1. Dětsví a mládí na Moravě

Hanka Kynychová

Naše povídání začneme Vaším dětstvím. Prozradíte nám, kde jste se narodila a jak jste vyrůstala?

Narodila jsem se v moravském městě Kroměříži. Dnes je Kroměříž velmi krásné, zrekonstruované město, pokaždé, když se do ní vracím, připadám si jako v malé Praze. Vyrostla jsem na statku, dědeček byl hospodář, takže dětství jsem prožila se spoustou zvířat, vlastnili jsme krávy, koně a prasata, k tomu velkou zahradu a já odmalička rodičům a prarodičům s hospodářstvím pomáhala. Celé dny jsme s bratrem trávili venku, pozemek byl oplocený, proto se o nás rodiče nebáli a my jsme nebyli zdaleka tolik hlídaní jako dnešní děti.

Díky této své zkušenosti vedu k práci i svoje děti, kdykoliv přijedeme na Moravu, starají se o zvířata a poznávají život, jaký znám od narození já.

Jaká je Vaše první vzpomínka z dětství?

První hluboká vzpomínka je z mých devíti let, kdy umřel děda. Na statku jsem bydlela v domě s rodiči, ale po smrti dědečka jsem každý večer odcházela do domu babičky a trávila noci s ní, aby nebyla sama. Dodnes mám babičku v sobě uloženou jako svou druhou mámu, náš vztah toto období hodně posílilo.

Jak Vás rodiče vychovávali?

Rodiče byli na mě a staršího bratra přísní. Kromě k práci nás vychovávali k pravdomluvnosti, z čehož těžím dodnes. Kdykoliv mám pocit, že je nějaká situace komplikovaná, nadechnu se a vyjádřím se k ní přesně, jak to cítím. Má to své výhody, do ničeho se nezamotávám, přímočarost mi život zjednodušuje, věřím si a vyznám se v sobě.

Připomínáte mi sebe. Myslím, že je to tím, že jsme obě narozené ve znamení berana. Nestalo se Vám někdy, že jste „narazila hlavou do zdi“? Ne každý přece pravdu unese.

Jasně, i tak si myslím, že jednat by se mělo narovinu. Taky nemám ráda, když mě někdo kritizuje, ale proto se všechno snažím dělat tak důkladně, aby ke kritice nikdo neměl důvod.

Jste perfekcionistka?

Ano, to určitě.

Vraťme se zpátky. Byli jste aktivní rodinou? Přivedli Vás k lásce z pohybu rodiče?

Byli jsme pracovitou rodinou. Navíc rodiče všude jezdili na kole, z dnešního pohledu byli a jsou velmi aktivní cyklisté. Hodně jsme chodili pěšky, pohyb pro nás byl naprosto přirozený. Otec byl navíc nejdříve hráč, pak trenér fotbalu, maminka se udržovala kondičním cvičením pro ženy. Bratr vztah ke sportu nikdy neměl a já si v dětství vybrala gymnastiku.

Jakou jste studovala školu?

Od dětství byl v mém životě na prvním místě statek a sport, škole jsem se nikdy moc nevěnovala a bylo to znát, patřila jsem k horším žákům, proto jsem se původně vyučila zahradnicí. Tehdy jsem už nebyla pod takovým vlivem rodičů, neměla jsem tolik práce s hospodářstvím a škola mě najednou začala bavit. Zjistila jsem, že mi učení jde, o hodně jsem si zlepšila známky, zvedla si sebevědomí a chtěla jsem se lépe realizovat, nejlépe ve sportu. Kromě závodění v gymnastice jsem začala i trénovat ostatní a zatoužila jsem si doplnit vzdělání. V oboru zahradnice jsem si dodělala maturitu a ve studiu pokračovala na pedagogické škole, kde jsem absolvovala dvouleté pedagogické minimum.

Proč jste si vybrala práci vychovatelky na internátě?

V Kroměříži je hodně středních škol, proto internáty jsou dost obsazené a já měla to štěstí, že jsem si našla práci vychovatelky volnočasových aktivit. To byla v té době úplná novinka, měla jsem na starosti odpolední program pro děti po jejich návratu ze školy. Zaměřila jsem se na sport. Na internátě jsem zřídila posilovnu, vedla kroužek ping-pongu, volejbalu a aerobiku.

Byla jste velmi mladá, jak jste přišla na to, co na děti platí?

Když jsem nastoupila, dostala jsem čtvrťačky, holky ve stejném věku jako jsem byla já. Nastavila jsem pravidla – „Holky, uklízejte si, nekuřte na místě, kde vás uvidí jiná vychovatelka, když budete pít, tak choďte kolem vrátnice tak, abyste na nikoho nemusely dýchat a zkuste nenosit čtyřky, abychom se nemusely konfrontovat.“ Braly mě, protože jsem je nechala žít, když dodržovaly, na čem jsme se dohodly, stavěla jsem se k nim jako kamarádka a zvládaly jsme to dobře.

Co Vám tato práce do života přinesla?

Hodně jsem musela jednat s rodiči dětí. Naučila jsem se sebevědomě vystupovat a hájit svou práci. Věděla jsem, že na mě často rodiče koukají svrchu, protože mi bylo pouhých devatenáct let, ale taky jsem si byla dobře vědomá, že jejich děti znám a že vím, o čem s těmi rodiči mluvím. Otrkala jsem se, jinak to ani nešlo. Pomohlo mi to později při vystupování před kamerou. Také jsem se utvrdila v tom, že práce s dětmi mě baví a že chci zůstat u sportu.

Kdy a proč jste se rozhodla ve svém životě posunout a přestěhovat se do Prahy?

Nebyla jsem spokojená s manželským životem (vdávala jsem se v jednadvaceti), Kroměříž mi najednou byla malá a potom, co jsem absolvovala kurz aerobiku v Praze, jsem poznala, že to je má pravá cesta, na které se chci realizovat a prosadit. Rozvedla jsem se a odstěhovala se, do Prahy jsem přišla ve třiadvaceti a sama. Přespávala jsem v tělocvičně na žíněnce. Našla jsem v sobě podnikavého ducha a otvírala kurzy. Lekce se mi plnily a já byla spokojená. Začal mi zcela jiný život.

Rozhovor pořídila: Beáta Matyášová, http://www.facebook.com/bea.matyas

Předchozí části rozhovoru:

Úvod

Další části rozhovoru:

2. Kariéra a život v Praze

3. Mateřství

4. Nadační fond

5. Životní styl

Diskuze » Poradna »
Sdílejte článek
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek

1. Dětství a mládí na Moravě - diskuze


Poradna

Takže když jsem měla nechráněný sex před menstruaci cca 3dny před menstruaci a měla jsem ji slabou , po ukončení menstruace jsem začala brát po půl roce antikoncepci a vysadila ji po dvou týdnech nedělala mi dobře a druhy den jsem začala krvacet 5dni ms . Pořad mám nafouklé břicho ale měkké a někdy mě v tom břichu picha . Po slepaku už jsem . Někdy mám bílý výtok . Myslím si ze jsem nastydla . Dělala jsem si po nechranenym styku asi po 9dnech test a byl negativní pak jsem si udělala další teď cca po 3 týdnech a opět negativní . Takže si myslím ze to jsou jen stresy a ze tohle si jen nalhavam v hlavě . Přítel se do mě neudělal ale praskl kondom . . Když si zmacknu hodně břicho mám v něm tlak ale když na to nemyslím je mi úplně skvěle . Miminko si již dovolit nemůžu . Na moji první otázku jste mi odepsala ze je to nepravděpodobné . Děkuji za radu hezky den ..

Lékař na tento dotaz prozatím neodpověděl.


MUDr. Veronika Ťápalová | Babyonline
Položit dotaz Všechny dotazy a odpovědi
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. V pořádku Další informace
Inzerce