Červen/1 - porod na spadnutí

I když u dvou maminek je porod na spadnutí, dalšího miminkaj jsme se zatím nedočkali. Jak se maminkám daří?
  • Lenižurka - má za sebou opět akční týden - plavání se Sárou, narozeninovou oslavu i chalupu
  • MikeFree - zažívá psychicky náročné poslední dny těhotenství, snad hádky pročistily vzduch
  • Amálie - už před okolím neutají své rostoucí bříško a také přemýšlí o změně pojišťovny
  • Renie - je také ještě 2v1, ale o slovo se stále častěji hlásí poslíčky, občas zazlobí i v noci

 

LinolaSponzorem ONLINE projektu Rodíme společně s BOL je
Linolaznačka 
Linola, která každé z pěti rodiček věnuje kufříky s produkty pro miminka.  
 

 Společnost Hipp maminkám věnuje kosmetické taštičky. 

Hipp

 

Rodičky rovněž obdrží publikaci vydavatelství Babyonline Zdravé těhotenství.        

 

Společnost GS věnuje maminkám těhotenské vitamíny s vysokým obsahem kyseliny listové GS Mamavit a přípravek proti nadýmání v těhotenství NoballNoball

mamavit

 

Lenižurka (26 let, 20. týden, druhorodička) 

Ahoj:-)

Celý týden byl takový plavací. V bazénu na lekci byla Sára třikrát, z toho jednou se mnou, pak s tatínkem a nakonec v pátek ještě s babičkou. Jestli ony jí nevyrostou brzy mezi prsty blány. :D Akorát nám na „šmírovací“ okno z recepce do bazénku dali folii, aby nás z druhé strany nepozorovali děti a nerušilo je to v soustředění, jenže my teď na ně taky vidíme hůř. :-/ A co teprve, když to chci vyfotit.

Rodíme ONLINE

Konečně jsem si dojela do jiného města na pojišťovnu, abych si nechala udělat kartičku pojištěnce se jménem, které nosím už dva roky, ale pořád nějak nebyl čas tam osobně zajet. Nikdo ji po mně doteď nevyžadoval, jelikož chodím ke stejným lékařům, akorát když jsme byli v Plzni na té klinice, docela se podivovali, co jsem jim to dala do ruky za špatnou kartu. Musela jsem se zastydět.

Taky jsem s hrůzou zjistila, že pas, který jsme narychlo v září dělali pro malou, je už tři měsíce propadlý a musíme rychle vyřídit nový, jestli chceme vyjet někam za hranice. A to my bychom rádi. Takže jsem naklusala k foťákovi a nechala to naše mrně vyblejsknout. Pokračování v pondělí na úřadě v Kadani, to bude asi zas akce...

Rodíme ONLINE

V sobotu byla už v pořadí třetí venkovní oslava narozenin mojí malé sestřenice Magdalenky z Litoměřic. Trochu náročnému odpoledni předcházelo i náročnější dopoledne, jelikož jsem si usmyslela, že musím s sebou taky přivézt něco k jídlu, a tudíž jsem mezi korigováním své dcery, zachraňováním jí při lezení ze židle na stůl, uklízením vyházených věcí ze šuplíků apod., pekla slané štrůdly, malé pizza šneky a sladké borůvkové šátečky a uvařila polévku. Dítě se mi při jídle zmazalo tak, že jsme si po takovém dopoledni daly společnou koupel v prosluněné koupelně a bylo nám fajn. :-) Pak už rychle obléct a doplněni o babičku a tatínka uháněli jsme směr Litoměřice.

Rodíme ONLINE

Tam bylo lidu – známých a příbuzných, že jsme po asi čtyřech hodinách rádi zase sedli do auta. Celkově to ale stálo za to.

Rodíme ONLINE

Neděli jsme strávili v klidu přírody na chalupě, sluníčko nám dokreslovalo dobrou náladu. Můj muž byl ve svém živlu, jelikož mu došel olej v sekačce a zjistil to až po příjezdu na místo, užíval si s dostatečnou radostí sekání trávy kosou. Za ten výraz blaha ve tváři byste mu dali korunu. Já se zas rurálně vydováděla při vaření leča na kamnech na dřevo. Odpoledne jsme si pak ještě upekli buřty, poklidili a jeli dom.

Rodíme ONLINE

Těhotenské pocity

Mimík dělá kotrmelce, že se bojím, že bude stejný divoch jako ta naše prvorozená. Ta měla taky už dobře natrénováno z dělohy. Sen o klidném miminku si asi nechám zdát opravdu jen ve spánku:))
Moje tělesná hmotnost vzrostla od početí o šest kilogramů. Začínám se sama sobě zas docela líbit:-) To bude ale trvat jen do chvíle, než budu mít břicho jako balón:D (teď je to zatím takový balónek).

Přeji všem hezký týden
Lenďa

MikeFree (24 let, 39. týden těhotenství, prvorodička)

Ahojky,

už před sebou mám snad posledních 10 dní. Začíná to být hodně náročné. Naštěstí jsme nachystané, takže můžu všechny bolesti a táhnutí a tlačení bříška prožívat s klidným srdcem, ale to čekání už je dlouhé a ukazuje se to na psychice všech v blízkém okolí, takže můj týden byl ve znamení hádek.:-(

Začátek týdne byl ještě v poklidu a já trávila dopoledne s mamkou, a nesla to vše docela dobře, protože jsem měla rozptýlení. Při úterní dopolední bouřce se bříško tvářilo, že už je to tu. Zprvu jen tak podivně táhlo, ale postupem času to přešlo v poměrně bolestivé tvrdnutí. A když už to bylo častější a pravidelnější, tak jsem se obrátila k metodě, kterou nám radila sestřička na cvičení, a vyzkoušela jsem horkou sprchu. Než jsem ze sprchy vylezla, tak mamka měla nachystané věci pomalu u dveří, že teda pojedeme. Musela jsem jí oznámit, že bříško furt trochu táhne, ale bolesti ustaly, takže se nikam nejelo. Začala jsem váhat, zda odpoledne chodit na cvičení, ale chvilku jsem si lehla a docela se uklidnila, tak jsem nakonec vyrazila, že co půjde, zkusím, když něco nepůjde, tak budu koukat, ale popovídám s maminkami a odreaguji se. I na cvičení ze mne byly všechny div živé, protože prý na mne bylo moc dobře poznat, že mi není dobře, a tak všechny včetně sestřičky čekaly, kdy zahlásím poplach. :-) Naštěstí je cvičení na poliklinice hned proti vchodu do nemocnice, takže by se nijak složitě nemusela řešit doprava do porodnice, takže jsme se tomu jen smály. Cvičení dopadlo dobře a my jsme stále 2v1.

No a pak už to začalo. Mamka se asi o to více začala strachovat, že se to blíží a začala za mnou stále chodit, že je potřeba udělat toto a tamto a že bych to raději měla udělat jinak...No a toho už na mne bylo moc, teď kdy jsem ráda, že sotva lezu. A tak jsme se pohádaly prvně s mamkou, o den později s tetou, naštěstí budoucí tatínek je splachovací a má se mnou výdrž, takže mne drží a jen díky němu to zvládám.

V sobotu, abych se trochu odreagovala, jsme vyrazili na den dětí, který pořádaly zdejší úzkokolejky a tak jsem se kochala tou spoustou dětí a říkala si, jak už za rok tam budeme také s malou. Moc už se na to těším.

V neděli Roman uznal, že nejvíce mi po psychické stránce pomůže, když se sebereme a poctivě uklidíme celý byt tak, abych mohla být v klidu, kdyby se malá rozhodla jít ven. A tak jsme celý den strávili úklidem a musí se nechat, že to docela zabralo a mně se krásně usínalo.

Takže hurá do posledních 10ti dnů a přeji všem krásný týden, Míša.

Amálie (30 let, 22. týden těhotenství, prvorodička)

 

Ahoj BOLky,

tak další týden za námi, super...

Tenhle týden mi ještě stále doznívaly dozvuky nemoci, co jsem prodělala minulý týden. Rýma téměř ustoupila, což se dalo čekat, nevěřím, že tam toho vůbec mohlo v té hlavě být víc, ale co je horší, přešlo to do kašle. To u mě nebývá standardní, spíš to rýmou končí, ale asi jsem teď fakt taková náchylnější..., ale nasadila jsem lehčí týden plný odpočinku a čaje, šátku na krku a je to lepší a lepší... Manžel si sice plete těhotenství s těžkou nemocí, tak si připadám, že už nemůžu donést ani ten velký hrnek čaje k posteli, jak mě obskakuje. To kdyby věděl, jak tahám malou od kamarádky nebo kartony mattonek, tak asi omdlí :-) Ale pokaždé myslím na to, že už nejsem v plné síle a dávám pozor, to zase jo.

Jsme takoví trochu pověrčiví, i s rodinou jsme čekali na první oznámení až po prvním velkém UTZ, tak i sousedům jsme zatím nic neříkali, ale protože bydlíme v novostavbě a maminek je tu požehnaně i dvojnásobných, neuniklo jim, že jsem se jaksi zakulatila v místech, kde ony to dobře znají a už to asi je větší nadváha, že si jedna z nich dovolila mě oslovit, jestli nečekáme miminko. :-) No a během týdne se to rychle rozneslo a odvázaly se i ostatní maminky už rovnou s gratulacemi a tatínkové zas odchytili manžela a gratulovali mu. Takový nový hezký pocit. Ale já stále říkám, ještě není k čemu, zatím máme jenom břicho! :-)

Já si čtu vždycky trochu dopředu, takže 23tt už je vykládání o pásu v autě pro těhotné. I když řídím docela často, asi bych za to tolik peněz nedala, snažila jsem se pás tak i tak povolovat a vytahovat, aby mi nezavazel a neškrtil, ale kolegyně z práce už má větší holčičku a druhé neplánují, tak mi ho darovala, takže jsem instalovala a musím říct, že je to super věc! Konečně mi pás nekazí pocit z jízdy a cestování je příjemnější a dle všeho i bezpečnější pro obě. Můžu jen doporučit.

Je už 1. červen, Den dětí si necháme na příští rok, letos ještě sedíme doma a koukám na netu, jak ostatní s dětma slavili, ale taky už pomalu začínám přemýšlet o pojišťovně pro mě i miminko, do konce června je ještě možné přestoupit, tak mi nastává dilema, která je lepší, vzhledem k tomu, že moje současná se ke mně nezachovala příliš hezky, tak jsem rozhodnutá jít jinam. Pokud máte prosím nějaké zkušenosti nebo doporučení, která je pro maminky s dětmi nejvýhodnější sem s nimi, budu jenom ráda za radu...

Hezký týden všem a snad už bude zas to sluníčko bez deště.

Amálka

Renie (28 let, 38. týden těhotenství, prvorodička)

Ahoj BOLky!

V úterý jsme s manželem vyrazili do lékárny, abychom dokoupili ještě nějaké věci pro malého. Už jsem koupila líh na ošetření pupíku, fenyklový čajíček, kapky proti prdíkům, atd. Takže teď už konečně můžu říct, že máme všechno nakoupeno a už nemusíme nic shánět. Hrozně jsem si oddechla a jsem moc ráda, protože lítání po nákupech už je pro mě utrpení.

Od pondělí do středy jsem hlavně odpočívala, ležela v posteli a pila čaj s medem a citronem. Nemohla jsem se vůbec zbavit rýmy. Nebyla jsem u doktorky, nedala jsem si ani jeden prášek, tak se to nachlazení trochu protáhlo.

Ve středu jsem byla na pravidelné prohlídce u mého gynekologa. Sestřička mě napojila na monitor, a jelikož jsem se předtím doslova přežrala špaget, které miluju, tak malý se skoro ani nehnul :-) Monitor dopadl dobře, ale měla jsem trochu vyšší tlak. Řekla jsem sestřičce, že jsem celý týden ležela s nachlazením a ještě teď mi není dobře, tak uznala, že to může být i tím. Pan doktor už malého moc nekontroluje. Podíval se, jestli má dost plodové vody, všechno bylo v pořádku, tak jsem hnedka byla zase venku. Ani nevím, kolik je váhový odhad, ale doktor řekl něco v tom smyslu, že váhu má tabulkovou a že to není žádný obřík, takže můj odhad je, že váží cca 3 100 gramů. Po kontrole jsem si zajela na nákup, protože jsem dostala šílenou chuť na kofolu, které jsem se úspěšně vyhýbala celé těhotenství.

V pátek ráno jsem jela s manželem do Brna, abych už konečně zašla do práce a vyřídila potřebné papíry. Můžu říct, že to bylo moc fajn a hrozně emotivní. Akorát když jsem přišla po takové době do kanceláře, tak to bylo trochu divné. Už to nebyla moje a Evčina kancelář. Už to byla kancelář někoho jiného. Holky měly radost, že mě vidí, já samozřejmě taky, ale pořád jsem čekala, že odněkud přijde Evka a řekne mi ahoj. Jenže to už se bohužel nikdy nestane. :-( Celé oddělení se z její smrti nemůže nějak vzpamatovat, což je pochopitelné. Mluvila jsem se šéfovou a narovinu jsem jí řekla, že bych ráda měla druhé dítě, hned jak Tobík bude trochu samostatnější a že bych se mohla za 4 roky vrátit do práce, když nám s tím druhým pomůže maminka a bude ho hlídat, než bude mít věk na to, jít do školky. Řekla, že to chápe a že proti tomu nic nemá, že pracovní kariéra mi nikam neuteče. Skoro se mi odtud nechtělo domů, a když jsem vyšla ven, tak mi ukápla i slzička. I přes to, že jsem tam ke konci nemohla vydržet, tak to bylo místo, kde jsem trávila poměrnou část dne a to člověk jen tak nevymaže. Manžel na mě čekal na parkovišti, a protože už byl čas oběda, tak jsem ho na něj pozvala. Dali jsme si v Rosicích v pizzerii meníčko a pak jsme vyrazili k mamce.

V neděli mi švagrová nafotila nějaké fotky bříška, tak jsem zvědavá, jak vyjdou. Nejsou to profi fotky, ale jsem ráda, že budu mít aspoň nějakou památku na Tobíka v bříšku. Ráda si hraje s fotkami a upravuje je, takže si dá určitě záležet.

Těhotenství se chýlí ke konci a já už se nemůžu dočkat, až bude malý venku. Ten konec už je opravdu nepříjemný a já se cítím jako nafouknutá bublina, která musí za chvilku prasknout. Tento týden se začaly objevovat poslíčky. Ve čtvrtek v noci mě probudila bolest břicha. Měla jsem ho tvrdé jako kámen a když se Tobík pohnul, tak to bylo celkem bolestivé. No ale samozřejmě jsem to zaspala a ráno jsem o ničem nevěděla. Nohy mám pořád nateklé, takže se snažím víc odpočívat a dávat si je co nejčastěji nahoru. Navíc jsem hrozně zvědavá, jak ten náš miláček vypadá, myslím na to každý den a už se těším, až ho uvidím spinkat v jeho postýlce.

Pro tento týden se s vámi loučím a za týden zase ahoj (možná?).

Renata

Diskuze » Poradna »
Sdílejte článek
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek

Související články

Červen/1 - porod na spadnutí - diskuze

  • Ahojda děvčata, tak vás zase jednou jdu pozdravit. Hezky vám to utíká :o), jsem zvědavá, která z vás - z těch "pokročilejších" - bude mít první mimi. Úplně živě si představuju, jak už musíte být unavené!!!
    Lenižurka - ty jo, u nás na pas snad fotí na místě, takže není potřeba si nechat udělat foto prcka. A ty si nechala malé dělat pas v září a teď už konči?? Já myslela, že je na pět let, nebo kolik.

    MikeFree - holka, už je to za pár a halt ke konci jsou ty lidi háklivější .oD a asi tě nepotěším, ale i po porodu bývají lidi háklivější - vidím to u nás, člověk je nevyspalý, utahaný a hádky se tu taky občas semelou, takže zatnout zuby a vydržať.

    Amálie - tak to je dobrý, buď ráda, že ti gratulují, na mě tu v baráku koukali s podivem, když jsem se objevila zase s hlubokým kočárem a Márou vedle něj - prej vy už zase máte miminko?? :oD

    Renie - si fakt dobrá, když vidím, co všechno už máte nakoupené - u nás se jak líh (ba ne, ten jsem snad měla dopředu), tak čaj či kapky proti prdíkům kupoval, až když "bylo nejhůř" :oD. S tou prací, je dobře, že máš tolik hezkých vzpomínek - snaž se si udržet právě ty! Vím, že to musela být opravdu rána. Na fotky bříška se moc těším, tak pak koukej nějakou ukázat!!
    Buik   | 03.06.2014 21:12:22 | Reakcí: 2, poslední: 11.06.2014 22:10:04
    Reagovat | Zobrazit reakce | URL příspěvku
    • \
      RE:
      Ahoj Luci.
      No, já jsem tady v tom takový puntičkář a taky jsem hlavně nechtěla posílat manžela do lékárny se seznamem, když vlastně neví, o co jde..Ženská přece jenom ví o trochu víc  
      Byl to docela šok, když kolegyně zemřela, to máš pravdu. Neměla žádné vážnější zdravotní potíže, tak proto to byl takový šok. Plánovala jsem si výlet do Kauflandu, že si nakoupím a počkám na ni než půjde z práce a ukážu jí malého, ale bohužel už to nestihnu. Holky z práce pak zjistí, kde uloží její popel a pojedu se za ní podívat aspoň na hrob. Je to hrozně nespravedlivý...Ale bohužel s tím nikdo nemůže nic dělat  
      Doufám, že se těch těhu-foteček taky dočkám   Švagrová má teďka zkouškové, tak pořád leží v knížkách a nechci na ni tlačit, ale až budou, tak je určitě hodím do fotogalerie  
      Renie   | 09.06.2014 23:07:52
      Reagovat | URL příspěvku
      • \
        RE:
        Neboj, na fotečky si počkáme a kdo si počká, ten se dočká o to budou lepší :o). A co se lékárny týče, hele, tak ten můj je docela schopnej. Je pravda, že v lékárně ho ne příliš rádi vidí, protože má tisíce dotazů a otázek, ale vždy donese nakonec to správné :oD
        Buik   | 11.06.2014 22:10:04
        Reagovat | URL příspěvku
  • hezke cteni holky :-)

    Amálko, taky jsme menili pojistovnu loni, prechazeli jsme od vzp k zps. Zatim jsme spokojeni. Stejne co clovek to nazor, tak si projdi jednotlive pojistovny, jejich programy, co te oslovi nejvic. A ja ocenuju i pobocku nedaleko, i kdyz je doba internetu, davam porad prednost tam osobne zajit a pozeptat se.
    Dobry je, ze pojistovna, ke ktere prejdes ti vezme automaticky i mimco, i kdyz se narodi az po 30.6., kdy je mozne prejit. Jen si ho budes muset nahlasit po porodu ke stavajici (tzn. te stare - protoze u nove budete az od ledna) a od ledna ti nova pojistovna da prukazku i pro mimco.
    chezzie   | 03.06.2014 08:54:43
    Reagovat | URL příspěvku
Vložit příspěvekVšechny diskuze

Poradna

Takže když jsem měla nechráněný sex před menstruaci cca 3dny před menstruaci a měla jsem ji slabou , po ukončení menstruace jsem začala brát po půl roce antikoncepci a vysadila ji po dvou týdnech nedělala mi dobře a druhy den jsem začala krvacet 5dni ms . Pořad mám nafouklé břicho ale měkké a někdy mě v tom břichu picha . Po slepaku už jsem . Někdy mám bílý výtok . Myslím si ze jsem nastydla . Dělala jsem si po nechranenym styku asi po 9dnech test a byl negativní pak jsem si udělala další teď cca po 3 týdnech a opět negativní . Takže si myslím ze to jsou jen stresy a ze tohle si jen nalhavam v hlavě . Přítel se do mě neudělal ale praskl kondom . . Když si zmacknu hodně břicho mám v něm tlak ale když na to nemyslím je mi úplně skvěle . Miminko si již dovolit nemůžu . Na moji první otázku jste mi odepsala ze je to nepravděpodobné . Děkuji za radu hezky den ..

Lékař na tento dotaz prozatím neodpověděl.


MUDr. Veronika Ťápalová | Babyonline
Položit dotaz Všechny dotazy a odpovědi
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. V pořádku Další informace
Inzerce