Porod Vašíka od dominikakolarova

  • Datum: sobota 4. 1. 2014
  • Místo: porodnice v Ústí nad Orlicí
  • Váha: 2 952 g
  • Délka: 48 cm

 

A je tady den P...

Poslední dny před porodem byly naprosto normální, vůbec nic jsem na sobě nezpozorovala. Říkala jsem si, že ten osudný den příjde nejdřív tak za dva týdny.

Jsem přesně ve 38. tt. a je sobota 4. ledna, přesně 4:30. Probouzím se, protože pod sebou cítím mokro, myslela jsem si, že mě prcek nakopal do močového měchýře spíš, než že by mi praskla voda :-D Ale to jsem se spletla... opravdu to byla plodová voda. ,,Co teď? Budu rodit? Není to zase jen planý poplach? Mám ještě chvíli počkat?" Otázek se mi hlavou honilo tolik, že jsem nevěděla, co mám dělat dřív. Rozhodla jsem se tedy pár minutek počkat, co bude dál, jestli přijdou kontrakce a opravdu pojedeme do porodnice.

Za pár minut to začalo... první kontrakce... nečekala jsem, že hned napoprvé budou tak bolestivé, ale za minutku mě přechází a já budím přítele s tím, že jedeme. Filip vylezl z postele a jen mi odpověděl, ať klidně během dne volám, kdyby něco, že dojede z práce a ihned pojedeme do Ústí rodit. Myslela jsem, že si dělá srandu. ,,Ale já myslím, že pojedeme hned!" řekla jsem mu a přišli další bolesti. Vzala jsem telefon a okamžitě volala mamce, která u nás byla za minutku, aby nám pomohla a podpořila mě. Zvedla jsem se z postele, šla si vyčistit zuby, oblíct se, doplnit pár věcí do tašky a pak to teprve začlo... stahy jsem měla stále intenzivnější a po kratší době. Steží jsem slezla ze schodů, hned jsem to zaparkovala na záchodě, protože se mi udělalo špatně, takže přítel ještě letěl pro kýbl do auta :-D Brala jsem to pořád tak nějak s klidem. V autě to teprve začlo, navíc počasí nebylo zrovna nic moc a přes hustou mlhu nešlo vidět, takže jsme jeli dost pomalu. Měla jsem pocit, že mě ta bolest zničí. Nevěděla jsem, co dělat, jak dýchat, čeho se v autě chytnout, abych tu bolest alespoň trošku zmírnila, a jen jsem celou cestu nadávala, to mi aspoň trošku pomohlo :-D

Asi po 45 minutách jsme konečně dorazili do porodnice a našli příjem (který je tam mimochodem v patře, takže když nejde výtah, máte smůlu, milé těhulky, musíte po schodech, my jsme měli to štěstí, že výtah fungoval). Sestry se mě v prvé řadě začaly vyptávat na všechny údaje, chtěli po mně spoustu věcí, ale v tu chvíli jsem nevěděla vůbec nic... číslo na přítele jsem musela hledat v telefonu, aby si ho opsali, to samé s jeho adresou, kterou jsem měla na nějakém papíře, no byla to celkem sranda.
Převlékla jsem se do té jejich růžové „košilky“ a šla rovnou na sál. Chvíli trvalo, než dorazil pan doktor, a mezitím mě celkem přísná porodní asistentka říkala, co mám a nemám dělat (té paní jsem hrozně vděčná, protože každá rada, co mi dala, každé slovo, co řekla, mi pomáhalo). Cítila jsem, jak se miminko dere ven, a doktor stále nikde. Pak konečně dorazil... takový mladý pan doktor a za ním Filip. Když jsem ho viděla, byla to pro mě neuvěřitelná úleva (ze začátku jsem měla pochyby o jeho přítomnosti u porodu, ale čím víc se blížil konec těhotentsví, stále víc a víc jsem si  přála, aby tam byl přítel se mnou). Nikdy nezapomenu na jeho výraz, když vcházel do těch dvěří, měl v očích úplnou hrůzu, myslím, že v tu chvíli vypadal hůř než já :-D Ten pocit, že je tam celou dobu s vámi, drží vás za ruku a podporuje, je k nezaplacení. Pak se porod rozjel naplno, prý byl drobek venku asi na tři zatlačení. Měl 48 cm a necelé 3 kg. Přiznám se, že si všechno nepamatuju, pár momentů mi vypadlo, ale nikdy nezapomenu na ten pocit, když poprvé vidíte toho drobečka venku a slyšíte jeho hlásek a pak když ho můžete mít ještě na sále celé dvě hodiny u sebe. Když si na to vzpomenu, hned mi tečou slzy po tvářích, protože to byl ten nejúžasnější moment v mém životě :-)


Takovej to byl drobeček :-)


Fotka ještě ze sálu, proto je horší kvality, neměli jsme s sebou foťák.

Těch pár dnů v porodnici na oddělení šestinedělí bylo fajn. Celkem jsem si odpočinula a tak nějak uklidnila po tom všem. Klidně bych tam ještě pár dní zůstala, protože co jsem doma, ještě jsem se nezastavila, myslela jsem, že budu odpočívat a chlap že za mě všechno udělá, ale asi jsem se dost spletla :-D. Naštěstí jsem neměla nejmenší problém při porodu (dostali jsme 10 bodů z 10, z čehož jsem byla mile překvapena), šití bylo minimální a dobře se hojí, takže to není zase taková hrůza, jak jsem čekala. Od úterka si už užíváme prcka doma. Vašík je moc hodné miminko (teda zatím:-D), vstává, kdy má, pěkně papá a paní doktorka potvrdila, že je to zdravej chlapeček :-)


Tady jsme ještě v porodnici.

Chtěla bych ještě pochválit porodnici v Ústí n. Orlicí, kde jsem byla nadmíru spokojena. Všichni jsou tu moc milí, obětaví, vstřícní a prostředí velice příjemné. Pokud někdy v budoucnu budu jěště rodit, tak určitě tady. Všem doporučuju ;)


S tatínkem...

No a jak se cítím jako maminka? Připadám si teď jako úplně jiný člověk, to maminkování mě změnilo hned v ten moment, co přišel synáček na svět. Nemůžu pořád uvěřit tomu, že tohle malé stvoření jsem nosila 9 měsíců pod srdcem. Jsem z něho totálně unešená. Doufám, že mu budu tou nejlepší matkou, jakou budu moct.


... a taky s maminkou.

Mamince (i tatínkovi :-) za celý BOL moc gratulujeme!

Diskuze » Poradna »
Sdílejte článek
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek

Související články

Porod Vašíka od dominikakolarova - diskuze

  • Děkuju moc...všem :-)
    Samotnej porod trval asi 10 minut :-D Říkal mě Filip,že prej jsem tříkrát zabrala a bylo to.
  • jůůůůů to je krásný drobeček       moc gratuluju a přeju u zdravíčko a spokojený život    to vypadá, že to bla velká rychlovka, jak dlouho to celé trvalo?
    kacato   | 16.01.2014 21:39:06
    Reagovat | URL příspěvku
  • Měla jsi pěkný a rychlý porod to je super. Gratuluji k narození miminka je moc krásný. Užívej si maminkování 
    medox   | 16.01.2014 15:40:31
    Reagovat | URL příspěvku
  • Nádherné vyprávění
    Moc krásné vyprávění, pěkný porod, brečím jak želva.
    Mě to čeká na konci dubna a bojím se, ale věřím, že to dopadne vše také dobře. Můj Radeček se má čile k světu a a až na těhu cukrovku a Rh- jsme v pořádku takže to bude dobré. Děsně se těším jak ho poprvé uvidím.
    Moc gratuluji a děkuji za příběh.

    Markéta
    marketahajkova@seznam.cz   | 16.01.2014 08:29:32 | Reakcí: 1, poslední: 16.01.2014 09:59:20
    Reagovat | Zobrazit reakce | URL příspěvku
    • \
      RE: Nádherné vyprávění
      Kamaradka mi rikala, ze bat se porodu je prirozene a znaci to respekt. I ja mam obavy.ale na malou se moc tesim..i kdybych rodila tyden, ten darecek stoji za to  
      Dulezite je, ze se mate k svetu..vse ostatni uz nejak dopadne  
      sylviecucy   | 16.01.2014 09:59:20
      Reagovat | URL příspěvku
  • velka gratulka, malemu hlavne zdravicko  
    kdyz jsem to tu cetla, tak mi v hlave probehl svuj porod pred necelymi 3m, a taky hlasku z prvniho porodu, kdyz jsem budila doma manzela v 6h rano, ze jedeme, a on na to, ze jde dneska do prace pozdeji, ze nemusi vstavat tak brzo, tak jsem mu rekla, ale my jedeme do porodnice, a z nej jen vypadlo: si delas prdel - chudak byl z toho vydesenej jeste vic nez ja...
    chezzie   | 15.01.2014 19:17:55 | Reakcí: 1, poslední: 16.01.2014 10:01:55
    Reagovat | Zobrazit reakce | URL příspěvku
    • \
      RE:
      Mamka mi nedavno vypravela, jak budila tatku, ze jedou do porodnice a tatka okamzite dostal prujem  
      Pry to pak malem nestihli a vypadalo to na porod na chodbe..  
      sylviecucy   | 16.01.2014 10:01:55
      Reagovat | URL příspěvku
  • taky se mi zalily nějak oči, ještě jednou moc gratuluju, všechno určitě zvládnete, krásně si to užívej!
    danicka84   | 15.01.2014 19:16:51
    Reagovat | URL příspěvku
  • :-)
    Az mi ukapla slzicka  
    Maly je kprasny a vam jako rodicum to moc slusi..nemela bych, ale zavidim ti..ze uz si toho sveho miminka uzgivas  
    Domco a jak dlouho nakonec porod trval?
    sylviecucy   | 15.01.2014 15:45:53
    Reagovat | URL příspěvku
  • Krásné vyprávění. Ještě jednou moooooooooc gratuluju. 
    tygřímáma   | 15.01.2014 14:47:31
    Reagovat | URL příspěvku
Vložit příspěvekVšechny diskuze

Poradna

Potíže menstruace

| Hana.gog | dnes, 00:10
Dobrý večer. Mám na Vás dotaz týká se to mé menstruace za poslední tři měsíce mám nepravidelný cyklus,nějak jsem to nebrala vážně jen ted za měsíc a půl už mám menstruaci po čtvrté je to prakticky pět až šest dnů menstruace po týdnu ji mám zase je mě 43let mám docela strach asi to úplně normální není čím to může být? Mohla by jste mě odpovědět jaké jsou příčiny tak častého krvácení děkuji moc za odpověd.

Lékař na tento dotaz prozatím neodpověděl.


MUDr. Veronika Ťápalová | Babyonline
Položit dotaz Všechny dotazy a odpovědi
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. V pořádku Další informace
Inzerce