděl.


MUDr. Veronika Ťápalová | Babyonline
Položit dotaz Všechny dotazy a odpovědi
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. V pořádku Další informace
Inzerce