Leden 2014/3 – Netrpělivost posledních dní

Jak prožila týden poslední budoucí maminka z Rodíme online?

  • Sylviecucy byla zklamaná svým pocitem, který jí říkal, že minulý týden porodí. Absolvovala tedy ještě jeden, poslední monitor, zhodnotila, kolik za celé těhotenství přibrala, zamyslela se nad proměnou svého těla i nad strachem z porodu a s Kubou se odvážila vyrazit do kina.

 

                                                                                                                                                                

Sponzorem ONLINE projektu Rodíme společně s BOL je společnost Feedo.cz, která každé z pěti rodiček po porodu věnuje dárkový poukaz na nákup v hodnotě 1 000 Kč.

Rodičky rovněž obdrží publikaci vydavatelství Babyonline Zdravé těhotenství.        

Které maminky se projektu účastní?

 

Sylviecucy (27 let, prvorodička, 39. týden)

Trochu nemůžu uvěřit tomu, že tento příspěvek sepisuji stále jako těhule... mám pocit, jako kdyby mě hned napoprvé zklamal mateřský instinkt, když jsem si myslela, že tento týden malá určitě vykoukne... nevykoukla, spokojeně si v bříšku chrní dál. Snažím se to neřešit, protože sama musí dobře vědět, kdy je její nejlepší čas, ale nemůžu si vysvětlit ten silný pocit, který jsem měla... :-(

V pondělí jsem byla naposledy u svého doktora na prohlídce... na monitoru srdíčka jsme opět strávily jen chvíli, malá se nechala krásně natočit a projevila i sama od sebe trochu pohybu. Při kontrole děložního čípku mě doktor trochu potěšil, protože odhadoval, že na pondělí a úterý by porod ještě neviděl, ale že z čípku už toho moc nezbývá a je relativně možné, že na kontrolu do porodnice už nebudu muset jít... měla jsem radost! Nicméně žádanku na převzetí k péči mi samozřejmě vypsal, popřál mnoho štěstí a sil u porodu a se slovy „těším se na naše další miminko v ordinaci“ jsme se rozloučili. Měla jsem chuť jej i obejmout za tu krásnou devítiměsíční péči, kterou nám věnoval, a v duchu jsem si řekla, že na první návštěvu po porodu donesu do ordinace něco sladkého jako poděkování.

Jak je vidno, i doktora příroda přelstila, jelikož od jeho kontroly uběhl týden a porod se nekonal :-)

Celkově jsem za těhotenství přibrala krásných 15 kilogramů, protože už ani jedna z nás extrémně neroste (těch 20 gramů za týden opravdu nepočítám), považuji to za ukončené číslo. Dnes jsem tak přemýšlela, jestli mi to vadí, nebo jsem relativně spokojená, a musím říct, že je mi to jedno. Je fakt, že v poslední době si připadám, že to snad není ani moje tělo, vždyť takhle „velká“ jsem nikdy nebyla, ale jedna z věcí, která mi dopomohla k mému spokojenému těhotenství, je fakt, že jsem jídlo prostě neřešila... ano, nejedla jsem plísňové sýry, paštiky a sushi, jak radí všechny příručky pro těhotné, ale když jsem měla chuť dát si ráno na snídani koblih, dala jsem si ho a neřešila jsem, jestli mi to zvětší boky nebo ne. Dle mého názoru se má těhotenství zdravě užívat, určitě se necpát dvěmi pizzami a deseti koláčky denně, ale taky do sebe nesoukat jen ovoce, zeleninu a obilniny, abych náhodou neztloustla o nějaké deko. Věřím, že se po porodu dostanu brzy do formy, těším se,až budu venku trajdat s kočárkem, našla jsem si v okolí i cyklostezky vhodné pro kočárek, které jsou různě dlouhé a fyzicky náročné, mám vyhlídnuté cvičení i s mrnětem na protažení svalů... určitě to s hvězdičkou zvládneme a já budu brzy ve svých proporcích :-) Jsem optimistka, nebude to lusknutím prstu, ale půjde to!

Každopádně cítím a vidím, že mé tělo je prostě jiné a možná už nikdy nebude jako dřív, protože zásah přírody je to velký. Vnímám, že se mi roztáhla pánev, zvětšila prsa... a je mi jasné, že některé změny zůstanou i po porodu a přijde mi to tak nějak fascinující, jak dokáže být příroda v některých ohledech silná.

Kuba se mě ptal, jestli se porodu vůbec bojím, nikdy jsme o tom spolu nemluvili a v poslední době ze mě vypadávají věty jako „ať už to je,  už chci rodit“, jako kdyby to mělo být stejně příjemné jako návštěva u kadeřníka... samozřejmě, že se bojím, snad nikdy k ničemu jsem neměla takový respekt jako k porození dítěte. Na druhou stranu ale nejsem jediná rodička na světě a kdyby to bylo něco tak strašně nesnesitelného, měly by ženy dvě děti a více? Neměly. A s tím do toho jdu. Nedávno mi sestra vyprávěla, že celých dvacet hodin, než nakonec malá Claudí vylezla, si říkala: „Jednou ta bolest skončí, jednou ta bolest skončí.“ Budu se hecovat něčím podobným :-)

okolí bylo tento týden napjaté jako struna, takže nebylo dne, aby se mě pár lidí nezeptalo, zda už se něco hlo. Přišlo mi to až směšné, přece kdyby se něco opravdu událo, dali bychom vědět! V pátek jsem to nevydržela a doslova „pálkovala“ všetečné dotazy tím, ať se uklidní, že termín máme za týden... no nebylo to ode mě úplně slušné, ale těmi telefonáty a SMSkami mi opravdu nepomáhali. Někteří pochopili, že je ještě čas bombardovat, jiní ne... takže potenciální tchyně s tchánem volají každý den s otázkou: „Tak co? Už jste v porodnici?“

Kuba se ze služební cesty vrátil v pátek brzy večer... až jsem byla překvapená, že to zvládl takhle rychle. Byla jsem ráda, že celou sobotu věnoval jen nám a já si jej tak mohla znovu užít, dopoledne jsme udělali nákup opět těch největších a nejtěžších věcí na následující týden, pak nám sám iniciativně udělal na oběd palačinky (mňam!), odpoledne jsme si spolu lehli na malý odpočinek a pak vyrazili do kina. Jít týden před termínem porodu do kina je trochu risk, to uznávám, navíc jsme si vybrali tříhodinový film, ale říkala jsem si, že není rozdíl v tom sedět doma na sedačce a čučet na telku, kde dávají velké kulové, nebo sedět na sedačce v kině a koukat na film, který mě zajímá. Nejen, že jsem ty tři hodinky v pohodě vydržela, ale moc jsem si to užila a konečně se po celém týdnu vysedávání doma vyvětrala a odreagovala. Večer mi Kuba ještě napustil vodu, kde jsem už skoro spokojeností usla... byl to perfektní den! Neděle probíhala tak jako jiný den v Kubově sezóně... vyprat a vyžehlit všechny košile, zabalit, do toho Kuba pracuje a já tak různě, čtu, koukám na telku, courám s hadrem po bytě, jdu se projít... večer jsme ale ulehali do postele spolu a bylo vidět, že z jeho dalšího odjezdu na celý týden je dokonce víc smutný než já, a to je už co říct. Nedá se nic dělat, za dobrou práci, hezké peníze a jistotu se musí v dnešní době platit daň a v jeho případě je to toto cestování.

V pátek se Ostrava zahalila do sněhové a ledové přikrývky, taky nám i přituhlo, jak se ostatně na leden sluší a patří... bohužel pro mě to znamená omezení pohybu venku bez doprovodu. Krátké procházky každý den si tedy neodpustím, ale opatrně našlapuji a cupitám, abych sebou někde nesekla a vyhla se tak komplikacím kvůli pádu. Nemluvě o tom, že taková procházka v –12 stupních není zrovna extra nic příjemného :-D Takže už tak omezený denní program je o další aktivitu chudší.

Následující týden mě čeká kontrola v porodnici a taky přechodné přestěhování k rodičům, zřejmě už od středy, abych v den termínu nebyla sama doma. Na jednu stranu se těším na obskakování, na druhou stranu budu neustále poslouchat „sedni si, polož to, nechoď tam.“ Vidím to v jasných barvách :-)

Držte mi palce nadále!

Příběh maminky dle podkladů zpracovala Veronika Steidlová Kordasová.

Diskuze » Poradna »
Sdílejte článek
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek

Související články

Leden 2014/3 – Netrpělivost posledních dní - diskuze

  • Čekám, čekám, mé tipování nevyšlo. Takže teď to snad jistí jen toho 31.1.  

    Ať už Tě mimi nenapíná  
    škubanek   | 29.01.2014 20:55:00 | Reakcí: 4, poslední: 30.01.2014 20:20:17
    Reagovat | Zobrazit reakce | URL příspěvku
  • Sylvi, finále je na dosah ruky.
    tygřímáma   | 29.01.2014 09:23:37 | Reakcí: 9, poslední: 29.01.2014 21:00:51
    Reagovat | Zobrazit reakce | URL příspěvku
  • Teda taky jsem myslela že už porodíš a každý den nakukovala jestli už není nějaké info.
    A to kino proč né, vyjde to na stejno jestli sedět doma nebo v kině, spíš asi bych tak dlouho sedět nevydržela a musela se po kraji občas projít. Já ještě den před porodem řídila auto abych dojela k lékaři. Přeji aby touž klaplo a tatínek byl u toho 
    Ady.S   | 29.01.2014 07:26:39 | Reakcí: 6, poslední: 29.01.2014 14:37:00
    Reagovat | Zobrazit reakce | URL příspěvku
    • \
      RE:
      Ja jsem v pondeli po kontrole v porodnici vygruntovala cely byt.. 
      Kdyz to pupik dovoli, tak proc ne  
      sylviecucy   | 29.01.2014 10:58:14
      Reagovat | URL příspěvku
      • \
        RE:
        Já doma gruntovala i když jsem začala mít pravidelné stahy. Ženská zvládne a vydrží vše   . Ty se ale opatruj.
        Ady.S   | 29.01.2014 11:03:13
        Reagovat | URL příspěvku
        • \
          RE:
          Neboj, dnes se presouvam k nasim a ti me nenechaji delat vubec nic  
          sylviecucy   | 29.01.2014 12:08:43
          Reagovat | URL příspěvku
          • \
            RE:
            Ale zase ležet není taky dobrý. Poprvé jsem dva dny před porodem proležela na oddělení a boleli mě z toho akorát pekelně záda, rodit jsem začla až nad ránem dalšího dne. Teď jsem pěkně stahy rozcházela celý den a pohybovala se až do samého závěru porodu a šlo to rychleji.
            Ady.S   | 29.01.2014 13:57:46
            Reagovat | URL příspěvku
            • \
              RE:
              Myslim si to stejne..i ja doufam,ze budu moct chodit (slysela jsem,ze hodne zalezi na porodnici..nekde to nechteji dovolit)..nedokazu jen tak lezet s bolestma..pri chuzi se aspon trochu zamestnam  
              sylviecucy   | 29.01.2014 14:06:59
              Reagovat | URL příspěvku
              • \
                RE:
                zažila jsem obojí, u prvního jsem vše proležela a nic moc pocit a ještě jsem měla epidural. Porduhé jsem chodila celý den a pak i mezi stahy v porodnici a nebo hopsala ve sprše na míči, bez epidurálu. Při chůzi říkají že hodně působí gravitace. Jo a pokaždé sjem rodila ve stejné porodnici.
                Ady.S   | 29.01.2014 14:37:00
                Reagovat | URL příspěvku
  • Téda to uletělo. No jsi odvážná jít do kina před porodem. Já bych to určo neuseděla, no je fakt že v 39. týdnu jsem porodila a taky mě pořád někdo otravoval, jestli už to bude a tak..každopádně odpočívej a užívej si obskakování     ..po porodu se role obrátí a budeš obskakovat mimčo  . Už se těším na zprávičku o narození mimíska   
    Queen222   | 28.01.2014 22:01:38 | Reakcí: 1, poslední: 28.01.2014 23:41:09
    Reagovat | Zobrazit reakce | URL příspěvku
    • \
      RE:
      Me to ted rika kazdy..uzivej si nez se narodi, pak se to otoci..kdyz ja se i presto nemuzu dockat,az kolem toho stvoreni budu litat jako hadr na holi  

      V tom kine jsem potkala kamaradku,ktera na me nevericne civela..ja nevim,mne to neprislo divne  
      sylviecucy   | 28.01.2014 23:41:09
      Reagovat | URL příspěvku
  • Tak jsem zvědavá jak to bude u mě před porodem...jsem teprve v polovine a uz ted mi kazdy den vola nekdo z rodiny jak se citim:-) tak to abych začala utužovat nervy:-)
    Kazdopadne preji at to rychle utece a uz jdete obe domu...
    MikeFree   | 28.01.2014 19:30:43 | Reakcí: 2, poslední: 29.01.2014 07:19:42
    Reagovat | Zobrazit reakce | URL příspěvku
    • \
      RE:
      Preji perne nervy.. 
      Tvou zachranou bude, kdyz porodis drive a vsechny tak prekvapis..to vis, my mame dva dny do terminu, tak se situace priostruje  
      Dekuji moc..na ten moment uz se tesim.
      Pri kontrole v porodnici jsem zahlidla tatinka,jak si s vajickem a taskou jde vyzvednout svou rodinku domu..a dost jsem jim zavidela  
      sylviecucy   | 28.01.2014 20:44:31
      Reagovat | URL příspěvku
    • \
      RE:
      To jak se člověk cítí je ještě to nejmenší, horší bude ke konci kdy budou komentovat každé poposednutí a věčné telefony tak co už? Přeji ať si i tu druhou půlku těhotenství užiješ v pohodě.
      Ady.S   | 29.01.2014 07:19:42
      Reagovat | URL příspěvku
  • ty jo, úplně si pamatuju dva týdny před porodem denodenní sms od mojí mamky se slovy - jak ti je? Já vždycky stroze odpověděla - dobře. Bylo to fakt vyčerpávající. O to víc byli všichni zaskočení, když jsem jim jednoho dne v pět hodin ráno rozeslala sms, že jsem v porodnici. To najednou všichni začali šílet, přitom to přece mohli čekat néé? 

    obdivuju, žes vydržela tři hodiny sedět v jedné poloze, to já bych před porodem určitě nedala, je vidět, že jsi fit  Přeji, ať to máš brzy za sebou a máš u sebe miminko, každý den tu vyhlížím, kdy tu bude ta pěkná zpráva, že jsi porodila 
    danicka84   | 28.01.2014 16:49:59 | Reakcí: 1, poslední: 28.01.2014 20:47:35
    Reagovat | Zobrazit reakce | URL příspěvku
    • \
      RE:
      Dekuji moc! Je fakt, ze posledni dva mesice se v podstate citim stejne..ono mi to brisko uz totiz moc neporostlo  
      Myslim, ze okoli usetrime o nervy a vsem napiseme, az bude mala na svete..kdybychom dali vedet,ze jsme v porodnici,tak Kuba na porodnim sale bude furt jen zvedat telefon..nedaji nam pokoj  
      sylviecucy   | 28.01.2014 20:47:35
      Reagovat | URL příspěvku
Vložit příspěvekVšechny diskuze

Poradna

PPM - doba určitá

| IvikR | dnes, 21:46
Dobrý den paní magistro, ráda bych se Vás zeptala, pokud mám smlouvu na dobu určitou do 30.6.2017 a termín porodu stanoven na 15.6.2017, budu mít nárok na PPM, když jsem v posledním zaměstnání od 1.11.2016 a předchozí zaměstnání trvalo od 1.12.2015 do 31.10.2016? Sčítá se tato doba z obou zaměstnání?Děkuji za odpověď. Iva

Lékař na tento dotaz prozatím neodpověděl.


Mgr. Věra Tautová, DiS. | Babyonline
Položit dotaz Všechny dotazy a odpovědi
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. V pořádku Další informace
Inzerce