Od násilníka k velké lásce - Katja.S

Jmenuji se Katka a chci se s vámi podělit o svůj příběh.

Začnu tím, že pocházím z jedné menší vesničky u Šumperka, kde jsem vyrůstala se svými dvěma sourozenci. Starší sestrou Silvií a mladším bratrem Ladislavem. Sestra odešla na školu do Karviné, kde už zůstala a založila si tam rodinku. Bratr byl takový náš cestovatel, jednou tam a po druhé zase tam. Já jsem šla na školu do Olomouce a tam jsem už taky zůstala.

Jak to začalo

Když mi bylo 19 let, tak jsem se seznámila s jedním klukem. Poprvé jsme se viděli v restauraci, kde jsme oba měli praxi. Já jako servírka a on jako kuchař. Tam jsme zjistili, že jedeme spolu do Itálie na stáž. Byla to stáž organizovaná školou. Z několika tříd bylo vybraných pár lidí, kteří se jí mohli zúčastnit. V Itálii jsme byli jeden měsíc a pracovali jsme v různých letoviscích.

Po návratu z Itálie jsme spolu začali chodit, protože se mi zdálo, že je super. Nevadilo nám ani to, že byl o 2 roky mladší. On byl ve třeťáku a já ve druháku. Po jeho závěrečných zkouškách nastoupil do práce a já chodila do posledního ročníku školy. Od září jsme začali bydlet spolu. Měli jsme v pronájmu malý byteček v Olomouci.

Nebylo to s ním zrovna jednoduché, ale vydržela jsem s ním skoro 6 let. Jednou se se mnou rozešel a důvodem byla jiná slečna, na kterou jsem mu přišla.

Přicházejí problémy

A tady už to s námi začalo jít z kopce. Tak jsem si začala balit věci. Vztekem jsem mu vyházela oblečení na jednu hromadu ze skříně a zkontaktovala bratra, aby mi pomohl najít bydlení. Po pár dnech mě bývalý partner prosil, abych s ním zůstala a já byla tak blbá a zůstala jsem.

Uběhl nějaký ten rok a stěhovali jsme se do velkého bytu s bratrem a jeho přítelkyní. Vydrželi jsme tam pospolu bydlet rok. Měli jsme mezi sebou ale nějaké neshody, a tak se bratr s přítelkyní odstěhovali a já s přítelem jsme v bytě zůstali. Spolu jsme tam bydleli ještě 7 měsíců.

Něco je špatně

Jednou večer jsem přišla z práce a on byl nějaký jiný než obvykle. Tak jsem mu říkala, co se děje a on že nic. Pořád se tak divně díval a byl odměřený. Potom mě napadlo, že se zeptám, jestli se chce se mnou rozejít. On odpověděl, že chce. Bylo to celé nějaké divné, tak jsem souhlasila. Byla jsem naprosto v pořádku, ani jsem nebrečela a šla v klidu do sprchy. Lehla jsem si do postele a už začalo pomalu peklo.

Nadávky a násilí

Po jeho nadávkách jsem vstala z postele a šla si balit věci s tím, že půjdu spát někam jinam. Zkontaktovala jsem opět svého bratra, aby pro mě přišel.

Co se stalo?

Ten večer, co se se mnou rozešel poprvé, mě doma zmlátil. Chytil mě pod krkem a hodil se mnou o dveře. Napadl mě kvůli tomu, že jsem si začala balit věci a chtěla jsem odejít pryč z bytu. Sebral mi klíče a já se nemohla dostat hlavním vchodem do ulice ven z domu. Musela jsem zadním vchodem přes zahradu a přelézt plot.

Ohlásila jsi napadení?

Nikde jsem napadení nehlásila. Připadalo mi, že není důvod.

Jak to probíhalo dál? Když jsi přelezla ten plot?

Za plotem už na mě čekal bratr. Bylo pár minut po půlnoci a já na sobě měla jen pyžamo, přes které jsem v rychlosti hodila kraťasy a mikinu.
Svěřila jsem se bratrovi. Byla jsem dobitá a strašně ponížená. Plakala jsem a nešlo to zastavit. Bratr se mě snažil uklidnit.
Vzhledem k tomu, že jsem na sobě neměla žádné pořádné oblečení, zkontaktovala jsem svého přítele a vrátila se do bytu, kde jsem tu noc zůstala.
Ráno jsem šla uplakaná do práce a přemýšlela, co budu dělat.

Stěhování k bratrovi

A tak jsem se po týdnu přestěhovala k bratrovi a jeho přítelkyni. Se stěhováním mi pomáhal bratr a jeho kamarádi.

Vzala jsem ho zpátky

Po měsíci jsem se dala opět dohromady s přítelem. Byla jsem nepoučitelná. Zase jsme bydleli v bytě ve čtyřech. Brzy jsem začala být nespokojená, ale nevěděla jsem, jak ten vztah ukončit. Náš vztah byl plný zákazů. Nic jsem nesměla dělat, nikam jsem nemohla chodit. Byla to katastrofa. Hlídal mě, hrabal se mi ve věcech. Vydržela jsem to ještě několik měsíců.
Poté jsem se dostala do stádia, kdy jsem nechtěla doma ani spát. Nesnesla jsem jeho dotyky. Už se to nedalo vydržet.

Rozchod

Sebrala jsem odvahu a řekla mu, že je konec a že už s ním nechci být. Vzal to celkem v pohodě. Po několika dnech jsme se domluvili, že si půjdeme sednout do jedné hospůdky a probereme naše věci.

Už po cestě tam se choval divně. Dvakrát jsem se chtěla otočit a jít domů, ale pokaždé mě zarazil, ať nikam nechodím. V hospůdce s ním bylo k nevydržení, a tak jsem se rozhodla, že to ukončím a půjdu raději domů. Postavila jsem se, ale on okamžitě řekl, že jde taky. Věděla jsem, že je zle, a tak jsem se snažila utéct, ale stejně mě venku chytil. Začal být nepříjemný a agresivní. Po několika krocích se na mě vrhl a hodil mě na plot mezi nějaké klacky. Prosila jsem ho, ať mě nechá, ale on byl ještě agresivnější.

Na druhé straně ulice byli dva kluci, kteří na něj zavolali, ať mě nechá a šli k nám. On mě pustil a řekl, že mi nic nedělá. Tak jsem začala utíkat, ale on mě dohonil a začal mě bít. Nejprve pěstmi, a pak mi podkopl nohy, a když jsem upadla na zem, tak do mě kopal a já se nemohla vůbec bránit. Byla jsem úplně bezmocná. Prosila jsem ho, ať mě nechá, ale on mi ještě přidal a snažil se mi ucpat ústa, abych nemohla křičet. Přesto, že byla jedna hodina ráno, viděla jsem pár lidí, kteří nás sledovali z balkonu, ale nikdo se neodhodlal mi pomoct.

Zásah policie

Konečně se mi podařilo zavolat o pomoc a on povolil sevření a já se mu vysmekla. Dobitá, poškrábaná a v neutišitelném pláči jsem se snažila utíkat pryč. Najednou se proti mně objevil pán, který na mě volal, že už jedou. Než mi došlo, o čem to mluví, vynořila se v ulici policie. Já zatím ještě volala bratrovi, vysvětlila jsem mu situaci a požádala ho, aby pro mě přišel.

Kdyby nebylo toho pána, který zavolal polici, asi bych dopadla hůř. Jsem mu vděčná, i když mu asi nikdy nebudu moct poděkovat osobně.

Policie se mnou sepsala hlášení. Poté mě předali do bratrových rukou a poslali nás domů. Můj „přítel“ dostal policejní zákaz přiblížení k bytu. Ovšem během chvilky se do bytu snažil dostat. Tentokrát jsem na něj policii zavolala já. Byli u nás během minuty. On se choval velice agresivně a nebýt mého bratra, tak mě asi zabil. Policisté vyskákali z auta a hned se na něj vrhli. Odvezli ho s sebou a se mnou opět sepsali hlášení. Druhý den jsem musela jít k praktickému lékaři a nechat si udělat prohlídku kvůli policejní zprávě. Verdikt zněl pohmožděný krk a rameno, škrábance na ramenu, zádech a dlani, naražený a vyvrknutý kotník. Zprávu od lékaře jsem předala policii a čekala, co se bude dít. Několik dní mě policie kontrolovala, zda jsem v pořádku.

Po měsíci mi přišlo vyrozumění, že případ byl předán přestupkové komisi na magistrátu, ale jinak se nic nedělo. Jelikož nebyli žádní svědci, kteří by mi dosvědčili, že mě opravdu někdo zbil a že jsem si to neudělala sama, tak jsem to vše raději ukončila. Chtěla jsem mít klid.

Jedna životní etapa byla za mnou

Tím jsem ukončila jednu etapu svého života. Řekla jsem si, že na chlapy kašlu a že budu sama. Ale pak to najednou přišlo. Začala jsem chodit na internet na různý chat, kde jsem si psala s pár lidmi a sem tam jsem s někým někam zašla, ale vůbec jsem se nechtěla vázat.

Člověk míní, láska mění

Jednou večer mi napsal jeden neznámý. Chvíli jsme si psali a já zjistila, že je z jižních Čech. Pomyslela jsem si, že i když je zdaleka, psát si spolu klidně můžeme. Rozuměli jsme si tolik, že jsem ho po pár dnech požádala o telefonní číslo a vyměnili jsme si fotky. Táhlo mě to k němu, i když jsme se znali jen přes psaní na internetu. Zkusila jsem tedy navrhnout schůzku, můžeme se setkat na půl cesty. Nejen, že neměl žádné námitky, ale dokonce navrhl, že klidně přijede až ke mně. A tak se taky stalo. V tu dobu jsme si psali 14 dní. Byla jsem strašně nedočkavá a moc jsem se těšila, až ho konečně uvidím. Padl mi do oka hned, jakmile jsem ho spatřila. Byla jsem nervózní, ale strašně ráda, že se potkáváme. Strávili jsme spolu krásný víkend a při loučení jsme oba plakali, že už musí jet. Byla jsem zamilovaná jako největší puberťák. Přijel i následující víkend, a pak jsem zase na oplátku jela já k němu do Čech. Seznámila jsem se s jeho rodiči, sestrou i neteří. Bylo mi tam tak fajn, že se mi ani nechtělo odjíždět pryč. Ale netrvalo dlouho a on za mnou zase přijel a já mu pak opět návštěvu oplatila.

Již jsem nechtěla vztah na dálku

Už jsem tu dálku nemohla vydržet a rozhodla jsem se, že udělám další krok ve svém životě a odstěhuji se. Začala jsem si v okolí Strakonic hledat práci a s přítelem bydlení.
Dlouho se nám nedařilo, až jsem z toho začínala být zoufalá. Jednoho dne mi Luboš (přítel) zavolal, že má pro mě dvě nabídky práce. A tak jsem 11. září dala výpověď ve své práci a 16. září si mě Luboš stěhoval do Střelských Hoštic a hned následující den jsem nastoupila do nového zaměstnání. Za začátku jsme ještě bydleli u rodičů a mezitím si dávali dohromady byt. Nebýt Lubošových rodičů, neměli bychom tak super bydlení. Hodně nám pomohli.

Katka s přítelem

Velká změna

A tak se můj život během měsíce od základů změnil. Bydlím teď se svým přítelem Lubošem a naším čtyřnohým chlupáčkem Bertou. Na bytě je pořád co dělat a vylepšovat, abychom to tam měli pěkné, ale práce nám nevadí. Jsme spokojení a šťastní, že jsme spolu.
Já pracuji ve stejné firmě jako přítel a jeho máma.

Jsem ráda, že jsem tento velký životní krok udělala. Luboš je ten nejbáječnější chlap, jakého můžu mít. Doufám, že nám to spolu vydrží a časem si pořídíme i vlastní rodinu. Zatím máme za sebou tři měsíce společného bydlení, zvládli jsme první Vánoce i oslavu Silvestra. Oboje proběhlo bezchybně a byly to ty nejkrásnější svátky za poslední tři roky.
Do Nového roku jsme tedy vykročili pravou nohou a já doufám, že nám štěstí a láska budou přát i nadále.

Katka s přítelem2

Vyprávění zpracovala Naďa Barochová.

Diskuze » Poradna »
Sdílejte článek
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek

Katja.S - příběh domácího násilí - diskuze

Vložit příspěvekVšechny diskuze
  • Moc vám to spolu sluší. Jste opravdu krásný pár. Doufám, že teď už budeš v životě prožívat jen samé šťastné okamžiky. Přeju hodně štěstíčka a lásky !!!     
    iva.haferova   | 25.01.2013 22:03:10 | Reakcí: 1, poslední: 29.01.2013 17:22:18
    Reagovat | Zobrazit reakce | URL příspěvku
  • hlavně že to ošklivé máš už za sebou, teď tě čeká určitě krásný vztah a šťastný život, po tom utrpení si to zasloužíš a moc ti to přeji  
    HankaŽ   | 25.01.2013 19:37:36 | Reakcí: 1, poslední: 29.01.2013 17:23:39
    Reagovat | Zobrazit reakce | URL příspěvku
  • Moc mě mrzí, že jsi musela prožít něco tak otřesného a štve mě, že ten bídak z toho vyklouznul bez trestu. 

    Přeji ať se vám s přítelem daří a kupu lásky! 
    Evulik25   | 25.01.2013 09:19:38 | Reakcí: 1, poslední: 25.01.2013 17:34:25
    Reagovat | Zobrazit reakce | URL příspěvku
Vložit příspěvekVšechny diskuze

Poradna

Dobry den, paní doktorko, moc bych Vás prosila o radu, dnes ráno jsem byla na očkování břišního tyfu kvůli plánované cestě do zahraničí a za chvíli poté jsem si dělala těhotenský test a vyšel pozitivně. Velmi mě to vyděsilo, bojím se, aby vakcína nějak neublížila těhotenství. Menstruaci mám dostat až za 5 dní, ale čárka už je hezky vidět. Prodělala jsem již dva aborty a strašneěse bojím, aby to tentokrat bylo vše v pořádku. Myslíte, že očkování takhle na začátku může nějak poškodit budoucí plod? Moc děkuji za případnou odpověď.

Dobrý den, v tak ranné fázi těhotenství by toto očkování na vývoj plodu mít nemělo. Teď už s tím každopádně nelze nic dělat, ale myslím, že velké obavy nejsou na místě.

MUDr. Veronika Ťápalová | Babyonline | dnes, 09:51
Položit dotaz Všechny dotazy a odpovědi
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. V pořádku Další informace
Inzerce