Inzerce
Inzerce
Inzerce

Jak se žije ve Španělsku


Dnes vám přinášíme příběh Míši, která našla svou lásku ve Španělsku a rozhodla se zde usadit natrvalo. Jak to všechno bylo a jaké jsou její poznatky ze života „na jihu“ si můžete přečíst v následujícím poutavém vyprávění.


Jmenuji se Míša, je mi 31 let a tohle je ve zkratce příběh o tom, jak jsem se ocitla ve Španělsku a několik osobních postřehů o této zemi.

Jak ses do Španělska vlastně dostala?

Studovala jsem FF v Olomouci a poslední rok školy, v roce 2004, kdy mi zbývalo napsat pouze diplomku (všechny zkoušky jsem už měla hotové) jsem dostala příležitost vydělat si nějakou korunu a začala jsem učit na jedné jazykovce ve Zlíně angličtinu a španělštinu. Tam mi jedna kolegyně, Petra - taky španělštinářka, nabídla práci na léto ve Španělsku – servírka v jedné pizzerii. „Paráda“, řekla jsem si, „přesně něco takového manuálního potřebuji, po tolika letech intelektuálna.“ V polovině června jsem odstátnicovala a za dva týdny jsme obě odlétaly směr Alicante (autonomní oblast Valencie). Musím podotknout, že to nebyla moje první návštěva Pyrenejského poloostrova.

Asi si dovedete představit, jaká je letní sezóna na pobřeží: horko k zalknutí, tisíce turistů, ceny ubytování astronomické...a to byl náš hlavní problém. První týden jsme měly zajištěné ubytování v hostlu, ale kam potom? Naštěstí měla naše šéfová kamaráda, který byl ochoten pronajmout nám jeden pokoj ve svém bytě za velmi nízký peníz. Takže nám už opravdu nic nebránilo pěkně si léto užít, protože práce i lidé, se kterými jsme pracovaly, byli super.

Léto bylo hned pryč, Petra musela odjet na konci srpna kvůli práci, ale já, jelikož jsem měla promoci až v půlce října, jsem zůstala o měsíc déle a mohla si tak vydělat něco navíc. No a dalším důvodem byl, jak jinak, chlap.

Inzerce

Nikdy neříkej nikdy

Já jsem se jela do Španělska odreagovat, vydělat penízky, promrskat španělštinu, žádného přítele ani náhodnou známost jsem nehledala (takový typ nejsem) a v životě by mě nenapadlo zůstat natrvalo!

Nikdy jsem nechtěla žít mimo naši republiku. Proč taky, když to mám u nás tak ráda, naši jsou bezvadní a mám skvělé kamarády. Kvůli moři? Né, je sice fajn, ale já jsem spíš na kopečky. Kvůli středomořské kuchyni? Chutná mi, je zdravá, ale dokážu žít i bez ní. Kvůli slunnému podnebí? No, je jistě výhodou, ale všeho moc škodí. Jenže NIKDY NEŘÍKEJ NIKDY! Teď už to vím. Jediný důvod, proč žiju ve Španělsku už přes pět let je ON. Pan Dokonalý to není, ale pan vtipný, zodpovědný, ochotný, milující, respektující a dobře vařící ano. A víte, co je na tom nejlepší? Nejdřív jsme spolu začali bydlet a až potom chodit. Ano, ano, tušíte správně, ….kamarád, který nám pronajal pokoj.

Inzerce

Šlo to rychle

Pepe přijel na Vánoce k nám, poznal naše a v lednu 2005 jsem s ním odletěla do Španělska. Pracovala jsem chvíli v restauraci a potom jsem si v dubnu našla práci v jedné realitce, kde jsme pronajímali apartmány a bungalovy. Moji kolegové byli a jsou skvělí, jenže tak skvělý nebyl majitel firmy. Poté, co minulý rok propustil mého kolegu velmi hnusným způsobem, jsem se rozhodla, že mi to za to nestojí a podala jsem výpověď. Momentálně práci hledám, ale na zadku, jak se říká, nesedím. Pomáhám Pepemu v přístavu, kde se stará o několik luxusních jachet.

Musím říct, že mi to trvalo asi rok zvyknout si na skutečnost, že jsem tady už napořád. Nicméně díky Pepemu, který se o mě neskutečně dobře stará a naše soužití je prakticky bezproblémové, protože si vše za včasu vyříkáme; a také díky velmi častému kontaktu s rodinou a přáteli (telefon, internet, párkrát za rok se dostanu domů, nebo přijedou oni) se mi tady žije moc hezky a vzdálenost zase až tak nepociťuji. Pepe by měl u nás problém s jazykem, prací, nemluvě o tom, že je hodně vázaný na moře, klima a u nás by mi zmrznul a ještě by chytnul depresi z toho, jak je v zimě brzy tma. Co bychom však do budoucna chtěli je postavit si u nás baráček a mít ho jako druhou rezidenci. A samozřejmě, chceme mít i děti, na kterých už pracujeme. :o)

Co nám můžeš o Španělsku říct?

Španělsko je krásné, geograficky rozmanité, historicky i kulturně bohaté, ale myslím, že naše země mu nemusí vůbec nic závidět. Každá země je jiná, což neznamená lepší nebo horší.

Musím se pousmát, když slyším, jak si všichni při slově ´Španělsko´ představí slunce, teplo, moře.... V životě jsem nezažila větší zimu jako je ve Španělsku!

Když jsem byla se spolužačkou na semestr na severu v Oviedu před devíti lety, tak jsme málem v bytě umrzly, protože centrální topení tam jaksi ještě ve všech domácnostech nevedli (a kolikrát  ještě ani nevedou. Mají jen přenosný radiátor, někde krb, apod. a zapínají ho jen v obýváku a ještě ne celou noc; proto chodí doma tak navlečení). A tady na jihovýchodě máme sice většinu dní v roce slunečných, ale v zimě teploty klesnou i na 5°, 6°C a když k tomu přidáte vítr od moře a vlhkost, tak máte pocit, že je kolem nuly. V takových dnech tady chodím oblíkaná stejně jako u nás v zimě. Doma máme naštěstí klimatizaci.

Inzerce

Neexistuje jedno Španělsko co se počasí a teplot týče. Rozdíly jsou až takové, že např. v srpnu, kdy na jihu a jihovýchodě je doslova na padnutí celý den, na severu večer snesete svetřík. A takhle bych mohla dlouho pokračovat.
 

A stejně jako všude, najdou se zde věci pozitivní i negativní. Například se mi nelíbí býčí zápasy a lidové slavnosti, při kterých je do ulic vypuštěn býk (býci) a lidé ho nahání, pokouší a bohužel velmi často mučí a odporně s tímto majestátním zvířetem zachází (např. býkovi připevní na rohy pochodně nebo ho stovky lidí nahání přes pole a potom ho nelítostně a brutálně zabijí. Raději nebudu dále popisovat.) Jako omluvu uvádí tradici, národní zvyk, ale naštěstí je čím dál více lidí, kteří jsou proti těmto zvykům..

Inzerce

A co ekonomická krize? Je situace skutečně tak vážná, jak čteme v tisku?

Celosvětová ekonomická krize zasáhla Španělsko velmi tvrdě. Následkem toho jsou téměř 4 miliony lidí bez práce (asi 18 %), což je velmi alarmující, takže spousta lidí má problém vyjít do konce měsíce a proto se teď nežije zase až tak dobře.

My si naštěstí nemůžeme stěžovat. Před dvěma lety jsme kompletně zrekonstruovali náš domeček a hypotéku ani dluhy nemáme.

Nicméně, pokud opomeneme stávající národní situaci, žije se dobře.

Ceny potravin a oblečení mi nepřipadají zase až tak vysoké. Kávu si dáte za 1,20 €, rifle koupíte za 20 - 30 €, kvalitní obuv také. Nabídek je spousta, cen taky, takže jen si vybrat. A potom je tu vždy el mercadillo – trh, kde se obléknete, obujete (i kožené boty) a nakoupíte ovoce, zeleninu i další věci za slušnou cenu. :o) Koupit si vlastní byt nebo domek, stojí peníze a vždy záleží, kde si ho kupujete. Na pobřeží jsou ceny astronomické, např. přes 2000 € / m2.

Jací Španělé jsou?

Měla jsem a mám štěstí na lidi. Španělé mají podobný smysl pro humor jako my, jsou přátelští, otevření, dbají o sebe (oblečení apod.), ale samozřejmě, že blbce, nevychovance, fušery, lidi, kteří neví, co je to odpadkový koš, atd. najdete bohužel i tady.

Hlavním rysem Španělů, kterého si hned všimnete je, že jsou hluční a že většina nemluví normálním tónem, ale křičí. Když je slyšíte, říkáte si, že k fackám určitě není daleko a oni si přitom normálně povídají. A víte proč tomu tak je? Velice prosté: Španělé jsou zvyklí mluvit všichni zaráz a aby se slyšelo, co říkají, musí překřičet všechny ostatní.
Ani po pěti letech se nepokouším říct cokoli u oběda u Pepeho rodičů, kde se alespoň jednou do měsíce scházíme všichni (15 - 20 lidí). Věnuji se raději jídlu :o))) Jen jednou jsem se pokusila účastnit debaty: přihlásila jsem se o slovo jako ve škole zdviženou rukou, to zabralo, trochu se ztišili, pak jsem začala říkat, co si o tom a tom myslím, ale už k mé první větě chtěli všichni něco dodat, takže zbytek toho, co jsem chtěla říct jsem v momentě zapomněla a dospěla k závěru, že smysluplnější je věnovat se jídlu. Jinak Pepe už dobře ví, že mi nemá skákat do řeči a má mě nechat domluvit. :o)

Čeho si také hned všimnete a rozhodně to plus pro Španěly není, jsou cigaretové nedopalky, ubrousky, atd. na zemi v barech a kolikrát jim něco upadne i v restauraci. Prostě to automaticky hodí na zem. Jsou dokonce schopní po jídle típnout cigaretu do talíře nebo udusit nedopalek botou na zemi, i když popelník mají přímo před sebou.

Pro Španěly je také typické, že velmi často používají slov jako miláčku, lásko, krásko, zlato….cari?o, amor, guapa, preciosa, hermosa; guapo, hermoso (pro muže) … Mě to ze začátku, jak se lidově říká, do huby moc nešlo, ale teď je to naprosto normální. Je to nádhera, když např. nakupujete na tržišti a slyšíte, jak prodejci takto oslovují ženy i důchodového věku. Žena pro ně zůstává nádherná a krásná.

Když už jsem zmínila jazyk, pro Španěly je velmi přirozené, že od vykání přejdou velice rychle do tykání, nebo vám začnou tykat hned. Ve škole je normální, že děti/studenti učitelům tykají. Nejsem toho příznivcem. Poslední dobou probíhá debata na toho téma, jestli by nebylo vhodné, aby se učitelům začalo opět vykat a aby měli více pravomocí, protože každým rokem narůstá počet učitelů napadených studenty.

Jídlo = nevyčerpatelné téma

Španělská kuchyně je jednou z nejzdravějších a nejkompletnějších na světě. Ne náhodou je nejlepší restaurací na světě již čtvrtým rokem El Bulli, Ferrána Adriána.

Španělé jsou velcí gurmáni, strašně rádi jedí a chodí do restaurací. Když můžou, obědvají nebo večeří o víkendu v restauraci. Přes týden je to spíš bar: kávička, pivečko (které má víc bublinek než to české, takže vás rychleji naladí), víno (jak bílé, tak červené, které má silnější chuť), tapas – chuťovky, jednohubky (ty by byly na samostatné téma).

Ve španělské kuchyni najdete všechno: různé druhy masa, uzeniny, ryby, mořské plody, luštěniny, těstoviny, rýži, zeleninu, ovoce, prostě všechno.

Jejich specialitou je jamón serrano – španělská šunka (viz foto).

Také dost používají olivový olej, jejich zelené zlato. Jinak každá oblast má své typické jídlo a asi všechny jste slyšely mluvit o paelle (viz foto) nebo tortille de patatas (viz foto).

Taky se pěstuje spousta ovoce a zeleniny (pomeranče, mandarinky, citrony, granátová jablka, artyčoky a spousta dalších). Tady v autonomní oblasti Valencie máme asi 300 dní v roce slunečných, takže podmínky jsou ideální.

Co na stole nemůže chybět jsou brambůrky (kdyby ze dne na den zmizely, byla by to, troufám si tvrdit, národní tragédie) a chleba (zde ve vetšině případů ve formě bagety). Naštěstí už v obchodech najdete i celozrnné pečivo, i když takový výběr jako u nás se vidí pouze zřídka.

Merluza con almejas - treska se škeblemi:

Zdravotnictví

Co se zdravotní péče týče je zde zdarma. Ti, kdo si platí zdravotní pojištění, mají pak jistou finanční výhodu, pokud navštíví soukromého lékaře. Většina lidí kombinuje státní a soukromou péči. Dám příklad: než bych čekala, až mi dají volný termín na gynekologii („státní“ lékař, to bych se načekala), raději si zajdu k soukromníkovi, který mi dá termín hned, má i lepší vybavení a zaplatím 65 eur (záleží na lékaři, normálně se platí 65 - 90 eur). Na druhou stranu, na preventivní test rakoviny děložního čípku jdu na polikliniku, kde mi ho udělají zdarma. U soukromníka bych zaplatila asi 25 - 30 eur. Stejně to kombinují i těhotné ženy: povinně musí chodit na jisté prohlídky na polikliniku, ale pro jistotu si zajdou ještě k soukromému lékaři.

Z mé zkušenosti, čekací doba na termín u obvodního lékaře je do týdne, na speciální vyšetření se musí čekat i měsíc a déle (takovou zkušenost ještě nemám, ale poptala jsem se). Pokud je to akutní, ošetří vás na pohotovosti. U soukromého zubaře čekáte na termín tak týden a za jednu plombu zaplatíte 50 - 60 eur. Naštěstí nemocná prakticky nebývám. :o)

Co bych určitě změnila

…. je pracovní doba. V naprosté většině zaměstnání je pracovní doba od pondělí do pátku i soboty, dopoledne         9 - 14 a odpoledne 17 - 20, mezitím siesta. O sobotách se pracuje někdy jen dopoledne. Neděle volno. Tyto hodiny jsem uvedla, abyste si udělaly představu, protože někde pracují 8:30 - 13:30 a 17:30 - 20:30 apod.

Samozřejmě, že existují zaměstnání, kde se pracuje na směny nebo od pondělí do pátku od 9 do 17 hodin nebo na poloviční úvazek dopoledne či odpoledne. Restaurace a bary jsou otevřené celý víkend a obvykle jeden den v týdnu zavírají. Prodavačky v supermarketech pracují na směny.

Důležité je si uvědomit, že dopoledne tady trvá až do 14 hodin, kdy Španělé začínají obědvat a ne do 12 hodin jako u nás. Jak tedy vidíte, Španělé pracují spoustu hodin, ale bohužel efektivita práce neodpovídá odpracovaným hodinám.

Jsem naprosto přesvědčená o tom, že změnou pracovní doby na osm hodin denně s přestávkou na oběd (jako je tomu u nás a v jiných zemích) by Španělé zlepšili jejich kvalitu života, měli by víc času na rodinu, koníčky a pracovali by lépe.
Příklad: pracujete celý den (nemůžete se jít domů najíst kvůli vzdálenosti, času, benzínu), končíte v práci, např. v osm večer, domů se dostanete kolem deváté (záleží na dopravě, nebo blízkosti práce), pak se večeří kolem půl desáté, desáté a děti už jdou spát. Takže máte ani ne hodinu na to, abyste viděli děti, šli spát a ráno kolotoč začíná nanovo. To podle mě není kvalitní životní úroveň.

S tímto přímo souvisí i škola, protože na základce mají děti vyučování od 9 do 13 (13:30) a od 15 do 16:30 a potom kroužky do 19 i 20 hodin. Na střední je to lepší, začínají v 8 a končí kolem 15 hodiny, v pátek dřív.

Když jsem se o tom tady s lidmi bavila, spousta byla stejného názoru jako já; jiní si to nedovedli představit, že prý co by dělali s tolika hodinami volna (což je podle mě dost chabý argument); další, že siesta je svatá a je to tradice, vždycky se tady tak pracovalo a prý v létě je strašné vedro a pracovat zrovna přes největší hice.... Na to odpovím, že u nás je v létě taky vedro a lidi si trochu odpočinou a pracují dál.

Myslím si, že co by se mělo udělat je dát lidem tuto alternativu jiné pracovní doby, aby měli možnost ji vyzkoušet a rozhodnout se. Nakonec i zaměstnavatel by z toho těžil, protože lidé by pracovali efektivněji. Pokud tuto možnost lidé neznají, tak jí samozřejmě nevěří, nedovedou si představit, jak by fungovali.

Je to komplikované téma. Já sama doufám, že se mi podaří najít práci od pondělí do pátku, osm hodin denně nepřerušovaně. :o)

Ženy

Spousta žen pracuje, ale byly byste překvapené, kolik žen je v domácnosti. Vidíte je, jak děti zavedou do školy a pak jdou s dalšími maminkami na kávičku nebo na snídani do kavárny. Jak to finančně utáhnou, netuším. Manželé asi dobře vydělávají nebo vyjdou s málem.

Bohužel, každý měsíc si vybere svou obět/oběti domácí násilí. Většinu tvoří přistěhovalci: hlavně ženy z latinskoamerických zemí. Španělsko proti tomuto druhu násilí velmi bojuje, ale je to běh na dlouhou trať. Ve společnosti je ještě zakořeněné myšlení, že žena muži patří a proto si s ní může dělat, co chce. Úspěchem je, že každým rokem roste počet žen, které svého muže udají a poté, co je za mřížemi, začínají nový život beze strachu.

Recyklace

V roce 2005 mě velmi překvapilo, že Španělé vůbec nerecyklovali. Neviděly jste na ulicích ani jeden kontejner na sklo, plasty... Říkala jsem si, že je to hrůza, že by se od nás mohli učit. Přitom má Španělsko několik továren na zpracování tohoto odpadu a aby se naplnila jejich provozní kapacita, muselo a musí dovážet odpad např. z Německa a Francie. Naštěstí se to hodně změnilo (kontejnery skoro na každém rohu) a Španělé jsou čím dál víc uvědomělejší a zodpovědnější v otázce životního prostředí.

Vánoce  a Silvestr

Štědrý den je tradičně dnem, kdy se schází celá rodina na večeři. A když říkám celá, tak to znamená prarodiče, rodiče, sourozenci, neteře, synovci, bratranci, sestřenice atd. Na svátečním stole obvykle nechybí plody moře, které si Španělé chtějí pořádně vychutnat, jako např. červené krevety (jejichž cena o svátcích stoupne i na 150 - 300 eur/kilo, proto je lidé nakupují hodně dopředu a dávají si je zmrazit), různé druhy tortilly, stejky apod.

Dříve zůstávala rodina celý večer spolu. Dnes mladí obvykle vyjdou po večeři do ulic.

Dárky se tu tradičně dávají na Tři Krále a spousta rodin tuto tradici dodržuje. Bohužel i tady se nám po balkónech plazí (visí) Santa Clausové, kteří přináší dárky 24. prosince. Jako kompromis některým dětem dárky nosí Santa i Tři Králové.

Na Silvestra je typické, že při odpočítávání posledních 12 vteřin Španělé s každým úderem snědí jednu kuličku hroznu – pro štěstí. Jsou tak vytrénovaní, že to zvládají bez problémů. To my jsme se málem s našima udávili, když jsme to jednou zkusili. Prodávají se tu malé konzervy s přesně dvanácti hroznovými kuličkami, např. na cesty. Pro štěstí si Španělé na Silvestra také oblékají červené spodní prádlo.

Co dodat?

Závěrem bych chtěla říct, že je jedno, kde žijete, důležité je s kým. Velkou výhodou je také nebýt uzavřený, příliš nelpět na osobních zvycích. Je vitální přizpůsobit se do jisté míry novému prostředí, aniž byste ztratily samy sebe a své kořeny. Ono se pak všechno lépe zvládá.


Pokud byste měly nějaké otázky, nebo vás zajímá něco, co jsem zde nezmínila, ráda odpovím.

 


 

Této nabídky jsem hned využila a pár otázek Míše položila:
 

Píšeš, že na Vánoce se schází celá rodina. U koho se schází? Je to nějak dané nebo se prostě sejdete u toho, kdo má v bytě nejvíce místa?


Tradičně se všichni schází u rodičů. Tak je tomu i u nás. Všichni se sejdeme v domě Pepeho rodičů, navíc místa je tam pro všechny dost. Je možné, že kvůli místu se rodiny sejdou v domě toho, kdo má místa nejvíc, ale tradičně, jak jsem řekla, v domě rodičů.

Jak se tvářili tví rodiče na to, že sis našla přítele ve Španělsku? Jak snášejí to, že jsi jim "utekla"?


Naši z mého odjezdu moc nadšení nebyli a stálo je to spoustu času si zvyknout. Nikdy jsem od nich neslyšela "nejezdi", "vrať se", ale vím, že si to moc přáli. Na druhou stranu viděli a vidí, že jsem šťastná a to bylo a je pro ně to nejdůležitější. Když se jich jeden známý ptal, jak to můžou ustát, že on by to nepřežil, odpověděli mu, že mě raději vidí šťastnou stovky kilometrů od nich a s člověkem, který je moc fajn, než utrápenou s nějakým blbcem u nás.
(Pepe je velmi společenský a s celou mojí rodinou i kamarády si rozumí od první chvíle.)

Dočetly jsme se, že Pepe umí dobře vařit. Jak jsi na tom s přípravou tradičních španělských jídel ty? Podělíš se o nějaký jednoduchý recept, podle kterého si zvládneme udělat španělskou specialitu i my tady v Čechách?


Musím říct, že i já zvládám na výbornou paellu/rýži. Nám chutná buď jen se zeleninou, nebo zeleninou a kousky masa. „Paellera“ je pánev, ve které se připravuje rýže. A odtud tedy název „paella. Je spousta druhů paelly: se zeleninou, se zeleninou a králičím (nebo kuřecím) masem, s mořskými plody, s fazolovými lusk a cizrnou. Záleží na oblasti. Pro cizince je to nejčastěji ta s mořskými plody. Důležitá věc je,  že se paella připravuje vždy z kulaté rýže.

Také umím výbornou tortillu, která nemusí být jen z brambor, ale může být také z cukety nebo artyčoků a dalšího jídla, která jsou velmi podobná našim, např. fazole nebo čočka s klobáskou, dýní a pár listů špenátů a podobně.
Teď, když je zima, tak přijde vhod i něco jako náš gulášek.

Co bych zdůraznila je, že jsem Pepeho neviděla nikdy použít zásmažku. Do čočky, fazolí apod. přimícháme ve hmoždíři rozdrcený chleba, mandle (nebo ořechy) a česnek – vše nejdřív opražíme a potom drtíme. Pepe tak rád vaří (a opravdu to není tím, že bych vařit neuměla!), že u plotny chce stát většinou on a mě nechá „jen“ asistovat, tedy oloupat, nakrájet apod.

Na ryby je velmi dobrá „salsa verde“ – zelená omáčka. Do hmoždíře dáme petržel, sůl, olivový olej, česnek a vše rozdrtíme. Aby se nám česnek „neopakoval“, jak se tu říká, stroužek česneku rozpůlíme a z každé půlky vkrojíme střed. Například plátek tuňáka (myslím, že i u nás se dá koupit zmražený, ne?) osolíme, naprudko osmažíme z jedné i druhé strany, nenecháme smažit dlouho, aby se nevysušil, protože je to ryba, která nemá moc tuku. Na talíři ho potřeme naší salsou. Podáváme se salátem a hranolkami.

Velmi rychlá a zdravá příprava čerstvých ryb: rybu omyjeme a vykucháme. Dno nižšího brotvanu (pekáč) nebo skleněné nádoby (vybíráme podle velikosti ryby) pokryjeme tlustou/hrubou solí (zrna jsou podstatně větší než u normální soli) a dáme na ni rybu, kterou kompletně zakryjeme další vrstvou soli. Dáme do mikrovlnky na 10 minut a je hotovo. Potom sůl odstraníme a podáváme se salátem.

Španělé dávají do rýže, na brambory, opečený chleba aj.„alioli“ (spojení slov: ajo/aceite de oliva; česnek/olivový olej). V obchodě se dá koupit a vypadá jako majonéza. Když ho však připravíte doma, má větší říz i jinou barvu.
Do nádoby (od mixéru) dáme trochu soli, vejce, trochu oleje a půl stroužku česneku (můžete dát i celý stroužek, záleží na tom, jak moc máte rádi česnek). Začneme míchat: mixér dáme do nádoby až na dno, zapneme, ale nepohybujeme s ním. Při míchání přiléváme pomaličku olivový olej až do celkového zhoustnutí našeho alioli. Dobré alioli by mělo být tak husté, že v něm mixér zůstane stát.

A závěrem jednoduchý recept na Tortilla de patatas:

  • 2 větší brambory
  • 3 vejce
  • sůl
  • olej

Brambory oloupeme, omyjeme a nakrájíme na přibližně stejné kousky. Tip: Španělé odkrajují kousky brambory následovně (pokusím se vysvětlit, snad to pochopíte :o): zaříznou nůž, nedokrojí – kousek neodříznou, ale odloupnou. Říkají, že tak si brambor uchová vitamíny.

Dáme smažit na pánev s dostatkem oleje, přidáme sůl. Brambory promícháváme a jak to bude možné, trošku i rozmačkáme. Vajíčka rozkvedláme :o)))) (mě se  to slovo tak líbí!). Když jsou brambory měkké (teď vaříme na nižším ohni), slijeme olej a přidáme vajíčka. Počkáme pár minut, až se nám bude zdát, že je vajíčko z jedné strany hotové.... teď přijde to napínavé.... přikryjeme pánev talířem, který vykryje celou pánev a pánev otočíme. Tím pádem nám tortilla zůstane na talíři usmaženou stranou nahoru. Tortillu vrátíme na pánev, aby se dodělala i druhá strana. Pokud je to potřeba, postup opakujeme a osmažíme každou stranu ještě jednou.

Torilla se nechá hotová na talíři vždy tou hezčí stranou nahoru.

Podle příběhu mihry zpracovala Naďa Barochová.

Diskuze » Poradna »
Sdílejte
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek
Diskuze » Poradna »
Sdílejte
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek
Komerční sdělení

Související články

Jak se žije ve Španělsku (příběh mihry) - diskuze

  • Život ve Španělsku
    Super článek a můžu jen souhlasit, ve Španělsku už jsem taky strávila nějakou dobu a určitě se tam ještě s rodinou vrátíme :) Jen mi přišlo že po době covidu už tam nejsou lidi tak kontaktní jako před. Miluji jejich temperament, kulturu a skvělá jídla. Dokonce pri cestování po Tarifě jsme tam narazily na českou farmu kde poskytují ubytování a mají i vlastní e-shop tady https://www.eltorno.cz/ a posílají španělské speciality od oliv, jamon šunku, vína, sangrii a spousty dalších dobrot do Čech.
    Kája U   | 13.10.2022 11:03:53
    Reagovat | URL příspěvku
  • Krásné!


    na tento článek jsem narazila náhodou, když mi https://www.sunheron.com/ vygeneroval jako vhodnou destinaci právě Španělsko , nechtěla jsem pouze moře, ale i zajímavější přírodu, hory. Můj strach vycestovat někam s dětmi bývá velký, protože velmi často ani netuším, co by nás mohlo čekat. tento článek mi pomohl a ještě jsem se krásně odreagovala při čtení vašeho příběhu  

    Děkuji a přeji vám krásný  
    Anetkaa132   | 28.07.2022 13:44:38
    Reagovat | URL příspěvku
  • moc hezky pribeh. chci se jen zeptat, jak casto letas do Cech a jak dlouho se vzdy zdrzis v Cechach.
    onia   | 04.04.2010 20:14:00
    Reagovat | URL příspěvku
  • Ahojky Míšo,
    moc pěkný a poutavý příběh  
    Díky za přiblížení, teď už tvé země, spoustu věcí jsem o Španělsku vůbec netušila, nikdy jsem tam nebyla, ale ráda bych ho navštívila, jednou  
    Už teď je mi jasné , že španělská kuchyně mi zachutná   a co se týče siesty....o tom snad ani nemusím mluvit      
    Přeji Ti krásný a spokojený život, v tom teplíčku a držím palečky, aby se Vám brzy zadařilo rozšířit rodinku      
    Small   | 28.12.2009 16:24:56
    Reagovat | URL příspěvku
  • Milá Míšo,
    děkuji za velice poutavý příběh, na siestu mám obdobný názor. Jinak je krásné, jak žije rodina ve Španělsku pospolu. 
    Calamity J.   | 25.12.2009 17:57:32
    Reagovat | URL příspěvku
  • Míšo, víš co mě ještě napadlo? Chodíte doma v botech?
    Učila mě španělštinu Carmen a dalo mi práci jí naučit se zouvat. Bylo mi to trapný jí žádat, ať se zuje, ale jak začalo být venku hnusně, tak se nedalo nic dělat...
    nadule1   | 23.12.2009 23:31:55 | Reakcí: 1, poslední: 24.12.2009 10:57:07
    Reagovat | Zobrazit reakce | URL příspěvku
    • \
      RE:
      Nadko, v botech nechodime, vzdy se prezujeme. Kdyz vsak nekdo prijde na navstevu, tak si boty nezouva a kdyz treba prsi, tak si boty dobre ocisti, ale nevyzuje. Potom musim jen vytrit zem.
      A pokud vim, tak to tady takhle dela spousta lidi - u nich doma se prezouvaji, ale navsteva nebo na navsteve ne.
      mihra   | 24.12.2009 10:57:07
      Reagovat | URL příspěvku
  • zajímavé, milé počteníčko :-)
    přeji ať i nadále je vaše rozdílnost to co vás přitahuje a neustále nacházíte, to co vás sbližuje a spojuje.
    já si to neumím představit, nemoct i používat např., hlášky jako A je to, Vydrž prťka vydrž..., či přirovnání např. že u nás v baráku je sklep jak ve filmu kulový blesk. Takové ty věci ve kterých jsme vyrostli a jsou nám samozřejmě známé bez vysvětlování.
    Dejmalka   | 23.12.2009 18:11:36
    Reagovat | URL příspěvku
  • Miso, diky, cetla jsem jednim dechem. Spanelsko mam rada a na tobe je fakt videt, ze jsi tam stastna. Moc Vam to rodinne stesticko preji a drzim palce, at se zadari tu Vasi rodinku brzy rozsirit..Krasne svatky. Jo mimochodem pece se tam taky vanocni cukrovi?
    sazicka   | 23.12.2009 15:49:34 | Reakcí: 1, poslední: 23.12.2009 17:30:15
    Reagovat | Zobrazit reakce | URL příspěvku
    • \
      RE:
      Terezko, moc diky za prispevek. K tve otazce: cukrovi jak ho zname u nas se nepece. Lide kupuji v obchodech tzv. turrones. Jedna se sladkosti, ktere chutnaji jako nugat. Maji formu velke tluste cokolady. Typicky turrón je tvrdy s mandlemi nebo mekky; prodava se i bez cukru. Ted se uz daji koupit i cokoladove a dalsi variace.
      Na Tri Krale je typicke koupit "el Roscón de Reyes" - ma tvar jako nase babovka (s dirou uprostred), ale je vyroben ze sladkeho testa. Ja bych to prirovnala k mazanci. Je ozdoben kandovanym ovocem a byva i plneny. Rozrizne se a naplni slehackou, kremem, cokoladou. A dalsi zajimavosti je, ze uvnitr jsou schovane figurky nebo fazole.
      Takze asi tak.
      Pekne vanoce.
      mihra   | 23.12.2009 17:30:15
      Reagovat | URL příspěvku
  • Úplně užasný příběh,četla jsem ho vážně ráda protože i já jako mnoha dalších lidí patřím k příznivcům Španělské země. Byla jsem tam jednou a chci tam pořád :-) .Tvého přítele ti moc přeju protže takovýto chlap se jen tak nenajde... Moc ti přejeme hodně štěstíčka zdravíčka lásky a hlavně ať se mimísek zadaří a je zdraví stejně tak jako vy! Jinak přejeme příjemné prožití vánoc:-) i tam u vás:-)     
    Verculka   | 23.12.2009 13:49:02 | Reakcí: 1, poslední: 23.12.2009 17:36:15
    Reagovat | Zobrazit reakce | URL příspěvku
    • \
      RE:
      Ahoj Veru, jsem rada, ze se ti Spanelsko libi. Ja jsem tu opravdu stastna a jeste stastnejsi budu, az budeme tri a vic :o)
      Taky vam preji pekne svatky a jen to nej do pristiho roku.
           
      mihra   | 23.12.2009 17:36:15
      Reagovat | URL příspěvku
  • Míšo,krásný příběh.Dozvěděla jsem se o Španělsku mnoho zajímavých informací.Přeju Ti z celého srdce,aby se brzy zadařilo i miminko.           
    tygřímáma   | 23.12.2009 11:57:00 | Reakcí: 1, poslední: 23.12.2009 17:45:11
    Reagovat | Zobrazit reakce | URL příspěvku
    • \
      RE:
      Anicko, jsem rada, ze ten muj pribeh je nakonec zajimave cteni :o) Je opravdu o necem jinem zajet na dovolenou a trvale nekde zit. Clovek si vsimne spousty veci. Ted uz nam jen schazi nejaka treperenda nebo maly rostak, ale jak se mimi zadari, tak to vykricim do sveta.       Diky za podporu.
      mihra   | 23.12.2009 17:45:11
      Reagovat | URL příspěvku
Vložit příspěvekČlanky s diskuzí

Poradna

Dobrý den,
ráda bych se zeptala, zda je pravděpodobné, že jsem otěhotněla 24.11., když na uz, který proběhl 30.1. byl vidět pouze gestační váček a 15.2. už byla potvrzena srdeční akce? Nemám pravidelnou menstruaci, ale nejsem si jistá termínem porodu.

Moc děkuji za Váš čas

Dobrý den,

datace těhotenství a od toho termín porodu se koriguje na prvotrimestrálním ultrazvukovém vyšetření, v rámci internetové poradny se více radit bohužel nedá.

MUDr. Pavla Zahrádková | Babyonline | dnes, 07:40
Položit dotaz Všechny dotazy a odpovědi
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. V pořádku Odmítnout Další informace
×